PŘISTOUPIM
k.ú. Přistoupim (Středolabská
tabule / Českobrodsko)
Ves při Jalovém potoce (224 m n.m.), pod ostrožnou „Na
šancích“ se slovanským hradištěm (nemovitá
kulturní památka). V centru vsi nad levým břehem potoka kostel sv. Václava se
zvonicí a farou, jižně od něj raně barokní sloup
se sochou sv. Václava (1686 – nemovitá kulturní památka), severně pozdně
barokní sloup se sochou Madony Tismické (1780
– nemovitá kulturní památka), pomník
padlým s plastikou lva a Švehlova
lípa (s pamětním kamenem). V severní části vsi bývalá synagoga z 18. stol., využívaná dnes jako radnice, a na pravém
břehu potka při úpatí ostrohu hradiště židovský
hřbitov (nemovitá kulturní památka),
založený roku 1785 (přistoupimská židovská náboženská obec sloužila i
židovské komunitě z nedalekého Českého Brodu, třebaže ta byla mnohem početnější
a v Brodě bydleli i přistoupimští rabíni). Severozápadně od obce směrem k
Českému Brodu rozsáhlé ovocné sady. V polích jihozápadně od obce při
bývalé cestě do Přehvozdí kamenný křížek
na vysokém soklu.
Ves poprvé připomínána v
nedatované listině, kterou šlechtic Asinus, syn Hozeův, daroval zdejší poplužní
dvůr někdy v letech 1140-1148 ostrovskému klášteru sv. Jana Křtitele. Majitelé
se v držení vsi často střídali, mnohdy byla rozdělena i na více dílů. Teprve po
roce 1682 byly jednotlivé díly sloučeny v rukou Anny Alžběty, manželky
Františka Bořka Dohalského z Dohalic. V té době postavena tvrz (snad v místech
dnešní fary). Na přelomu 17. a 18. stol. zde stával také pivovar. Roku 1718
připojeny k černokosteleckému panství.
Kostel sv. Václava (nemovitá kulturní
památka)
Raně barokní stavba
vzniklá přestavbou staršího kostela, na hraně terasy nad levým břehem Jalového
potoka. Nejzdobnější je nikoliv průčelí, ale východní strana (obrácená do vsi).
Přes barokní ráz ukrývá objekt podstatnou část středověkého zdiva, jak dokládá
zazděný půlkruhově zaklenutý renesanční
portál v západní části jižní stěny lodi. V jeho sousedství funkční zdobený portál raně barokní. Nad vstupem na
severní straně lodi štukový erb
biskupa Jana Dlouhovesského z Dlouhé Vsi.
V těsném sousedství
kostela stojí pozdně gotická (renesanční) kamenná hranolová zvonice. Původně snad sloužila i
obraným účelům (v dolních patrech střílnová okénka). Vstup ze severní strany
profilovaným pozdně gotickým portálkem. Ve stěně nad ním (vysoko nad zemí - ze
země nečitelné) osazeny dvě nápisové desky - jedna uvádí, že zvonice byla
postavena 1590 „na náklad záduší přistoupimského”, druhá upřesňuje „úředníci
téhož záduší, Jiřík Kubka svobodník a Matouš Zedník krčmář 1591 Anno”. Zajímavá
stanová střecha s lucernou pochází z doby po roce 1732, kdy zvonice vyhořela.
Na zvonici údajně tři zvony z roku 1737. Kolem areál bývalého hřbitova obehnaný zdí. Dochován jeden
náhrobek při zdi severozápadně od kostela a dvě pěkné náhrobní desky ve zdi poblíž vstupu na býv. hřbitov (jedna znaková,
druhá se symbolem kalicha). Jižně od kostela socha Krista z roku 1934. Býv. hřbitov volně přístupný, kostel a
zvonice uzavřeny.
Kostel prvně písemně
uváděn ve 2. pol. 14. stol. Roku 1590 přestavěn pozdně goticky (renesančně v
pozdně gotickém pojetí) a opatřen samostatně stojící zvonicí. K radikální barokní
přestavbě došlo v letech 1694-95 z iniciativy tehdejšího patrona, svatovítské
kapituly v Praze. Vzápětí se však projevily vážné statické poruchy, proto byl
kostel roku 1869 znovu upravován.
fara (č.p. 1 - nemovitá kulturní památka)
Patrový objekt s
přilehlým dvorem v západním sousedství kostela. Z hospodářských budov zajímavá
zejména drobná sýpka v
severovýchodním rohu dvora s bohatě zdobeným štítem s křížovnickým znakem.
Areál bývá ztotožňován s
tzv. Maternovským dvorem, který Anna Alžběta, dcera Albrechta Materny z Květnice,
po roce 1682 přestavěla na barokní zámeček,
nazývaný častěji tvrzí. Píše se, že roku 1718 přestavěla Marii Teresii
vévodkyni Savojské tvrz na knížecí dvůr. Dle některých zpráv brzy nato tvrz
zanikla, jiní badatelé považují za pozůstatek tvrze (zámečku) buď samotnou faru
(údajně z 19. stol.), nebo přilehlou sýpku. Existuje však i názor, že bývalým
Maternovským dvorem s tvrzí je severněji položený areál č.p. 2 + č.p. 3
při silnici na Tuchoraz. (Je pravdou, že tento dvůr mnohem více odpovídá
charakteru „knížecího dvora” než dnešní areál fary.)
Zajímavosti:
Ø
Jméno
obce v lidové etymologii odvozováno od pověsti, podle
které se u hradiště nad vsí setkala vojska knížete Václava s vojsky pohanského
Radslava, který když spatřil na čele Václava zářící kříž, ohromen tímto
zázrakem odhodil zbraň, sesedl z koně, poklekl před Václavem
a odevzdal své území i svůj lid do jeho ochrany – tedy přistoupil se
svým knížectvím k Václavovi a spojil se s ním.
Ø
V Přistoupimi se 11. února 1898 narodil Vítězslav Kyšer (Kischer) - legionář,
významný průmyslník (zakladatel zbrojovky v Bojkovicích), člen odbojové
skupiny Obrana národa, nositel Československého válečného kříže „In memoriam”
(16. 6.1943 v Plötzensee nacisty popraven).
Literatura:
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3. -
P/Š (Praha 1980)
- Tomáš Šimek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách,
na Moravě a ve Slezsku VI - Východní Čechy (Praha 1989)
- Karel Kuča: České, Moravské a Slezské zvonice (Praha
1995)
Web:
- hrady.cz: fara, zvonice, hradiště
- synagogy
Okolí: Tuchoraz
/ Podviňák / Český Brod
říjen 2007