SASKÉ ŠVÝCARSKO 2014

Od „kamene″ ke „kameni″

Po červeném kolečku, značce tvořící hlavní osu celého labského levobřeží, pokračujeme zalesněným hřebenem k Kohlbornsteinu. Na vrchol opět odbočka, a čarokrásný výhled zejména na údolí Labe a skalní masivy na jeho protějším břehu. Nad údolím krouží dva obrovští dravci. Žijí tady orli? Nevím. Pokud jo, pak by to rozhodně mohli být.

Zdánlivě nelogickou smyčku do Krippenu a zpět si zkracujeme přes dvůr Koppelsdorf. Jak zjišťujeme následně, zřejmě jsme se jí připravili o krásnou skalní rokli. Ale což, stejně není v lidských silách prolézt za jeden vandr všechno, něco holt zbude na příště…

Ve vsi Kleinhennersdorf také není žádný obchod a zdá se, že ani hospoda. Na úplném konci vsi narážíme jen na jakési občerstvení. Kupujeme zmrzlinu a snažíme se vyžebrat vodu. Neúspěšně. Prý není pitná. Že by nám prodali balenou za dvě eura. Díky, tak špatně na tom zatím ještě nejsme!

Na úbočí Kleinhennersdorfer Steinu prolézáme několik velice zajímavých jeskyní. Na sousedním Papststeinu konečně nacházíme otevřenou horskou boudu. S ochotnou českou servírkou. Kupujeme jeřabinovou Bionádu (výbornou biolimonádu, která je s cenou 2,80 euro za třetinku překvapivě jedním z nejlevnějších nealkoholických nápojů, který tu lze koupit) a bez problémů se domlouváme na dobrání vody na pití i vaření.

Z Papststeinu, stejně jako ze sousedního Gohriše, nádherně divoké hory jen minimálně postižené turistickými úpravami, se opět otvírají nádherné výhledy. Údolí Labe, Pfaffenstein, Königstein, Lilienstein, skalní věže nad Bad Schandau… A támhleten pahorek s věžičkou na obzoru, to je Weifberg. Několikrát jsme z něj již pozorovali úchvatné panorama stolových hor, dnes koukáme opačně.

předchozí kapitola / následující kapitola / obsah deníku