ZEMSKÁ BRÁNA

k.ú. Klášterec nad Orlicí, Bartošovice v Orlických horách (Orlické hory / Žambersko, Rokytnicko)

Skalnatá zalesněná soutěska Divoké Orlice v místech, kde řeka opouští státní hranici mezi Českou a Polskou republikou hranici a stáčí se do vnitrozemí.  V užším slova smyslu pouze nejdivočejší začátek soutěsky, zhruba od silničního mostu po Pašeráckou lávku (právě v tomto úseku údolí dříve hranicí panství, dnes hranicí krajů), v širším slova smyslu až po soutok s Kláštereckým potokem., tedy napříč celým masivem Orlických hor.

Divoká Orlice zde proráží hlavní hřeben Orlických hor. Zejména v horní části údolí řada skalních útvarů tvořených ortorulami a migmatity, vysokých někdy až 25 m. Balvanitý tok s velkými peřejemi, hlubokými tůněmi i klidnými mělčinami. Lesní porosty tvoří především smrk s vtroušenou jedlí a bukem. Výskyt řady vzácných rostlin, jako oměj pestrý, kamzičník rakouský, bledule jarní, lilie zlatohlavá, kýchavice Lobelova, violka dvoukvětá, jednokvítek velekvětý či vranec jedlový (mísí se zde horské a podhorské druhy). Též vzácné druhy hub a mechorostů. V řece žije vranka obecná. mihule potoční a střevle potoční. ze vzácnějších druhů hmyzu zde pozorován mimo jiné okáč červenohnědý, okáč ječmínkový, bělopásek dvouřadý, přástevník jitrocelový či ostruháček jilmový.

Zhruba v polovině údolí ho přetíná linie těžkého i lehkého prvorepublikového opevnění Československa; přímo na pravém břehu řeky se nachází pěchotní srub R-S 54 „Na potoku″. V bunkrech zimuje několik druhů netopýrů.

Údolím prochází modrá turistická značka, podél níž 10 tabulí naučné stezky Zemská brána (2,3 km).

Roku 1987 vyhlášen kaňon chráněným přírodním výtvorem; dnes přírodní rezervace (91,5 ha). Součást CHKO Orlické hory.

plánek přírodní rezervace a naučné stezky

 

peřeje na Červeném (též Hraničním či Čiháckém) potoku před soutokem s Divokou Orlicí

      

rulové skalní útvary na levém břehu Divoké Orlice na začátku soutěsky

     

peřeje v horní části soutěsky

 

klidnější úsek toku Divoké Orlice a následné peřeje nad Pašeráckou lávkou

 

skála nad pravým břehem Divoké Orlice u Pašerácké lávky

pamětní deska na skále u Pašerácké lávky, připomínající utonulé vodáky v dubnu 2005

na břehu Divoké Orlice

 

kamenný propustek pravostranného přítoku Divoké Orlice

cesta podél pravého břehu Divoké Orlice

skála při pravém břehu Divoké Orlice pod Pašeráckou lávkou

 

zastavení naučné stezky u Pašerácké lávky a nedaleko bývalého Lusthausu

Kamenný most

Jednoobloukový most z pískovcových kvádrů byl jako součást silnice z Bartošovic do Českých Petrovic postaven v letech 1900-1903. V letech 2004-5 proběhla jeho kompletní rekonstrukce, kdy byl celý rozebrán a následně byly pískovcové kvádry použity na obložení tak, aby byla co nejvíce zachována jeho původní podoba, přičemž však byl v horní části rozšířen na obou stranách o chodníky. Na most navazují dřevoocelová svodidla, která zde byla použita pro nenarušení přírodního charakteru lokality poprvé v České republice.

  

silniční most na začátku Zemské brány

 

dvě pamětní desky u mostu připomínající projekt na rekonstrukci zdejší silnice

Pašerácká lávka

Dřevěná lávka přes Divokou Orlici, původně zřízena vrchností pro potřebu dřevorubců, pro něž bylo překonání divokého koryta řeky problematické. Lávka byla následně využívána též pašeráky, přenášejícími zboží (především cukr, sacharin, tabák, cikorka či petrolej) z Pruska do Rakousko-Uherska, odtud její dnešní jméno. Současná podoba lávky vznikla někdy po roce 2010.

   

současná podoba Pašerácké lávky

 

lávka v roce 2009, tedy pravděpodobně podoba z roku 2002, kdy zde vznikla nová lávka, poté, co předchozí byla zničena velkou povodní roku 1999 (zdroj: ct24.ceskatelevize.cz), a tatáž podoba lávy nedatovaná (zdroj: turistik.cz)

Lusthaus

Empírový lovecký zámeček stával na pravém břehu Divoké Orlice zhruba 200 metrů pod Pašeráckou lávkou. Zámeček nechal roku 1806 postavit majitel žamberského panství, architektem byl J. Koch. Roku 1939 vyhořel a již nebyl obnoven.  Dnes zde pouze louka na okraji s jedním mohutným keřovitým tisem (pozůstatek parkových úprav v okolí zámečku), poblíž v lese dva rybníčky, které původně sloužily chovu pstruhů.

Lusthaus (z infotabule naučné stezky)

louka v místech, kde stával zámeček

tis – poslední pozůstatek parkových úprav

 

rybníčky, v nichž se údajně kdysi chovali pstruzi

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Nad pravým břehem v dolní části údolí se nalézá Ledříčkova skála s jeskyňkou opředenou pověstmi, že právě v ní přebýval (a nakonec i zahynul) „český Jánošík“ zbojník Ledříček. Ledříček je historicky doloženou postavou; žil počátkem 19. stol.

Ø        Někdy se uvádí, že lovecký zámeček Lusthaus nechal postavit John Parish. Ten však byl majitelem žamberského panství až od roku 1815.

Ø        Často se v literatuře uvádí, že naučná stezka má 22 zastavení. Jde pravděpodobně o nějakou starší verzi stezky, která snad vedla až do Kláštere nad Orlicí. Kdy ke změně došlo se mi nepodařilo zjistit. každopádně, na rozdíl od původní naučné stezky, která měla panely údajně osazené v terénu pouze přes léto, současná stezka je celoroční.

Literatura:

-          kol: Plán péče o přírodní rezervaci Zemská brána na období 2020-2028 (2019)

-          P. Mackovčin, M. Sedláček a kol.: Chráněná území ČR V – Královéhradecko (Brno, Praha 2002)

Web:

-           wikipedie – https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemská_brána

-           Orlické hory - http://www.orlickehory.net/mista/zemskabrana.htm

-           Ústřední seznam ochrany přírody - https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=1040

-           České hory - https://zemska-brana.ceskehory.cz

-           Turistický atlas - https://turistickyatlas.cz/vse/misto/12209_zemska-brana.html

-           Kudy z nudy - https://www.kudyznudy.cz/aktivity/naucna-stezka-zemska-brana

-           Naučnou stezkou - https://www.naucnoustezkou.cz/zemska-brana

-           CHKO Orlické hory - https://orlickehory.nature.cz/-/naucna-stezka-zemska-brana

další místa v okolí (mapa) / Střední Sudety / rejstříky

leden  2024