Rozewie
/ Blëza / Rixhöft
vojvodství
Pomořské, okres Puck
Útes s majákem (cca 50 m n. m.) nad pobřežím
Baltu mezi Chlapowem a Jastrzabí Gorou. Jméno pochází pravděpodobně ze
starogermánského výrazu Resenhaust (hlava obra). Osídlen již v době
neolitu. Součást Přímořského krajinného parku (Nadmorski Park Krajobrazowy).
Mys, uváděný často nesprávně jako nejsevernější
výspa Polska (ve skutečnosti leží nejsevernější bod cca 3 km západněji) je
porostlý přes 200 let starým bukovým porostem, chráněným jako přírodní
rezervace „Przylądek Rozewski“ (12,15 ha). Výskyt řady vzácných druhů rostlin
(z nejvzácnějších prstnatec májový, lýkovec jedovatý, jeřáb prostřední či
lopuch hajní). Mys je též důležitou zastávkou ptactva na tahu. Na úpatí útesu
betonové hráze zabraňující další erozi mysu.
Na plošině nad útesem doložen již koncem 17. stol.
maják. Podle legendy ho založila a až do své smrti střežila dcera kapitána,
která jediná přežila ztroskotání otcovy lodi na zdejších útesech, aby se již
nikdy nikomu nepřihodil stejný osud. Předpokládá se však, že zde ohně hořely
již od středověku. Dnes zde dva majáky z 19. stol. Starší z nich –
jeden z nejstarších dochovaných majáků na Polském pobřeží - postaven 1821
jako 21 m vysoká kamenná kónická věž. V letech 1910 a 1978 byl zvyšován až
do dnešní výšky 33 m, čímž vznikl onen zvláštní stupňovitý tvar s ocelovou
horní částí.
Maják je přístupný veřejnosti. V interiéru je
od roku 1963 instalovaná expozice věnovaná historii majáků polského pobřeží se
spoustou modelů majáků současných i bývalých (mimo jiné představujících i
jednotlivé stavební fáze tohoto majáku – první dvě fotografie).
Vystoupit lze až do dnes funkční lucerny s
halogenovými světly umístěnými na dvou rotujících panelech (a s krásným
výhledem na moře i nejbližší okolí). Historický světlomet s fresnelovou
čočkou zachován na nižší terase – v tehdejší lucerně majáku.
V majáku též pamětní desky spisovatele a
dramatika Stefana Žeromského, který zde dle legendy psal svůj román Vítr od
moře (Wiatr od morza) a jehož jménem byl maják roku 1933 pojmenován (to
připomíná další pamětní deska, pro změnu z venčí majáku - replika historické
tabule, osazené zde u příležitosti pojmenování), a jeho přítele Leona Wzorka,
který maják obsluhoval od roku 1920 až do roku 1939, kdy byl nacisty zatčen a
popraven. Po Leonu Wzorkovi se jmenuje též ulice směřující k majáku
lemovaná starými lipami.
V sousedství majáku zachována stará strojovna
z roku 1910 s lokomobilou a dalším původním zařízením, dodávající majáku
elektrickou energii (taktéž přístupná veřejnosti – společné vstupné
s majákem).
Nedaleko na okraji lesa pomník vojáků, kteří
zemřeli v roce 1920 během bitvy o Rozewie.
Druhý maják, 21 m vysoký osmibokého půdorysu, byl
postaven nedaleko roku 1875 s cílem odlišit světlo z Rozewie od
světla v té době nově postaveného majáku v Czołpinie, který měl
stejnou charakteristiku světla jako maják Rozewiský. Fungoval do roku 1910, kdy
starší maják zvýšen a opatřen elektrickým světlem.
Východně od majáků se na pobřeží táhne rozsáhlý vojenský
prostor. Zatímco jeho východní část dosud funkční (využívaná vojenským
námořnictvem – nasahá až k moři, po pobřeží lze bez problémů projít),
západní, od roku 2001 opuštěná, část ukrývá pozůstatky 34. stálé dělostřelecká
baterie, které zde fungovala v letech 1946 – 1974 a měla bránit přístup
k přístavu Wladyslawowo. Nalézají se zde údajně čtyři (nalezeny tři, dost
možná že čtvrtý v dosud uzavřené části) stanoviště kanónů B-13 ráže 130
mm, z nichž jeden částečně zachován, podzemní stanoviště řízení palby a
několik dalších podzemních objektů.
V této části útes zcela jiného charakteru, než v
okolí majáku - holé části střídají divoké porosty javořin.
Na Rozewie je uváděna 4,5 km dlouhá okružní naučná
stezka o 19 zastávkách (začínající a končící u majáku), žádnou jsme však
nenalezli.
Web:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozewie
(česky)
http://www.cmm.pl/latarnie.php?main=rozewie&ccid=&mid=56&pid=
&lang=pl_
http://www.museo.pl/content/view/873/409/
http://latarnie.igel.pl/rozew2.htm
http://www.latarnie.pl/latarnia_rozewie.php
http://www.zgapa.pl/zgapedia/Rozewie.html
http://pl.wikipedia.org/wiki/Latarnia_Morska_Rozewie
http://www.bas.tpf.pl/Baterie/34BAS/34BAS_opis.htm
http://www.npk.org.pl/parkiotulina/14210rezerwaty.htm;
http://www.npk.org.pl/parkiotulina/15szlaki.htm
Okolí:
Východně Chľapowská
dolina a letovisko Chľapowo, západně rokle Lisi
Jar a letovisko Jastrzebia Góra, u nějž s nejsevernější místo Polska zvané
Gwiazda Północy.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku
červenec 2009