Země plná krásných karpatských hor, přesto již
dýchající teplým jihem Panonských nížin… Země, kde se našinec bez problémů
domluví, i když nezná ani slovo cizí řečí… Země v řadě ohledů
„předvídatelná″ (snad méně dobrodružná, než země více na východ či na
jih), přesto přinášející mnohá překvapení.
Představovat Slovensko by bylo (doufám) nošením
dříví do lesa. Však řada lidí na obou stranách hranic dodnes nosí ve svých
hlavách „Československo”.
v
podrobný popis a
fotografie vybraných míst
v
deníky:
Vihorlat (2006), Orava a Liptov (2010), Jižní Slovensko (2015)
v
odkazy na několik
praktických a zajímavých webových stránek