Poznámky z cest

Toulky kolem Baltu: Ribnitz

srpen 2025

Ribnitz. Jedno z těch mnoha německých městeček, které jsou příjemné, upravené, ale navzájem poměrně snadno zaměnitelné. Velké náměstí, na něm středověký kostel, jedna dochovaná městská brána, na okraji bývalý klášter a na protější straně malý přístav. Dochovaný středověký šachovnicový půdorys, ale většina zástavby mnohem mladší, soudě alespoň podle vnějšího vzhledu.

Jan krátká zastávka na dokoupení zásob, ale celkem stačila. Leda že bychom chtěli navštívit muzeum jantaru…

(plán města ke stažení, plán okolí města ke stažení)

 

Rostocká brána z roku 1430 je považována za jednu z nejstarších dochovaných městských bran v Meklenbursku-Předním Pomořansku

most před bránou

  

Marienkirche

 

po požáru roku 1759 se zřítily původní gotické klenby a kostel získal současný „lešenoidní" vzhled

  

pozůstatky gotických kleneb

 

hlavní oltář a kazatelna poněkud atypicky stojící na zemi

varhany z roku 1994

 

na rozlehlé kruchtě (či jak tu vyvýšenou plošinu nazvat) výstava obrazů a modelů lodí

pod římsou kostela :-)

  

náměstí

kašna na náměstí Thomase Jastrama, mající údajně připomínat místní tradici těžby a zpracování jantaru

   

v ulicích města

jantaromat :-D

    

původně klášter klarisek, po reformaci luteránský ženský klášter v jižní části historického jádra města ... z původních středověkých budov ale dochován jen kostel … dnes zde mimo jiné muzeum jantaru (plán areálu kláštera ke stažení)

socha Olgy von Oertzen, poněkud svérázné poslední představené luteránského kláštera, od sochaře Reinharda Dietricha z roku 1999

sousoší Frauengruppe im Gespräch (ženy v rozhovoru) od Margret Middell z roku 1994, od roku 2000 v areálu kláštera

     

klášterní kostel

   

malé nahlédnutí do parku Klosterwiese

socha Die Schwebenden od Axela Peterse

přístav na laguně Ribnitzer See

*   *   *

Skanzen v Klockenhagenu pár kilometrů západně od Ribnitz zachycuje život meklenburského venkova „v průběhu posledních tří století". Je nevelký (dvě desítky objektů), ale zajímavý. Většina objektů přístupná, někde klasické interiérové expozice, někde výstavy, někde jakési skladiště starých předmětů vypadající na jednu stranu značně chaoticky, na druhou často rozkošně. V jednom obchůdek se stylovými suvenýry (mimo jiné krásná keramika), v jednom historická funkční pekárna, v jednom restaurace. K tomu různé zahrádky (okrasné i užitkové) a chovy hospodářských zvířat starých místních plemen. A plno aktivit pro děti – některé přibližující funkci různých strojů, jiné trochu samoúčelné, ale krom tobogánu v interiéru jedné hrázděné stodoly nerušící. Popisky jednotlivých objektů velmi přehledné a srozumitelné. Strávili jsme tam přes dvě hodiny a klidně by se dalo ještě více. https://freilichtmuseum-klockenhagen.de 

(plánek skanzenu ke stažení)

  

vstupní objekt – pokladna – pochází z Biestow

 

kozy a jejich pojízdní chlívek

 

statek z Lütten Klein patří k největším objektům ve skanzenu – je v něm řada expozic (některé, jako parní stroje či motorové pily, zřejmě jen dočasné výstavy) i herna pro děti

   

ševcovská dílna

 

krejčovská dílna

 

kadeřnictví

  

pračky, valchy a tak podobně

 

výstava miniatur parních strojů

výstava motorových pil

   

…a také ledacos dalšího

   

podkorví se nachází dětská herna, mimo jiné s kuličkovými drahami či tobogánem…

 

…ale také rozkošné „skládky" nejrůznějšího „haraburdí"

je libo vyzkoušet si různé převody?

 

stodola z Groß Bengerstorfu z roku 1642 – údajně nejstarší objekt v muzeu – je také plná všeho možného bez nějaké „muzejní úpravy"

historický traktor

 

dvě polní kuchyně jsou možná občas v provozu, sudě podle přístřešku vedle; v době naší návštěvy bohužel ne

  

muzejní restaurace, dle webu skanzenu „jeden z nejvelkolepějších hrázděných domů v Meklenbursku" z roku 1671

 

koňský žentour s lavičkou

tady kynou chleby, pečené v muzejní pekárně

 

všeliké hrázděné kolny

 

pekárna z Laupinu (jiná, než ve které se pekl ten chleba o pár snímků výše) – ten oblouk nad topeništěm je zřejmě pro tuhle oblast typický, byl v několika objektech

        

Petersův statek – původní objekt, při němž celý skanzen vznikl

  

stodola Petersonova statku s malou expozicí stavebních technologií

 

studna a žentour v areálu Petersonova statku

      

dvě hrázděné chalupy v severozápadní části areálu

     

rozsáhlá výstava „kuchyněk pro panenky“ ze soukromé sbírky Kerstin Matthesové z doby před rokem 1945 se nachází ve dvou různých budovách skanzenu

husa pomořanská

 

hrázděný kostel, respektive jeho loď … v původním umístění (Dargelütz) u něj stála ještě novogotická věž, ta přenesena nebyla, naopak byla přistavěna předsíň

  

interiér kostela – epitaf z roku 1652 na posledním snímku patří k původnímu vybavení tohoto kostela, oltář zapůjčen z jiné farnosti

replika zvonice ze Zislowa z roku 1874

hasičská zbrojnice z Völkshagenu

muzejní obchod je umístěn v budově, která byla skutečně po větší část 20. století (od 20. do 80. let) obchodem

  

kolárna z Kuhlrade

  

kovárna z Groß Lantowa

zahrádka

  

větrný mlýn z Groß Ernsthofu … občas prý otevřen, my to štěstí neměli

stará zemědělská technika

stodola z Hirschburgu, dnes sloužící jako koňská stáj

 

statek ze Selmdorfu, kde umístěno několik expozic i živá zvířata

 

školní třída…

 

…restaurátorská dílna…

…ale taky třeba jen tak odložený kolovrat

  

na WC

  

informační systém ve skanzenu

*   *   *

Jeřábi jsou na severu Německa kolem Baltu úplně všude. Na pohlednicích, v turistických prospektech, na fasádách domů i ve vitríně snad každého muzea. Jen v přírodě jsme na ně stále neměli štěstí. Cestou vlakem z Berlína do Bergenu jsme sice viděli několik skupin, jednu i dosti početnou (takové železniční safari), ale na živo celý týden nic. A to jsme prošli tolik ideálních lokalit. Nakonec se poštěstilo fakticky mezi vesnicemi. Upozornili na sebe sami svým troubením, jinak bychom neměli šanci si těch hlav vykukujících z rákosí vůbec všimnout. Po chvíli vzlétli, udělali nám nad hlavami krásnou otočku … a přistáli na poli mezi balíky slámy za krajními domy vsi. Pak další přelet. Paráda!

        

*   *   *

Ještě o něco dále západně od Ribnitz, až k pobřeží Baltu, se rozkládají rozlehlé Ribnitzké lesy a močály (Stadtforst, Ribnitzer Moor). Trochu paradoxem je, že neleží na zemí města, katastrálně spadají již pod sousední Dierhagen. Na jižním okraji lesního komplexu, v osadě Neuheide, se nachází Informationszentrum Wald und Moor s pěknou volně přístupnou přírodovědnou expozicí a s přírodovědným hřištěm. Přírodní rezervací Großes Ribnitzer Moor vede okružní naučná stezka. Pěkná. Jen jsou močály bohužel značně vyschlé, a navíc se zrovna hnala průtrž mračen, tak jsme si ji moc neužili.

(plán oblasti ke stažení)

      

Informationszentrum Wald und Moor s expozicí o životě ve zdejších lesích a rašeliništích, ale třeba i o těžbě a zpracování rašeliny

  

jsou zde i akvária s živými exponáty

   

velmi se mi líbila tato dioramata se zobrazením života v půdě

      

volně přístupný areál proti infocentru kombinuje herní a vzdělávací prvky s různými dřevořezbami

hraniční kámen lesa v majetku města Ribnitz-Damgarten

 

v městském lese (druhově značně pestrý)

 

začátek okružní naučné stezky přírodní rezervací Ribnitzer Grosses Moor neboli Velké Rybnitzské slatě

                 

na naučné stezce

    

naučnou stezku lemují krom informačních tabulí i dřevořezby, přibližující některé místní živočichy či pověsti

 

rojovník bahenní

 

kapradina podezřeň královská

stádo divočáků

 

vřesna bahenní

lišejníkovec šedý

  

v rezervaci mimo naučnou stezku

úvodní stránka Německo / poloha na mapě