ŠKVOREC
k.ú. Škvorec (Pražská plošina /
Úvalsko)
Městys při Škvoreckém potoku (309 m n. m.). Jádrem
osídlení je rozlehlé oválné náměstí, rozdrobené však vnitřní zástavbou na
několik samostatných částí, na jeho levém břehu. Na pravém břehu stojí na ostrohu
hrad (Starý zámek), v jeho sousedství pak panský dvůr (Nový zámek), kostel a
pivovar. Novější zástavba zejména na návrší kolem evangelického kostela
jihozápadně od hradu.
Škvorec prvně zmiňován
roku 1279 v predikátu královnina stolníka a nejvyššího komorníka Domaslava. Již
v té době zde tedy zřejmě stál hrad a lze předpokládat, že i ves, po níž hrad
přejal jméno. Ve 14. stol. byl Škvorec v držení Olbramoviců, během 1. pol. 15.
stol. docházelo k častému střídání majitelů. Od roku 1462 až do roku 1522 v
majetku pánů z Klinštejna. Roku 1497 vymohl Škvorci Jan Škvorecký z
Klinštejna povýšení na městečko, přesto zde až do 30tileté války byla fakticky
pouze zástavba kolem návsi (25 domů). V letech 1522 - 1621 v držení Smiřických
ze Smiřic; za nich se Škvorec postupně stává centrem rozsáhlého panství. To
držel v letech 1621 - 1623 Albrecht z Valdštejna a poté Lichtensteinové, kteří
ho fakticky připojili k Černému Kostelci, byť formálně si škvorecké panství i
nadále drželo samostatnost. Velký rozvoj zejména koncem 18. a v 1. pol. 19.
stol. 2006 opětovně povýšen na městys.
současný znak užíván asi od 17. století, jeho původ není
znám (je odlišný od znaku, uděleného městečku roku 1497 Vladislavem Jagelonským
- mouřenínem mezi dvěma ostrvemi a se dvěma věžemi okolo)
kříž z pol. 18. stol. ve skupině lip při křižovatce silnic
na západním okraji městečka (srpen 2009)
památná Škvorecká lípa (lípa malolistá) nedaleko
křižovatky silnic na západním okraji městečka – výška 12 m, obvod kmene téměř
4,5 m, zasazena kolem roku 1860 (červen 2013)
pískovcový krucifix z pol. 18. stol. (nemovitá kulturní
památka), obnovený roku 1800 a 2008, na rozcestí ulic Tyršova a Na Pazderně ve
východní části Škvorce (září 2013, srpen 2009)
Masarykovo
náměstí
Centrální prostor
zástavby na levém břehu potoka – vlastního městečka. Dříve jednolitý rozlehlý
oválný prostor dnes rozdroben vnitřní zástavbou na několik samostatných částí.
V severovýchodní části požární nádrž, toho času bez vody. Jižně od ní
památkově chráněný statek č.p. 50 a dominantní budova bývalého „Čechova
obchodního domu“, od roku 1912 hostinec U Zálabských. Střední část parkově
upravena, v jihozápadní části radnice. Několik zajímavých staveb i po
obvodu náměstí (např. č.p. 30 a 31 na západní straně). Ve východní části
náměstí u zdi domu č.p. 48 stávala barokní socha sv. Jana Nepomuckého, roku
1919 přesunuta do presbytáře kostela sv. Anny.
náměstí na katastrální mapě z 1. pol. 19. stol.
(archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz)
radnice č.p. 122 v jihozápadní části náměstí počátkem
20. stol. (z historické pohlednice) a dnes (srpen 2009)
kříž z roku 1864 v parku ve střední části náměstí (červen
2013, srpen 2009)
č.p. 30 s barokní bránou z doby kolem roku 1780
(srpen 2009)
usedlost č.p. 33 (srpen 2009)
usedlost č.p. 50 - nemovitá kulturní památka - z 2. pol.
18. stol. v ploše náměstí (srpen 2009)
č.p. 49, od roku 1912 hostinec U Zálabských (srpen 2009)
bývalý hostinec J. Kuliče č.p. 13 v jihovýchodní
části náměstí na historické pohlednici, pravděpodobně z poč. 20. stol. (z
historické pohlednice) – budova dodnes stojí včetně nárožní věžičky, avšak
pozdějšími úpravami byly setřeny veškeré architektonické detaily
bývalá kampelička, dnes pošta č.p. 107 na severovýchodním
konci náměstí (září 2013)
sokolovna
Objekt na pravém břehu
Škvoreckého potoka mezi náměstím a Starým zámkem (Tyršova ul.). Původní
sokolovna byla dřevěný pavilón, zakoupený roku 1925 na Živnostenské výstavě v
Praze. Roku 1932 ji zničil požár, ještě téhož roku vystavěna nová zděná budova,
dochovaná dodnes. Před sokolovnou pomník padlým v 1. světové válce z roku 1929.
původní dřevěná sokolovna kolem roku 1930 (ad Drobné památky v Úvalech a okolí)
dnešní budova sokolovny (srpen 2009)
památník padlým před sokolovnou
(červen 2013)
Starý zámek č.p.
1 (nemovitá kulturní památka)
Areál bývalého hradu,
přestavěného na zámek na výrazné ostrožně nad soutokem Škvoreckého potoka a
jeho bezejmenného pravostranného přítoku. Hrad býval zřejmě dvojdílný, byť
existence předhradí není bezpečně doložena (muselo by být v místech pozdějšího
Nového zámku). Přístup od jihovýchodu po kamenném mostě přes hluboký příkop do
branské věže v jihovýchodním rohu areálu. Z původních čtyř křídel zámku
dochováno pouze jižní a část východního křídla. Celý dochovaný zbytek zámku má
dnes barokní podobu. V západní části bývalého hradního areálu stojí škola.
Hrad založen někdy před
rokem 1279, pravděpodobně Domaslavem. Palác nejstaršího hradu stál na západní
straně areálu, v místech dnešní školy. Při archeologickém výzkumu v roce 2009
objeveny v ploše nádvoří východně od něj základy mohutného válcového bergfritu
o průměru 12 m, 2 m silné hradební zdi s dochovaným severovýchodním nárožím a k
ní přiléhající budovy neznámého účelu. Na školním dvoře dochována údajně z této
nejstarší fáze studna. P. Kroupou je do tohoto období kladena i vstupní brána
či přinejmenším její nádvorní část. K výrazné přestavbě došlo na přelomu 14. a
15. stol. za arcibiskupa Olbrama ze Škvorce († 1402), kdy byla postavena
(přestavěna ?) branská věž a dostavěn druhý, východní palác. V polovině 16.
stol. hrad výrazně renesančně přestavěn Zikmundem Smiřickým; tehdy vzniklo
jižní a pravděpodobně i severní křídlo, čímž byl hradní - či v té době již
spíše zámecký - areál uzavřen. Roku 1639 vydrancován Švédy, poté delší dobu
označován jako zřícenina. Opraven až počátkem 18. stol., následně proběhla
rozsáhlá barokní přestavba, při níž mimo jiné rozšířeno jižní křídlo o vnější
trakt, vestavěný do hradebního příkopu, a vybudován přístavek mezi ním a branskou věží - právě tyto objekty
jsou dnes vedle branské věže nejlépe dochovanými částmi Starého zámku. V letech
1729-72 zde sídlila vévodkyně Marie Teresie Savojská. K drobným stavebním
úpravám docházelo ještě v první polovině 19. stol., celkově však již v 19. stol.
areál spíše chátral, takže v průběhu jeho 2. poloviny byly zbořeny západní,
severní i větší část východního křídla; na části uvolněné plochy byla postavena
v letech 1889-1890 škola. Torzo zámku bylo pro potřeby obce upravováno
roku 1964. Koncem 20. stol. dospěly zbývající budovy zámku téměř na pokraj
zániku. Roku 2008 získali do vlastnictví zchátralý objekt Dimitrij Eremeev a
Monica Salvatore-Eremeev, od následujícího roku probíhá jejich nákladem
kompletní rekonstrukce.
plán areálu hradu před zbořením jeho větší části (ad Soupis památek historických a uměleckých
v Království Českém; oproti originálu otočeno tak, aby sever byl plus
mínus nahoře) a stavebně historický rozbor jeho dochovaného torza (ad Pavel
Kroupa – černě gotické zdivo, křížkovaně renesanční, šrafovaně barokní a
klasicistní)
Nový a Starý zámek na kresbě Antonína Pucherny z roku
1805; v popředí dnes zaniklý Zámecký rybník (comons.wikipedia.com)
zříceniny západního a severního křídla před jejich úplným
zbořením na rytině z 2. pol. 19. stol. (www.slunecni-hodiny.webzdarma.cz)
dezolátní stav dochovaného zbytku Starého zámku
v roce 2003 (www.obecskvorec.cz)
celkový pohled na dochované části Starého zámku (červen
2013)
nádvorní strana dochované části Starého zámku (září 2013)
branská věž s dochovanými gotickými portály a opěráky
počátkem 20. stol. (ad Soupis památek
historických a uměleckých v Království Českém), v průběhu
rekonstrukce (srpen 2009) a nyní (červen 2013)
původní sluneční hodiny na branské věži v roce 1905
(www.slunecni-hodiny.webzdarma.cz) a jejich replika, zhotovená podle návrhu
Miloše Noska (červen 2013)
barokní kamenný most přes šíjový příkop (září 2013, červen
2013)
na těchto snímcích je dobře patrný gotický pilíř, o nějž
se opíral původní padací most, a zároveň fakt, že menší oblouk mostu byl zcela
zřícený a musel být znovu dostavěn (srpen 2009, červen 2013)
nádvorní strana vstupní brány s gotickým portálem a
renesanční přístavbou; vlevo torzo východního paláce (září 2013)
jižní palác (červen 2013, září 2013)
nová vestavba na místě kdysi zbořené renesanční části
jižního paláce (září 2013)
boční zeď zaniklého východního paláce s barokním
přístavkem (září 2013)
novodobé konstrukce v severovýchodním nároží areálu,
v pozadí škola na místě západního paláce (září 2013)
archeologické vykopávky na nádvoří zámku; na posledním
snímku patrné základy raně gotického bergfritu (www.mapy.cz,
www.slunecni-hodiny.webzdarma.cz, www.cestyapamatky.cz,)
Nový zámek č.p. 2
(nemovitá kulturní památka)
Čytřkřídlý lichoběžníkový
areál panského dvora východně od Starého zámku, pravděpodobně na bývalém
předhradí. Vlastní patrový barokní zámek tvoří západní křídlo dvora. Vstup
dvěma zděnými barokními branami. Na nádvoří poškozená kamenná barokní kašna.
Mimo areál, o samotě východně od něj, dominantní dvoupatrová kontribuční sýpka.
Vznik dvora na předhradí
lze hledat někdy ve 14. stol. Areálem dvora procházela hlavní příjezdová cesta ke
Starému zámku. Současný barokní areál byl postaven po roce 1791 podle plánů
Josefa Jägra. „Nový zámek″ byl pouze pro potřeby vrchnostenského úřadu,
nikdy nesloužil jako sídlo vrchnosti , proto též někdy nazýván purkrabstvím. Po
roce 1950 zde sídlilo místní JZD, roku 1993 vrácen v restitucích a
postupně rekonstruován. Dnes zde sídlí mimo jiné soukromá základní škola
Purkrábka.
pohled na dvůr od jihozápadu; vstupní průčelí (srpen 2009)
západního křídla dvora – „zámek″ (srpen 2009, září
2013)
sluneční hodiny na průčelí „zámku″ (červen 2013)
obytná budova v jihozápadním rohu dvora (srpen 2009)
jižní fasáda jižního hospodářského křídla dvoru
s oválnými okénky (září 2013)
barokní brána v jihozápadním rohu dvora (září 2013)
barokní brána na severní straně dvora (srpen 2009)
dvoupatrová kontribuční sýpka z 18. stol. východně od
dvora (srpen 2009, září 2013)
socha sv. Prokopa
(nemovitá kulturní památka)
Pískovcová socha stojí na
prostranství mezi Starým a Novým zámkem. Pochází z doby kolem roku 1730, jejím
autorem je pravděpodobně pražský sochař Jan Jiří Šlaznovský (starší prameny ji
přisuzují škole Matyáše Bernarda Brauna). Původně stála o 50 m severněji, na
dnešní místo přesunuta po roce 1961.
socha sv. Prokopa (srpen 2009, červen 2013)
erby na soklu sochy, pravděpodobně zjednodušený alianční
erb lichtensteinsko-savojský (červen 2013)
zámecký pivovar
č.p. 7
Bývalý pivovar leží v
úvalu jihovýchodně od hradu, využíval vodu bezejmenného potůčku tudy tekoucího,
na němž dodnes zachován bývalý pivovarský rybník. Založen byl v 17. stol.
(pivovar ve Škvorci zmiňován již rok 1510, tehdy byl však zřejmě někde
v areálu zámku). V 19. stol. přestavěn na parostrojní provoz. Zrušen
roku 1924, do roku 1986 v něm poté sladovna. V té souvislosti areál výrazně
přestavěn. V letech 2008-2010 razantně (avšak celkem zajímavě) přestavěn
na obytný komplex „U Zámeckého rybníka″ (www.uzameckehorybnika.cz – jméno
však z místopisného hlediska nesmyslné, neboť Zámecký rybník býval severně
od Starého zámku, správně by mělo být U Pivovarského rybníka) dle projektu
architekta Alberta Di Stefano.
areál pivovaru zřejmě počátkem 20. stol.
(www.pivovary.info)
areál bývalého pivovaru koncem 20. stol. (www.uzameckehorybnika.cz)
jihozápadní nároží areálu před přestavbou
(www.pivovary.info), v průběhu přestavby (srpen 2009) a po jejím dokončení
(červen 2013)
severozápadní nároží areálu počátkem 20. stol.
(www.pivovary.info), koncem 20. stol. (www.pivovary.info) a nyní; nástavba ve střední části, narušující
dominanci původního hvozdu, je asi nejzásadnějším zásahem do podoby objektu
(červen 2013)
jižní strana areálu, zachovaná v téměř původní podobě
(září 2013)
západní strana areálu (červen 2013)
architektonické detaily po rekonstrukci (červen 2013)
evangelický
kostel
Jednolodní novogotický
kostel s hranolovou věží v Husově ulici, obklopený zahradami a rodinnými domky.
Kostel postaven v letech
1892-93. Původně kazatelská stanice, od roku 1903 farní. Fara č.p. 133
v jižním sousedství kostela dokončena 1907.
kostel s pseudogotickou fasádou na historických
pohlednicích z poč. 20. stol; na druhém obrázku spolu s farou
evangelický kostel (srpen 2009)
kostel sv. Anny
(nemovitá kulturní památka)
Pozdně barokní jednolodní
kostel s průčelní věží severně od Nového zámku byl postaven 1759-67 nákladem vévodkyně
Marie Terezie Savojské. Původně zasvěcen sv. Janu Nepomuckému.
kostel sv. Anny (srpen 2009)
plán kostela (ad Soupis
památek historických a uměleckých v Království Českém)
hřbitov
Nedaleko kostela. Založen
až roku 1864; do té doby byli škvorečtí občané pohřbíváni na Hradešíně.
centrální hřbitovní kříž z roku 1864 (srpen 2009)
márnice na hřbitově (srpen 2009)
několik zajímavých kamenných náhrobníků (srpen 2009)
Zajímavosti:
Ø
Dle pověsti
sídlí v komíně Starého zámku drak, který poletuje v podobě ohnivého hada
s beraní hlavou nad škvoreckými zahradami a zanechává za sebou ohnivou
stopu. Dle jiné pověsti se zde zjevuje Bílá paní, přízrak lidumilné vévodkyně
Marie Teresie Savojské, lidově přezdívané Cafojka (tato pověst je někdy
lokalizována i do Nového zámku, což však nemá příliš logiku, neb tento vznik až
po vévodčině smrti).
Ø
Ve Škvorci se narodili
misionář, působící v Indii Vilém Obstcírer (1717), kartograf a pedagog
František Bohumil Škorpil (1866), hudební skladatel, sbormistr Stanislav
Pokorný (1882) a malíř a grafik Jiří Lacina (1934).
Literatura:
- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku - 7. díl (Praha 2008)
- Jan Psota a kol.: Drobné památky v Úvalech a
okolí (Úvaly 2009)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3 - P/Š
(Praha 1980)
- Pavel Kroupa: Ke stavebnímu vývoji hradu a zámku ve
Škvorci - ad Castellologica Bohemica 6 (Praha 1998)
- František Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII - Praha a okolí (Praha 1988)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých
hradů (Praha 1999)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých
hradů – Dodatky 4 (Praha 2011)
- Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a
Slezska I - Střední Čechy (Praha 2004)
- Antonín Podlaha: Soupis památek historických a
uměleckých v Království Českém – sv. XXVI, politický okres Českobrodský
(Praha 1907)
- Otomar Dvořák: Krajem Čertovy brázdy (Beroun 2008)
- Václav Vokolek, Jiří Kuchař: Esoterické Čechy, Morava
a Slezsko 8 (Praha 2007)
Web:
- oficiální stránky obce - http://www.obecskvorec.cz
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Škvorec
- cesty a památky - http://cestyapamatky.cz/kolinsko/skvorec
- Prostor - http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/pvychod/skvorec/skvorec.htm
- hrady.cz, Starý zámek – http://www.hrady.cz/?OID=1580
- hrady.cz, Nový zámek - http://www.hrady.cz/?OID=5794
- sluneční hodiny - http://www.slunecni-hodiny.webzdarma.cz/engelbrecht.html
- katalog slunečního hodin; Starý zámek – http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=21309
- katalog slunečních hodin; Nový zámek - http://astro.mff.cuni.cz/mira/sh/sh.php?rec=20276
- pivovary - http://www.pivovary.info/gallery.php?modul=gallery&akce=galerie_ukaz&galerie_id=110
- farní sbor Českobratrské církve evangelické - http://skvorec.evangnet.cz
- historické fotografie - http://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Praha-vychod/Skvorec/Default.aspx
Okolí: Úvaly / Úvalské rybníky
/ Hostín / U svatého Donáta / Na dolíkách / Třebohostice / Zlatá / Dobročovice / Králičina
září 2013