LINZ (Linec)

Oberösterreich - statutarstadt Linz

Linz je metropolí Horního Rakouska, po Vídni a Štýrském Hradci třetím největším městem v Rakousku. Je sídlem zemské vlády, biskupství a univerzity.

Vlastní Linz leží na pravém břehu Dunaje (266 m n.m.). Jeho předchůdcem byla římská osada a pevnost Lentia, chránící římskou hranici (Limes) na Dunaji. Vlastní město je poprvé zmiňováno konce, 8. stol. – v té době bylo součástí Bavorského vévodství. Rozvoj zejména od 13. stol. (1240 povýšen Linz na město). Od konce 15. stol. hlavním městem Horního Rakouska. V letech 1489-1493, když Vídeň obsazena Matyášem Korvínem, dokonce nakrátko metropolí celé Svaté říše Římské. Od pol. 19. stol. významný dopravní uzel. V histirckém jádru dodnes řada renesančních domů a barokních klášterů, typická je pro Linz však i supermoderní architektura ze skla a oceli (ne vždy se starou zástavbou vhodně skloubená).

 

Jádrem historické části města je rozlehlé náměstí (Hauptplatz), vzniklé již ve 13. stol., kdy bylo se svými více jak 1,3 ha obestavěné plochy jedním z největších náměstí Evropy. Na severní straně, kde bývala jedna z městských bran, je dnes otevřené přímo k Dunaji, kde  navazuje na Most Nibelungů, spojující historické jádro Lince se čtvrtí Urfahr. V severní části náměstí konečná „horské tramvaje“ Pöstlingbergbahn. Na východní straně náměstí Stará radnice (Altes Rathaus) s nárožní věžičkou, zahrnující stavební prvky od gotiky přes renesanci a baroko až po modernu.

  

Řada domů při náměstí (ale i jinde v historickém jádru města) má krásné renesanční arkádové dvory se starými studnami.

 

Dominantou námětí je 20 m vysoký Svatotrojiční sloup (Dreifaltigkeitssäule) z roku 1723, vytvořený z bílého mramoru Sebastianem Stumpfeggerem podle modelu Antonia Beduzziho. Nápisy s erby na třech stranách soklu oznamují věnování sloupu zemskými stavy, císařem a obyvateli Lince jako dík za záchranu před válečným nebezpečím (1704), požárem (1712) a morem (1713).

  

Východně od náměstí městský farní kostel – původně románská trojlodní bazilika z roku 1286, později přestavěna goticky a do dnešní podoby barokně v roce 1648. V kostele pohřbeno srdce a vnitřnosti císaře Fridricha (Bedřicha) III. Na vnější stěně kostela řada zajímavých náhrobních kamenů a také pamětní desky hudebního skladatele Antona Brucknera, který zde dělal varhaníka, a obětem 1. sv. války. Při vnější straně presbytáře socha Jana Nepomuckého od Georga Raphaela Donnera v mramorové nice od Johanna Lukase von Hildebrandta. Mimochodem – v tomto kostele byla oddána princezna Anna, dědička Koruny české a uherské, za arcivévodu Ferdinanda, čímž došlo k připojení Českých zemí k Rakousku.

              

Při jihovýchodním rohu náměstí bývalá jezuitská kolej s kostelem sv. Ignáce, nazývaným též Starý dóm (Alter Dom). Dvouvěžový kostel byl postaven v letech 1669-1678 podle plánů Pietra Francesca Carloneho. Po zrušení jezuitského řádu (1773) a založení lineckého biskupství v roce 1785 sloužil jako diecézní (biskupský) chrám. V letech 1856 – 1868 zde působil jako chrámový varhaník Anton Bruckner.

 

Západně od náměstí se nachází areál bývalého minoritského kláštera, založeného roku 1236, ve 2. pol 16, stol. přestavěného na protestantskou Zemskou školu a sídlo zemských stavů (Landhaus). Nádherný renesanční komplex budova kolem tří nádvoří, s hodinovou věží a bohatě zdobenými portály slouží dodnes jako sídlo Zemského hejtmana Horních Rakous, Zemského sněmu a Zemské vlády. Planetová studna v nádvoří od kameníka Petera Gueta z roku 1582, připomíná zdejší působení Jana Keplera, který zde 14 let vyučoval.

     

Součástí areálu též bývalý klášterní kostel, přestavěný do dnešní rokokové podoby  roku 1751 Johannem Matthiasem Krinnerem (jediný stylově čistý rokokový kostel Lince). Na vnější stěně kostela zajímavý náhrobní kámen.

 

V prostoru mezi Landhausem, náměstím a Dunají, na úpatí zámeckého vrchu, se rozkládá čtvrť zvaná Staré město, jejímž centrem je trojúhelníkový Alter Markt (Starý trh). Zde lze nalézt řadu nádherných honosných paláců, mimo jiné i Kremsmünsterský dům, ve kterém dle legendy zemřel roku 1493 císař Bedřich III.

  

Linecký zámek zaujímá východní konec výrazného hřebene, vybíhajícího z Freinbergu a zvaného Schlossberg (Zámecký vrch) či také Römerberg (Římský vrch) - místo původní římské osady Lentia. Pětikřídlý areál kolem dvou nádvoří. Jižní křídlo roku 1800 zcela vyhořelo, dlouho byl zámek směrem k městu otevřen, v letech 2006-2009 na jeho místě vybudována moderní budova ze skla a oceli dle projektu architektů Martina Emmerera, Hansjörga Lusera a Clemense Lusere, která ovšem se zbytkem stavby vůbec neladí. Na západním nádvoří Císařský dub, vysazený zde u příležitosti 60. jubilea císaře Františka Josefa I. (obvod kmene 3,5 m). Z architektonických detailů stojí za pozornost zejména bohatě zdobená východní Rudolfova brána (Rudolfstor) z roku 1604 a v průjezdu středním křídlem kamenný Rudolfův erb. Hrad v Linci je uváděn již v listině Karla Velikého z roku 799. Jeho vznik se předpokládá kolem poloviny 8. stol. – z této nejstarší stavební fáze však nejsou dochovány žádné pozůstatky. Hrad výrazně přestavěl v 70. letech 15. stol. císař Bedřich III., který si ho zvolil za své sídlo. Začátkem 17. stol. nařizuje císař Rudolf II. demolici starého hradu a na jeho místě výstavbu renesančního zámku. V 18. stol. sloužil zámek jako vojenská nemocnice, později jako kasárna a vězení. Od konce 50. let 20. stol. sídlí v zámku Hornorakouské zemské muzeum, dnes údajně největší všeobecné muzeum v Rakousku. Exteriéry volně přístupné. nejhezčí pohled na zámek z Mostu Nibelungů.

        

Na kryté vyhlídkové terase v místech jižního křídla zámku model města kolem roku 1800.

  

Na západním předpolí zámku dochováno poměrně rozsáhlé opevnění. Vnitřní linie, pocházející z doby vlády císaře Bedřicha III., bylo tvořeno mohutnou hradební zdí propojující válcové, respektive podkovovité bašty. Dobře dochované jsou severní bašta a střední bašta prolomená tzv. Bedřichovou bránou (Friedrichstor). Kamenná deska nad ní, datovaná rokem 1481, nese několik erbů a nápis „AEIOV Fridericus Romanorum Imperator“. Anagram AEIOV znamená Arcem extruxit in oriente versam, což lze volně přeložit jako „Celý svět je v područí Rakouska“. Obě tyto bašty jsou upraveny jako vyhlídky (výhled především na Dunaj a protější Pöstlingberg). Jižní bašta je dochována jen jako nepříliš výrazná terasa, přilehlá hradební zeď zanikla.

      

Vnější hradební linie, pravděpodobně z 20. let 17. stol., kdy se zámek připravoval na útok vzbouřených sedláků, tvoří valy, věžová Martinská brána (Martinstor, či též Trautzbauer) a na ní z jihu navazující mohutný podkovovitý bastion, chránící přístup k ní. Brána byla spojena příčnou zdí s Bedřichovou bránou a tvořila tak jakýsi vstupní koridor. Na valu altán se sochou Jana Keplera.

 

Mezi severní baštou a severozápadním nárožím zámku se nalézají podivnou železnou konstrukcí zakryté základy věže zvané „Ross-Mühle“ z 18. stol. V této věži byla studna či cisterna, sloužící jako zdroj vody pro koně, kteří byli v této části předzámčí, tvořící samostatný ohrazený dvůr, ustájení.

 

Na předhradí drobný jednolodní kostel sv. Martina (Martinskirche), jeden z nejstarších kostelů v Rakousku. Doložený je již roku 799. V té době zde stála tříapsidová centrální stavba v karolínském slohu, jejíž půdorys je vyznačen kamennými deskami vně kostela. Dnešní kostel vznikl v 11. století vyzděním pilířových oblouků střední lodi původního kostela. Ve zdivu zachována řada románských a gotických prvků. Polygonální presbytář pochází z 13. stol. Pohled do kostela mimo dobu mší možný jen přes skleněné dveře. Před kostelem kámen se svatomartinskou legendou.

        

Západně od zámku na hřebeni kolem Römerstrasse řada drobnějších domků – zástavba spíše vesnického či řemeslnického charakteru. Dominantou této části města je budova školy (Römerberg Schule). Nedaleko od ní v jedné zahradě drobná boží muka.

  

Jižně vychází z náměstí Hauptplatz hlavní obchodní třída Landstrasse. Při její východní straně jsou těsně vedle sebe další dva kláštery (bývalý klášter voršilek s dvouvěžovým kostelem sv. Michala z pol. 18. stol. a karmelitánský klášter s kostelem z konce 17. stol.) a trochu stranou zastrčený luteránský kostel z roku 1844.

 

Západně od této třídy dominantní katedrála Neposkvrněného početí Panny Marie alias Nový dóm (Neuer Dom) – novogotická stavba z let 1862 – 1924 dle projektu kolínského architekta Vincenze Statze. Patří k největším kostelům v Rakousku – loď pojme na 20.000 lidí, věž měří 134 m a je tak druhou nejvyšší kostelní věží v Rakousku hned po svatoštěpánské ve Vídni (nesměla ji převyšovat!). Zajímavá okna – některá pouze s abstraktními geometrickými tvary, jiné s výjevy z dějin Lince. V kryptě Betlém (v době Adventu a Vánočních svátků volně přístupná). Vstup do kostela volný, na věž vstupné s průvodcem.

     

Ve východním sousedství dómu areál Milosrdných bratří s barokním kostelem z poč. 18. stol. Přilehlá nemocnice vznikla v roce 1757.

Několik zajímavých objektů i jižně od dómu, mimo jiné oboustranný kříž z roku 1650. Objekt u něj je snad dalším bývalým klášterem, dnes škola.

 

Na jižním okraji města Hlavní nádraží, (Linz Hauptbanhof). První nádraží zde vzniklo již roku 1858 po zprovoznění železniční trati z Vídně do Salzburku. Tehdejší nádražní budova byla jednou z největších budov v romantickém stylu v Rakousku. Pozdější méně honosná nádražní budova byla zničena na konci 2. sv. války, její následovník přečkal až do roku 2002. Tehdy byla nahrazena současným moderním několikaúrovňovým dopravním terminálem, zahrnujícím kromě vlaků i tramvaje (podzemní stanice) a dálkové autobusy.

    

Proti nádraží od roku 2007 další moderní budova Lince – eliptická 63 m vysoká stavba zvaná Wissensturm („Věž vědění“), v níž je umístěna Městská knihovna, Lidová universita a další „vzdělanostní“ organizace.

Z dalších zajímavých objektů Lince: na západním okraji historického jádra kapucínský klášter, park Bauemberg a v jeho horní části Botanická zahrada (mimochodem, v tomto kopci rozsáhlé podzemní prostory – v severním úbočí při ulici Kapuzinerstrase vjezd a jihozápadně od něj pak několik ventilačních šachtic), při Dunaji (Donaupark) s moderními objekty Muzea umění Lentos a koncertního sálu Brucknerhaus, Stifterův dům, Keplerův dům, Mozartův dům, Biskupský dvůr (nedaleko Nového dómu)…

Web:

http://www.linz.at

http://www.linzansichten.at

http://www.foto360.at/index.php?load=linz_stadtplan#viewer

http://www.linz.cz (česky)

http://www.ms-visucom.de/cgi-bin/ebidat.pl?id=1559

http://www.schlossmuseum.at

http://mhd.zastavka.net/fd-svet/linz1.phtml (česky)

http://wiki.brtnik.info/index.php/Linz (česky)

http://www.manresa-sj.org/stamps/2_Austria.htm

http://www.newadvent.org/cathen/09273a.htm

Ke stažení v jpg: plán jádra města / plán památek ve městě / schéma opevnění zámku / stavebněhistorický průzkum kostela sv. Martina / plán botanické zahrady

Okolí:

Čtvrti na levém břehu Dunaje: Urfahr, Pöstlingberg, St. Magdalena (zde končila koněspřežka z Českých Budějovic), na pravém břehu Dunaje západně od historického jádra Waldegg, východně Lustenau, nejjižnější část Lince pak tvoří čtvrti St. Peter, Kleinmünchen a (jižně od řeky Traun) Ebelsberk. Západně od historického jádra vrch Freinberg.

 

úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku

prosinec 2009