NOVÝ HERŠTEJN
k.ú. Němčice u Kdyně (Švihovská
vrchovina / Kdyňsko)
Výrazný zalesněný vrch (681 m n. m.) se zříceninou hradu
na vrcholu. Ve vrcholové části bukové a suťové lesy pralesovitého rázu; některé
stromy přes 200 let staré (od roku 1933 přírodní rezervace Herštýn
o rozloze 14,1 ha). Při jižním úpatí stejnojmenná osada, čítající
v současné době dvě čísla popisná.
Naučná stezka Za poznáním místních zajímavostí Kdyňska
prochází osadou, na vrchol vede odbočka.
pasekou odkrytý pohled na Nový Herštejn od západu, z úbočí Příkopů
bukové porosty v přírodní
rezervaci
skalky ve vrcholové části kopce
hrad (nemovitá
kulturní památka)
Zhruba trojúhelníková
plocha obehnána hradbou, mohutným vnějším příkopem a valem. V západním nároží
areálu pozůstatky věže přiložené k hradbě, obdobná věž stávala i v nároží
jižním. Ve východní hradbě částečně dochována
podkovovitá bašta, později rozšířená v hranolovou věž s okrouhlou věžicí (zvanou Panenská věž), chránící přístupovou cestu,
vedoucí od jihovýchodu po východní straně hradního areálu, skrze nedochovanou
1. bránu pod Panenskou věží a nedochovanou věžovou 2. bránou
v severovýchodním nároží areálu vstupující do hradního jádra. Hradnímu
jádru dominuje mohutná čtverhranná obytná věž (16,6 x 15,6 m), stojící dnes
volně v prostoru hradu. Dříve na ni však navazovalo k západu
vybíhající palácové křídlo, z něhož se v terénu nic nedochovalo, ale
je částečně doloženo nejstarším dochovaným plánem hradu (1823). K vnitřní
straně jižní hradby byly přistavěny hospodářské budovy. Jihozápadně od obytné
věže ve skále vylámaná cisterna. Při přístupové cestě jihovýchodně od hradu
dochovány stopy zemního opevnění (dva příkopy a upravené podloží pro nějakou
stavbu), které bylo pravděpodobně předsunutým opevněním hradu, odborníci však
zcela nevylučují ani možnou souvislost s obléháním hradu. Hrad má
prokazatelně několik stavebních fází, jeho přesný vývoj však zatím není zcela
objasněn.
Současná hradní stavba
bývá obvykle datována do první poloviny čtrnáctého století. Predikát „z Herštejna″ (který se určitě netýká nedalekého Starého
Herštejna) je však doložen u pánů erbu dvou
zkřížených obrněných rukavic již roku 1272 (Protivec z Herštejna).
Predikát „z Nového Herštejna″ se poprvé
objevuje hned u dvou příslušníků rodu až roku 1349. Nabízela by se tedy teorie,
že původní Herštejn stál někde jinde a tento, „Nový″,
vznikl skutečně až před polovinou 14. stol. Tuto teorii však nabourávají
archeologické výzkumy z počátku 21. stol. které skutečně dokládají
existenci hradu na tomto místě nejpozději koncem 13. stol. V polovině 14.
stol. získali hrad páni z Velhartic (následně psaní jako Herštejnští z Velhartic), kteří drželi Herštejn půl druhého století. Roku 1475 byl hrad dobyt
Bavory. Roku 1496 koupil panství s pobořeným hradem Půta
Švihovský z Rýzmberka.
Poslední přestavba (mimo jiné stavba stáje pro 200 koní) je doložena roku 1512
za jeho syna Břetislava; hrad však již nesloužil jako sídlo šlechty, ale pouze
správce. Roku 1534 koupilo Herštejn město Domažlice a
hrad nechalo zpustnout. 1549, po konfiskaci domažlického majetku, se novoherštejnské panství opět dostalo do šlechtických rukou,
majitelé však již nesídlili na hradě, ale na tvrzi v Únějovicích.
Roku 1626 se Únějovice spolu s Herštejnem stávají součástí bystřického panství a roku 1720
panství chudenického. Možná i díky tomu, že od 2. pol. 18. stol. se zde rozkládala obora, hrad nepostihly
žádné romantické úpravy. Současný stav zříceniny je však havarijní; zdi
vykazují na četných místech samovolný rozpad, ve velkém rozsahu je poškozena
lícní vrstva a dochází k vyplavování pojiva, uvolňování kamenů a především
k vývalům. zdiva.
plánek celkové situace hradu (Castellologica bohemica 6)
plán hradního jádra – černě
starší zdivo, křížkovaně předpokládané mladší zdivo (Castellologica bohemica 6)
rekonstrukce hradu dle Karla
Světlíka; některé detaily jsou však sporné (ryzmberk.jan-jansky.cz)
severní hradba
pozůstatky západní věže
val a příkop na jižní straně
hradu
velký průlom v jižní hradbě
vznikl pravděpodobně při dobývání hradu Bavory roku 1475, teoreticky by mohl
být ale i důsledkem nedokončené snahy o zboření hradu jakožto potenciálního
opěrného bodu nepřítele někdy v průběhu či těsně po skončení třicetileté
válce
tzv. výpadní branka v jižní
hradbě, spíše však pouze technologický otvor, v době fungování hradu
zazděný
pozůstatky věže (?)
v jižním nároží
částečně do skály tesaný příkop na
jihovýchodní straně hradu
jihovýchodní nároží hradby
pozůstatky Panenské bašty s věžicí
starší podkovovitá bašta na
východní straně hradu
místo 2. brány
obytná věž - donjon
interiér obytné věže
zeď, kterou na donjon pravděpodobně navazovalo palácové křídlo
pozůstatky hospodářských budov
na jižní straně hradu; z umístění otvorů po trámech je zjevné, že zde
stály v různých časech minimálně odlišné budovy
pozůstatky objektu, který
navazoval ve vnitřním prostoru hradu na Panenskou baštu
osada Nový Herštejn
Při jižním úpatí vrchu se
nachází zhruba devítihektarová nezalesněná enkláva (pastviny, sady) se dvěma
čísly popisnými – při jihovýchodním okraji č.p. 2 a v protilehlém koutu
bývalá panská hájovna č.p. 10.
V lese asi 300 m
severozápadně od hájovny lokalizoval archeolog Zdeněk Procházka pozůstatky herštejnského dvora – mírné vyvýšeniny zaniklých budov a
ovál zaniklého rybníčka, jehož břehy jsou vyskládány z nasucho kladených
kamenů. Bohaté nálezy keramiky datují zdejší osídlení do 16, - 18. stol., což
se shoduje s písemnými prameny – dvůr je poprvé zmiňován roku 1534, dále
pak jako „značně zpustlý″ v 1. pol. 18.
stol. (1711, 1749), definitivně pravděpodobně zanikl poté, co lesy kolem Herštějna nechal ve 2. pol. 18.
stol. Prokop Vojtěch Černín z Chudenic oplotit a zřídil zde oboru pro
černou zvěř.
Hájovna prokazatelně
stála již roku 1811. Na mapě stabilního katastru (1837) jsou zakresleny již obě
dnešní stavení.
pastviny u č.p. 2; na prvním
snímku v pozadí vrch Hora
lipové stromořadí k bývalé
hájovně
bývalá panská hájovna č.p. 1O
znak Černínů z Chudenic na
průčelí hájovny
hospodářské stavení hájovny
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Podle pověsti Jan Herštejnský
při hradu obléhání Bavory ukryl všechny své poklady i tři své dcery
v jedné z věží hradu. Dle jedné verze byla věž při obléhání zničena a
dcery v ní zasypány, dle jiné byl Jan po dobytí hradu odvlečen do zajetí a
dcery ve věži zahynuly hlady a žízní. Každopádně od té doby střeží otcův poklad
tři bílé paní, které se na hradě občas (údajně na Květnou neděli) zjevují. Ona
věž se od té doby nazývá Panenská bašta.
Ø
Dle mapy stabilního katastru (1837) byla bezlesá
enkláva nejen na jižním, ale i na východním úpatí kopce v údolí
bezejmenného potoka. Tento prostor dnes zalesněn.
Ø
Památková ochrana se vztahuje na celý pozemek
1484/2, tedy rozsah kulturní památky je totožný s rozsahem přírodní
rezervace.
Ø
Vrch bývá považován za součást tzv. Korábského hřbetu, spíše je však prvním vrcholem Úlikovského (Netřebského) hřbetu,
nejzápadnějšího ze tří paralelních hřebenů, vybíhajících z Korábského hřbetu severovýchodním směrem.
Literatura:
- Zdeněk Procházka: Nové poznatky z výzkumu
hradu Nového Herštejna - Castellologica
bohemica 6 (Praha 1998)
- Jiří Jánský: Tři kapitoly z dějin hradů
Starého a Nového Herštejna - Castellologica
bohemica 6 (Praha 1998)
- Jiří Jánský: Dějiny hradu Nového Herštejna a jeho držitelů – Západočeský sborník historický
7 (Plzeň 2001) - viz http://ryzmberk.jan-jansky.cz/files/doc/Novy_Herstejn.pdf
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná
encyklopedie Českých hradů (Praha 1999)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná
encyklopedie Českých hrad – dodatky 3 (Praha 2008)
- Miloslav Bělohlávek a kol.: Hrady, zámky a tvrze
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Západní Čechy (Praha 1985)
Web:
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Herštýn
- památkový katalog - https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-hradu-novy-herstejn-15006576
- zpravodaj hradu Rýzmberka
- http://ryzmberk.jan-jansky.cz/?q=node/976
- hrady-zříceniny - https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_novy_herstejn.htm
- kudy z nudy - https://www.kudyznudy.cz/aktivity/hrad-novy-herstejn-u-kdyne
- hrady.cz - https://www.hrady.cz/hrad-novy-herstejn
- ústřední seznam ochrany přírody - https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=108
další
místa v okolí (mapa) / Český les / rejstříky
září 2020