NA HRÁDKU

k.ú. Nepřevázka, Chloumek u Mladé Boleslavi (Jičínská pahorkatina / Mladoboleslavsko)

Opevněná poloha (340 m n. m.) na jihozápadním okraji náhorní plošiny Chloumeckého hřbetu, jižně od vsi Chloumek. Nároží planiny je od okolí odděleno dvěma pásy příkopů, přičemž vnější příkop je na vnitřní straně doprovozen ještě valem. Vnitřní velmi široký příkop vymezuje nepravidelně ovální jádro. V ploše nejsou žádné stopy po stavbách, z čehož se usuzuje, že veškerá zástavba byla dřevěná; jediným objektem je novodobý vojenský kryt (pravděpodobně podzemní kryt teritoriální radiační hlásné sítě ÚŽ-6 ze 60. let 20. stol.), nalézající se přímo v hradním jádru. Na předhradí roste udržovaný sad, jinak je lokalita poměrně silně zarostlá křovím a tedy (zejména ve vegetační sezóně) poněkud „nečitelná″. Vnějším příkopem prochází cesta k hájovně (známé pobytem Bedřicha Smetany roku 1859, kdy se zde sblížil se svojí švagrovou, pozdější manželkou Betty Ferdinandiovou), stojící na západním okraji plošiny. Dle „starých pamětníků″ (info z pol. 20. stol.) existovalo kdysi ještě třetí pásmo opevnění; val táhnoucí se od Chloumku zhruba jižním směrem až k okraji plošiny východně od Hrádku. Nemovitá kulturní památka.

Historie hrádku Chlum, který zde stával, není příliš jasná, neboť míst tohoto jména je v regionu více. Předpokládá se, že byl sídlem Chlumeckých z Chlumu, kteří jsou v písemných pramenech zmiňováni ve 13. a 14. stol., s čímž korespondují i archeologické nálezy; roku 1459 se již připomíná jako zbořený. Starší původ hrádku přes archaickou podobu areálu nelze dokázat. Předchůdcem hrádku bylo pravděpodobně raně slovanské hradiště; spekuluje se, že příkop a val ohrazující předhradí by mohl mít původ právě v této době (hradištní by pak byl nesporně vnější val). V prostoru mezi v současné době opevněnou plochou a údajným vnějším valem byly archeologickým výzkumem v letech 2000-2002 zachyceny zahloubené objekty, náležející rannému středověku, a také doklady zpracování barevných kovů z téže doby. Podle ojedinělých keramických zlomků by snad bylo možné datovat hradiště do 9. – 11. stol.

Na úbočí Hrádku přírodně cenná společenstva suchých širokolistých trávníků (s hojným výskytem ledence přímořského a černýše rolního), starých sadů a teplomilných doubrav – součást evropsky významné lokality Chlum u Nepřevázky. Z luk výhledy do Polabí a dolního Pojizeří.

Součást přírodního parku Chlum.

plánek zříceniny hradu (z Ilustrované encyklopedie českých hradů)

 

vnější opevnění lokality – cesta bývalým příkopem a val

plocha předhradí

 

podzemní kryt teritoriální radiační hlásné sítě ÚŽ-6 v hradním jádru

pole v jihovýchodním sousedství opevněné plochy, označované někdy (pravděpodobně mylně; viz poznámky) za akropoli hradiště

zastavení naučné stezky Chlum na Hrádku

 

tzv. Umrlčí cesta, klesající z Hrádku k jihu; bývala spojnicí Chloumku s kostelem v Sýčině

kamenná zídka při východní straně Umrlčí cesty, naučnou stezkou prezentovaná jako možný pozůstatek opevnění raně středověkého hradiště (?!)

 

starý sad pod Hrádkem

louky pod Hrádkem s výhledem do dolního Pojizeří; vlevo Nepřevázka

 

ledenec přímořský a černýš rolní z luk pod Hrádkem

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Jako Chlum je v literatuře uváděn i nepříliš vzdálený hrad Kozlov; proto je ztotožnění historických pramenů s touto lokalitou poměrně obtížné.

Ø        Autoři naučné stezky tvrdí, že hrádek a hradiště ležely vedle sebe a že bývalou akropolí hradiště je výběžek pole nalézající se východně od zbytků hradu, za cestou. Pro toto tvrzení neexistuje žádný důkaz a považuji ho za naprosto absurdní, neb přirozenou akropolí celého opevněného prostoru (nejchráněnější, nejvýše položené) je právě místo pozdějšího hrádku, čemuž odpovídá jak analogie z řady jiných hradiště, později využitých pro stavbu hradu či tvrze, tak celkový systém opevnění lokality. K mýle došlo snad proto, že hradiště bývá v odborné literatuře někdy uváděno jako Chloumek (pro odlišení od nedalekého hradiště Švédské šance na témže katastru jako Chloumek II), zatímco tvrziště leží již na sousedním katastru Nepřevázky

Literatura:

-      Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 1999)

-      Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

-      Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984)

-      Michal Štefánek, Jaroslav Pipek, Josef Spilka: Soubor doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chlum u Nepřevázky (Praha) – viz též http://strednicechy.ochranaprirody.cz/res/data/215/027363.pdf

Web:

-      wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlum_(hrad,_okres_Mladá_Boleslav)

-      hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=712 

-      středověk.com – http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hrady&object=Chlum, http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Neprevazka

-      Řopíky net - http://www.ropiky.net/nerop_objekt.php?id=1174746238 

další místa v okolí (mapa) / Máchův kraj / rejstříky

červen 2015