PŘÍKOPY

k.ú. Podzámčí, dříve Kout (Švihovská vrchovina / Kdyňsko)

Zalesněná ostrožna (659 m n. m.) je vlastně severním výběžkem hory Kravař. Na vrcholu výrazné pozůstatky opevnění neznámého stáří.

Jedno ze zastavení naučné stezky Za poznáním místních zajímavostí Kdyňska.

dočasný výhled (paseka) z východního úbočí Příkopů do údolí Merklinky a na Nový Herštejn

mohutný starý javor na okraji vrcholové plošiny; podle pověsti z něj za letních úplňků vystupovat víly; tento strom je vyobrazen už na nejstarším dochovaném plánu opevnění z roku 1826

opevněn (nemovitá kulturní památka)

Vrchol obepínají tři terasovitě umístěné oválné pásy mohutných valů a příkopů. Zhruba obdélný prostor ohrazený vnitřním valem je velký cca 22 x 38 m, s reliéfními zbytky napovídajícími existenci zástavby snad charakteru zemnic. Mezi vnitřním a středním valem plošina jižně od hradního jádra, snad původní předhradí. Ve směru sever – jih je velikost opevněného areálu zhruba 150 metrů, ve směru západ – východ cca 90 m.

S tímto opevněním nelze ztotožnit žádné historické zprávy. V 19. stol. bylo považováno za husitský tábor (proto někdy též nazýváno Žižkovy šance či valy). F. A. Heber ho považoval za předsunuté opevnění hradu Nového Herštejna. Též zmiňuje, že z Příkopů mělo Nový Herštejn údajně roku 1475 ostřelovat bavorské vojsko. Rudolf Turek na základě keramiky, nalezené zde během výzkumu roku 1959, datoval opevnění do 11. stol. a spojoval jej s bitvou mezi českým knížetem Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III. roku 1040. Pozdějšími sběry keramiky Zdeňkem Procházkou však byly datovány do konce 1. pol. 13. stol. Dnes je většinou badatelů lokalita považována za pozůstatek raně feudálního sídla právě z této doby. V tom případě by šlo o objekt, který je svým charakterem na přechodu mezi hradišti a hrady (způsob opevnění odpovídá spíše hradišti, velikost a vnitřní struktura hradu). Spojení s rodem Drslaviců a předpoklad, že šlo o předchůdce sousedního hradu Rýzmberku je však – navzdory lidovému označení Starý Rýzmberk - pouze hypotetické. Tomáš Durdík naznačuje možnost, že by se mohlo jednat o zeměpanský opěrný mocenský bod ze skupiny tzv. horských hrádků. Začátkem 15. stol. je zmiňován jakýsi Jeniš ze Starého Rýzmberka, ovšem existence hradu ještě v této době je velice nepravděpodobná.

plánek opevnění (dle Procházky)

opevnění západní strany vrchu

vnější pás opevnění na východní straně

střední pás opevnění na východní straně

střední a vnější pásmo opevnění na jižní straně

vnitřní, částečně do skály vytesaný příkop na východní a severní straně jádra

jižní část vnitřního valu, oddělující hradní jádro od předhradí

jádro hradu

Zajímavosti, poznámky:

Ø Jako Pržikopy vrch uváděn již na mapě stabilního katastru z roku 1838.

Ø Příkopy leží „na půl cesty″ mezi - již tak velmi blízkými - hrady Rýzmberk (cca 1,5 km vzdušnou čarou) a Nový Herštejn (cca 1 km).

Ø Údaj na informační tabuli, že vrch je vyhlášen přírodní rezervací, je mylný.

Ø Někdy je lokalita v odborné literatuře uváděna též jako hradiště Oprechtice. Opevněná plocha však neleží na katastru Oprechtic, ten zasahuje pouze na severní úbočí ostrožny.

Literatura:

- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů (Praha 1999)

- Zdeněk Procházka: Hrad Rýzmberk – zapomenuté hrady, tvrze a místa 32 (Plzeň 2004)

- Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

Web:

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Příkopy_(hrad)

- zpravodaj hradu Rýzmberka - http://ryzmberk.jan-jansky.cz/?q=node/806

- památkový katalog - https://pamatkovykatalog.cz/hradiste-prikopy-14988797

- hrady.cz - https://www.hrady.cz/hrad-prikopy-stary-ryzmberk-alt-riesenberg

- hrady-zříceniny - https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_prikopy.htm

další místa v okolí (mapa) / Český les / rejstříky

září 2020