KVĚTNICE

k.ú. Květnice, dříve Dobročovice (Pražská plošina / Úvalsko)

Ves při potoku Výmole (274 m n. m.). Původní osídlení Květnice se skládalo ze čtyř samostatných jednotek – bývalého hradu mezi dvěma rybníky nad pravým břehem Výmoly, jehož areál byl později zastavěn druhotnou výstavbou, malé vsi východně od hradu, při východním břehu jižnějšího z rybníků (po jeho bývalé hrázi dnes vede silnice, zůstala z něj zachována jen nejvýchodnější část, uzavírající dnes na západní straně květnickou náves), dvoru na západním břehu rybníka V Oboře, tedy na opačném břehu Výmoly, a mlýna pod hrází tohoto rybníka. Tato sídelní struktura přetrvala bez výraznějších změn dosud, dnes je však obklopena rozsáhlou výstavbou rodinných domků.

Prvně je v písemných pramenech Květnice zmiňována roku 1352 jako Plumau (později Blumenow). Patřila rodu Olbramoviců, kteří zde zřejmě vystavěli malý hrádek. V první pol. 15. stol. se zde střídají majitelé z řad pražských měšťanů a nižší šlechty. 1510  připojena ke škvoreckému panství. 1558 prodána Pechancům z Kralovic, 1575 definitivně připojena ke Škvorci. Za 30 války ves zcela zpustošena, obnovena až koncem 17. stol. Po roce 1990 masivní satelitní výstavba rodinných domků, která spojila Květnici se sousední Sibřinou.

znak obce

   

kaplička v centru vsi z roku 1895 se zvonem z roku 1992 (srpen 2009)

  

litinový kříž na žulovém soklu v parčíku na západním okraji historického jádra obce, darovaný roku 1891 majitelem panství, knížetem Janem II. z Lichtensteina (srpen 2009)

dva javory u kříže (srpen 2009)

žulový pomník obětem světových válek z roku 1920, po 2. světové válce doplněný o dvě jména padlých v květnu 1945,  na křižovatce na západním okraji historického jádra (srpen 2009)

  

studánka v parčíku na západním okraji historického jádra obce (červenec 2013)

 

křížek, připomínající pravděpodobně silniční neštěstí, při silnici nedaleko mlýna (červenec 2013)

kamenný mostek na polní cestě severně od vsi (září 2006)

tzv. Nová Květnice, izolovaná enkláva nové výstavby v severní části katastru; v pozadí zalesněné návrší Kostelík (září 2006)

hrad (nemovitá kulturní památka)

Květnický hrad, někdy označovaný též jako tvrz, stál na skalním ostrohu zhruba trojúhelníkového tvaru uprostřed obce. Ostrožna je dnes zcela zastavěna rodinnými domky (č.p. 17, 18 a 27) a lze jen velmi obtížně ztotožnit některé zde viditelné kamenné zdi s původním hradem; s výjimkou fragmentu zdiva původně paláce na severovýchodní straně jde vesměs o pozdější novotvary. Vlastní plošina hradu nepřístupná (dvorky a zahrady). Přístup na hrad byl stejně jako dneska od jihozápadu, terasa dnešní přístupové cesty na severozápadní straně je však novodobá. Na severovýchodní straně ostrožny je údajně dochováno valové opevnění.

Vystavěn zřejmě kolem roku 1390, kdy se Johánek z rodu Olbramoviců začíná psát „z Květnice″. Prvně je zmiňován 1418. Chráněn byl kromě vlastní skály ještě i soustavou rybníků, která je na mapách patrná ještě koncem 18. stol. Opuštěn byl zřejmě někdy na přelomu 15. a 16. stol., 1532 se již připomíná jako „zámek pustý″. Během následujících století byla velká část zdiva postupně rozebrána na různá stavby ve vsi, několik domků bylo postaveno i přímo na tvrzišti. Přesto ještě ve 2. pol. 20. stol. bylo dobře patrné zdivo a sklep trojprostorového paláce 17 x 8 m na severovýchodní straně a řada dalších fragmentů v mladších objektech po celém areálu tvrziště. Velká část těchto zbytků byla zničena navzdory památkové ochraně při rozsáhlých stavebních úpravách koncem 20. stol.; sklep paláce je údajně dosud dochován, což nelze ověřit.

 

historická vyobrazení hradu – z 1. pol. 19. stol. (Heber - www.kvetnice.eu) a z poč. 20. stol. (ad Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém)

 

západní a jihovýchodní strana hradní ostrožny; na druhém snímku vpravo nepatrně vykukuje zbytek zdiva paláce (srpen 2009)

plánek zbytků hradu před devastačními zásahy koncem 90. let 20. stol.; středověké zdivo černě (ad Ilustrovaná encyklopedie českých hradů; dle Pešty)

 

areál hradu na katastrální mapě z roku 1841 (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz)

rybníky

Oba květnické rybníky měly kdysi mnohem větší rozlohu a zajišťovaly opevnění hradu. Po hrázi jižnějšího rybníka, zvaného Veský, z větší části zaniklého již v průběhu 18. stol., vede silnice. Zachována z něj zůstala jen nejvýchodnější část, tvořící západní okraj květnické návsi. Rybník, zvaný V oboře či Mlýnský (pod hrází se nachází Květnický mlýn; druhé jméno připomíná existenci panské obory, doložené v Květnici v 16. stol.), zajišťující v minulosti opevnění hradu od severu, sahal až k hradní skále ještě v 1. pol. 19. stol.

  

postupné zmenšování rybníků – první mapa pochází z 2. pol. 18. stol. (oldmaps.geolab.cz), druhá z roku 1841 (archivnimapy.cuzk.cz), třetí zachycuje současný stav (nahlizenidokn.cuzk.cz)

zbytek jižnějšího rybníka na dnešní návsi (srpen 2009)

  

Mlýnský rybník (říjen 2015, srpen 2009)

dub na hrázi Mlýnského rybníka (srpen 2009)

  

stavidlo Mlýnského rybníka s umělou průrvou, vytesanou ve skále (říjen 2015)

parkově upravená plocha pod hrází Mlýnského rybníka mezi mlýnem a Výmolou (říjen 2015)

Květnický mlýn č.p. 15

Dobře zachovaný areál mlýna se nachází pod západní částí hráze Mlýnského rybníka. Skládá se z původního mlýna s mlýnicí a částečně dochovanou lednicí na východní straně, novější stavby, dnes sloužící obytným účelům, na straně západní, a hospodářské budovy, uzavírající areál na severu. V roce 1974 se pro značnou zchátralost jednalo o demolici mlýna, objekt nedlouho poté koupil a zachránil akademický sochař Zdeněk Hošek. V současné době probíhá rekonstrukce objektu

 

areál mlýna na katastrální mapě z roku 1841 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (www.mapy.cz); z map vyplývá, že jedinou autenticky dochovanou budovou je mlýnice

 

mlýnice před rekonstrukcí (červenec 2013)

 

mlýnice po rekonstrukce (říjen 2015)

 

bývalá lednice (červenec 2013, říjen 2015)

 

fragment jakéhosi převodu v lednici (červenec 2013, srpen 2009)

 

západní budova areálu (říjen 2015)

mlýnský kámen na hrázi rybníka u mlýna (říjen 2013)

dvůr č.p. 14

Panský dvůr západně od rybníka zřejmě barokního původu, byť dnešní stavby mladší. Jedná se o jeho demolici a nahrazení bytovou výstavbou.

obytná budova na východní straně bývalého dvora, vzniklá až po pol. 19. stol. (červenec 2013)

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Developerská výstavba v Květnici po roce 1990, bez jakékoli urbanistické koncepce a odpovídající infrastruktury, je často uváděna jako typický příklad tzv. suburbanizace čili „sídelní kaše″.

Literatura:

-      Jan Pešta: Středověké feudální sídlo v Kvatnici - ad Castellologica Bohemica 3 (Praha 1993)

-      Jan Psota a kol.: Drobné památky v Úvalech a okolí (Úvaly 2009)

-      František Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII - Praha a okolí (Praha 1988)

-      Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 1999)

-      Antonín Podlaha: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém – sv. XXIV, politický okres Českobrodský (Praha 1907)

Web:

-      oficiální stránky obce - http://www.kvetnice.eu

-      nezávislý informační portál Květnice - http://www.kvetnice.info

-      wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Květnice

-      hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=1869

další místa v okolí (mapa) / Střední Polabí / rejstříky

aktualizace říjen 2015