TUCHORAZ

k.ú. Tuchoraz (Středolabská tabule / Českobrodsko)

Ves na terase nad pravým břehem Šembery (273 m n.m.). Historické jádro s kamennou zvoničkou z roku 1845 a s výklenkovou kapličkou v jižní části (sestupuje křivolakými uličkami též do údolí Šembery), severně při silnici do Českého Brodu novější výstavba. Na jižním okraji objekt tvrze (hradu) a přilehlého dvora. Na východním okraji rozlehlý areál zemědělských provozů z 2. pol. 20. stol. (s dominantním kulovým vodojemem). Na Šembeře pod vsí bývalý mlýn č.p. 17 s památkově chráněnou bránou.

Ves prvně doložena roku 1295, kdy se jmenují Lutoš z Tuchorazi a jeho synové. 1579 připojena k panství černokosteleckému. 1639 vypálena švédy.

   

tvrz (nemovitá kulturní památka)

Stavba na hraně terasy nad pravým břehem Šembery, často označována též jako hrad. Výborně zachovaná gotická věž (místními zvaná Hláska) se řadí k nejvýznamnějším a nejzajímavějším stavbám pozdní gotiky v Čechách. Stavba téměř čtvercového půdorysu (8,4 x 9,6 m) má dvě patra, na jižní straně je k ní přistavěno vřetenovité schodiště a spojuje v sobě funkci vstupní brány i obytnou a reprezentační. Postavená je z hladce otesaných pískovcových kvádrů a má řadu pozoruhodných architektonických detailů. Na průčelí umístěna kamenná deska se znakem Landštejnů, připomínající, že „tato věž byla postavena roku 1474 za pana Mikuláše z Landštejna, nejvyššího písaře desk království českého, mistrem Květoněm“. Do přízemí se vstupuje oddělenými vstupy pro vozy a pro pěší - oba mají zachované vpadliny pro padací most. Pod dřevěnou podlahou přízemí ještě suterénní prostor, v němž byl pravděpodobně ukryt mechanismus na ovládání padacích mostů. Nejzajímavější  je místnost druhého patra s nádhernou hvězdovou klenbou, která je replikou Parléřovy klenby ve Svatováclavské kapli katedrály sv. Víta, se čtyřmi velkými okny dělenými kamenným křížem a s arkýřovým prevétem. Na stěnách této místnosti údajně dochovány nápisy ze 16. a 17. stol., snad jména dávných návštěvníků. Pod pozdější mansardovou střechou (2. pol. 18. stol.) je patrná řada kamenných konzol, které nesly zřejmě další - hrázděné či roubené - patro. Další stavby dochovány pouze torsovitě (ve svahu jihozápadně od věže stopy hradby, hranolové bašty či věže a nároží nějaké budovy, snad paláce, považované někdy za pozůstatek starší stavební fáze tvrze, východně od tvrze ve svahu údajně sklípek) či vůbec. Pod baštou pramen vody (uzavřen, vytéká do malého rybníčku).

Tvrz prvně zmiňována 1409, kdy držel Tuchoraz Petr z Klučova. Zda vystavěl nejstarší jádro tvrze až od, nebo existovala již koncem 13. stol., není známo. Od roku 1441 držel tvrz měšťan Nového Města pražského Daniel Žitavský z Koňského trhu. Nejvýznamnějším majitelem tvrze byl Mikuláš Svitáček z Landštejna (od 1462), za nějž  k radikální přestavbě. Svitáčkové z Landštejna drželi Tuchoraz až do roku 1543. Po připojení statku (k němuž v té době patřil kromě tuchorazského „zámku“, poplužního dvora, mlýna a městečka Tuchoraz s krčmou a panskou kovárnou též „zámek pustý Šember“, Masojedy s krčmou, Chrást s tvrzí, mlýnem a krčmou a Limuzy) k černokosteleckému panství (1579) začal úpadek tvrze. Nadále byla pouze sídlem vrchnostenských úředníků a chátrala. Roku 1770 nařídila správa černokosteleckého panství rozebrání zchátralých staveb a z jejich materiálu zpevnění okolních jezů a hrází. Roku 1837 na Tuchoraz přijeli dva muži, za pomoci místního zedníka vyzvedli v podkroví věže ze zdi těžkou truhlu a odjeli s ní. Údajně šlo o část sterého rodového pokladu pánů Smiřických.

Věž v současné době v uzavřené zahradě (vidět částečně od vrat), údajně přístupno na požádání, ale majitelka dle informací několika známých velice neochotná. Zříceniny ve svahu pod ní volně přístupné.

    

dvůr

Areál dvora se nachází ve východním sousedství tvrze. Nejzajímavějším objektem je sýpka severovýchodně od věže (při ulici z centra vsi k tvrzi) - pozdně gotická stavba s řadou dochovaných fragmentů původních pečlivě tesaných ostění portálů a okének. V současné době v dezolátním stavu - v podstatě pouze obvodové zdivo s nefunkčními pozůstatky provizorního zastřešení.

     

památník tuchorazských starostů

Nachází se v severním sousedství dvora. Tvoří ho velký centrální kámen a kolem něj v kruhu rozestavené menší kameny, na nichž je vždy jméno a funkční období jednotlivých starostů a předsedů MNV (není dotaženo do současnosti!).

   

Literatura:

-     kol.: Encyklopedie českých tvrzí III - S-Ž (Praha 2005)

-     Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha1999)

-     Tomáš Šimek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI - Východní Čechy (Praha 1989)

-     Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 4. - T/Ž (Praha 1982)

Web:

-     oficiální stránky obce

-     Hrady.cz

-     památky Kolínska

-     Wikipedie

-     Zřícenina.cz

-     Apsida.cz

-     Pamětihodnosti.cz

-     Turistika.cz

-     Český rozhlas: tvrz, pověst

-     Moje město

Okolí: Podviňák / Přistoupim / Na dolíkách / U svatého Donáta

Střední Polabí / rejstříky

říjen 2007