KODA

k.ú. Tetín u Berouna (Hořovická pahorkatina / Berounsko)

Malá osada v Českém krasu, uprostřed stejnojmenných lesů nad pravým břehem Berounky jihozápadně od Srbska kolem silné vyvěračky, pohánějící již po několika metrech mlýn. V osadě dva rybníčky těsně vedle sebe zcela rozdílného původu – jeden napájen krasovým pramenem, nikdy nezamrzající, zatímco druhý napájen srážkovou vodou. Pod osadou začíná Kodská rokle alias Údolí děsu. V okolí řada rozptýlených srubů původních trampských osad. V lese jihovýchodně od osady archeologicky významná Kodská jeskyně čili Capouš (evidenční číslo 15-001). Součást národní přírodní rezervace Koda (CHKO Český kras, evropsky významná lokalita Karlštejn-Koda).

Osadu tvoří pět historických budou. Dříve zde bylo 7 čísel popisných, přičemž č.p. 5 a 7 leželo v Kodské rokli, obě jsou však dnes zpustlé. Nejtarší zmínka o osadě pochází z roku 1429. Dodnes je osada spojená s okolím jen lesními cestami.

horní rybníček, napájený srážkovou vodou; v pozadí usedlost č.p. 3

mohutná lípa na hrázi dolního rybníka a stavení č.p. 2, někdy mylně považované za mlýn

krasový les v okolí Kody

pobořená chatka v lese pod Kodskou jeskyní

cesta od Korna do Kody

Kodská vyvěračka

Nejsilnější krasový vývěr v Českém krasu, krytý dnes výklenkovou kapličkou. Voda má stálou teplotu kolem 11˚ (proto rybníček pod pramenem nikdy nezamrzá) a velké množství rozpuštěného uhličitanu vápenatého (prostor jádra osady je vlastně ohrmnou, 15 m vysokou pěnovcovou kupou, vysráženou z tohoto pramene), proto se soudí, že voda musí přitékat z jakéhosi rozsáhlého, dosud však neznámého krasového podzemí. K vodní hladině se v kapličce dnes již dostat nedá, vývěr vody je přístupný po několika schůdcích v břehu rybníčku

Kaplička bývala poutním místem; lidé se sem při dlouhotrvajících suchách chodili modlit za déšť.

kaplička nad pramenem (nemovitá kulturní památka)

přepad do rybníku

rybníček napájený pramenem s pěnovcovou hrází (nemovitá kulturní památka)

Karmazínův mlýn č.p. 4 (nemovitá kulturní památka)

Zděný mlýn postavený ve svahu pěnovcové kupy pod Kodskou vyvěračkou, se zcela unikátním řešením dvou kol umístěných pod sebou, využívajících částečně upravené dutiny v pěnovcovém masivu.

Mlýn, zvaný též Horní kodský, byl postaven v letech 1604-11 Tomášem Vavrovicem. Od 2. pol. 19. stol. byl ve vlastnictví mlynářského rodu Karmazínů. Kolem roku 1900 došlo k přestavbě mlýna, všetně mlýnské technologie. Jako mlýn sloužil do roku 1934, poté jako malé vodní elektrárna, napájející elektřinou celou osadu.

část osady s mlýnem na mapě z roku 1840 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (www.mapy.cz); zajímavá je na staré mapě samostatná severnější budova s kolem – nevím, zda nějak souvisela se spodním kolem současného mlýna, čí zda níže ve svahu býval ještě další, později zaniklý mlýn

pohled na mlýn od severozápadu; mlýnice vlevo

schéma mlýna podle K. Žáka (www.brdy.info, upraveno)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Jméno Koda bývá odvozováno od staroslovanského výrazu pro kouzla či záhady. Dle jednoho výkladu jde o označení pramene, jehož “zázračné” vlastnosti, jako že nikdy nezamrzá, si první osadníci nedokázali vysvětlit, dle jiné o připomínku nějakého pohanského rituálního místa, nejspíš souvisejícího taktéž s vyvěračkou.

Ø Jedna z místních tradic mluví o tom, že prvními osadníky měli být mniši blíže nespecifikovaného řádu; nejspíše dřevěný klášter měl zaniknout někdy za husitských válek.

Ø Model Karmazínova mlýna byl coby technická zvláštnost vystaven na Českoslovanské výstavě v Praze roku 1895, uložený dnes na zámku Kačina.

Ø Přírodní rezervace Koda byla vyhlášena v roce 1952. V současné době má výměru 463,6 ha. Kromě lesních porostů v bezprostředním okolí osady a Kodské rokle zahrnuje i východnější Císařskou rokli, na západě pak rozlehlé území tzv. Děkanského lesa a Tobolský vrch, na severu tzv. Kodského polesí až ke kótě Za lípou. Patří k přírodovědně nejcennějším částem celého Českého krasu. Větší část plochy tvoří lesní společenstva (suťové lesy s pěnovcovými prameništi, dubohabřiny, kyselé doubravy, okroticové bučiny, šipákové doubravy) s tipickým krasovým reliéfem vápencových skalek, avšak převážně v okolí Kodské a Císařské rokle jsou i společenstva skal, skalních stepí a lesostepí. V podstatě lze říct, že v tété rezervaci se nalézají všechny podstatné biotopy Českého krasu. Je zde doložen výskyt více jak 600 druhů rostlin. Známo je odtud též velké množství vápnomilných mechorostů, zajímavé druhy hub, dlouhou tradici zde má i výzkum bezobratlých, především měkkýšů a hmyzu.

Ø Jedna z důležitých tektonických poruch v oblasti Českého krasu je označována jako kodský přesmyk

Ø Jako „hradiště Koda″ je někdy označováno výšinné sídliště nad pravým břehem Císařské rokle (kóta 341, Brdlák), častěji nazývané „hradiště Nad Císařskou roklí″.

Literatura:

- Jan Čáka: Obrázky z Podbrdska (Beroun 1997)

- Vladimír Stárka: Český Kras (Praha 1984)

- Otomar Dvořák, Marie Holečková: Řeka sedmi jmen (Beroun 2004)

Web:

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Koda_(Tetín)

- geologické lokality - http://lokality.geology.cz/162

- Brdy info - http://www.brdy.info/kapitoly/koda.php

- Středočeská vědecká knihovna v Kladně - http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/m-cs/detail-kl_us_auth-0267863-Kodsky-mlyn/

- TO Údolí děsu - http://www.udolidesu.cz/historie.php?detail=no

- Českem - http://www.ceskem.cz/berounsko/koda.html

- CHKO Český kras - http://ceskykras.ochranaprirody.cz/ochrana-prirody/chranena-uzemi/npr-koda/

- ochrana přírody a krajiny v České republice - http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_koda_cz

- infočesko - http://www.infocesko.cz/content/clanek.aspx?gid=5&clanekid=14450

další místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky

březen 2014