Rozewie / Blëza / Rixhöft

vojvodství Pomořské, okres Puck

Útes s majákem (cca 50 m n. m.) nad pobřežím Baltu mezi Chlapowem a Jastrzabí Gorou. Jméno pochází pravděpodobně ze starogermánského výrazu Resenhaust (hlava obra). Osídlen již v době neolitu. Součást Přímořského krajinného parku (Nadmorski Park Krajobrazowy).

Mys, uváděný často nesprávně jako nejsevernější výspa Polska (ve skutečnosti leží nejsevernější bod cca 3 km západněji) je porostlý přes 200 let starým bukovým porostem, chráněným jako přírodní rezervace „Przylądek Rozewski“ (12,15 ha). Výskyt řady vzácných druhů rostlin (z nejvzácnějších prstnatec májový, lýkovec jedovatý, jeřáb prostřední či lopuch hajní). Mys je též důležitou zastávkou ptactva na tahu. Na úpatí útesu betonové hráze zabraňující další erozi mysu.

   

Na plošině nad útesem doložen již koncem 17. stol. maják. Podle legendy ho založila a až do své smrti střežila dcera kapitána, která jediná přežila ztroskotání otcovy lodi na zdejších útesech, aby se již nikdy nikomu nepřihodil stejný osud. Předpokládá se však, že zde ohně hořely již od středověku. Dnes zde dva majáky z 19. stol. Starší z nich – jeden z nejstarších dochovaných majáků na Polském pobřeží - postaven 1821 jako 21 m vysoká kamenná kónická věž. V letech 1910 a 1978 byl zvyšován až do dnešní výšky 33 m, čímž vznikl onen zvláštní stupňovitý tvar s ocelovou horní částí.

 

Maják je přístupný veřejnosti. V interiéru je od roku 1963 instalovaná expozice věnovaná historii majáků polského pobřeží se spoustou modelů majáků současných i bývalých (mimo jiné představujících i jednotlivé stavební fáze tohoto majáku – první dvě fotografie).

     

Vystoupit lze až do dnes funkční lucerny s halogenovými světly umístěnými na dvou rotujících panelech (a s krásným výhledem na moře i nejbližší okolí). Historický světlomet s fresnelovou čočkou zachován na nižší terase – v tehdejší lucerně majáku.

  

V majáku též pamětní desky spisovatele a dramatika Stefana Žeromského, který zde dle legendy psal svůj román Vítr od moře (Wiatr od morza) a jehož jménem byl maják roku 1933 pojmenován (to připomíná další pamětní deska, pro změnu z venčí majáku - replika historické tabule, osazené zde u příležitosti pojmenování), a jeho přítele Leona Wzorka, který maják obsluhoval od roku 1920 až do roku 1939, kdy byl nacisty zatčen a popraven. Po Leonu Wzorkovi se jmenuje též ulice směřující k majáku lemovaná starými lipami.

  

V sousedství majáku zachována stará strojovna z roku 1910 s  lokomobilou a dalším původním zařízením, dodávající majáku elektrickou energii (taktéž přístupná veřejnosti – společné vstupné s majákem).

   

Nedaleko na okraji lesa pomník vojáků, kteří zemřeli v roce 1920 během bitvy o Rozewie.

 

Druhý maják, 21 m vysoký osmibokého půdorysu, byl postaven nedaleko roku 1875 s cílem odlišit světlo z Rozewie od světla v té době nově postaveného majáku v Czołpinie, který měl stejnou charakteristiku světla jako maják Rozewiský. Fungoval do roku 1910, kdy starší maják zvýšen a opatřen elektrickým světlem.

Východně od majáků se na pobřeží táhne rozsáhlý vojenský prostor. Zatímco jeho východní část dosud funkční (využívaná vojenským námořnictvem – nasahá až k moři, po pobřeží lze bez problémů projít), západní, od roku 2001 opuštěná, část ukrývá pozůstatky 34. stálé dělostřelecká baterie, které zde fungovala v letech 1946 – 1974 a měla bránit přístup k přístavu Wladyslawowo. Nalézají se zde údajně čtyři (nalezeny tři, dost možná že čtvrtý v dosud uzavřené části) stanoviště kanónů B-13 ráže 130 mm, z nichž jeden částečně zachován, podzemní stanoviště řízení palby a několik dalších podzemních objektů.

    

V této části útes zcela jiného charakteru, než v okolí majáku - holé části střídají divoké porosty javořin.

 

Na Rozewie je uváděna 4,5 km dlouhá okružní naučná stezka o 19 zastávkách (začínající a končící u majáku), žádnou jsme však nenalezli.

Web:

http://www.rozewie.wla.com.pl

http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozewie (česky)

http://www.cmm.pl/latarnie.php?main=rozewie&ccid=&mid=56&pid= &lang=pl_ 

http://www.museo.pl/content/view/873/409/

http://latarnie.igel.pl/rozew2.htm

http://www.latarnie.pl/latarnia_rozewie.php

http://www.zgapa.pl/zgapedia/Rozewie.html

http://pl.wikipedia.org/wiki/Latarnia_Morska_Rozewie

http://www.bas.tpf.pl/Baterie/34BAS/34BAS_opis.htm

http://www.npk.org.pl/parkiotulina/14210rezerwaty.htm; http://www.npk.org.pl/parkiotulina/15szlaki.htm

Okolí:

Východně Chľapowská dolina a letovisko Chľapowo, západně rokle Lisi Jar a letovisko Jastrzebia Góra, u nějž s nejsevernější místo Polska zvané Gwiazda Północy.

 

úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku

červenec 2009