TROSKY

k.ú. Troskovice (Jičínská pahorkatina / Turnovsko)

Zřícenina hradu na výrazném čedičovém skalisku (488 m.n.m.) se dvěma skalními věžemi - dominanta a symbol celého Českého ráje. Jižně od skály se zříceninou turistická chata (při ní rozlehlé parkoviště).

  

skála

Skalní útvar sopečného původu, ojedinělý i v mezinárodním měřítku. Skály tvořené olivinickým nefelinitem jsou vlastně výplněmi sopouchů, kterými láva pronikla skrz starší křídové vrstvy pískovců, v průběhu časů erozí vypreparované. Východní z obou sopouchů má údajně velmi vysoký obsah železa, proto byla věž na Babě často poškozována údery blesků. Na skalách se vyskytuje řada vzácných rostlin - uvádí se např. trýzel škardolistý (jediný výskyt v Českém ráji), vzácný skalník celokrajný či strdivka sedmihradská. Též vzácné druhy mechorostů. Proto byly Trosky vyhlášeny jako přírodní památka (3,46 ha). Skála byla osídlena prokazatelně již v pravěku (nálezy keramiky z doby kamenné), spekuluje se i o kultovním významu takto výrazného terénního útvaru.

hrad (národní kulturní památka)

Na východnějším ze skalních sopouchů (57 m vysoký) stojí obdélná (původně čtverhranná, ještě během výstavby však rozšířená) věž Panna, v níž bývala dle tradice mimo jiné i kaple. Na protějším nižším sopouchu (47 m) polygonální obytná věž Baba, sloužící dnes jako vyhlídka. V prostoru mezi oběma sopouchy vestaveno nádvoří, v jehož východní části (pod Pannou) stával hradní palác - v jeho jihozápadním nároží nedostavěná kamenná vyhlídka s točitým schodištěm. Nějaký objekt stával i na protější straně nádvoří pod Babou (z nejvyššího patra tohoto objektu na ní byl přímý přístup), mimo jiné zde objeveny zbytky kovárny.. Z přístupnější severní strany přiléhalo k nádvoří obdélné opevněné předhradí, na němž bývala údajně studna, a v jehož severovýchodní části jsou zbytky objektu, zvaného Purkrabství. Vstupní brány do předhradí i do nádvoří byly pouhými průchody v hradbě (v dnešní podobě druhotně zaklenuté). Původní přístup k hradu byl od jihu (od dnešního parkoviště) a dále proti směru hodinových ručiček kolem skály pod Pannou, kde procházel dvěma, dnes pouze velmi spoře dochovanými branami. Za „druhou“ bránou na jihovýchodním úpatí Panny býval palisádou ohrazený prostor, na němž stávaly pravděpodobně hospodářské budovy (místo dodnes zvané „maštale“).

Hrad založil koncem 14. stol. Čeněk z Vartenberka. Po jeho smrti získal hrad král Václav IV., který ho roku 1399 věnoval Otovi z Bergova. V letech 1439 - 1444 byl hrad obsazen loupežnými rytíři.), od roku 1458 drželi Trosky Zajíci z Házmburka, kteří zároveň drželi nedalekou Kost, takže Trosky byly stranou jejich zájmu, stejně jako následujících Bibrštejnů. Roku 1559 pak byly Smiřickými natrvalo připojeny k panství Skály (Hrubá Skála). Za třicetileté války byly několikrát obsazeny, nakonec vypáleny a již neobnoveny. Ve 40. letech 19. stol. začal majitel panství Alois Lexa z Aehrenthalu do objektu hradního paláce vestavovat schodišťovou věž (částečně ze zdiva hradu, takže tím zřícenině příliš nepomohl), která měla zpřístupnit věž Pannu - vzhledem k jeho smrti však nebylo dílo nikdy dokončeno. V době první republiky se o základní zajištění zříceniny pokusil Klub českých turistů (který hrad v té době vlastnil), kompletní konzervace však proběhla až v letech1983 - 1986. Roku 2000 byla po mnoha desetiletích (stoletích?) opět za pomoci železného schodiště zpřístupněna i věž Baba (vyhlídkový ochoz na Babě věnován památce dlouholetého předčasně zesnulého kastelána Trosek Ladislava Tomáše).

Dnes je v otvíracích hodinách (vstupné) přístupný v podstatě celý areál hradu s výjimkou věže Panny. Vnější opevnění (prostor bývalé první a druhé brány) je přístupné volně bez omezení.

        

výhled

Jako výhledové body slouží zejména věž Baba a nedostavěná vyhlídková věž pod Pannou. Pří přístupu na Babu osazeno panorama výhledu severozápadním směrem (Hruboskalsko). Za dobré viditelnosti je údajně z Trosek vidět větší část Čech. Každopádně není problém přehlédnout všechny dominanty Českého ráje (Mužský, Vyskeř, Kozákov, vrchy kolem Jičína), Krkonoše, Jizerské hory, Ještěd, Lužické hory...

  

Zajímavosti:

Ø        Pověst o vzniku skal mluví o dvou zkamenělých sourozencích, které jejich macecha proklela, když se dlouho nevracely od studánky s vodou.

Ø        Trosky jsou opředeny celou řadou pověstí, v nichž hrají úlohu čerti. Dokonce se tvrdí, že skalní trhlina na jižním úpatí hradního vrchu je vstupem do pekla (do podsvětí). Snad k těmto pověstem dal podnět i tvar skal, připomínající rohy.

Ø        K Troskám se vztahuje též mnoho pověstí či špatně ověřitelných informací o různých podzemních prostorech (sklepech, tajných chodbách, o propojení až s jeskyní Sklepy v nedalekém skalním městě Apolena). Některé zdroje jsou poměrně věrohodné (např. zpráva Klubu Českých turistů z roku 1931 o nálezu klenutí v místech zvaných Konírny), a tak je pravděpodobné, že nějaké podzemí pod Troskami skutečně existuje, řada věrohodnějších zpráv, byť mluví o „chodbách pod troskami“ se však vztahuje právě k jeskyni Sklepy.

Ø        Nejznámější z troseckých pověstí se vztahují k pojmenování dvou věží Baba a Panna. Jsou v zásadě dvě - jedna je kladena do doby pánů z Bergova, kdy na Babě měla bydlet Markéta z Bergova, zapřísáhlá katolička, zatímco na Panně její vnučka Barbora, vyznavačka kalicha (někdy uváděno i opačně, což je však z historického hlediska nesmysl), které si měly dělat naschvály a pokřikovat na sebe hanlivá slova, druhá roku 1424, kdy měl být husity dobyt celý hrad s výjimkou nejvyšší věže, která díky tomu zůstala „Pannou“, zatímco nižší dobytá byla překřtěna na „Babu“ (ve skutečnosti husité sice hrad toho roku oblehli, ale nakonec ho z neznámých příčin nedobývali a odtáhli).

Ø        Další z troseckých pověstí se týká Opatovického pokladu. Že majitel Trosek Ota z Bergova přepadl a vyloupil Opatovický klášter je historicky doložená událost. Že nějaký poklad odtud údajně odvezli roku 1680 valdičtí Kartuziáni více méně také. Zda však šlo o poklad z Opatovic (a zda takový poklad někdy skutečně existoval) se však neví. Podle jiné verze je dosud ukryt v podzemí, do kterého se dá dostat pouze po zvednutí těžkého kamenu v podlaze věže Panna, což se dosud nikomu nepodařilo.

Literatura:

-     Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha1999)

-     Zdeněk Fišera: Skalní hrady zemí Koruny České (Praha 2004)

-     Rostislav Vojkovský: Trosky - Putujeme po hradech a zámcích, sv. 12 (Dobrá 2006)

-     Ladislav Tomáš - Hrad Trosky - průvodce hradem, jeho dějinami, pověstmi až pohádkami (Trosky 2001)

-     Petr David, Vladimír Soukup a kol.: Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku 2 - Český ráj - Turnovsko (Praha 1993)

-     Peter Mackovčin, Miroslav Sedláček, Jaromíra Kuncová a kol.: Liberecko – Chráněná území ČR III (Brno, Praha 2002)

Web:

-     stránky hradu Trosky

-     Hrady.cz

-     Fylkir

-     Regionální zpravodajský server

-     Turistik.cz

-     Mikroregion Český ráj

-     Pamětihodnosti.cz

-     Interregion Jičín

-     Holyday Tour

-     Turistika.cz

-     Wikipedia

-     Český ráj.cz

Okolí: (Rotštejn) / (Kozákov) / Tatobity / Rovensko pod Troskami / Troskovice

 Český ráj / rejstříky

květen 2007