SASKO

DOHNA / DONÍN

Sasko - Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge, obec Dohna

Město na dolním toku říčky Müglitz (160 m n. m.), především na ostrohu nad jejím pravým břehem, kde středověké náměstí s kostelem Panny Marie - tzv. Horní či Staré Město - a pozůstatky hradu. Ve Staré lékárně (Alte Apotheke) z roku 1690 vlastivědné muzeum.

Donín je považován za druhé nejstarší město v Sasku. Vzniklo v podhradí ještě mnohem staršího hradu, na místě, které bylo osídleno již v době bronzové, při důležité cestě ze Saska do Čech pravděpodobně koncem 11. stol., třebaže první výslovné zmínky o něm jsou až z poloviny 15. stol.

znak města

pohled na Staré Město s kostelem od východu a od jihozápadu

pohled do náměstí (Am Markt) od severovýchodu

renesanční portál ze 16. stol. na domě Ratskeller v severovýchodním rohu náměstí a socha rytíře Ješka z Donína s donínským erbem jeleních parohů z roku 1934 na jeho nároží

špitál se slunečními hodinami v severovýchodním rohu náměstí, zmiňovaný již roku 1357

kašna (Die Brunnenweihe) na náměstí z roku 1912 připomíná 450. výročí udělení privilegia místnímu cechu řezníků

„poštovní sloup″ (Postmeilensäule) z roku 1731 na náměstí

rozcestník připomíná, že Donín ležel na staré poštovní stezce z Drážďan do Teplic (na jihovýchodním okraji města dochován „čtvrtmílový kámen” – milník č. 7 této poštovní cesty)

pozdně gotický trojlodní halový kostel Panny Marie na západní straně náměstí z roku 1489 na místě staršího, pravděpodobně 1. pol. 13. stol., dle některých zpráv dokonce již z konce 11. stol.

kamenný reliéf Ukřižování na kostele

klasicistní pomník na bývalém hřbitově u kostela

zástavba východně od náměstí

domovní znamení z 19. stol.

pomník padlým před hasičskou zbrojnicí východně od náměstí

pomník na hřbitově na východním okraji města

hrad

Nepatrné zbytky kdysi rozlehlého a stavebně komplikovaného hradu na úzkém protáhlém skalnatém žulovém ostrohu, vybíhajícím jižně od centra města. Hrad byl pravděpodobně trojdílný. Z „dolního hradu″ – předhradí - na nižší terase směrem k městu nedochováno fakticky, dnes je zde parkoviště. Střední části areálu - „Přední hrad″ – je dnes zastavěna několika budovami v čele s válcovou „věží”, jde však o novostavby z 19. stol. Jediným autentickým pozůstatkem středověkého hradu jsou tak pravděpodobně nevelké zříceniny zdí na jihozápadním okraji plošiny „Zadního hradu”, tedy nejjižnější části areálu. Po západní straně Předního a zadního hradu se táhl parkán (do jaké míry je autentická bašta na severozápadním nároží netuším).

Jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů v Sasku. Již koncem 9. stol. pravděpodobně slovanské hradiště. Hrad, který převzal jeho jméno (toto si udržel po celou dobu své historie; jméno Dohna se objevuje až v 15. stol. v souvislosti s městem), založen zřejmě kolem roku 950 císařem Otou I. Velikým; poprvé je zmiňován 1040. Hrad je střídavě v držení českých a míšeňských panovníků. 1152 dosadil císař Fridricha I. Barbarossa na donínský hrad jako purkrabího Jindřicha z Rothy (Heinricus de Rodewa), který následně získal Donín v dědičné léno a začal se psát „z Donína”. Donínové využili polohu na pomezí sféry vlivu českých králů a míšeňských markrabat a obratnou politikou se ze svých krušnohorských držav snažili vybudovat nezávislé území, zvané Donínsko. Získali velkou moc, razili dokonce i vlastní mince a měli vlastní lenní soud. Rozvoj Donínska coby více méně nezávislé enklávy začal upadat ve 2. pol. 14. stol., kdy byly dohodnuty hranice mezi Čechami a Míšní, a skončil roku 1402, kdy byl markrabětem Vilémem I. po téměř ročním obléhání hrad dobyt. Hrad nebyl zcela zničen, ještě 50 let poté sloužil jako sídlo markrabského fojta, po jeho přesídlení do Pirny 1457 však význam hradu definitivně upadá a hrad zaniká. Roku 1803 zakoupil ruiny hradu hrabě Heinrich Ludwig von Dohna, potomek jedné z vedlejších linií dávných majitelů, a rozhodl se postavit hrad znovu. Záměr však překazili napoleonské války, a tak jedinou stavbou, kterou se povedlo v roce 1830 dokončit, je okrouhlá věž. To však již zříceniny vlastnil ostrostřelecký spolek „Privilegierte Schützengesellschaft zu Dohna″, který zde ještě o dva roky dříve vybudoval střelnici. Následně přibyl i hostinec s tanečním sálem Burgschänke a kulečník. Po roce 1990 areál zpustl, v současné době probíhá jeho rekonstrukce na komunitní centrum (http://www.eckstein-dohna.de).

plán hradu dle Billiga a Müllera – předhradí čili Dolní hrad, 2 – Přední hrad, 3 – Zadní hrad, 4 – příkopy, 5 – parkán (Hrady na hranici)

předpokládaná podoba hradu – rytina z roku 1754 a rekonstrukce dle Billiga a Müllera k konce 20. stol. (Hrady na hranici)

nákres současné podoby hradu – A – Zadní hrad, B – kuželna, C – věž, D – sál, E – Hradní hostinec, F – předhradí (infotabule na hradě)

celkový pohled na areál bývalého hradu

prostor předhradí, pohled na Přední hrad

věž z roku 1830; literatura neuvádí, že by mohla mít alespoň v základech středověký původ, ale rekonstrukce hradu v těchto místech věž vesměs předpokládají

hostinec (Burgschänke) z 19. stol. a navazující taneční sál z poč. 20. stol.

zříceniny tzv. Zadního hradu

VEB Chemiewerk Dohna

Rozsáhlý, dnes zpustlý komplex továrny na výrobu fluoru v těsném jižním sousedství města. Činnost byla zastavena v roce 1991. Areálu dominuje „umělá hora” tvořená odpadním sádrovcem, mohutná geometricky pravidelná deponie zhruba pětiúhelné základny v jeho jihozápadní části.