EXPEDICE KRYM 2012
Krymské plevely
Poslední desítky kilometrů jedeme
podle soustavy zavlažovacích kanálů. Různě široká vybetonovaná koryta vedou
vodu z Dněpru na Krym.
V podvečer třetího dne konečně
přejíždíme Perekopskou šíji a vjíždíme na Krym. Táboříme jen o kousek dál, v
sousedství toho času pusté pláže za vsí Vološine (Волошине). Z jedné strany rozlehlá, opojně vonící pelyňková
step, z druhé velice mělké Černé moře - Perekopský záliv. Paráda.
Ráno si přivstávám, abych trochu
prohlédl okolí. Na moři pozoruji husice liščí, jakési bílé volavky, na břehu
pak drobné bahňáky. Okukuju slanomilné i stepní rostliny - limonky, suchobýly,
solničky i slanorožce, bizarně vypadající petrosimonia, peganum, růžovofialové
sápy, jakýsi chlupatý zemědým (?), argusiu sibiřskou či ozdobnou trávu žitňák
hřebenitý.
(Argusia sibirica, mladá Petrosimonia oppositifolia,
žitňák hřebenitý)
A před odjezdem dále do krymského
vnitrozemí potkáváme ještě dva parádní entomologické kousky, kudlanku jižní a
vřetenušku čtverotečnou.
Město Armjansk (Армянськ) je plné vojenské techniky. V centu tank, u
benzinové pumpy kaťuše, na sídlišti kanón. Postupně zjišťujeme, že podobná
výzdoba, stejně jako podobizny Lenina v nejrůznějších úpravách a další
reminiscence komunismu, tu jsou zcela běžnou věcí.
Projíždíme placatou krajinou mezi
poli. Jenže ty pole jsou plné nejrůznějších plevelů, jak je vidět i z autobusu.
Zastavujeme tedy před vsí Voikove (Войкове). „Na pět minut!″, velí Jarek, což se záhy
protahuje na víc jak půlhodinu. To ostře fialové, čeho tu roste všude tolik, že
to vypadá, jak by to pěstovali, je ostrožka východní. Na okraji pole nacházíme
hlaváček plamenný, hlaváč drobnokvětý (nádherný zejména v odkvetlém stavu)
či hnědožlutý hojník chlumní, o něco dál na úhoru, který je tak kamenitý, že
snad ani nebyl nikdy obdělávaný, drobounkou zelenostříbřitou stříbřenku, žlutě
kvetoucí Haplophyllum suaveolens (dlouho považované za jakési tučnolisté třezalky,
až doma kolegové zjistili, co to vlastně je) a naprosto neskutečný keříčkový
jitrocel.
(ostrožka východní, hlaváč drobnokvětý a Haplophyllum
suaveolens)
Další „plevelová″ zastávka je
jen o pár desítek kilometrů dál, za vsí Sumske (Сумське). Tady nás upoutaly vysoké bílé „svícny″
snědku pontického (který pak budeme potkávat cestou téměř všude), při bližší
prohlídce však objevujeme i další zajímavé kousky. Třeba prorostlík
okrouhlolistý, štěničník paprskující, vítaným objektem fotografů se stává i
„obyčejný″ koukol polní.
(snědek pontický, prorostlík okrouhlolistý, koukol
polní)
předchozí kapitola / následující kapitola / obsah
deníku