HOSTIBEJK
k.ú. Lobeč (Dolnooharská tabule
/ Kralupsko)
Lesoparkově upravený skalní ostroh nad Kralupy (
Hostibejk je tvořen
prvohorními (permo)karbonskými a druhohorními svrchnokřídovými usazeninami;
v případě karbonu arkózami a slepenci, v případě křídy pak především
měkkými pískovci a jílovci. Zejména profil nejstaršími usazeninami české křídy,
vzniklými na pomezí sladkovodní a mořské sedimentace - perucko-korycanskými
vrstvami – představuje velmi kvalitní a charakteristický odkryv tohoto období; který
byl roku 1980 prohlášen za mezinárodně uznávaný stratotyp. Za stratotyp, byť
menšího významu, je považován i profil karbonskými říčními sedimenty,
nýřanskými vrstvami kladenského souvrství (transgresní styk karbonských a
křídových vrstev se nachází zhruba
Po staletí byl Hostibejk
holý, byly zde pastviny i malá chudá políčka. Od 19. stol. se pak stává
oblíbeným cílem vycházek obyvatel Kralup. Zalesněn byl počátkem 20. stol.
přičiněním Zemědělského a okrašlovacího spolku pro Kralupy a okolí.
Přeměna v lesopark pokračovala zejména v období po 1. sv. válce, kdy
zde o víkendech a svátcích prodáváno i občerstvení. Za 2. světové války byl
Hostibejk důležitým strategickým bodem pro obranu kralupské rafinérie; údajně
zde měly být umístěny protiletecké kanóny a kulometné hnízdo; dochovaná
pozorovatelna však navzdory tradovanému tvruení s velkou pravděpodobností
nepochází z doby války, ale až z poválečného období (50. či 60. léta
20. stol.). Roku 1976 byla na hřebínku západně od vrcholu postavena výletní
restaurace (http://hostibejk.webnode.cz).
pohled
na Hostibejk z města
přístup
z města – betonová nástupní rampa a Jarníkovi schody, vybudované roku
skály
karbonských hornin na jihozápadním úbočí ostrohu
altán na
hraně skály, postavený ve 30. letech 20. stol. kralupským architektem Antonem
Karbanem
alej
k altánu, nazývaná na počest zakladatele skautingu v Čechách
Svojsíkova cesta
vrcholové
skály - křídové pískovce a jílovce perucko-korycnaského souvrství
geologické
schéma vrcholových skal (z infotabule naučné stezky)
pozorovatelna
civilní obrany na vrcholu Hostibejku; její okolí slouží jako vyhlídka, proto je
zabezpečeno zábradlím
pískovcové
lomy v severozápadní části ostrohu
dětské
hřiště v jednom z bývalých lomů
altán
zvaný Muchomůrka
výhled
z Hostibejku na historické jádro Kralup
výhled
z Hostibejku na kralupská sídliště; v pozadí vykukuje chemička
pomník padlým
Pomník padlým se nachází
ve vrcholové části Hostibejku, poblíž dnes poněkud zpustlého objektu bývalého
muničního skladu. Připomíná tragickou událost ze 7. května 1945, kdy údajně
někdo z Hostibejku v eufórii z blížícího se konce války
vystřelil z revolveru na kolonu ustupujících německých vojáků, načež
motocyklová hlídka vyjela na vrchol a sedm lidí, které zde zastihla, postřílela.
(Existují i odlišné popisy tehdejších událostí.)
bývalý
muniční sklad a pomník
pomník
v detailu
původní
umístění pomníku a dnes již neexistující pamětní desky přímo na budově skladu
(z infotabule naučné stezky)
naučná stezka
naučnou stezku tvoří 6
informačních panelů. Trasa stezka není nijak značena, poloha každé další
informační tabule je zadána pouze souřadnicemi, a tak průchod naučnou stezkou
připomíná bojovku. První panel je u vyhlídkového altánu na jihovýchodním konci
skalního ostrohu, poté vede trasa po jižní hraně ostrohu k západu (nikoli
však po modré turistické značce!) a po hřebeni se vrací kolem vrcholových skal
zpátky. Naučnou stezku vybudovalo v roce 2008 město Kralupy nad Vltavou.
Současná podoba je považována za „1. etapu″.
jeden
z infopanelů naučné stezky
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Přes dominantní polohu nebylo návrší
v pravěkých dobách nijak intenzivně osídleno a téměř jistě nebylo
opevněno. Toto bývá vysvětlováno nedostatkem vody v této poloze, nelze
však ani vyloučit, že místo mělo jinou než sídelní funkci, tedy funkci
kultovní. Toto se někteří snaží doložit odvozováním jména vrchu od slovanského
boha Hostiboga či od posvátného býka (pouhé ničím nepodložené spekulace) či
údajnou existencí menhirů; minimálně jeden kámen, který by snad bylo možno
považovat za menhir, je zde historicky doložen. Váže se k němu pověst o
zkamenělé hospodské, jíž manžel proklel, když odešla z hospody plné hostí
s klíči od sklepa, v polovině 19. století byl však roztlučen na štěrk.
Ø
Protože tradiční pojmenování Hostibejk (doložené
bezpečně již v 17. stol.)
nepřipadalo v 19. století jazykovým puristům spisovné, používalo se
v té době pojmenování Hostibýk, někdy dokonce Hostivít; tyto tvary se však
nevžily.
Ø
Z Hostibejku byla roku 1875 pražským
fotografem Vladimírem Kremerem pořízena první fotografie Kralup.
Ø
Ve skalní stěně výskyt kavylu vláskovitého a
bělozářky liliovité. Udáván je odsud výskyt ještěrky zelené a roháče obecného.
Ø
V západní části území by se údajně měly
vyskytovat pseudokrasové závrty.
Ø
Vojenský objekt na vrcholu Hostibejku je často
označován jako „kulometné hnízdo″. Vzhledem k šíři průzorů považuji
toto za nesmysl.
Literatura:
-
Jan
Havránek: Plán péče o přírodní památku Hostibejk na období 1.1.2010 – 31.12.2019
(2009) – viz též http://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/ug_file.php?RECORD_ID=22741#
-
Václav
Vokolek, Jiří Kuchař: Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 5 - Střední Čechy IV
(Praha 2006)
Web:
-
wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Hostibejk
-
geologické lokality - http://lokality.geology.cz/1209
-
Toulky po Čechách… - http://www.toulkypocechach.com/hostibejk.php
-
Ústřední seznam ochrany přírody - http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2212
-
Druidova mystéria - http://druidova.mysteria.cz/MISTA_SILY/STREDOHORI_8/STREDOHORI_8.htm
-
naučné stezka - http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-hostibejk.htm
-
ekologické centrum Kralupy nad Vltavou - http://www.eckralupy.cz/clanky.php?page=naucna
-
informace o lehkém opevnění - http://www.ropiky.net/nerop_objekt.php?id=1183990772
další
místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky
březen 2015