EXPEDICE KRYM 2012
Není Moldávie jako Moldávie
Nechce se nám znovu se táhnout přes celou
Ukrajinu na Kyjev a Lvov, rozhodujeme se proto vzít to přes Moldávii. Vízová
povinnost byla zrušena, píší nám na dotaz z domova, neměl by být žádný problém.
Prý se ptali i na ministerstvu. Fajn. Jen je jaksi ministerští zapomněli
upozornit, že mezi Ukrajinou a Moldávií je ještě vklíněno separatistické území
Podněsterské republiky. „Tady není Moldávie, tady je Podněstří″ nám
důrazně oznámili chlapíci v mundůrech s rudými hvězdami hned na hranici. A že
musíme zaplatit za průjezd 300 euro. Netuším, zda jde o klasický úplatek, nebo
„regulérní″ příjem do separatistického rozpočtu. Nakonec se to řidičům
povedlo usmlouvat s tím, že už se vracíme domů a nemáme peníze, na stovku.
Vydusili nás tam však dvě hodiny.
Tranzitní silnice by měla míjet větší
města, šipky na Kišiněv nás však urputně směřují do města na Dněstru, který mám
v mapě psané jako Tighina, zde mu však říkají Bendery. Nevím, zda severnější
most přes Dněstr je uzavřen, každopádně tohle se jeví jako jediný možný
průjezd. Myslel jsem, že Podněstří se rozkládá pouze na levém břehu řeky, avšak
chyba. Mohutná pevnost na pravém břehu je také zjevně v rukou Rusů. Most hlídá
na pravobřežním předpolí vojenská hlídka s maskovanou sítí zakrytým tankem a
nepokrytě ruskou vlajkou. Mladí kluci, nezastavují nás, jen s úsměvem salutují.
Bláhově jsem se domníval, že tím jsme Podněstří šťastně opustili a jsme ve
skutečné Moldávii. Chyba lávky. Na kraji města narážíme na další celnici.
Rozlehlý zděný areál, žádná improvizace. A že dalších 50 Euro. Nemá cenu se s
nimi přít, platíme a za půl hodiny jsme pryč.
Na Moldavské straně projíždíme
několika vojenskými zátarasy. Něco jako celnici tu Moldavané nemají, neboť tím
by tuto neuznanou hranici de facto legalizovali, to však neznamená, že nás
nekontrolují. A jsou dost vzteklí, že jsme jeli přes Podněstří. Prý jsme to
měli vzít přes hraniční přechod Palanca, tím bychom se separatistickému území
vyhnuli. Fajn, my bychom rádi, ale kdo to má vědět, když v mapách hranice
Podněstří zakreslené nejsou a trasa přes Pervomaisk je v oficiální automapě
značena jako tranzitní komunikace, zatímco z Palanci žádnou kloudnou silnici
nakreslenou nemá.
Táboříme severně od vsi Anenii Noi.
Silnička, po které jsme sem dojeli, vypadala jak komunikace čtvrté třídy, ale
je zde provoz jak na dálnici, auto za autem, převážně taxíky. Asi tu slouží
jako běžná hromadná doprava a tohle je nějaká důležitá spojka. Jsme z toho
trochu nervózní. Autobusem sjíždíme na okraj pole, stejně se ale nedá skrýt.
Stany stavíme v blízkém zjevně uměle vysázeném lesíku (jasany, akáty a třešně
plstnaté vysázené jak podle pravítka), aby od silnice pokud možno nebyly vidět.
V noci přijíždí policie. A sakra. Ale nic se neděje, jen prý jim hlásili
taxikáři, že tu v poli stojí opuštěný autobus, tak se přijeli podívat, jestli se
něco nestalo. Všechno v pořádku? Tak dobrou noc. Není to pravděpodobné, ale
kdyby vás tu někdo náhodou obtěžoval, tak nám zavolejte...
(třešeň plstnatá)
Kolem lesíka zbytky stepní stráňky. A
tak před odjezdem přidáváme do „seznamu″ ještě pár položek moldavské
květeny, především další dva kozince –drsný a zřejmě pontický -, ibišek či
řepeň.
(řepeň, kozinec pontický?, ibyšek trojdílný)
Projíždíme centrem Kišiněva (čistě
moderní město bez nějakého historického jádra, ale některé budovy architektonicky
celkem zajímavé) a za ním se dostáváme na poměrně kvalitní široké silnice,
směřující k severní hranici. Při silnici každou chvíli nějaké odpočívadlo s
rumpálem, mnohé veřejné rumpálové studny i ve vesnicích. Mírně zvlněná převážně
zemědělská krajina, vesničky složené s přízemních zděných domků s valbovými
střechami, s malými upravenými zahrádkami, často porostlé vinou révou. Na to,
že je Moldávie nejchudší zemí Evropy, působí vše velice utěšeně, žádný rozvrat,
nic zpustlého.
Moldavsko-Ukrajinská hranice - další
dvě hodiny. Moldavané v pohodě, Ukrajinci si tentokrát již zcela nepokrytě
říkají o 100 hřiven za to, že nás nebudou prohlížet. Je jasné, že když jim je
nedáme, na kontrole si skutečně smlsnou a můžou nás tam držet klidně řadu
hodin. Tak platíme.
předchozí kapitola / následující kapitola / obsah
deníku