MILÍŘSKÁ DOLINA (Kohlhau)

k.ú. Dolní Podluží (Lužické hory / Varnsdorfsko)

Údolí potoka Milířka, zařezávající se do severních svahů Lužických hor. Začíná pod sedlem Černá brána, nejprve směřuje k západu a poté se stáčí k severu mezi Kozím hřbetem a Rohálem. Je převážně zalesněné, pouze ve spodní části tvoří jeho dno vlhké louky. V údolí, zejména v jeho horní části, četné stopy po těžbě rud (především stříbrných a měděných) a možná i sklářského křemene. Celým údolím prochází pohodlná lesní cesta, kdysi zvaná Kohlhau Strasse, dnes Uhlířská cesta.

O těžbě v údolí Milířky nejsou žádné písemné zprávy, ale předpokládá se, že je starší než v nedalekém Jiřetíně, tedy snad někdy z konce 15. stol. Někteří badatelé však posunují těžbu až do 13. stol. a předpokládají, že prvotním zájmem nebyly rudy, nýbrž křemen pro sklárny, které v té době v okolí fungovaly. Písemné doklady ze 16. stol. se o těžbě v údolí Milířky již nezmiňují. Rozsáhlé průzkumy zdejších důlních děl proběhly v 90. letech 20. stol.

horní část údolí

plánek pozůstatků těžby v horní části údolí (ke stažení v lepším rozlišení)

Knížecí studánka (Fürstenbrunnen) zhruba uprostřed doliny

seník nedaleko Knížecí studánky

Knížecí štola

Též štola U knížecí studánky či Antoniho štola. 208 m dlouhá štola, jejíž stáří ani původní název nejsou známy, je vyražená v rumburské žule. Její ústí leží zhruba v polovině údolí při levém břehu potoka nedaleko cesty. Směřuje nejprve k jihu, po 122 m se stáčí na západ. Jelikož nemá žádné dobývací prostory, soudí se, že mohla sloužit k odvodnění výše položených důlních děl na Kozím hřbetu. Ústí štoly bylo otevřeno roku 1994. Při té příležitosti v ní byla nalezena kostra muže, který byl s jistou mírou pochybností identifikován jako Johann Anton Breite z Lesné, který se ztratil kolem roku 1890 (zajímavé je, že již dávno před nálezem se štole říkalo Britte-Anton-Stolle). Portál vyzděn a opatřen mříží roku 2004.

Knížecí štola

naučná stezka Údolí Milířka

4,5 km dlouhá okružní stezka byla otevřena roku 1999 jako součást hornické expozice v Jiřetíně pod Jedlovou. Její začátek a konec leží v dolní části údolí, část stezky prochází po přilehlé Čertově pláni a Kozím hřbetu. Stezka má 8 zastavení (včetně úvodního) věnovaných hornické tematice.

plán naučné stezky (0 – úvodní panel; 1 – štola U knížecí studánky; 2 – štola Milířka; 3 – důl Berghaus; 4 – lom Bergwerkloch; 5 – lom na Čertově pláni; 6 – lužická porucha; 7 – šachta na Kozím hřbetu)

zastavení č. 1 naučné stezky

Zajímavosti:

Ø Jméno podle pálení milířů v minulosti.

Ø Výskyt rud je vázán na významný geologický zlom, zvaný lužická porucha, protínající údolí v jeho horní části.

Ø Podle tradice byla Milířka zlatonosná – snad právě k ní se váže zmínka z roku 1474 o povolení rýžování zlata na tolštejnském panství.

Literatura:

- Přemysl Brzák, Otakar Fabiánek, Petr Havránek: Podzemí Šluknovska a Lužických hor (Varnsdorf 2007)

Web:

- Lužické hory - http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmumilc

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Hornická_naučná_stezka_Údolí_Milířky

- stránky obce Dolní Podluží - http://www.dolnipodluzi.cz/rekreace-a-okoli-obce/turistika-2/turistika/

další místa v okolí (mapa) / Nejsevernější Čechy / rejstříky

červenec 2011