TOUŠICKÝ MLÝN
k.ú. Toušice (Středolabská tabule / Kouřimsko)
Pozůstatky mlýna (kdysi Toušice
č.p. 6) se nacházejí jižně od Toušic, na levém břehu
Vavřineckého potoka pod hrází bývalého rybníka. Dobře dochovány jsou betonové
vantroky, přivádějící kdysi vodu na turbínu, a náznak jakéhosi levostranného
odbočení z tohoto náhonu, pravděpodobně na vodní kola při západní straně
mlýnice (dvě kola na svrchní vodu zde uváděna ještě roku 1930). Dochována je i
turbínová kašna se zbytkem převodů od Francisovy
turbíny. Na turbínovou kašnu navazuje malý fragment kamenného zdiva mlýnské
budovy, která stávala kolmo na hráz; ta z větší části zcela zaniklá.
Východně od zbytků turbíny, přímo pod tělesem hráze, je jakýsi zborcený
sklípek, snad pozůstatkem budovy, která je patrná na leteckém snímku
z roku 1938 (na mladších snímcích není). Rozsáhlé zříceniny jsou dochovány
ze stodoly a obytného stavení, které uzavíraly areál na severní, respektive
severozápadní straně. Z budov uvnitř areálu dochovány jen nevýrazné terénní
nerovnosti. Na východní straně areálu ústí nad potokem jakýsi polozbořený
kanál, možná odvádějící vodu od turbíny (?).
Nejasné je řešení pohonu
mlýna v době, kdy zde nebyl rybník (1. polovina 19. stol. a znovu ve 20.
stol.). V terénu je sice po západním okraji plochy bývalého rybníka dobře
patrná jakási strouha, která však spíše vypadá na odvodňovací kanál, než na
náhon. Náhon se mi nepodařilo objevit ani v žádné mapě.
Nejstarší zpráva o mlýnu
pochází z roku 1769; tehdy byl prodán, takže musel vzniknout v blíže nespecifikované
dřívější době. Krom vlastního mlýna zde doložena i pila. Zanikl postupně během
2. poloviny 20. stol. Hlavní obytná budova zanikla až v počátkem 21. stol.
(v roce 2003 ještě byla pod střechou, 2006 již zbořeniště), stodola se
začala bortit až koncem 20. let. 21. stol.
situace mlýna a přilehlého rybníku na mapách 1. vojenského
mapování (2. pol. 18. stol.), 2. vojenského mapování
(1. pol. 19. stol.) a 3. vojenského mapování (2. pol. 19. stol.) (oldmaps.geolab.cz)
prostor mlýnu na mapě stabilního katastru z roku 1841
a na vojenské mapě z roku 1967 (ags.cuzk.cz)
mlýn na leteckém snímku z roku 1954 (ags.cuzk.cz)
a 2006 (mapy.cz); v současné době je pobořena
již i stodola
betonové vanrtoky pod hrází
bývalého rybníka
turbínová kašna
pozůstatky Francisovy turbíny
pohled na turbínovou kašnu z dáli a pravděpodobně
odvod vody od ní; v těchto místech stávala mlýnice
odbočení z vantroků
pozůstatky zdiva mlýnice (?) pod hrází bývalého rybníka
nerovnosti ve střední části mlýniště
pozůstatky stavby v hrázi bývalého rybníka severně od
mlýnice
pozůstatky obytné budovy
pozůstatky objektu mezi obytnou budovou a stodolou
polorozbořená stodola
zeď podél potoka s ústím jakéhosi podzemního kanálu
hráz bývalého rybníka nad mlýnem
strouhy v ploše bývalého rybníka
most (nemovitá kulturní památka)
Kamenný pětiobloukový most přes Vavřinecký potok se nachází na
východním konci hráze bývalého rybníka. Voda dnes protéká pouze pod dvěma (při
vyšším stavu vody třemi) západními oblouky, východní část mostu překračuje
bezvodou sníženinu jižně od tvrziště (viz dále). Na návodní straně pilíře
zesíleny opěráky (ledolamy). Mostovka ohraničena zděnými zídkami. Pod mostem
překonává vavřinecký potok soustavou peřejí zhruba 5 m vysoký skalní schod z kouřimské ortoruly,
zvaný Toušické prahy.
Most býval údajně
součástí dnes zaniklé komunikace ze Zásmuk do Kouřimi, která však ani na nejstarších dochovaných
mapách (2. pol. 18. stol.) není patrná, respektive
vypadá spíše jako síť lokálních komunikací, než důležitá trasa spojující dvě
centra. Datace mostu se v různých materiálech velmi rozchází
v rozmezí od 2. poloviny 17. až do 1. poloviny 19. stol. (památkový
katalog uvádí 1. pol. 18. stol.). Jisté je, že ve 2.
polovině 18. stol zde již nějaký most stál. I vzhledem k výše uvedenému
faktu, že v té době již cestní síť nevykazovala potřebu stavět právě
v těchto místech takto důkladný most, přikláněl bych se spíše
k dataci starší. Jeho památková hodnota spočívá mimo jiné ve skutečnosti,
že se dochoval bez novodobých úprav; díky tomu je považován (spolu s nedalekým
mostem ve Vlčím Dole) za jeden
z nejcennějších mostů tohoto typu v regionu. Neopominutelná je též
jeho krajinářská hodnota.
most při pohledu po proudu
pohled na most proti proudu
mostovka se zábradlím
Vavřinecký potok nad mostem
Vavřinecký potok pod mostem – tzv. Toušické
prahy či Toušická kaskáda
tvrziště
Velmi úzká, asi 17 m dlouhá
ostrožna bezprostředně nad pravým břehem potoka v těsném sousedství mostu.
Na severovýchodní a severozápadní straně oddělena od okolního terénu, který je
zhruba ve stejné výši jako temeno ostrožny, širokým příkopem. Na
severovýchodním úbočí ostrožny kamenná zídka zděná na maltu. Fragment obezdění,
pro změnu z nasucho kladených kamenů, i na vnější straně příkopu
v místě jeho ohybu na severní straně. Na temeni ostrožny nejsou žádné
stopy zástavby. Celý areál zarostlý keři a malými stromky.
Místo je nazýváno Trmalova tvrz. Rod Trmalů
vlastnil Toušice zhruba od poloviny 15. století
(první doklad) do roku 1519. Tehdy je tvrz v rámci kupní smlouvy poprvé
výslovně zmiňována (přesto někteří badatelé nevylučují její vznik již ve 14.
století). Již roku 1547 uváděna jako pustá (nový majitel – město Kouřim – ji
nepotřeboval). V 2. polovině 16. století nakrátko obnovena, roku 1582 byly
Toušice připojeny k panství Zásmuky a tvrz byla definitivně ponechána
svému osudu. Klíčovou otázkou však je, zda skutečně stála tady; viz poznámky.
plán tvrziště dle Durdíka – 1
zdivo na maltu, 2 zdivo na sucho, 4 snad barokní most (Castellologica
bohemica; upraveno); zejména severní strana však ne
zcela odpovídá realitě, viz poznámky
celkový pohled na areál tvrziště od severovýchodu a od
jihozápadu
plocha ostrožny v nejširším místě
obezdění východní strany ostrožny
příkop
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Velmi úzký prostor temene tvrziště (Durdík uvádí šíři 4 m, autor těchto řádek je přesvědčen, že
je to ještě méně) fakticky neumožňuje umístění nějaké stavby. Literatura se
tento problém snaží řešit různě. Předpokladem, že stavby sestupovaly po svahu
dolů, čímž získaly větší prostor (proč by v tom případě neudělali příkop
dál, aby měli na stavby prostor?), že část tvrziště byla zničena při stavbě
mostu (proč by odtěžili zrovna část ostrožny v trase mostu, aby pak museli
stavět o to delší most?; nemluvě o tom, že problém s nepatrnou šíří by se
tím nevyřešil, tímto způsobem by byla ostrožna pouze zkrácena) či že západní strana
tvrziště byla odtěžena pro získání kamene na stavbu mostu (není zde však parná
žádná lomová stěna, pouze strmý svah spadající přímo na břeh potoka). Je
samozřejmě možné, že ostrožna byla v minulosti o něco širší a část ji
prostě sjela do potoka v průběhu času přirozeně vlivem eroze. Existují
však i dvě možná vysvětlení této „záhady“, na která jsem zatím nikde
v literatuře nenarazil. Za prvé – současné koryto s Toušickými prahy je uměle vykopáno jako přepad rybníka
(nešlo by v regionu o ojedinělý případ; uměle vytvořených přepadů
s vodopády či peřejemi lze nalézt v okolí více) a při jeho budování
byla větší část tvrziště odtěžena. Tomu
by mohly nasvědčovat i staré mapy, kde je západně od mlýna patrná sníženina,
která by mohla být původním korytem říčky.
Znamenalo by to, že tvrz nestála bezprostředně nad potokem, ale na
okraji vyvýšené plošiny, spadající zde prudce do říční nivy (v níž byl buď
současně, nebo později vybudován mlýn). Druhá možnost zní, že vůbec nejde o
tvrziště. Fakticky jediným „důkazem“ tvrziště je lidová tradice, které ho sem
klade. Příkop může být klidně nějakým starým vodohospodářským dílem
souvisejícím s rybníkem či mlýnem, zdi pak obezdění (zpevnění) tohoto
kanálu, aby se nesesouval. Příkop není ve skutečnosti zdaleka tak ostře
zalomený, jak zobrazuje plánek výše, stáčí se k potoku mnohem pozvolněji
(ostrožna zde není „hranatá“, ale spíše má charakter kozího hřbetu, jak dobře
patrno na jednom ze snímků). Na ostrožně nikdy nebyly nalezeny žádné stopy
středověkého ani jiného osídlení (keramika či jiné archeologické nálezy; pouze
jeden nedatovatelný zlomek vypálené maznice či cihly). Durdík
sice uvádí zeď na úbočí ostrožny jako „středověkou“, avšak bez jakéhokoli
odůvodnění (a i vodní dílo by případně mohlo být středověké)… Pochybnostem
nahrává i atypická poloha zcela mimo ves. Na druhou stranu, lidovou tradici
bych nebral na úplně lehkou váhu, v těchto věcech obvykle mívá reálný
základ.
Ø
V minulosti tudy vedla naučná stezka ze Zásmuk do Kouřimi, dnes již zaniklá.
Ø
stylizovaný most je ve znaku Toušic.
Literatura:
- Tomáš Durdík: Povrchový
průzkum Trmalovy tvrze v Toušicích
- Castellologia Bohemica 9
(Praha 2004)
- Jiří Úlovec a kol.:
Encyklopedie Českých tvrzí, III. dík (Praha 2005)
- Roman Šulc: Vlčím dolem – Časopis Turista 3/2015 –
viz též https://www.cestyapamatky.cz/cestopisy-cesko/vlcim-dolem
Web:
- vodní mlýny - https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/3970-tousicky-mlyn
- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Trmalova_tvrz
- památkový katalog - https://pamatkovykatalog.cz/most-14281065
- Cesty a památky; tvrz - https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/tousice/tvrz
- Cesty a památky; most – https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/tousice/kamenny-most
- Cesty a památky; Toušické
prahy - https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/tousice/tousicke-prahy
- hrady.cz; tvrz - https://www.hrady.cz/tvrz-tousice-kolin
- hrady.cz; most - https://www.hrady.cz/most-kamenny-most-tousice
- Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_tousice.htm
další
místa v okolí (mapa) / Střední Polabí / rejstříky
únor 2022