HLUČÍN (Hlutschin)
k.ú. Hlučín (Opavská pahorkatina / Hlučínsko)
Město na nevýrazné výšině nad levým břehem Opavy (
Hlučín byl
založen po polovině 13. stol. králem Přemyslem Otakarem II. (tradován,
avšak ničím nedoložen je rok 1256); první výslovná zmínka roku 1303, kdy
náležel k hradu Landek. Nejasný je vztah
k sousední Dlouhé Vsi, která dle písemných pramenů vznikla na pozemcích,
které daroval Přemysl Otakar II. hlučínským měšťanům
(prvně je připomínána roku 1350), ovšem skutečnost, že právě přes ní a nikoli
přes vlastní město vede důležitá komunikace od brodu přes Opavu, která se
posléze (taktéž mimo město) větví směrem na Landek a
Ratiboř, by spíše odpovídala teorii, že jde o předlokační
osídlení. Po dobytí Landeku
za česko-uherských válek ve 2. pol. 15. stol. se stal
Hlučín sídlem panství. Byl zeměpanským majetkem,
avšak byl předáván do lenní držby (především knížatům opavským) či zastavován.
1616 rozsáhlý požár, 1645 vypálen Švédy. Úpadek po připojení k Prusku roku
1742, kdy se stal periferií. 1911 splynula Dlouhá Ves s Hlučínem. Roku 1913 zřízena železniční trať z Kravař.
Po připojení k Českoslovesnku (1920) rozvoj
v souvislosti s blízkou ostravskou aglomerací, se kterou byl dokonce
v letech 1950-82 spojen tramvajovou linkou. Od roku 1992 městská památková
zóna.
znak
města, vyvinutý postupně z pečetních znamení jednotlivých majitelů –
polovina antonínského kříže patřila Janu Bělíkovi
z Kornic, písmeno P údajně připomíná Přemysla
Otakara II, spíše jde však o zkomoleninu podkovy pánů ze Zvole,
lilie připomíná Bruntálské z Vrbna a pět
šesticípých hvězd rod Gašínů
historické
jádro města s kostelem sv. Jana Křtitele z autobusového nádraží, kde
údajně do roku 1776 stával hřbitovní kostel sv. Maří Magdaleny (květen 2011)
kaple
jihozápadně od historického jádra, na rohu ulic Celní a Na Krásné Vyhlídce
(duben 2014)
kaple
v bývalé Dlouhé Vsi, na jižním konci Dlouhoveské
ulice (duben 2014)
kulturní
dům z roku 1961 na Ostravském Předměstí (duben 2014)
vnější
výzdoba kulturního domu (duben 2014)
klasicistní
synagoga ze 40. let 19. stol., zbořená roku 1931; stávala před bývalou Opavskou
bránou (foto z 20. let 20. stol. – www.wikimedia.org)
dřevěná
plastika rybáře v zahrádce u klubovny Českého rybářského svazu (duben
2014)
javor
mléč (památný strom) u Domu dětí a mládeže mezi kostelem a zámkem (duben
2014)
lípa
vysazená v parčíku při ulici Na Valech roku 2004 u příležitosti vstupu
České republiky do Evropské unie a pamětní kámen připomínající tuto událost
(duben 2014)
Mírové náměstí
Téměř čtvercový centrální
prostor (85 x
jihovýchodní
strana náměstí s radnicí (duben 2014)
Mírové
náměstí v noci (květen 2011)
pozdně
klasicistní radnice č.p. 24 z roku 1868 (duben 2014)
kostelík
sv. Jana Nepomuckého z roku 1725, zbořený roku 1940; foto z doby kolem
roku 1920 (z infotabule)
půdorys
a pamětní deska zaniklého kostelíka sv. Jana Nepomuckého uprostřed náměstí
(duben 2014)
letecký
pohled na současnou úpravu dlažby náměstí (www.mapy.cz)
zámek č.p. 286 (nemovitá kulturní památka)
Trojkřídlá patrová
renesanční, barokně upravované budova nepravidelného půdorysu v linii
městského opevnění na západním okraji historického jádra. Obranný příkop proti
městu dnes dochován spíše v náznaku; ke vstupní bráně přes něj vede
mostek. Západně od zámku zbytky zámeckého parku, přetnutého silničním obchvatem
města.
Tvrz je zde doložena již
roku 1439, tedy ještě před tím, než se stal Hlučín
sídlem panství. Její zbytky jsou snad zachovány v jižním křídle dnešního
zámku. Roku 1525 byla tvrz přestavěna Bernardem ze Zvole.
Na sklonku 16. stol. bylo postaveno východní křídlo (původně s arkádami,
později zazděnými). Roku 1733 bylo přistavěno severní křídlo a upravováno
jižní; tehdy získal zámek v podstatě dnešní podobu. Zásahy na počátku 19.
stol. měly spíše destruktivní charakter (zbourání hodinové věže a části jižního
křídla). 1844-1938 v držení rodu Rothschildů. V té době zde zpočátku
čilý umělecký ruch, později zámek pronajímán pro potřeby pruského soudu či
sirotčince. V letech 1945-60 zde sídlil okresní soud a policie, později
(po roce 1985) učňovská škola. Od roku 2005 muzeum Hlučínska.
Dále v objektu mimo jiné knihovna či turistické informační centrum.
jižní
křídlo zámku s dochovaným náznakem příkopu (duben 2014)
pozdně
gotický portál zámku s nápisovou kamennou deskou z roku 1525 (duben
2014)
areál
zámku se zbytkem parku od západu (duben 2014)
kostel sv. Jana Křtitele (nemovitá kulturní
památka)
Jednolodní kostel
s pětibokým presbytářem a dominantní průčelní věží; dnes převážně v pozdně
barokní podobě, byť v jádru pozdně gotický. Při severní straně lodi renesanční
kaple sv. Anny, při jižní straně čtyřboká barokní kaple sv. Andělů a
polokruhová kaple Bolestné Panny Marie.
První zmínka o kostelu je
z roku 1378. Na sklonku 16. stol. přistavěna současná kaple sv. Anny
(kaple téhož zasvěcení zde byla i dříve, její polohu dnes nelze identifikovat).
1597 se však část kostela zřítila a znovu vážně poškozen požárem 1616. Ve 2. pol. 17. stol. přistavěna kaple sv. Andělů a v 1. pol. 18. stol. kaple Bolestné Panny Marie a sakristie. Ve
2. pol. 18. stol. kostel barokně přestavěn,
v letech 1791-92 opětovně přistavěna věž. Roku 1902 provedena regotizace
presbytáře.
celkový pohled
na kostel; vlevo vystupuje do popředí renesanční kaple sv. Anny (duben 2014)
barokní
kostelní věž (duben 2014)
gotický
presbytář (duben 2014)
fara č.p. 284 (nemovitá kulturní památka)
Klasicistní budova
v jihovýchodním sousedství kostela. Fara v Hlučíně
uváděna již v 16. stol. Současná budova z roku 1781 na starších,
pravděpodobně renesančních základech.
fara při
pohledu od kostela (duben 2014)
fara a
kostel při pohledu z farské zahrady; u nároží fary bývala jedna
z bašt městského opevnění (duben 2014)
městské opevnění (nemovitá kulturní památka)
Z opevnění, které
bylo tvořeno 2 (později 3) branami – Ostravskou (Horní), Opavskou (Dolní) a
Ratibořskou (Novou) – a 13 podkovovitými baštami, dochováno 7 bašt (jedna – na
severozápadním okraji města – však zazděná v pozdějším domu č.p. 144) a
několik úseků hradební zdi. Vzhledem k písčitému podloží jsou bašty
zapuštěny až do hloubky 4,5, jak potvrdil archeologický průzkum na přelomu
milénia. Ten potvrdil i dnes nedochovanou parkánovou zídku, obíhající město
v odstupu cca
Město bylo pravděpodobně
opevněno od svého vzniku, dosud fragmentálně
dochované pískovcové opevnění však vybudováno až v letech 1525-35
Bernardem ze Zvole. Třetí brána – Ratibořská – byla
zřízena až roku 1821, kdy již bylo opevnění celkově zchátralé (věže nad
původními dvěma branami byly pro riziko zřícení sneseny roku 1768) a roku 1829
bylo z větší části strženo. Přesto jsou jeho pozůstatky považovány za nejzachovalejší
v Českém Slezsku.
plán
města z roku 1811, ještě se zachovaným opevněním; více či méně dochované
bašty označeny červeně, zaniklé zeleně
bašta
č.p. 143 na západní straně města u autobusového nádraží (duben 2014)
bašta
č.p. 149 na severní straně města (duben 2014)
bašta na
severovýchodní straně města, u domu č.p. 156 (duben 2014)
pískovcová
klíčová střílna bašty u domu č.p. 156 (duben 2014)
bašta na
severovýchodní straně města, u domu č.p. 165, s klíčovými střílnami (duben
2014)
bašta na
jihovýchodní straně města s přilehlou částí hradební zdi (duben 2014)
palebný
výklenek uvnitř bašty a střílna (duben 2014)
bašta na
zahradě domu č.p. 253 na jižní straně města (duben 2014)
Červený kostel (nemovitá kulturní památka)
Kostel z červených
neomítaných cihel na půdorysu kříže s novogotickými a novorománskými prvky
stojí na severozápadním okraji města na bývalém evangelickém hřbitově, dnes
změněném v park.
Kostel byl postaven jako
evangelický v novogotickém slohu roku 1862. Dnes je využíván ke kulturním
a společenským účelům.
Červený
kostel (květen 2011, duben 2014)
hrobka rodiny Wetekampovy
(nemovitá kulturní památka)
Nápadná empírová
hranolová stavba nedaleko Červeného kostela je jediným pozůstatkem
evangelického hřbitova, zrušeného roku 1965. Nechal ji postavit roku 1895
vrchní účetní Rotschildových statků Vilém Witekamp jako rodinnou hrobku.
mauzoleum
(duben 2014)
detaily
vnější výzdoby mauzolea (duben 2014)
hřbitov s kostelem sv. Markéty
Barokní kostel na
hřbitově v severovýchodní části města, na Ostravském Předměstí.
Kostel vybudován roku
1538 spolu se špitálem a hřbitovem pro Dlouhou Ves. Původní kostel byl však
dřevěný, současná stavba je z roku 1820.
hřbitovní
kostel sv. Markéty (duben 2014)
přístup
ke kostelu a na hřbitov (duben 2014)
centrální
hřbitovní kříž (duben 2014)
márnice
– novogotická stavba z režného zdiva (duben 2014)
jeden ze
zajímavějších hrobů (duben 2014)
sousoší před
kostelem (duben 2014)
Fontána č.p. 409 + 412
Areál v jižní části
města, vybudovaný z odkazu děkana Šimona Richtera († 1878); první budova
„Nemocnice Šimona Richtera“ byla zprovozněna roku 1890, druhý léčebný dům pak
v letech 1909-10. Přilehlý park zřízen zahradníkem-krajinářem Jaroschekem z Horního Hlohova.
Zařízení sloužilo nemocným z Hlučína a okolí (v
péči sester řádu sv. Alžběty). Po roce 1924 zde exerciční domy řeholníků, od
roku 1938 v jednom z domů chudobinec. Po roce 1945 sídlo okresního
národního výboru. Od roku 1961 opět využito pro sociální účely, dnes Domov pro
osoby se zdravotním postižením Fontána (www.fontana-domov.cz).
č.p. 409
v parku (duben 2014)
kříž u
Fontány, na rohu ulic Promenádní a Dlouhoveská (duben
2014)
Agri Nostra
Ostrůvek přírody mezi
poli východně od města, mezi silnicí na Ostravu a údolíčkem levostranného
přítoku Jasénky; v péči stejnojmenného občanského sdružení (www.agrinostra.cz). Mozaika křovin, luk,
rákosiny a několika drobných rybníčků. Byť v podsttaě
bez přístupu, vybudována zde jednoduchá „naučná stezka″ (několik
informačních sloupků bez jasně vymezené trasy).
údolíčko
Agri Nostra (duben 2014)
opatření
pro zvýšení biodiverzity – hromady dřeva, ptačí
budky, „hmyzí hotel″ (duben 2014)
sloupky
„naučné stezky″ (duben 2014)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Hlučín je
centrem oblasti zvané Hlučínsko či také Prajzsko,
svébytného národopisného území, které roku 1742 připadlo k Prusku, kde
zůstalo až do roku 1920.
Ø
Slavní rodáci: hudební skladatel Pavel Josef Vejvanovský (snad, 1639), kazatel a spisovatel Bohumír H.
J. Bílovský (1659), kazatel a spisovatel Tomáš Xaverieus Laštovka (1688), malíř Jan Bochenek
(1831), vrchní prezident Horního Slezska Josef Bitta
(1856 v Dlouhé Vsi), hudební skladatel Pavel Blaschke
(1885)
Ø
Symbol v městském znaku je též někdy vykládán
jako písmena LP, připomínající latinskou verzi jména Dlouhé Vsi – Longo Pago.
Literatura:
-
Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve
Slezsku – 2. díl (Praha 1997)
-
Bohumil
Samek: Umělecké památky Moravy a Slezska 1 – A/I (Praha 1994)
-
Miroslav
Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku (Praha 1996)
-
Zdeněk
Fiala a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II –
Severní Morava (Praha 1983)
Web:
-
oficiální stránky města – http://www.hlucin.cz
-
wikipedie – http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlučín
-
informační centrum Hlučín
- http://www.info.hlucin.com
-
hrady.cz; zámek - http://www.hrady.cz/?OID=2875
-
hrady.cz; opevnění – http://www.hrady.cz/index.php?OID=4630
-
hrady.cz; židovský
hřbitov - http://www.hrady.cz/?OID=7917
-
cestování idnes - http://cestovani.idnes.cz/hlucin-skryva-sedm-bast
další
místa v okolí (mapa) / Slezsko / rejstříky
duben 2014