PLECHÝ / PLÖCKENSTEIN

k.ú. Nová Pec, Schwarzenberg am Böhmerwald (Šumava / Volarsko + Horní Rakousko)

Hora (1378 m n. m.) v hraničním hřebeni Šumavy. Zatímco západním směrem, k Trojmezí, přechází jen pozvolna v táhlou náhorní planinu (slatě Rakouská louka, Plešský hřeben), k východu spadá poměrně strmě do sedla Rakouské cesty a k severovýchodu přes 200 m vysokou Jezerní stěnou do ledovcového karu s Plešným jezerem. Na vrcholu hory výrazné žulové skály. Na české straně hory porosty pralesovitého charakteru, tzv. Trojmezenský prales; na rakouské straně jsou lesní porosty převážně vykáceny.

Součást národního parku Šumava.

Plechý od jihozápadu, z rakouské strany; vlevo státní hranice

vrchol hory

vrcholové skály z tzv. pleckenstejnské žuly s křížem z roku 2014

žulový skalní útvar pod vrcholem

Rakouská louka západně od vrcholu – nejvýše položené vrchoviště na české straně Šumavy s porostem rašelinných smrčin

státní hranice západně od vrcholu; vpravo na české straně Trojmezenský prales, vlevo vykácená strana rakouská

pěšina sestupující po státní hranici k jihovýchodu

Kučerova vyhlídka, pojmenovaná po šumavském botanikovi Stanislavu Kučerovi (1944 - 1992)

pozůstatky železné opony (?) na severovýchodním úpatí hory

Stifterův památník

Žulový obelisk, vysoký 14,5 m, na horní hraně Jezerní stěny (1311 m n. m.). Postavený byl na památku Adaberta Stiftera v letech 1876-77 knížecím hajným a kameníkem Adolfem Paleczkem a jeho čtyřmi pomocníky (Janem Saumerem, Josefem Schröderem, Františkem Saumerem a Františkem Stinym) dle návrhu vídeňského architekta Jindřicha Ferstela v místech, které měl údajně spisovatel nejraději. Od památníku takřka „letecký‟ pohled na Plešné jezero.

obelisk

Plešné jezero (Plöckensteinsee)

Ledovcové jezero v karu na severovýchodním úbočí hory (7,48 ha; 1090 m n. m.). Největší hloubka je 18,3 m. V jezeře roste šídlatka ostrovýtrusná (jediná lokalita u nás), z okolí jezera výskyt vzácné vrby velkolisté; v minulosti zde nalezen i zevar úzkolistý (čili příbuzný), který je dnes považován za vyhynulý. Jezero je hrazeno mohutnou morénou s mocností až 40 m, tvořenou velkými žulovými balvany, která je jednou z mála lokalit kleče na Šumavě, přežívá zde údajně i několik jedinců vzácného křížence kleče a borovice lesní, známého jako borovice Čelakovských.

Jezero vzniklo ve čtvrtohorách. Hráz jezera, tvořená původně přirozeným karovým prahem, byla v letech 1789-91 v souvislosti s výstavbou Schwarzenberského kanálu zpevněna, zvýšena a opatřena výpustí; jezero tehdy sloužilo jako jeden ze zdrojů vody pro napájení kanálu a pro plavení dřeva z okolí.

V roce 1911 vybudovala schwarzenberská knížecí lesní správa k ubytování lesního personálu a účastníků lovů na břehu Plešného jezera Lucemburskou chatu. Posléze byla převzata a roku 1935 rozšířena Klubem Československých turistů; poté zvána Nová chata. Po roce 1948 zabrána pohraniční stráží. Roku 1952 vyhořela, o rok později nahrazena novostavbou, které byla roku 1981 opuštěna a roku 1989 zchátralá zbořena.

Plešné jezero od Stifterova pomníku

Plešné jezero s Jezerní stěnou v pozadí

kámen na břehu jezera, přitesaný u příležitosti návštěvy tehdy osmiletého prince Jana Nepomuka ze Schwarzenberku 13. srpna 1868

stavidlo v hrázi jezera

chata na břehu jezera v podobě z roku 1911, po přestavbě v roce 1935 a jako sídlo pohraniční stráže po roce 1953 (www.npsumava.cz)

moréna z žulových balvanů pod jezerem, tzv. Kamenné moře

průchod Jezerní stezky Kamenným mořem

Trojmezenský prales

Nejrozsáhlejší a nejzachovalejší celek horského smrkového lesa pralesovitého charakteru ve střední Evropě. Navzdory jeho jménu se jeho jádro nenalézá na Trojmezné hoře, ale právě na severním úbočí Plechého; po úbočí Trojmezné hory a Třístoličníku se táhne pouze v úzkém pásu. Je tvořen převážně smrkem s příměsí jeřábu.

Pro značnou nepřístupnost zde nebyl les nikdy vykácen, jak dokládají nálezy stromů smrků starých kolem 600 let. V roce 1933 zde byla vyhlášena přírodní rezervace Trojmezná hora. V roce 1950 byla přírodní rezervace rozšířena na plochu 367 ha; v té době však leželo území z větší části v uzavřeném hraničním pásmu. Po vzniku národního parku se stal Trojmezenský prales jeho 1. zónou (1200 ha). V roce 1996 došlo i zde (stejně jako na celé Šumavě) ke gradaci kůrovce, v důsledku čehož byl roku 1999 zrušen bezzásahový režim území a měly zde začít masivní těžby. Tomu zabránila občanská blokáda pralesa, podpořená protesty vědecké obce. Bezzásahový režim byl území navrácen, dnes se zasahuje na základě mezinárodních dohod pouze v 250 m širokém pásu podél státní hranice. V současné době je generace starých smrků převážně mrtvá, pod nimi však probíhá samovolná obnova přirozeného lesa. Mimo jiné zde evidováno asi 300 druhů lišejníků (což je pravděpodobně nejvíce na celé Šumavě) či reliktní druhy hub. Plechý je jednou z mála lokalit v republice s výskytem horského mechu dvouhrotcovky kroužkolisté. Z ptáků stojí za zmínku alespoň sokol stěhovavý, sýc rousný, puštík bělavý, kulíšek nejmenší či datlík tříprstý. Pravidelně se zde pohybuje rys.

pralesní porosty na úbočí Plechého

pralesní porosty ve vrcholových partiích Plechého

pařez tzv. Švejdova smrku nad Plešným jezerem, jednoho z nejstarších smrků Šumavy, který uschl roku 2009 ve věku kolem 560 let; pojmenován po jeho objeviteli, strážci národního parku Luďka Švejdy

v popředí pás podél státní hranice, kde musely být souše na základě mezinárodních dohod vykáceny, v pozadí dochovaný prales

plán Trojmezenského pralesa (www.npsumava.cz)

zážitková naučná stezka Duch pralesa

Zážitková naučná stezka Duch pralesa vede od Plešného jezera k památníku Adalberta Stiftera. Prochází jádrem Trojmezenského pralesa; bezzásahovým územím s rizikem pádu uschlých stromů. Proto je zde vstup pouze na vlastní nebezpečí. Podél stezky několik „komiksových‟ informačních panelů, seznamujících s pralesem (kůrovec, dutiny, zmlazení, mrtvé dřevo, jeřáb). Vybudována byla v roce 2006, jejím autorem stezky je Josef Štemberk. „Průvodcem‟ naučné stezky je datlík tříprstý, pták vázaná svým životem právě na horské smrčiny, který má v těchto místech nejsilnější populaci v republice.

zastavení naučné stezky

informační panely naučné stezky

značení naučné stezky

trasa zážitkové naučné stezky pralesem

Zajímavosti, poznámky:

Ø Nejvyšší hora české a rakouské části Šumavy, rozvodí Severního a Černého moře

Ø České pojmenování hory vzniklo počeštěním německého názvu, odvozeného od slovesa blecken (lesknout se, třpytit se). Příčinou jména mohla být třpytící se hladina jezera

Ø Dle pověsti se v Jezerní stěně nachází obrovský poklad obsahující zlato, stříbro, granáty velké jako lidská hlava a krásné postroje, patřící pohanskému králi ze Saska, který sem uprchl před králem Karlem a nechal se ve skále pohřbít. Brána k pokladu se otevírá se jen v době pašijí. Jiná pověst vypráví o duchu lakomého rychtáře z Ktiše, který byl zaklet na sto let do skal a lesů na svazích Plechého za to, že kradl peníze určené na výstavbu ktišského kostela.

Ø U Plešného jezera se odehrává část děje Stifterova románu Der Hochwald (Hvozd).

Ø Někdy bývá „pod vrchol Plechého‟ lokalizován smrk, který byl v roce 1864 skácen ve věku údajných 1170 let (František Pišta uvádí v článku o šumavských pralesích, otištěném v roce 1972 v 5. čísle vědeckého časopisu Lesnictví, bez bližších podrobností, že tento smrk byl skácen „na lokalitě Jokus v Plešném hvozdu‟). Jde však o omyl, tento smrk je dle všeho totožný s tzv. Želnavským smrkem, který rostl v oblasti Jeleních Vrchů.

Literatura:

- Jaromír Bláha: Trojmezenský prales (Praha 2009) – on-line http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/trojmezna_infolist_www.pdf

- Lumír Kothera: Památník Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem – Myslivost 2009/6 – on-line http://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivecke-zabavy/2009/6-2009/Pamatnik-Adalberta-Stiftera-nad-Plesnym-jezerem

- Josef Albrecht a kol.: Chráněná území ČR VIII. - Českobudějovicko (Brno, Praha 2003)

- Marie Maršálková-Němejcová, Štefan Mihálik a kol.: Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu (Praha 1977)

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Plechý

- Národní park Šumava; naučná stezka - http://www.npsumava.cz/cz/5777/1169/clanek/zazitkova-stezka-duch-pralesa/

- Národní park Šumava; chata u Plešného jezera - http://www.npsumava.cz/cz/5781/9471/clanek/

- tisícovky - http://www.tisicovky.cz/cs/hory/sumava/plechy-hlv21 /

- fototuristika - http://www.fototuristika.cz/tips/detail/665

- iTRAS - http://itras.cz/plesne-jezero/

další místa v okolí (mapa) / Šumava / rejstříky

září 2016