EXPEDICE KRYM 2012

Zoopark ve stepi

Na utáboření se vracíme k Feodosii. Už cestou na Opuk jsme si tu vyhlédli pěknou pláž. Sice hned vedle města, ale tady to zjevně nevadí, táboří se tu na plážích běžně. Asi by se kousek dál od města našli i lepší místa, tady je přeci jen trochu nepořádek, ale jsme limitováni tím, kam je schopný zajet autobus. A zase nám tu kvetou trsy tmavě fialových kozinců přímo mezi stany.

Zapadám do stanu bez večeře a i přes dunění nějaké blízké diskotéky a neustálé projíždění aut hned za hlavou spím za chvíli jak špalek. Ráno, než se ostatní probudí, už tradiční procházka po okolí. Večer jsem se všiml na nedalekém jezeře pisil čáponohých. Nezklamaly, jsou tam i teď. Nejméně patnáct kusů!

(kozince, pisila čáponohá)

Opouštíme Krym. Krátká zastávka na tržišti v Džankoj (Джанкой), poslední skutečně krátká zastávka na slanisku u zátoky Azovského moře (nic moc, v podstatě jen slanorožce) a pak už přes krátký most na „pevninu″. Míříme do biosférické rezervace Askania-Nova.

(trh v Džankoj, slanorožce v mělčině Azovského moře)

Na první pohled to tu působí značně chaoticky. Zoopark, dendropark, stánky se suvenýru - ale kde je nějaká zachovalá step? Doptáváme se na průvodce; prý bude k mání za tři čtvrtě hodiny. Čas využívám k návštěvě nedalekého ještě nedostavěného pravoslavného kláštera. Interiér dosud neomítnutý, s dřevným lešením, avšak již plný ikon působí roztomile bizarně.

Za 25 hřiven nás vede průvodce do stepi hned na okraji vsi. Nikde žádná cedule chráněného území, žádný zákaz vstupu, sem bychom mohli klidně i sami. Opět to není botanik, ale snaží se. O stepních společenstvech ví leccos zajímavého (prý není step ani jeden rok stejná, pokaždé dominují jiné druhy; letos je ale dost spálená, protože bylo abnormálně suché a horké jaro) a když nás nějaká kytka obzvláště zajímá, tak telefonuje kolegovi a snaží se ji určit za jeho pomoci. Moc tu toho ale k vidění není. Svízel Galium ruthenicum, rozchodník Sedum ruprechtii, nějaké hvozdíky. Mě nejvíce zaujala zvláštní mochna s naprosto nemochnovitými lístky - mochna východní. Z hmyzáků fotografujeme pěkného zeleného puchýřníka.

(odkvetlý hvozdík, mochna východní, puchýřník)

Dozvídáme se i, že na správě biosferické rezervace dělá už 15 let a že bere 3000 hřiven měsíčně; a to má prý Askania oproti jiným parkům ještě poměrně vysoké platy.

Když zjišťujeme, že nás na tutéž vstupenku pustí i do zooparku, věnujeme ještě třičtvrtěhodinku jemu. No, nic extra. Celkem pěkně vodní ptáci, kopytníci vesměs dost malé výběhy, všude spousty pletiva (takže se nedá ani pořádně fotit). Ještě by tu mělo být safari, volně ve stepi kolem nějaké mokřadní prolákliny, kam se Jarek chtěl obzvláště dostat, ale nepovedlo se to, prý jsme se měli objednat dopředu (ohraná písnička – snažili jsme se, ale nikdo nereagoval); ale i tam je prý stejně už letos všechno suché, říkal náš průvodce.

(pštros dvouprstý, berneška, labuť zpěvná)

předchozí kapitola / následující kapitola / obsah deníku