POD PLOTY

k.ú. Kozly u Tišic (Středolabská tabule / Neratovicko)

Vlhké louky (pastviny) a rákosiny na pravém břehu Labe severně od lesa V jiřině. Na východě a severu ohraničeny jedním z dávných bočních ramen Labe; dnes zde úzká tůň, respektive strouha. Na západě ohraničeno průkopem Labe, který lokalitu oddělil od meandru Kozelského hradiště, s nímž původně tvořila jeden celek.

V 1. polovině 19. stol. nazývána U wobory, což souviselo s tehdejším pojmenováním přilehlého lesa V jiřině. Ve 2. pol. 19. stol. se již objevuje pro tento prostor pojmenování Pod ploty; od jakých plotů je odvozeno mi není známo. Průkop šíjí meandru Kozelského hradiště byl realizován již roku 1874 – šlo o jednu z prvních větších regulací na Labi. Při regulaci celého tohoto úseku Labe na přelomu 20. a 30. let 20. století došlo i v již regulovaném úseku k drobnému posunu toku, čímž vznikal při západním okraji lokality tůň Rybí útulek. Kolem roku 2000 se připravovalo vyhlášení přírodní rezervace Pod ploty, která by zahrnovala i les V jiřině, k čemuž však – pravděpodobně především z důvodu zrušení okresních úřadů a přesunu kompetencí ve vyhlašování chráněných území na kraj – nedošlo. Dnes celé území součástí evropsky významné lokality Polabí u Kostelce.

pohled na lokalitu Pod ploty od východu; v popředí tůň v místech bývalého bočního ramene Labe (leden 2021)

 

tůň – bývalé boční rameno Labe – na východním okraji lokality (prosinec 2020)

 

vyústění strouhy od Okrouhlíku do bývalého bočního ramene Labe; strouha vznikla někdy ve druhé polovině 20. stol.; předtím tekl potok k jihu a vléval se do téhož ramene na severním okraji „východní Obory″ (prosinec 2020)

stromořadí topolů při východním okraji lokality (prosinec 2020)

současné vyústění bývalého bočního ramene do zregulovaného Labe (leden 2021)

rákosiny v jihovýchodní části lokality (prosinec 2020)

pastviny skotu v severní části lokality (leden 2021)

Rybí útulek

Tůň při pravém břehu Labe, původně dlouhá téměř půl kilometru, dnes v jižní části zazemněná. Tůň je na severním konci spojena s korytem řeky.

Jižní, dnes převážně zazemněná část tůně, která dodnes tvoří katastrální hranici mezi Kozly a Jiřicí, je pozůstatkem původního toku Labe před regulací. Severní část je pak zbytkem umělého koryta, vytvořeného při regulaci řeky v roce 1874. Při následné regulaci na přelomu 20. a 30. let 20. stol. byla trasace koryta v těchto místech opět změněna, čímž se vytvořila tůň.

severní konec tůně (prosinec 2020)

  

situace tůně je dobře patrná z porovnání zákresu regulace Labe z roku 1874 (diplomová práce L. Vejrostové), mapy z roku 1957 (archivnimapy.cuzk.cz) a mapy dnešní (sgi-nahlizenidokn.cuzk.cz); přerušovanou fialovou čárou je vyznačena katastrální hranice

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Podrobný komentář k bývalému bočnímu rameni Labe, které ohraničuje lokalitu na východě a severu, viz V jiřině.

Literatura:

-          Lenka Vejrostová: Půdy Labské nivy – dynamika změn vývoje aluviálních půd Labe na vybraných profilech v průběhu 100 let (diplomová práce; Kralupy nad Vltavou 2013)

-          Petr Karlík a kol.: Plán péče o přírodní památku Polabí u Kostelce na období 2015-2024 

další místa v okolí (mapa) / Střední Polabí / rejstříky

leden 2021