Podbrdsko

NEPOMUK

k.ú. Nepomuk (Blatenská pahorkatina / Nepomucko)

Město při Muchovce, pod Zelenou Horou. Centrem nepravidelné náměstí A. Němejce s radnicí a bývalou piaristickou kolejí. Jihozápadně od něj poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, na západním okraji města opevněný kostel sv. Jakuba s výstavnou budovou arciděkanství. Na jihozápadním okraji města hřbitov. Dochována řada starých pěkných domků, zejména v Plzeňské ulici mezi oběma kostely (zde na Přesanickém náměstí i údajně nejstarší dům ve městě s románskými základy - U lípy), ale i severně od náměstí. Severovýchodně od náměstí výstavná budova tzv. Zelenohorské pošty (čp. 76). Ve městě velké množství kaplí - výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého a bývalá kaple Božího těla (dnes přestavěná na obytný dům) na hrázi Špitálského rybníka na jihozápadním okraji města, kaple sv. Anny na západním okraji města, kaple sv. Vojtěcha na břehu Muchovky na severním okraji města, kaple Panny Marie ve východní části města, Čepičánovic kaplička při silnici do Dvorce. Novým výrazným prvkem ve městě jsou plastiky (vesměs kamenné, ale ojediněle i dřevěné), vznikající postupně při pravidelných sochařských sympóziích - na náměstí A. Němejce, v proluce vedle kostela sv. Jana Nepomuckého, na Přesanickém náměstí (tři dřevěné sochy indiánů), v areálu Rychlé záchranné služby pod hřbitovem (výklenková kaplička se sochou sv. Floriána). V parčíku severně od náměstí pomník Františka Palackého. V severovýchodní části města na úpatí Zelené Hory menší sídliště (související s vojenskou posádkou na Zelené Hoře). Na okraji sídliště v Zelenohorské ulici pomníček zde zahynuvšího závodníka J. Fialy (+ 1951). Rodiště malíře Augustina Němejce (* 1863 - rodný dům s pamětní deskou za piaristickou kolejí)

Nepomuk vznikl při křižovatce dvou důležitých obchodních stezek - tzv. Vitorazské stezky z Plzně do Pootaví a jižních Čech a stezky z Prahy do Bavorska. Nejstarší dějiny jsou však značně nejasné. Místní tradice tvrdí, že původně zde stávaly dvě vsi - Pomuk zhruba v místech dnešního náměstí a Přesanice kolem kostela sv. Jakuba. Pro existenci Přesanic však neexistují žádné písemné doklady a fara u sv. Jakuba je od prvních zmínek uváděna jako „pomucká“. Je zřejmé, že nejstarší jádro osídlení se rozkládalo kolem kostela sv. Jakuba. Nelze však doložit ani další domněnku, a to že osídlení v místech dnešního náměstí vzniklo jako hornická osada v souvislosti s těžbou stříbra (dle jiných pramenů zlata) pod dnešním náměstím. Prví písemná zmínka o Pomuku 1284, jádro kostela sv. Jakuba je však prokazatelně nejméně o půl století starší. V následujících dobách používáno střídavě označení Pomuk i Nepomuk, dnešní jméno převážilo až v 15. stol. 1413 (dle jiných pramenů 1412) povýšen na městečko, od 16. století uváděn i jako město. Původně patřil k pomuckému klášteru, po jeho zániku k Zelené Hoře. Jméno Pomuk bývá odvozováno od „pomukávání“, kterým se domlouvali mniši při práci, kdy dle své řehole nesměli mluvit (podle legendy pak od „pomoknutí“, když sv. Vojtěch přivolal ze Zelené hory na vysušený kraj déšť).

Náměstí Augustina Němejce:

Hlavní náměstí města. Nepravidelný prostor, složený jakoby ze dvou trojuhelníků. Na severní straně radnice (čp. 63) a bývalý pivovar, před radnicí kašna se sochou Panny Marie z r. 1867 (od J. Čapka - nemovitá kulturní památka). Jihovýchodní část vyplňuje novogotický objekt piaristické koleje z let 1862 - 65 (šlo o poslední piaristické zařízení v Čechách - piaristé zde do roku 1930, školním účelům však sloužilo až do roku 1995 - dnes městské muzeum) čp. 127-128, na ní na východě navazuje stará radnice (čp. 126 - snad původní rychta, dnes zde informační centrum). V jižní části novodobá socha sv. Jana Nepomuckého. Západní část náměstí narušena demolicemi a výstavbou „socialistického“ nákupního střediska. Východní části náměstí terasovitě upravena, s řadou pěkných současných kamenných soch, vzniklých vzniklých při zdejších sochařských sympóziích. Na radnici pamětní deska osvobození americkou armádou (a následného příjezdu sovětské Armády). Pod náměstím dochované štoly po těžbě stříbra (zlata ?) – nepřístupné.

Kostel sv. Jana Nepomuckého (nemovitá kulturní památka):

Stojí nedaleko hlavního náměstí, údajně na místě rodného domku sv. Jana. Postaven v letech 1734 - 41 nákladem Adolfa Bořity z Martinic, pravděpodobně podle plánu K. I. Dientzenhofera. Nahradil starší kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli (Jan Nepomucký nebyl v době jeho stavby - 1623 - ještě svatořečen). Stavba se dvěma věžemi (mladšími) v průčelí, orientovaná nezvykle presbytářem k severozápadu. Bohaté zařízení (novorenesanční hlavní oltář se sochou sv. Jana Nepomuckého dle návrhu J. Maxe a s obrazem sv. Jana Křtitele v nástavci od J. Hellicha, čtyři boční oltáře, kazatelna završená šternberskou hvězdou...), zajímavé vitráže (ve východní stěně lodi sv. Jan Nepomucký, v přední části kostela alianční erby Aueršperků). V úzkém prostoru ve východním sousedství kostela řada soch jak starších, ta současných, vzniklých při sochařských sympóziích (postavy svatých, dřevěný kříž). Kostel i prostor kolem soch přes den volně přístupný.

Kostel sv. Jakuba Většího (nemovitá kulturní památka):

Opevněný děkanský kostel v západní části města - v někdejších Přesanicích. Vyspělé dílo cisterciácké gotiky. Trojlodní bazilika, v jejímž presbytáři je zahrnuta i část lodi staršího románského chrámu, pravděpodobně z 2. čtvrtiny 13. stol. (portálek na jižní straně presbytáře). Za presbytářem volně stojící barokní zvonice z let 1773-81, na místě starší dřevěné. Na ní údajně dochován zvon z roku 1746. 1786 kostel zrušen, v následujících letech využíván jako sýpka, jako skladiště prken, vojskem... V letech 1857-59 novogoticky opraven a následně znovu vysvěcen. V ohrazení bývalého hřbitova (využíván do roku 1860) kapličky, v nichž druhotně osazeny náhrobníky ze 16. - 18. stol. Na západní straně areálu dochovány dvě válcové bašty. Podle pověsti oznamovalo noční světlo v kostele Šternberkům úmrtí v rodině - osvětlila-li se pravá strana kostela, zemřel muž, v případě světla na levé straně žena. V době mimo bohoslužeb uzavřen nejen kostel, ale i areál bývalého hřbitova (exteriér kostela však z ulice dobře vidět)

Arciděkanství čp. 1 (nemovitá kulturní památka):

Výstavná patrová budova s mansardovou střechou a bohatě zdobeným portálem, uzavírající severní stranu Přesanického náměstí. Postavena podle plánů K. I. Dientzenhofera v letech 1747-49 (poté, co starší stavba z roku 1678 vyhořela). Na fasádě sluneční hodiny. Od roku 1961 bylo v budově vlastivědné muzeum Nepomucka (nyní přemístěno do býv. piaristické koleje na náměstí). Před objektem sloup se sochou sv. Vojtěcha z roku 1675 s aliančním erbem Šternberků na soklu (nemovitá kulturní památka), jenž původně stával na náměstí.

Špitálský rybník:

Rybník na Muchovce v západní části města. Jméno souvisí se špitálem, který stával na Přesanickém náměstí naproti arciděkanství (založen 1549, zbořen 1961-62 při budování silničního obchvatu). Po hrázi prochází hlavní silnice z Českých Budějovic do Plzně. Na hrázi výklenková kaple z roku 1879 se sochou sv. Jana Nepomuckého s andílky z pol. 18. stol. (nemovitá kulturní památka). Při severním cípu rybníka bývalá kaple Božího těla, ranně barokní se starším základem, roku 1786 zrušena (přístavba jižní části), roku 1857 přestavěna empírově na kovárnu, dnes obytný dům (nemovitá kulturní památka). Nad rybníke (“Na havírně“) údajně stopy po,dolování zlata.

Hřbitov sv. Prokopa:

Hřbitov na návrší na jihozápadním okraji města. Zajímavé zejména drobné „kapličky“ při hřbitovní zdi. U vstupu několik „cirkusáckých“ hrobů (Třískovi, Kludská...). Ze hřbitova pěkný výhled na město a Zelenou Horu za ním.