SLOVENSKO – praktické informace

Aktualizováno k červenci 2015

Peníze

Na Slovensku se platí eurem. Výměna na Slovensku je zhruba ve stejném kursu jako výměna v České republice.

Doprava

(aktualizováno k roku 2010)

Doprava na Slovensku funguje obdobně jako u nás. Ve vlacích lze získat slevu jednak při skupině nad 6 lidí, jednak v „rodinné″ skupině (skupina maximálně 5 lidí, v níž je minimálně 1 dítě). Slevy jsou velmi výrazné! (více o slevách na http://www.slovakrail.sk/sk/produkty-a-zlavy) Děti platí polovičku již od 5 let. V autobusech (přinejmenším tedy v roce 2006 na východním Slovensku – nevím, zda je to obecné pravidlo všech dopravců a zda se to mezitím nezměnilo) platí děti polovičku bez ohledu na věk, polovičku však platí i jeden dospělý jako doprovod dítěte do 6 let (takže při jednom dítěti nula od nuly pojde, při více malých dětech na jednoho dospělého se to již začíná prodražovat). Oficiálně se v autobusech platí i za batohy, ale často to neúčtují.

Jízdní řády (včetně autobusů) na velice slušné úrovni – cílové stanice (případně upřesnění směru) a hodiny odjezdů. Jízdní řády na webu jsou zcela shodné s našimi (www.cp.sk).

Pro cestu na Slovensko jsou mnohem levnější autobusy než vlaky (našel jsem linky až do Michalovců za 400 Kč !). Vlak je ale samozřejmě na delší štreky pohodlnější. Velmi výraznou slevu nabízí produkt City Star, při zakoupení zpáteční jízdenky pro menší skupinu sleze cena téměř na polovinu! – a to není vázána na konkrétní vlak a ani nemusí být cesta zpátky po úplně stejné trase, jako cesta tam (další možnosti slev při cestě na Slovensko na www.cd.cz).

Stravování

Jídlo v obchodech i v restauracích vychází vesměs mírně dráž než u nás (záleží i na regionu). Hlavní jídlo v restauraci kolem 4 eur, polévka 1,5-2 eura. Zkušenost praví, že pokud má nějaká restaurace ceny výrazně vyšší (kolem 5-6 eur), pak jsou to většinou porce k neujedení. Téměř ve všech hospodách lze sehnat točenou kofolu, někde i „hroznovku″ (v cenách obvykle 20 centů za decku), piva často více česká (Kozel, Staropamen, Plzeň, Černá hora, ale i malé pivovary) než ta místní. Je tu poměrně velký výběr místních „ovocných″ piv, různé rádlery a podobně, a to i v bezalkoholové verzi. Kupodivu nejsou v cenách ani moc velké „úlety″ na turisticky atraktivních místech, to už spíš v centrech větších měst. Zásobování také obdobné s našimi podmínkami, i když některé zapadlé krámky v horách či menších vsích dokáží být značně vyjedené… Problém je zejména s pečivem. Ve větších městech síť supermarketů shodná s našimi (Kaufland, Lidl…)

Příjemné jsou trhy ve větších městech. Ovce a zelenina jsou na nich někdy neskutečně levné. Zejména na jihu Slovenska lze v sezóně sehnat ovoce a zeleninu (melouny, meruňky, okurky, papriky) i ve stáncích podél silnic.

V horách je běžně dostatek vody - řada studánek, často možné pít i z potoků. V nížinách na jihu země je to s přírodní vodou výrazně horší, studánek minimum a z polovyschlých potoků pít nelze; tam je člověk odkázán na „žebrání″ u domorodců nebo nákup balených vod. Dříve bývalo problém sehnat v obchodech balenou neperlivou vodu, při poslední návštěvě jsem na něj již nenarazil (může možná přetrvávat v malých obchodech ve vsích).

Vstupné

Co jsem prozatím potkal, také bylo v naprosté většině srovnatelné s obdobnými vstupy u nás (běžné vstupné do památek 1-1,5 eura, v ojedinělých případech obzvláště atraktivních objektů, jako je třeba Oravský hrad, až 6 euro). Příjemné je, že hradní zříceniny, a to někdy i velmi rozsáhlé, jsou vesměs volně přístupné. Volně přístupné jsou často i rozhledny. Slyšel jsem, že ve Slovenském ráji se v sezóně platí vstupné do jednotlivých soutěsek, ale nemám osobně ověřené.

Velmi často chtějí v památkových objektech platit za fotografování. Běžná cena je 3 eura!, tedy mnohdy mnohem více, než vlastní vstupné.

Turistické mapy a průvodce

Turistické mapy Slovenska nejsou problém. „Padesátkami″ je pokryté celé území, některé oblasti vychází postupně i v „pětadvacítkách″. Byť tradiční vydavatel turistických map – VKÚ Harmanec – údajně již skončil, takže dnes to leží pouze na Shocartu (Harmanecké mapy, ke kterým byl přikládán i jakýsi „miniprůvodce”, suplující u nás běžný popis na rubové straně mapy, lze stále ještě sehnat, ale už ne v kompletní sadě). Pro plánování cesty či výlet na kole jsou šikovné „stovky″ od vydavatelství Shocart. Všechny tyto mapy jsou v plném rozsahu sehnatelné v České republice. Přímo na Slovensku jsou pak k mání i obdobné mapy jiných vydavatelů.

V současné době je už pokrytá větší část Slovenska také novými a i u nás občas sehnatelnými průvodci z nakladatelství Dajama (edice S batohom po Slovensku). Několik svazků vyšlo dokonce i v Češtině, ale myslím, že se slovenskými verzemi nebude žádný problém. Stejné vydavatelství produkuje i velmi pěknou edici Kultúrne (respektive Prírodné) Krásy Slovenska, které zpracovávají tematicky jednotlivé turistické atraktivity (dřevěné kostely, románské kostely, synagogy, velkomoravská hradiště, skanzeny, technické památky, hradní zříceniny, parky, nejvyšší vrcholy, památné stromy, nejkrásnější doliny...). Nejsou to zrovna knížky do batohu, ale při častějších návštěvách Slovenska se určitě vyplatí mít je doma. Dnes je však bohužel téměř nemožné sehnat je v České republice.

Dříve pro přípravu cesty doma u počítače skvělé mapy na http://mapy.hiking.sk začínají poněkud zastarávat, neb zjevně nejsou aktualizované. Poměrně velkou konkurenci jim v poslední době začínají dělat www.mapy.cz.

Turistické značky, průchodnost krajiny

Turistické cesty používají totožné značení, jaké je u nás – tedy pásové značení ve čtyřech barvách, tvarové odbočky, místní okruhy značené „psaníčkem″. Jedinou zásadní odlišností je uvádění vzdáleností na rozcestníkách v hodinách, nikoli v kilometrech. Kvalita různá – místy v pohodě, místy katastrofa (a to často i na jedné trase). Dříve jsem poměrně často narážel na místa, kde vede turistická značka úplně jinudy, než je malované v mapě (a to třeba i sousedním údolím!) – v poslední době již ne, tak nevím, jestli se to zlepšilo, nebo mám jen více štěstí. V nížinách jižního Slovenska turistické značené cesty téměř neexistují.

Naučné stezky jsou značeny stejně jako u nás šikmým zeleným pruhem, ale v poslední době vzniká řada naučných stezek, které nejsou značeny vůbec, jde jen o řadu informačních tabulí při nějaké cestě či volně „hozených v prostoru″.

Cyklostezky jsou značeny barevnám písmenem „C” v bílém čtverečku.

Průchod krajinou mimo cesty je více méně bezproblémový. Po zkušenosti z Vihorlatu se zdá, že ani vojenský prostor není problém J. Jedinou teoretickou vážnou překážkou je omezení pohybu z důvodu ochrany přírody. Nejen, že vstup mimo značené turistické cesty platí na celých územích národních parků (ne jako u nás jen v prvních zónách), ale dokonce i v některých chráněných krajinných oblastech (zóny „A″, „B″ a „C″ ochrany přírody). Ale přinejmenším v těch CHKO to zdá se nikdo nerespektuje.

Táboření a ubytování

Tábořili jsme všude možně a nenarazili nikdy na problém. Samozřejmě při dodržení základních zásad slušnosti a bezpečnosti. V krajině (na hradech, u studánek apod.) je hodně ohnišť, většinou však kolem nich strašný bordel! Tvrdě stíhané je volné táboření údajně v některých národních parcích, zejména v Tatrách – nevím, osobní zkušenost nemám.

Ubytování v horských chatách, různých chatkách, ale i soukromí vyjde vesměs kolem 9 euro za osobu a noc. V kempech jsou ceny různé, obvykle se platí za stan + za lidi (případně za parkování auta).V kempech, která jsou součástí termálních lázní, jsou ceny většinou o trochu vyšší, ale v ceně bývá i volný vstup do bazénů.

Razítka

Ani zde není situace zásadně odlišná od našich luhů a hájů. Pěkná turistická razítka mají například jeskyně, horské chaty, některá muzea, turistická informační střediska… Naopak vůbec žádné razítko mi nedali (prý nemají) v Humenném – ani v muzeu, ani ve skanzenu – či na hradě Likava. Zatím jsem nenarazil na turistické razítko v kempu (a na firemních někdy není ani jméno lokality).

Získat „neturistické” razítko (nádraží, hospody) nebývá problém, velkou výhodou je, že člověk dokáže snadno vysvětlit, k čemu že ho vlastně „potřebuje”.

úvodní stránka / místopis / webové odkazy