Poznámky z cest: Herrnhut

říjen 2025

Městečko v Horní Lužici založili exulanti nekatolického vyznání převážně ze severní Moravy. První osadníci se zde usadili roku 1722. Vznik osady jim umožnil na svých pozemcích náboženský reformátor a kritik tehdejšího pojetí luteránství v Sasku Mikuláš Ludvík hrabě Zinzendorf, který se roku 1727 do Herrnhutu přestěhoval a stal se hlavou zdejší náboženské komunity (roku 1737 vysvěcen na biskupa). Komunita, hlásící se k odkazu Jednoty bratrské a Jana Amose Komenského, se posléze vyvinula v svébytnou církev, zvanou Obnovená jednota bratrská, Moravská církev či Moravští bratři. Komunita se od počátku hodně věnovala misijní činnosti, a tak se nová církev záhy rozšířila po celém světě. A Herrnhut (který je dodnes celosvětovým centrem této církve) se stal vzorem pro další osady Moravských bratří v nejrůznějších koutech planety. Na sklonku 2. světové války celé město cíleně vypálili sovětští vojáci. Město se však podařilo obnovit do původní podoby „herrnhutského baroka“. A tak byl loni soubor zdejších památek souvisejících s Moravskou církví spolu s dalšími osadami Moravských bratří v Dánsku (ta již roku 2015), Velké Británii a USA zapsán na seznam světového dědictví UNESCO (viz https://whc.unesco.org/en/list/1468 či https://moravianchurchsettlements.org).

Městečko je to příjemné (nejzajímavější zástavba je asi v ulici August-Bibel-Strasse, ale i v dalších ulicích centra, za návštěvu stojí též Panská zahrada / Herrschaftsgarten při Zinzendorfově sídle), ale v pondělním odpoledni naprosto mrtvé. Zavřené nejen veškeré z nemnoha restaurací či kaváren, ale i pekařství, takže jediné, kde se dá v centu sehnat něco k jídlu, je kebab.

(ke stažení plán města, ale trochu staršího data zjevně, neb na něm ještě není současné gymnázium ani některé další novostavby, a plán blízkého okolí s turistickými trasami)

„Kostelní sál" – srdce celé osady

zvonice v místech, kde stál nejstarší „společenský sál" zdejší církve, po roce 1945 již neobnovený

tzv. Vdovský dům

August-Bibel-Strasse – „hlavní třída" bratrské aglomerace

dřevěné detaily na domě č. 7 v August-Bibel-Strasse

patrový zahradní altán, bohužel v pohledu z ulice, kde to tak nevynikne

Dümingerstrasse

Comeniusstrasse (Komenského ulice, kdyby si to snad někdo nepřeložil :-))

budova městského muzea na Comeniusstrasse

poštovní milník v ulici Comeniusstrasse, označující vzdálenost do sousedního města Bernstadt (auf dem Eigen) – 1,08 mil

bratrské gymnázium a střední škola – novostavba z roku 2019! - vzhled dokonale ladí se zdejším „herrenhutským" barokem až na en spojovací most uprostřed), ale jinak jde o moderní budovu, splňují mimo jiné nejpřísnější ekologické limity (roku 2020 jmenována německou stavbou roku)

zahrada gymnázia

Panský dům čili Zinzendorfhaus – sídlo Zinzendorfovo

vstup do areálu herrnutské Diakonie, jíž je dnes Panský dům součástí … a také škola Jana Ámose Komenského (plán celého areálu ke stažení)

další z objektů areálu, původně snad nějaký zahradní letohrádek?

Herrschaftsgarten (Panská zahrada)

* * *

Dnes je ale Herrnhut mnohem více než Moravskými bratry známý tzv. Herrnhutskými hvězdami. Naježená mnohohrotá hvězda, mající některé hroty se čtverhrannou a jiné s trojúhelníkovou základnou, byla někdy počátkem 19. století údajně vytvořena jako pomůcka pro výuku geometrie na místní internátní bratrské škole. Záhy se však staly oblíbenou vánoční dekorací nejen v Sasku. Koncem 19. století se ustálila v podobě s 26 hroty (respektive 25 hroty v případě, že horní hrot nahazuje závěs) a vznikla manufaktura na jejich výrobu, která přes různé peripetie funguje dodnes.

Stará budova manufaktury stojí v centru města a dnes je zde prodejna nejen typických hvězd v nejrůznějších velikostech, barvách (ty originální jsou červenobílé) a provedení (papír či plast), ale i různých dalších řemeslných výrobků z regionu. Nová manufaktura stojí na kraji města a je dnes krom výrovy hvězd i významným turistickým cílem. Samozřejmě i zde lze hvězdy koupit, hlavně se ale lze podívat, jak se vyrábějí, či si lze malou plastovou svítící hvězdičku vyrobit (www.herrnhuter-sterne.de). A také se zde dá najíst ;-)

Herrnhutská hvězda

současná výrobna hvězd s prodejnou, předváděním výroby i restaurací pochází z roku 2010

dětská dílnička v areálu nové manufaktury, kde si každý může slepit ze zakoupených dílků vlastní hvězdu (ten útvar, na který jsou hroty lepeny, se prý nazývá rombokubooktaedr)

bludný balvan ze švédské žuly, umístěný před budovou nové manufaktury

původní manufaktura ve městě; dnes v přízemí prodejna, ve zbytku budovy pravděpodobně byty

* * *

Nad severním okrajem Herrnhutu se zvedá návrší Hutberg (375 m n. m). Na jeho úbočí směrem k městu se rozkládá „Boží pole" (Gottesacker), jak Moravští bratři nazývají hřbitov. Na první pohled jde o pohřebiště neobvyklé. Hroby jeden jako druhý, každý pro jednoho člověka. Rodinné hroby zde neexistují, lidé jsou pohřbíváni vedle sebe tak, jak umírají. A hroby nejsou nijak zdobené, jde více méně jen o kamennou desku ležící na zemi; takže ty nejstarší se již téměř ztrácí. Celý hřbitov si uchovává původní barokní kompozici a stejně jako město, i on je vzorem pro další pohřebiště Moravských bratří všude na světě.

Na horním okraji hřbitova, na nejvyšším místě návrší se nachází vyhlídkový altán. Vyhlídková terasa na střeše altánu sice toho času uzavřena, ale i tak je odtud zajímavý výhled na kopečky Horní Lužice. Legenda praví, že se zde na první výročí svatby zastavil hrabě Zinzendorf se svojí manželkou, a právě tehdy se na obloze objevila duha, spojující jeho tehdejší zámek v Berthelsdorfu s prvními domky Herrnhutu. Na památku této události zde nechal postavit altán, nazývaný poté Oblouk milosti. Současná podoba altánu pochází z roku 1790, znovu vystavěn byl roku 1908. Dostal se i do městského znaku Herrnhutu.

Celé návrší je samozřejmě také součástí světového dědictví.

alej od města k Božímu poli

vstupní brána na hřbitov

Boží pole – typické pohřebiště Moravských bratří

rozlehlé pohřebiště je na menší části členěno alejemi; celé tak připomíná barokní park

nejmladší pohřby v západní části hřbitova jsou poněkud odlišné, stále však podle stejného konceptu

co se z celkového konceptu vymyká jsou hroby zakladatele církve hraběte Zinzendorf a jeho rodiny – z toho, co jsme četl, není úplně jasné, zda to byla vůle samotného Zinzendorfa či úcta členů církve k němu, každopádně to popírá onu absolutní rovnost, na níž je celé Boží pole založeno

ještě jeden odlišný hrob se nachází na severním okraji pohřebiště; o něm jsem nikde nic nevyčetl

památník padlým v 1. světové válce na severovýchodním okraji hřbitova

výhled od pomníku padlým k severovýchodu, na pahorkatinu v okolí Zhořelce; vpravo v popředí „normální" městský hřbitov

altán na vrcholu Hutbergu

výhled z návrší k jihu, na centrum města

výhled k jihovýchodu

úvodní stránka Německo / poloha na mapě