BOLECHOVICE
k.ú. Bolechovice I (Vlašimská
pahorkatina / Sedlčansko)
Ves v pramenné oblasti jednoho z přítoků Sedleckého
potoka (432 m n. m.), na severním okraji mísovité kotliny zvané Český Merán.
Větší část vsi (fakticky celou její východní část) zabírá areál dvora se
zámkem. Při jihozápadním rohu dvora centrum vsi s křížem, dřevěnou
zvoničkou a hasičskou zbrojnicí.
První zmínka o vsi roku
1381, kdy zde umírá Markvart z Bolechovic. Páni z Bolechovic jsou
zmiňováni i v průběhu 1. poloviny 15. stol. Po většinu historie centrem
malého samostatného panství. Krom tvrze, resp. později zámku tu v 16. a
17. stol. byly i dva svobodnické dvory – jeden v držení rodu Marků, druhý
v držení rodu Vilasů.
pohled na Bolechovice od severu;
na obzoru Cunkovský hřbet
kříž a zvonička v centru
vsi
hasičská zbrojnice
stodola východně od vsi
kříž při silnici do Jesenice
zámecký areál
(nemovitá kulturní památka)
Pozoruhodně dochovaný
areál venkovského zámku s dvorem, zahradou (cca 0,8 ha), kaplí, domem pro
hosty (mimo památkově chráněný soubor) a kdysi parkově upravenou bažantnicí
(oborou; 2,4 ha). Areál je dnes majetkově rozdělen mezi řadu různých vlastníků.
Vlastní zámek (č.p. 1) je
barokní patrové stavení s rokokovými prvky. Na průčelí kamenný erb barona
Jana Weniga von Ingenheim aus Hirschhorn. Západně a severozápadně od zámku se
rozkládá hospodářský dvůr (kdysi s lihovarem), jehož budovy jsou postaveny
do půlkruhu. V ploše dvora rybníček. Vstup do dvora (a k zámku)
jednak od západu, jednak od severovýchodu.
Jižně navazuje na zámek
nízký domek č.p. 24 + 25. Východně od zámku zámecká zahrada, v jejímž
jihovýchodním rohu dřevěný altán. Severně od zámku novorenesanční dům pro letní
hosty – „depandence“ – ve stylu italské vily (č.p. 20).
Východně od zámku, přímo
v jeho ose na okraji zahrady pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Na
průčelí (otočeném do zahrady, tedy veřejně nepřístupném) kamenný alianční znak
Jana Karvinského z Karviné a jeho manželky Hugvicovny z Biskupic, výše pak
srdeční štítek znaku barona von Ingenheim. V interiéru freska „Bůh se
zjevuje Mojžíši v keři ohnivém“ a mladší rokoková kazatelna.
Východně od kaple, stále
v ose zámku, vybíhá cca 150 m dlouhá dubová alej, spojující zámecké
zahrady s východněji ležící bažantnicí v údolí potůčku se dvěma
rybníčky, kde údajně dodnes dochovány náznaky parkové úpravy.
Lze předpokládat, že tvrz
stála v Bolechovicích již ve 14. století, avšak výslovně je zmiňována až
v první polovině 16. stol., kdy byla v majetku Jana Žeharta
z Nasavrk. Roku 1622 kupuje panství Zdeněk Lev libštejnský z Kolovrat
a připojuje ho k Uhřicím, v důsledku čehož tvrz pustna. Roku 1704
získává panství opět samostatnost a Tomáš Popovský ze Šafenbachu zde staví
drobné šlechtické sídlo, označované jako „byt panský“. Snad už v té době
vzniká v hospodářském dvoře i malý pivovar (necelých 100 hektolitrů
uvařeného piva ročně), o dvě stě let později přestavěný na lihovar. Okolo roku
1770, za Jana Karvinského z Karviné, je zde, údajně na místě původní tvrze
(stavební kontinuita však, pokud vím, není prokázána – viz též poznámka)
vystaven současný barokní zámek v tehdy módním stylu „maison de
plaisence“. Roku 1775 byla postavena kaple. Za autora zámku i kaple je
považován Matěj Hummel. V téže době je při zámku zřízen park. Karvinský
zemřel roku 1776 a je pohřben ve zdejší kapli. Majitelé se poté často střídají.
Obora založena snad počátkem 19. stol. Od roku 1882 drží zámek císařský rada
Emanuel Kallberg, který nechává k zámku přistavět východní křídlo a
provést další drobné úpravy, čímž zámek získává současnou podobu.
V severní části zámecké zahrady též nechává v letech 1898-1890 vilu
pro letní hosty. Altán pochází pravděpodobně z přelomu 19. a 20. stol.
Kolem roku 1900 získává velkostatek se zámkem židovská rodina Mautnerů. Druhou
světovou válku přežil jediný její příslušník, který včas emigroval do Kanady.
Zámku se za války zmocnilo SS, po válce mu byl zámek navrácen, ovšem roku 1948
opět vyvlastněn. V následné „péči“ státního statku zámek zcela zpustl.
V roce 1975 ho zakoupila a zachránila rodina akademického malíře Jana
Součka; rodina Součkova zámek vlastní a postupně opravuje dodnes. Hospodářské
budovy jsou vesměs užívány ke skladovým účelům, částečně chátrají. Prostor
dvora volně přístupný, zámecké zahrady veřejnosti nepřístupné.
areál zámku na mapě stabilního
katastru z roku 1840 (archivnimapy.cuzk.cz), na 3. vojenském mapování
z 2. pol. 19. stol. (oldmaps.geolab.cz) a na mapě současné
(archivnimapy.cuzk.cz)
dnes již neexistující brána do
dvora od západu (převzato z pivorary.info) – fotografie je z roku
2011, ale brána prokazatelně stála ještě roku 2015
dochovaný zbytek západní brány
hospodářský dvůr
rybníček uprostřed dvora
zámek
kamenný erb barona Jana Weniga
von Ingenheim aus Hirschhorn na průčelí zámku
mohutný dub před zámkem
kolna a branka do zámecké
zahrady severně od zámku
stavení č.p. 24 + 25 jižně od
zámku
zbytky jakési stavby
novogotického vzezření v jižní části dvora
pohled na zámek ze zámecké
zahrady
altán v jihovýchodním rohu
zámecké zahrady
kaple sv. Jana Nepomuckého
kamenné erby Jana Karvinského
z Karviné a jeho manželky Hugvicovny z Biskupic, a srdeční štítek znaku
barona von Ingenheim na průčelí kaple (převzato z bolechovice.wordpres.com)
freska „Bůh se zjevuje Mojžíši
v keři ohnivém“ v kapli, autor zřejmě z okruhu V. B. Ambrossiho
(převzato z bolechovice.wordpres.com)
vstup do zámecké zahrady od
kaple
dubové stromořadí spojující
kapli s bažantnicí
novorenesanční vila pro letní
hosty
Zajímavosti,
poznámky:
Ø
Z katastrálního území Bolechovice byla
oddělena osada Dolce, která patří pod obec Jesenice (zatímco vlastní Bolechovice pod obec
Sedlec-Prčice), proto je katastrální území označováno vlastních Bolechovic
označováno jako Bolechovice I, zatímco Dolce jsou
katastrální území Bolechovice II.
Ø
Na webu lze narazit na informaci, že pozůstatkem
tvrze jsou „zbytky příkopu a destrukcí na jižní straně parku, též mocné zdi
sousedního objektu, tzv. myslivny, a do skály vysekaná 11,5 m hluboká studna
středověkého původu″. Není znám zdroj této informace; v odborné
literatuře jsem žádnou zmínku o pozůstatcích bolechovické tvrze nenarazil a
ověřit je v terénu není možné. Nevím také, zda toto nějak souvisí se
„zbytky sklepa neznámého původu, patrné v zahradě na jižní stráni pod
zámečkem″, u kterých Pavel Jakl předpokládá spojitost se zdejším
pivovarem. Do souvislosti s původní tvrzí bývá někdy dáván i rybníček
uprostřed dvora; též bez jakýchkoli mě známých důkazů.
Ø
V řadě dokonce i odborných publikacích je znak
na průčelí zámku přisuzován Tomáši Popovskému ze Šafenbachu. Jde o omyl;
Popovští ze Šarfenbachu měli „v pravém poli půl orla dvouhlavého, k pravé
straně obráceného, v levém poli při spodku potok k pravé straně
tekoucí, z něhož lev vystupuje…″ (August Sedláček: Českomoravská
heraldika II).
Ø
Jedni z držitelů zámku – manželé von Hopp –
mají náhrobní desky na průčelí kostela v sousední Jesenici.
Literatura:
- Pavel Vlček: Ilustrovaná encyklopedie Českých zámků
(Praha 2001)
- Pavel Jakl: Encyklopedie pivovarů Čech. Moravy a
Slezska, I. díl – Střední Čechy (Praha 2004)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech I.
(Praha 1977)
- Karel Hieke: České zámecké parky a jejich dřeviny
(Praha 1984)
Web:
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Bolechovice
- památkový katalog - https://pamatkovykatalog.cz/zamek-2316593
- hrady.cz - https://www.hrady.cz/?OID=4584
- Prázdné domy - https://prazdnedomy.cz/domy/objekty/detail/2097-zamek-bolechovice
- středočeské zámky – http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekbolechovice.html
- Pivovary info - https://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2012010018
- soukromé stránky - https://bolechovice.wordpress.com/2011/02/18/ahoj-vsichni/
- oficiální stránky obce Sedlec-Prčice - https://www.sedlec-prcice.cz/bolechovice/d-1472
- Svobodníci - https://www.svobodnici.cz/svobodstvi/Bolechovice
- fotogalerie Lotus Esprit - https://lotusesprit.rajce.idnes.cz/bolechovice/
další
místa v okolí (mapa) / Podblanicko / rejstříky
leden 2020