KRALUPY NAD VLTAVOU

k.ú. Kralupy nad Vltavou, Lobeč (Středolabská tabule / Kralupsko)

Průmyslové město při soutoku Zákolanského potoka s Vltavou (176 m n. m.). Zbytky historické zástavby tvoří především kostel, dvě monumentální budovy škol a fragmenty zástavby z konce 19. stol. v ulicích Riegrova, Žižkova, Havlíčkova, Jungmannova a Palackého. K dalším výrazným budovám patří moderní radnice, budova bývalého pivovaru přímo proti kostelu či nemocnice na břehu Vltavy. Dominantní roli v urbanismu města hraje rozsáhlé nádraží. Město nemá žádné náměstí a celkově působí z urbanistického hlediska poněkud roztříštěně. Aglomeraci dnešního města tvoří kromě vlastních Kralup i Lobeč, na jehož katastru leží mimo jiné sídliště U Cukrovaru a Hůrka, Mikovice a na protějším břehu Vltavy, kterému dominuje rozsáhlý areál chemičky, pak Lobeček (část dnešního kralupského katastru na pravém břehu Vltavy je historické území Chvatěrub).

Kralupy jsou prvně připomínány roku 1253, kdy je držel pražský konvent křížovníků s červenou hvězdou, kteří zde nejpozději ve 2. pol. 14. stol. postavili tvrz. Křížovníci vlastnili Kralupy s menšími přestávkami fakticky po celou historii; byly součástí jejich panství Tursko. Dlouho byly pouze malou vesnicí, ještě počátkem 18. stol. měla pouhých 13 domů. Rozkládala se při dolním toku východního ramene Zákolanského potoka (mlýnském náhonu) a skládala se ze dvou částí  - bloku zástavby v prostoru mezi dnešními ulicemi Husova a Jodlova a shluku budov kolem dnešní ulice Na Hrádku (právě někde zde  - údajně v místech dnešní základní školy - stávala tvrz, zaniklá za husitských válek), kterému na východním okraji dominoval dnes již zaniklá mlýn. Překotný rozvoj nastává až po polovině 19. stol. v souvislosti s vybudováním železniční trati a následně důležitého železničního uzlu, kdy v Kralupech vzniká chemička (původně u nádraží, na východním okraji města) a dva cukrovary; na začátku 20. stol. již v Kralupech 192 domů a dalších 180 domů na katastru Lobče, dohromady téměř 5000 obyvatel. Roku 1881 Kralupy povýšeny na městys a roku 1902 na město (v té souvislosti se zřejmě poprvé používá přídomek „nad Vltavou“). 22. března 1945 se staly Kralupy cílem spojeneckého náletu, při němž byla kromě rafinerie (na níž byl nálet směřován) zničeno i dalších 22 továren, 117 domů, přes 900 domů včetně nádraží bylo vážně poškozeno, zůstalo na 250 mrtvých (uvádí se 145 obyvatel města a kolem stovky německých vojáků). Z této katastrofy se město dlouho nevzpamatovalo. Nový rozvoj města, spojený s výstavbou sídlišť, nastal až po založení n.p. Kaučuk roku 1963 v pravobřežní části města (Lobečku).

znak, udělený Františkem Josefem I. roku 1883; až do roku 1918 byl součástí znaku i monogram císaře

pohled na centrum města z Hostibejku

pohled na Kralupy od severu, přes ohyb Vltavy

 

radnice č.p. 1, otevřená v prosinci 2013

speciální základní škola a městská knihovna č.p. 111 v ulici Jodlova, starší kralupská škola z roku 1883, od roku 1902 dívčí měšťanská škola

 

barokní Jodlův statek č.p. 16 v ulici Jodlova s pamětní deskou národního buditele Jana Křtitele Jodla Kralupského z roku 1932; pravděpodobně nejstarší dochovaný obytný dům v Kralupech

 

sokolovna s pamětními deskami sokolů, zahynulých v 1. a 2. světové válce, písni Lví silou, věnovanou kralupskému sokolu, a odbojové vojenskosokolské skupině kpt. Čermáka, která zde byla činná

 

základní škola č.p. 198 na Komenského náměstí, bývalá chlapecká měšťanská škola z roku 1901

sluneční hodiny před základní školou

historická zástavba na Komenského náměstí

 

bývalý Kralupský parostrojní pivovar, založený Josefem Fischerem roku 1872; pivo se zde vařilo do roku 1979, poté podnik přešel na výrobu nealkoholických nápojů, dnes zde stáčírna nápojů

dům č.p. 2 na Palackého náměstí

historická zástavba v ulici Palackého

 

pomník padlým v 1. a 2. sv. válce nedaleko kostela s prstí z bojišť 1. světové války

historická zástavba v Riegrově ulici

 

Husův kámen a dětské hřiště v parku

nemocnice č.p. 934

kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava (nemovitá kulturní památka)

Novogotická cihlová jednolodní stavba s 63 m vysokou štíhlou průčelní věří byla postavena v letech 1893-95 podle projektu J. Kaury z daru pražského probošta Msgr. Eduarda Tersche (který je v hrobce před hlavním oltářem pohřben); tehdy zde vznikla i fara. Kostel je orientovaný opačně, než bývá zvykem – presbytářem k západu.

 

celkový pohled na kostel

 

vstupní portál

interiér kostela

socha Panny Marie na hlavním oltáři

kazatelna

boční oltář kostela

pamětní desky v podvěží – jedna připomíná postavení kostela a jeho rekonstrukci o 40 let později, na druhé je citát z knihy Jaroslava Seiferta Všechny krásy světa.

pamětní deska na bombardování Kralup 22. března 1945 s dalším citátem Jaroslava Seiferta, popisujícím tuto událost

 

destička připomínající výšku hladiny rozlité Vltavy při povodni 2002 ve výši cca 1,5 m

mosty

Dvojice mostů přes Vltavu navazujíce na hlavní ulici Kralup – silniční Masarykův most (v dobách socialismu nazýván mostem Osvobození) a mladší souběžná lávka pro pěší a cyklisty. Tříobloukový železobetonový Masarykův most je dlouhý 200 m. Střední oblouk s rozpětím 80 m překonává za normálního stavu vody celý tok Vltavy, zatímco postranní oblouky o rozpětí 60 m mají funkci inundační. Postaven byl v letech 1926-28 dle projektu Jarolíma Farského a Jiřího Krohy. Lávka pro pěší byla postavená o 65 m níže po proudu v letech 1995-96. Je dlouhá 208 m a široká 5 m. I lávka překonává řeku jediným mostním polem. Dalším zajímavým mostem je železniční viadukt z roku 1864 v jižní části Kralup.

Masarykův most (nemovitá kulturní památka)

 

pamětní pylony na západním konci Masarykova mostu; na levém znak města

 

lávka pro pěší a cyklisty

nábřeží

Parkově upravená plocha při levém břehu Vltavy pod mosty. Dominantním prvkem je zde soukolí Francisovy turbíny z Miřejovické vodní elektrárny. Začátek naučné stezky Dvořákova stezka.

převodové kolo Francisovy turbíny z 20. let 20. stol. s šípovým ozubením Citroen, zajišťujícím tichý chod; v provozu do roku 2011

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Osídlení Kralupské kotliny se datuje již od neolitu, jak dokládají archeologické nálezy.

Ø        Železniční trať z Prahy do Ústí vybodována roku 1850, až do roku 1856 však nebylo nádraží v Kralupech, ale v Lobči; na současné místo se přesunulo až v souvislosti s budováním dalších železničních tratí – do Kladna (1856), Neratovic (1865), Velvar (1882) a Kladna přes Zvoleněves (1884).

Ø        V kralupském mlýnu se roku 1880 narodil malíř Georg Karpeles (Jiří Karas).

Ø        Výstava kostela byla údajně podmínkou povýšení Kralup na město.

Ø        Na hřbitově v Kralupech je pohřben básník Jaroslav Seifert; z Kralup pocházela jeho matka, jezdil sem za prarodiči.

Literatura:

-          Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 3. díl (Praha 1998)

-          Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O (Praha 2002)

-          Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)

-          Dušan Josef: Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Praha 1999)

-          Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska I - Střední Čechy (Praha 2004)

-          Rudolf Anděl a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku III - Severní Čechy (Praha 1984) 

Web:

-           oficiální stránky města – https://www.mestokralupy.cz

-           turistický portál města – http://www.kralupynadvltavou.info

-           wikipedie – https://cs.wikipedia.org/wiki/Kralupy_nad_Vltavou

-           Aktuálně: bombardování Kralup 1945 - http://zpravy.aktualne.cz/domaci/ceske-drazdany-pred-70-lety-znicil-nalet-kralupy/r~i:gallery:14330/   

další místa v okolí (mapa) / Podřipsko / rejstříky

březen 2015