LIBOUŇ

k.ú. Libouň (Vlašimská pahorkatina / Voticko)

Ves rozložená při krátkém levostranném přítoku Strašického potoka (405 m n. m.). Na vyvýšenině nad levým břehem náves a kostel sv. Václava, na opačné straně mělkého údolí při severozápadním okraji vsi dvůr se zámkem, vzniklým přestavbou středověké tvrze.

První zpráva pochází z roku 1352, ves je však vzhledem k existenci kostela datovaného do 1. třetiny 13. stol. výrazně starší. Ves patřila do majetku premonstrátského kláštera v Louňovicích, po jeho zániku ji drželo město Tábor. Nejpozději od 14. stol. sídlili ve vsi nápravníci, kteří zde měli svou tvrz. Roku 1547 byla ves připojena k panství Neustupov. Po roce 1690 za Václava Malovce z Malovic na krátko samostatný statek, 1767 připojena k panství Vlašim.

Libouň od severu

centrum vsi s kostelem sv. Václava

kostel sv. Václava (nemovitá kulturní památka)

Románská rotunda s apsidou na východní straně, s hranolovou věží při západní straně a sakristií na straně severovýchodní. Válcová loď o průměru 7 m je s apsidou stejně vysoká, kryté jsou společnou prejzovou střechou. Na jižní straně lodi původní vstup s románským ostěním. V ose apsidy a na jihozápadní straně lodi zazděná románská okna. V interiéru cenné nástěnné malby. Kostel je obklopen hřbitovem s márnici na severní straně.

Kostel vznikl pravděpodobně v 1. třetině 13. stol. (někdy uváděn konec 12. stol., někdy až 2. polovina 13. stol.). Sakristie přistavěna koncem středověku. Vybavení ze 17. a 18. stol.

 

kostelní areál od jihu a od severu

kostel od jihozápadu, s dobře patrným zazděným románským okénkem

kostel s márnici od severozápadu

kostel od severovýchodu; na snímku dobře patrná sakristie

kostel od jihovýchodu, apsida s druhým zazděným románským okénkem

 

vstupní románský portál na jižní straně lodi

křížek při apsidě kostela

na hřbitově u kostela; hornické symboly zřejmě souvisí s nedalekým zlatodolem Roudný

márnice

 

křížky před kostelem, vně hřbitovní zdi

socha sv. Jana Nepomuckého (nemovitá kulturní památka)

Socha sv. Jana Nepomuckého s erbovní kartuší na soklu stojí v severním sousedství kostela, mezi dvěma památnými lipami (tzv. Libouňské lípy; jedna je lípa velkolistá, druhá lípa srdčitá). Socha pochází z roku 1728. Předpokládá se, že lípy mohly být vysazeny téhož roku, odhady jejich stáří se však velmi rozcházejí.

socha sv. Jana Nepomuckého s památnými lipami u kostela

 

socha sv. Jana Nepomuckého

kartuše s erby pánů z Říčan (zřejmě Ferdinand František) a z Martinic na soklu sochy

  

památné lípy, podepřené proti pádu

PS: V listopadu 2013 došlo k zastřešení dutin stromů štípaným šindelem.

zámek č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)

Dvoukřídlá patrová stavba a severovýchodní straně hospodářského dvora. Severní křídlo mé směrem do dvora zasklené arkády.

Původně gotická tvrz, dochovaná v severním křídle zámku. Založená byla koncem 14 stol., pravděpodobně některým z klášterních nápravníků (nelze vyloučit ani možnost, že ves byla tehdy majetkově rozdělena a tvrz byla založena pro správu druhé – neklášterní – části majetku; v té souvislosti bývá zmiňován zejména Ondřej Roháč z Dubé a jeho bratr Beneš Libún). Nápravníky byla využívána až do poloviny 16. stol.   Ve 2. pol. 16. stol. byla k východnímu průčelí staré tvrze přistaveno nové renesanční křídlo (dnešní východní křídlo zámku) s provozními prostory v přízemí a obytnými v poschodí. Snad o málo později bylo doplněno jižná průčelí gotického paláce arkádou. Jako obydlí nájemců či správců dvora sloužil objekt až do konce 17. stol. Po roce 1690 byla Václavem Malovcem barokně upravena na zámek (v literatuře lze narazit i na tvrzení, že právě až z této doby pochází renesanční přestavba), po připojení k Vlašimi však opět ztratila rezidenční funkci. Roku 1801 postihl zámek požár, poté byl využíván jako pouhá hospodářská budova dvora. Obydlím vrchnosti se stal nakrátko ještě po roce 1923, kdy byl jako tzv. zbytkový statek pronajat a následně prodán Františku Chlístovskému, roku 1953 však byl objekt vyvlastněn. Do konce 70. let byl využíván místním zemědělským družstvem, poté byl opuštěn v důsledku čehož došlo téměř k jeho zřícení. Po restituci roku 1994 kompletně zrekonstruován, v současné době nabízí ubytovací a stravovací služby

dvůr se zámkem

 

zámek před kolektivizací a v 60. letech 20. stol. (otrad.rajce.idnes.cz)

 

zámek od jihovýchodu v době „péče″ zemědělského družstva ve 2. pol. 20. stol. (otrad.rajce.idnes.cz) a dnes

Literatura:

-      Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)

-      kol.: Encyklopedie českých tvrzí II - K-R (Praha 2000)

-      Tomáš Šimek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI - Východní Čechy (Praha 1989)

Web:

-      wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Libouň

-      wikipedie; lípy - https://cs.wikipedia.org/wiki/Lípy_v_Libouni

-      oficiální stránky zámku - http://www.zamekliboun.eu

-      hrady.cz; zámek - http://www.hrady.cz/?OID=1584

-      hrady.cz; rotunda - http://www.hrady.cz/?OID=3121

-      středověk.com - http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=jineobjekty&object=Liboun%20-%20rotunda%20sv.Vaclava

-      středočeské zámky - http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekliboun.html

-      Muzeum České Sibiře - http://www.ceskasibir.cz/liboun.php

-      Benešovský deník - http://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/zamek-v-libouni-zari-opet-v-plne-krase-20130726.html

-      ústřední seznam ochrany přírody - http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=11037

-      památkový katalog - http://pamatkovykatalog.cz/?mode=parametric&cadastralArea=libou%C5%88&presenter=ElementsResults

-      Libouň včera a dnes - http://otrad.rajce.idnes.cz/Liboun_vcera_a_dnes_-_historie_a_kronika_Liboune_a_Zlatodolu_Roudny/?order=create&src=0

další místa v okolí (mapa) / Podblanicko / rejstříky

 březen 2013