Askania-Nova (Асканія-Нова)

(Chersonská oblast, Čaplinský okres)

Biosferická rezervace – rozlehlý fragment zachovalé stepi. V západní části stejnojmenné městečko, na jeho severním okraji okolo původního zámečku zoologická zahrada a dendropark.

Šlechtické venkovské sídlo Čapli (Чаплі) založeno roku 1822. Roku 1828 jej koupil Ferdinand Fridrich, vévoda z Anhalt-Köthen, který na okolních pozemcích vytvořil modelový areál chovu ovcí. V roce 1841 zdědil sídlo jeho bratr vévoda Henrich a usedlost přejmenoval podle středověkého rodového panství na Askaniu. Roku 1856 pak koupil podnikatel Fridrich Fein. Jehož vnuk(?) Fridrich Eduard Falz-Fein zde založil zoologickou zahradu (1874), botanickou zahradu (1887) a posléze i první přírodní rezervaci (1898). V roce 1919 byla rezervace zestátněna a prohlášena Národním chráněným parkem a v roce 1921 Státní stepní rezervací. Roku 1938 bylo v sousedství původní usedlosti založeno „sídlo městského typu″. Od poloviny 50. let zde funguje Výzkumný ústav stepních zvířat (Украї́нський науко́во-до́слідний інститу́т твари́нництва степови́х райо́нів «Аска́нія-Но́ва»), patřící pod Ukrajinskou Akademii agrárních věd (UAAS).

trysková stíhačka MIG-21 - památník na okraji stepi

Biosférická rezervace F. E. Falz-Feina (Біосферний заповідник «Асканія-Нова» ім. Ф. Е. Фальц-Фейна)

Rezervace, dříve nazývána Čapli, se skládá ze tří oddělených částí - největší zvanou „Jih“ východně od městečka, menší „Sever“ ležící severně od předešlé, oddělena silnicí, a Velké Čaplinské deprese severně od městečka. Celá rezervace má přes 33.000 ha, z čehož třetina jsou unikátní panenské kostřavo-kavylové stepi, které nikdy nebyly zorány – jediné toho druhu v Evropě. Vyskytuje se zde přes 1300 druhů cévnatých rostlin, téměř 400 druhů hub, přes 1100 druhů členovců, více než 270 druhů ptáků... Nejatraktivnější jsou zdejší stepi brzy z jara, když zde kvetou divoké tulipány. Součástí rezervace je i botanická zahrada - arboretum (cca 167 ha) a zoologická zahrada. Roku 1984 zahrnuta Askania-Nova mezi biosférické rezervace UNESCO.

Velká Čaplinská deprese je rozlehlá proláklina (4x6 km) v nejhlubší části 9 m pod úrovní okolního terénu. Shromažďuje se zde dešťová voda, v nejhlubší části je periodický mokřad s výskytem vzácných vodních a mokřadních rostlin. Zejména však jde o jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit na Ukrajině, kde se každoročně v době tahu shromažďují desetitisíce až statisíce jeřábů, divokých hus a dalších ptáků. Od roku 2004 zapsaná pod č. 1397 na tzv. Ramsarském seznamu mezinárodně významných mokřadů.

schéma biosférické rezervace – tmavě zeleně přísně chráněné plochy (1 – Velká Čaplinská deprese; 2 – „Sever″; 3 – „Jih″; 4 – část „Stará″; 5 – Uspenivská step), žlutozeleně jejich ochranné pásmo, červeně zoopark, světle zeleně arboretum, modře městečko

pomník zakladatele rezervace Fridricha Eduarda Falz-Fein před vstupem do arboreta

panenská step

zoologická zahrada

Vlastní zoopark (cca 70 ha) rozložený kolem původního zámečku se skládá ze dvou částí – ornitoparku na uměle vybudovaných jezírkách a kanálech, napájených artézskou vodou (v oblasti nejsou žádné přirozené vodní toky) a výběhy kopytníků a pštrosů. Zcela samostatný areál pak tvoří „safari“ v oblasti Velké Čaplinské deprese, kde na ploše 2380 ha společně polodivoce žijí stohlavá stáda kopytníků z různých zoogeografických oblastí světa (sajg, koní převalského, buvolů, různých druhů antilop...).

Askanijská ZOO je nejstarší zoologickou zahradou na území dnešní Ukrajiny. Její základy byly položeny již roku 1874. Slouží mimo jiné jako výzkumný ústav pro sledování aklimatizace různých druhů živočichů. Návštěva safari možná mikrobusem či vozem taženým koňmi po předchozím objednání.

plánek zooparku; vpravo dole historická usedlost, nad ní ornitopark, vlevo výběhy

historická usedlost, kolem které celý areál Askania-Nova vznikl

pomník zakladatele ZOO Fridricha Eduarda Falz-Fein

soustava umělých jezírek a kanálů – domov řady druhů vodních ptáků

výběhy pro „pštrosy″… (nandu pampový a pštros dvouprstý)

…a pro kopytníky… (tur domácí ukrajinský, buvol Arni, kozorožec sibiřský)

takřka erbovní zvíře askanijské ZOO – kůň Převalského

informační tabule o jednotlivých druzích

chrám sv. Dimitrije (Храм «Спорительницы хлебов» Свято-Димитриевской общины)

Dosud nedokončený areál chrámu Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu v severní části městečka, nedaleko Zoologické zahrady. Komunita sv. Dmitrije vznikla v Askania-Nova v 90. letech, v roce 1995 započala stavba chrámu.

celkový pohled na areál kostela

dosud nedokončený interiér kostela

Zajímavosti:

Ø V území se nacházejí tzv. Polovecké kamenné baby (sakrální skulptury z 9. - 13. století) a mohyly.

Ø Askania též dříve nazývána Čapeľská dača (Чапельська дача), Nový Keten (Новий Кетен), Nový Anhalt (Новий Ангальт), Askanievka (Асканієвка) či Askanievo (Асканієво).

Ø Askanijská zoo byla první na světě, která získala v letech 1889-1904 čistokrevné koně převalského. Jejich chovem se následně proslavila, je zde největší skupina těchto zvířat držená v zajetí a probíhají i převozy odchovaných mláďat zpět do jejich domoviny – pouště Gobi.

Ø Na stavbu chrámu přispěl značnou částkou i Eduard Falz-Fein, potomek původních majitelů Askania-Novy.

Web:

http://askania-nova-zapovidnik.gov.ua (oficiální stránky rezervace)

http://uk.wikipedia.org/wiki/Асканія-Нова_(смт)

http://uk.wikipedia.org/wiki/Асканія-Нова_(заповідник)

http://wikimapia.org/#lat=46.4619644&lon=33.9148284&z=13&l=0&m=b

http://ukrainaincognita.com/pryrodno-zapovidnyi-fond/biosfernyi-zapovidnyk-askaniya-nova

http://ukrainainkognita.org.ua/biosfernyiy-zapovednik-askaniya-nova/

http://7chudes.in.ua/content/askaniya-nova-biosfernii-zapovidnik-khersonshchina-1

http://www.wzd.cz/zoo/EU/UA/ua_askania_nova.htm (česky)

http://ap-hram.org (chrám)

http://askania-pravoslavna.io.ua (chrám)

http://www.val-anhalt.de/miszellen/askania_nova_info.html (německy)

Okolí: Oleškovské písky

úvodní stránka Ukrajiny / rejstřík míst / záznam v deníku

červen 2012