STARÝ BOHUMÍN (Oderberg, Bogumiň)

k.ú. Starý Bohumín (Ostravská pánev / Bohumínsko)

Město při pravém břehu Odry na hranicích s Polskem (198 m n. m.). Skládá se ze dvou částí, oddělených říčkou Bajcůvkou – západnější historické jádro kolem obdélného náměstí, východnější původní předměstí, dnes rozsáhlá aglomerace s bohumínskou nemocnicí. Severovýchodně od náměstí kostel Narození Panny Marie. Bohumínský hrad Barutswerde ležel na levém břehu Odry a od roku 1742 tak náleží Prusku (dnes Polsku). Bohumínské nádraží vzniklo téměř 3 km daleko od města, při něm posléze založeno město Nový Bohumín. Starý Bohumín s ním nikdy nevytvořil souvislou aglomeraci a dnes je oddělení obou měst ještě zvýrazněno vedením dálnice mezi nimi.

V nejstarší písemné zprávě z roku 1256 uváděn jako Bogun (součást Ratibořského knížectví). Zřejmě někdy v té době Bohumín vznikl, neboť do 2. pol. 13. stol. jsou kladeny i nejstarší archeologické nálezy. Již koncem 13. stol. zmiňován i v německé verzi Oderberg. Nejpozději v té době již byl Bohumín městečkem (prvně tak uváděn ale až roku 1373, již pod jménem Bohumín), roku 1422 zmiňován jako město. Město bylo zřejmě opevněno (ještě v 1. pol. 19. stol. existovaly na východní straně zbytky vodního příkopu). Roku 1948 připojen k Novému Bohumínu, 1954 opět osamostatněn. Definitivně spojen s Novým Bohumínem v dnešní město Bohumín roku 1978.

znak města připomíná erb Bělíků z Kornic, jimž město náleželo v 15. stol.; barvy se uvádějí nejednotně

vodočetná stanice na Odře u Bohumína; v letech 1905-1973 v těchto místech veřejné koupaliště

věžový vodojem, pravděpodobně z roku 1963

náměstí Svobody

Obdélné prostranství, dnes s částečně vybouranou jižní stranou. Domy převážně z 19. stol. na starších parcelách. Architektonicky nejhodnotnější budovy – Národní dům, bývalá radnice a secesní dům č.p. 45 – jsou soustředěny na západní straně. Ve střední části východní strany náměstí, na místě dnešního č.p. 7, stával zámek. V ploše náměstí socha sv. Jana Nepomuckého a pomník padlým.

západní strana náměstí s bývalou radnicí

bývalá radnice č.p. 43 se znakem města a sochou sv. Floriána na průčelí; nemovitá kulturní památka

pamětní deska na bývalé radnici

hotel Národní dům č.p. 37, původně zvaný Grüner Baum (Pod zeleným), novobarokní stavba se secesními prvky z let 1906-07 dle projektu architektů Goldschlägera a Kramera, navazující na tradici zájezdního hostince, který v těchto místech býval již 17. stol. a dost možná ještě dříve, jak dokládá středověká studna nalezená ve sklepení objektu; nemovitá kulturní památka

secesní dům č.p. 45; nemovitá kulturní památka

dnes již zaniklý zámek, vzniklý po roce 1817 postupnou přestavbou tří měšťanských domů jako náhrada za panské sídlo, které se po rozdělení Slezska 1742 ocitlo v Prusku (meandryodry.wz.cz); v 80. letech 20. stol. zbořen

socha sv. Jana Nepomuckého; nemovitá kulturní památka

lípy u sochy sv. Jana Nepomuckého v centr náměstí

pomník padlým v 1. světové válce s dopsanými jmény obětí 2. sv. války

kostel Nanebevzetí Panny Marie (nemovitá kulturní památka)

Kostel středověkého založení, jehož dnešní podoba je výsledkem mnoha pozdějších přestav. U kostela výstavná fara, díky působení minoritů (od roku 1993) někdy nazývaná klášter. Prostor bývalého hřbitova kolem kostela plný různých soch, křížů a dalších drobných památek, z nichž nejvýznamnější socha sv. Josefa poblíž fary. V rohu areálu kruhová stavba kaple Panny Marie s hrobkou Henckelů z Donnersmarcku a Vösendorfu.

Kostel je v Bohumíně doložen roku 1264. Dnešní stavba pochází z poloviny 14. stol. (čtvercová loď a presbytář). Věž byla přistavěna ve 2. pol. 15. stol. přistavěna věž (osmiboké zvonové patro dostavěno až roku 1854). V průběhu 17. stol. byla z jižní strany kostela přistavěna kaple Panny Marie Růžencové a ze severní strany kaple sv. Jana, pod níž později vybudována krypta. V 18. stol. byla přistavěna sakristie, celková přestavba kostela proběhla v letech 1910-11, kdy získala stavba dnešní podobu. Roku 1752 byla postavena v rohu hřbitova hrobka Henckelů, která nahradila starší kryptu pod svatojánskou kaplí. Poslední mužský potomek rodu Johann Erdman Henckel von Donnersmarck und Vösendorf zde pochován v březnu 1803. Na přelomu 19. a 20. stol. hrobka vyklizena, vchod zasypán a nadzemní prostor využíván jako skladiště. Částečně rekonstruována roku 1974, roku 2002 adaptována na kapli Panny Marie.

věž kostela

kaple Panny Marie Růžencové při jižní straně kostela

náhrobní kameny, zazděné z vnější strany kostela

fara

pamětní deska faráře Antonína Dudy, perzekuovaného komunistickým režimem, na faře

kaple Panny Marie s bývalou hrobkou hrabat Henckelů

socha papeže Jana Pavla II. u kostela

socha sv. Hedviky, patronky Slezska, před farou

kříž u kostela

další kříže a svaté obrázky v areálu bývalého hřbitova

kaplička Pražského Jezulátka před areále kostela

drobná kaplička na pahýlu větvě lípy před kostelem

hraniční most

Most přes řeku Odru, spojující Starý Bohumín se vsí Chalupki. Dva severnější díly pocházejí z konce 19. stol, jižní část ze 60. let 20. stol.

Most v Bohumíně existoval pravděpodobně již v 15. stol., doložen je od roku 1626. Pro špatný stav však musel být dřevěný most roku 1833 uzavřen a o 5 let později rozebrán. Oba břehy poté spojoval pouze přívoz. Nový ocelový most o třech polích, přičemž dvě byly vyrobeny v Prusku a jedno v Čechách, by postaven roku 1899 a pojmenován Jubilejní hraniční most císaře Franze Josepha I. Nejjižnější pole mostu bylo zničeno hned na počátku 2. světové války, 1. září 1939, ustupující polskou armádou (dle očitého svědka byly tehdy nálože i na zbývajících dvou polích; proč neexplodovaly se dodnes neví). Zničená část mostu (v té době nazývaného mostem Palackého) byla poté nahrazena dřevěným provizoriem a uvažovalo se o stavbě zcela nového mostu. Poté, co však bylo toto provizorium zničeno v roce 1966 povodní, bylo od plánů na nový most upuštěno a urychleně byl dostavěn starý most.

původní podoba hraničního mostu (meandryodry.wz.cz)

hraniční most přes Odru dnes; pohled z pravého břehu

Zajímavosti, poznámky:

Ø Dříve město leželo de facto na ostrově, protože dnešní dolní tok Bajcůvky byl vlastně mlýnským náhonem, odpojujícím se před městem z hlavního toku Odry. Předpokládá se, že tento náhon mohl být původně jedním z přirozených ramen řeky.

Ø Bohumín vznikl jako pohraniční město na hranicích Moravy a Slezska. Již ve 2. pol. 15. stol. je zde doložena celnice.

Ø V letech 1902-03 spojovala (Starý) Bohumín s dnešní železniční stanicí Bohumín koňská tramvaj, poté až do roku 1916 parní tramvaj a následně úzkorozchodná elektrická tramvaj. Tramvajová trať byla částečně zrušena roku 1968, definitivně pak roku 1973.

Ø Přívlastek „Starý″ oficiálně používám až od roku 1956, třebaže Nový Bohumín vznikl již na konci 19. stol.

Ø Archeologický průzkum jihozápadní části náměstí Svobody objevil mimo jiný rozsáhlý, i v kontextu střední Evropy ojedinělý soubor kachlů z přelomu 14. a 15. stol.

Ø Traduje se, že ze zámku na bohumínském náměstí vedla do starého bohumínského hradu na druhé straně řeky tajná chodba, využívaná k pašování zboží.

Literatura:

- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 1. díl (Praha 1996)

- Bohumil Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska 1 - A/I (Praha 1994)

- František Musil, Miroslav Plaček: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Moravy a Slezska (Praha 2003)

- Jiří Čarek: Městské znaky v Českých zemích (Praha 1985)

Web:

- oficiální stránky Bohumína - https://www.mesto-bohumin.cz/

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Starý_Bohumín

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=4896 a další

- farnost - http://rkf-stbohumin.webnode.cz/kostely/kostel-stary-bohumin/

- vodárenské věže - http://www.vodarenskeveze.cz/Bohumin_Stary_Bohumin/Bohumin_Stary_Bohumin.html

- virtul travel; náměstí - http://www.virtualtravel.cz/bohumin/namesti-svobody-stary-bohumin.html

- virtual travel; kostel - http://www.virtualtravel.cz/bohumin/farni-kostel-narozeni-panny-marie-ve-starem-bohumine.html

další místa v okolí (mapa) / Slezsko / rejstříky

únor 2015