EXPEDICE KRYM 2012

Krymské plevely

Poslední desítky kilometrů jedeme podle soustavy zavlažovacích kanálů. Různě široká vybetonovaná koryta vedou vodu z Dněpru na Krym.

V podvečer třetího dne konečně přejíždíme Perekopskou šíji a vjíždíme na Krym. Táboříme jen o kousek dál, v sousedství toho času pusté pláže za vsí Vološine (Волошине). Z jedné strany rozlehlá, opojně vonící pelyňková step, z druhé velice mělké Černé moře - Perekopský záliv. Paráda.

 

Ráno si přivstávám, abych trochu prohlédl okolí. Na moři pozoruji husice liščí, jakési bílé volavky, na břehu pak drobné bahňáky. Okukuju slanomilné i stepní rostliny - limonky, suchobýly, solničky i slanorožce, bizarně vypadající petrosimonia, peganum, růžovofialové sápy, jakýsi chlupatý zemědým (?), argusiu sibiřskou či ozdobnou trávu žitňák hřebenitý.

  

(Argusia sibirica, mladá Petrosimonia oppositifolia, žitňák hřebenitý)

A před odjezdem dále do krymského vnitrozemí potkáváme ještě dva parádní entomologické kousky, kudlanku jižní a vřetenušku čtverotečnou.

 

Město Armjansk (Армянськ) je plné vojenské techniky. V centu tank, u benzinové pumpy kaťuše, na sídlišti kanón. Postupně zjišťujeme, že podobná výzdoba, stejně jako podobizny Lenina v nejrůznějších úpravách a další reminiscence komunismu, tu jsou zcela běžnou věcí.

Projíždíme placatou krajinou mezi poli. Jenže ty pole jsou plné nejrůznějších plevelů, jak je vidět i z autobusu. Zastavujeme tedy před vsí Voikove (Войкове). „Na pět minut!″, velí Jarek, což se záhy protahuje na víc jak půlhodinu. To ostře fialové, čeho tu roste všude tolik, že to vypadá, jak by to pěstovali, je ostrožka východní. Na okraji pole nacházíme hlaváček plamenný, hlaváč drobnokvětý (nádherný zejména v odkvetlém stavu) či hnědožlutý hojník chlumní, o něco dál na úhoru, který je tak kamenitý, že snad ani nebyl nikdy obdělávaný, drobounkou zelenostříbřitou stříbřenku, žlutě kvetoucí Haplophyllum suaveolens (dlouho považované za jakési tučnolisté třezalky, až doma kolegové zjistili, co to vlastně je) a naprosto neskutečný keříčkový jitrocel.

  

(ostrožka východní, hlaváč drobnokvětý a Haplophyllum suaveolens)

Další „plevelová″ zastávka je jen o pár desítek kilometrů dál, za vsí Sumske (Сумське). Tady nás upoutaly vysoké bílé „svícny″ snědku pontického (který pak budeme potkávat cestou téměř všude), při bližší prohlídce však objevujeme i další zajímavé kousky. Třeba prorostlík okrouhlolistý, štěničník paprskující, vítaným objektem fotografů se stává i „obyčejný″ koukol polní.

  

(snědek pontický, prorostlík okrouhlolistý, koukol polní)

 

předchozí kapitola / následující kapitola / obsah deníku