POD PLOTY
k.ú.
Kozly u Tišic (Středolabská tabule / Neratovicko)
Vlhké louky (pastviny) a rákosiny na pravém břehu Labe severně
od lesa V jiřině. Na východě a severu ohraničeny
jedním z dávných bočních ramen Labe; dnes zde úzká tůň, respektive
strouha. Na západě ohraničeno průkopem Labe, který lokalitu oddělil od meandru Kozelského hradiště, s nímž původně tvořila jeden
celek.
V 1. polovině 19.
stol. nazývána U wobory, což souviselo
s tehdejším pojmenováním přilehlého lesa V jiřině.
Ve 2. pol. 19. stol. se již objevuje pro tento
prostor pojmenování Pod ploty; od jakých plotů je odvozeno mi není známo.
Průkop šíjí meandru Kozelského hradiště byl
realizován již roku 1874 – šlo o jednu z prvních větších regulací na Labi.
Při regulaci celého tohoto úseku Labe na přelomu 20. a 30. let 20. století
došlo i v již regulovaném úseku k drobnému posunu toku, čímž vznikal
při západním okraji lokality tůň Rybí útulek. Kolem roku 2000 se připravovalo
vyhlášení přírodní rezervace Pod ploty, která by zahrnovala i les V jiřině, k čemuž však – pravděpodobně
především z důvodu zrušení okresních úřadů a přesunu kompetencí ve
vyhlašování chráněných území na kraj – nedošlo. Dnes celé území součástí evropsky
významné lokality Polabí u Kostelce.
pohled
na lokalitu Pod ploty od východu; v popředí tůň v místech bývalého
bočního ramene Labe (leden 2021)
tůň –
bývalé boční rameno Labe – na východním okraji lokality (prosinec 2020)
vyústění
strouhy od Okrouhlíku do bývalého bočního ramene Labe; strouha vznikla někdy ve
druhé polovině 20. stol.; předtím tekl potok k jihu a vléval se do téhož
ramene na severním okraji „východní Obory″
(prosinec 2020)
stromořadí
topolů při východním okraji lokality (prosinec 2020)
současné
vyústění bývalého bočního ramene do zregulovaného Labe (leden 2021)
rákosiny
v jihovýchodní části lokality (prosinec 2020)
pastviny
skotu v severní části lokality (leden 2021)
Rybí útulek
Tůň při pravém břehu
Labe, původně dlouhá téměř půl kilometru, dnes v jižní části zazemněná. Tůň je na severním konci spojena s korytem
řeky.
Jižní, dnes převážně zazemněná část tůně, která dodnes tvoří katastrální hranici
mezi Kozly a Jiřicí, je
pozůstatkem původního toku Labe před regulací. Severní část je pak zbytkem
umělého koryta, vytvořeného při regulaci řeky v roce 1874. Při následné
regulaci na přelomu 20. a 30. let 20. stol. byla trasace
koryta v těchto místech opět změněna, čímž se vytvořila tůň.
severní
konec tůně (prosinec 2020)
situace
tůně je dobře patrná z porovnání zákresu regulace Labe z roku 1874
(diplomová práce L. Vejrostové), mapy z roku 1957 (archivnimapy.cuzk.cz) a mapy dnešní (sgi-nahlizenidokn.cuzk.cz); přerušovanou fialovou
čárou je vyznačena katastrální hranice
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Podrobný komentář k bývalému bočnímu rameni
Labe, které ohraničuje lokalitu na východě a severu, viz V jiřině.
Literatura:
-
Lenka
Vejrostová: Půdy Labské nivy – dynamika změn vývoje aluviálních půd Labe na
vybraných profilech v průběhu 100 let (diplomová práce; Kralupy nad
Vltavou 2013)
-
Petr Karlík
a kol.: Plán péče o přírodní památku Polabí u Kostelce na období 2015-2024
další
místa v okolí (mapa) / Střední Polabí / rejstříky
leden 2021