STARÁ DUBÁ

k.ú. Přestavlky u Čerčan (Benešovská pahorkatina / Benešovsko)

Zříceniny hradu na úzkém ostrohu nad soutokem Dubského potoka a Sázavy. Pod hradem na břehu Sázavy pozůstatky podhradního městečka (latránu) Odrance. Na předpolí sousedství hradu zachované pozůstatky obléhacího tábora a stopy osídlení nejasné funkce. Pozůstatky dalšího palebného postavení z doby obléhání hradu se nalézají za roklí jihozápadně od hradu.

Nemovitá kulturní památka. Mimo značené turistické cesty.

plán celého areálu Staré Dubé (dle Ilustrované encyklopedie českých hradů, upraveno): 1 – vlastní hrad; 2 – pozůstatky zástavby na předpolí; 3  - Odranec; 4 – pozůstatky obléhacího tábora; 5 – palebná postavení z doby obléhání hradu

hypotetická rekonstrukce podoby sídelního areálu, mimo jiné nereflektující fragment polygonálního zdiva na severovýchodní straně hradu (z www.hrady.cz; autor Jan Heřman)

hrad

Pozůstatky vlastního neobyčejně rozsáhlého šlechtického hrade se nalézají na jižním konci úzké ostrožny, na východní straně ohraničené nivou Sázavy a na jihozápadní roklí levostranného přítoku Dubského potoka. Dispozice hradu není přesně známa, předpokládá se tří či čtyřdílná. Od předpolí, kde kromě pozůstatku obléhacího tábora dochovány i terénní stopy funkčně blíže nezařaditelných objektů, patřících pravděpodobně k hradu, odděluje hrad hluboký šíjový příkop, který sestupoval i severovýchodním svahem, kde tvořil součást opevnění městečka Odranec. Vstup do hradu nebyl zřejmě po temeni ostrohu, ale cestou po  severovýchodním úbočí, kde stávala za příkopem 1. brána a na severovýchodním úbočí hradu nevelké nádvoří přecházející jižním směrem v parkán. Z tohoto nádvoří se pak vstupovalo 2. bránou do vlastního hradu, na druhé nádvoří, na jihozápadní straně uzavřené dlouhou, dosud částečně dochovanou budovou, jejíž vnější část je sesutá ze svahu. Z hromady trosek hlavní věže ve střední části hradu vyčnívá na severovýchodní straně torzo polygonálního zdiva, zřejmě presbytáře hradní kaple. Jihovýchodní konec hradního areálu tvoří pozůstatky vlastního palácového okrsku, tvořeného zřejmě čtyřmi křídly uzavírajícími nevelké nádvoří, s nevelkými fragmenty zdiva.

Hrad Dubá byl vybudován zřejmě nedlouho před 1283, kdy se Ondřej z Kavčí Hory poprvé píše „z Dubé″. Jeho rod erbu zavinuté střely od té doby nesl predikát z Dubé (též MračtíDubé; nezaměňovat se severočeskými Berky z Dubé! erbu ostrví). V kontextu české hradní architektury 13. století zaujímá Stará Dubá (spolu s Příběnicemi) zcela mimořádné postavení, neboť se vymyká typovým šlechtickým stavbám té doby, stavebně srovnatelná je spíše s hrady královskými. Údajně kolem roku 1350 byla přistavěna kaple sv. Klimenta. Počátkem 15. stol. byl hrad na krátko v rukou loupežného rytíře Jana Zúla z Ostředka, proto roku 1404 spolu s nedalekým Čejchanovým hrádkem dobyt. na rozdíl od něj však obnoven a navrácen do rukou pánů z Dubé. Ve 40. letech 15. stol. postupně skoupil práva věnná i dědičná Bohuš Kostka z Postupic a připojil hrad k panství Komorní Hrádek. 1466 hrad dobyt a rozbořen. Trosky hradní věže zavalily celé hradní jádro, takže dnes patrné zdivo je fakticky úrovní podstřešního patra; z toho plyne i výše zmíněná nejasnost v dispozičním uspořádání hradu. Přídomek „Stará″ byl v souvislosti s hradem prvně zmíněn roku 1648.

plán hradu (dle Ilustrované encyklopedie českých hradů; upraveno): 1 – šíjový příkop; 2 – pravděpodobná poloha první brány; 3 – první nádvoří; 4 – místo druhé brány; 5 – druhé nádvoří s pozůstatky dlouhé budovy; 6 – fragment polygonálního zdiva, snad hradní kaple; 7 – rozvaliny velké věže; 8 – palácový okrsek; 9 - parkán

 

pozůstatky čehosi na předpolí hradu

  

šíjový příkop s trampským srubem osady Divizna

 

prostor druhého nádvoří

zdivo velké stavby na jihozápadní straně druhého nádvoří

pravděpodobně nároží druhé brány na severovýchodní straně druhého nádvoří

 

pravděpodobně fragment polygonálního presbytáře hradní kaple a navazující zdivo na severovýchodní straně hradu

 

rozházené střepiny zdiva hlavní věže ve střední části hradu

jihovýchodní část hradu – palácový okrsek

 

část nádvorní stěny paláce s okénkem v jihovýchodní části hradu

obléhací tábor

Velmi dobře dochované pozůstatky obléhacího tábora tábor na předpolí hradu mají obdélníkový tvar se zvláště opevněným velitelským stanovištěm v severozápadní části. Pocházejí z obléhání hradu vojsky Jiřího z Poděbrad roku 1466. Jedny z nejlépe dochovaných ženijních obléhacích prací středověku u nás.

prostor jihovýchodní části obléhacího tábora při pohledu z velitelského stanoviště

val obléhacího tábora

opevněné velitelské stanoviště

Odranec

Hradbou a strmým svahem ohraničený zhruba hektarový prostor v nivě Sázavy, dnes proťatý železniční tratí. Hradby poté pokračují vzhůru svahem, kde se připojují k hradu. Předpokládá se, že původně měl Odranec dvě vstupní brány, kterými procházela cesta podél Sázavy (zároveň pravděpodobně jediná ulice městečka, podél níž byla soustředěna veškerá zástavba). Dnes dochováno pouze torzo severní brány. Ve snahu nad ní pozůstatky hradební věže.

Městečko Odranec při hradu Dubá výslovně zmiňováno roku 1428, je však zjevně starší, dost možná vzniklo již současně se stavbou hradu (13. stol.), čemuž by odpovídala i archaická architektura dochované brány. Minimálně v 15. stol. existoval v městečku kromě řemeslnických domků i panský dům, neboť vdova po posledním majiteli již nesídlila na hradě, ale právě dole v městečku. Městečko bylo pobořeno spolu s hradem roku 1466 a již nebylo obnoveno, protože se zánikem hradu ztratilo důvod své existence. Když byla v roce 1901 postavena železniční trať z Čerčan do Kácova, byla plocha bývalého městečka napříč protnuta.

 

zbytky hradebního zdiva na jihovýchodní straně městečka

 

hradba na severovýchodní straně městečka, podél řeky

  

severní brána městečka

 

detail průjezdu bránou z vnější a vnitřní strany

železniční trať protínající zříceniny městečka

severozápadní opevnění, spojující městečko s hradem, s fragmentem hradební věže a zřetelným příkopem

fragment severozápadní hradby

 

zbytky hranolové strážné věže v severozápadní hradbě

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Někdy se uvádí, že jižní městská brána byla rozebrána jako zdroj stavebního kamene při stavbě železnice, avšak již na mapě stabilního katastru z roku 1841 není – na rozdíl od severní brány i hradební věže nad ní – zakreslena. Ani z žádných jiných pramenů, je-li mi známo, existuje jižní brány Jednoznačně nevyplývá. Tato brána je spíše hypotetická, vycházející z předpokladu cesty protínající město. 

Literatura:

-      Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 1999)

-      Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 4. díl (Praha 2000)

-      Jan Heřman: Z ikonografie středního Posázaví – 15. samostatná příloh časopisu Pod Blaníkem (Vlašim 2009)

Web:

-      wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Stará_Dubá

-      hrady.cz; hrad - http://www.hrady.cz/?OID=289

-      hrady.cz; Odranec - http://www.hrady.cz/?OID=547

-      Hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska - http://www.castles.cz/hrad-stara-duba/

-      pamětihodnosti.cz - http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/314/podrobne/stara_duba_zricenina.html

-      Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - http://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_stara_duba.htm

-      apsida - http://www.apsida.cz/hrady/strednicechy/okrbene/stduba/stduba.htm

-      Český rozhlas Leonardo - http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/hrad-ktery-je-sam-pokladem--564262

další místa v okolí (mapa) / Posázaví / rejstříky

prosinec 2011