MANDA
k.ú. Ondřejov u Prahy
(Benešovská pahorkatina / Říčansko)
Návrší nad Ondřejovem (524 m n. m. – též Žalov), na němž
se rozkládá jižní – stará – část areálu ondřejovské hvězdárny. K jihu
k obci sestupuje monumentální schodiště, při němž památník, který nechal
zbudovat roku 1843 místní farář Václav Horáček na památku dobrovolnické
studentské legie, s níž v letech 1800-1801 bojoval proti Napoleonovi
(původně stával na vrcholu kopce). Při jižním úpatí vrchu vila Leonora,
v níž žila a roku 1912 zemřela operní pěvkyně Eleonora Gayerová z
Ehrenbergu – první představitelka Mařenky z Prodané nevěsty. Ze západního okraje
návrší se otvírá nádherný výhled do dolního Posázaví a středního Povltaví, při
dobré viditelnosti i na Brdy.
památník studentské legie
(nemovitá kulturní památka)
výhled z Mandy
k jihozápadu
kamenná plastika v sedle
(na křižovatce) severovýchodně od areálu hvězdárny
astronomická
observatoř
Několikahektarový areál
na temeni kopce, složený z řady budou různého stáří, zasazených do parku
s moderními plastikami. K nejzajímavějším objektům patří historické
secesní pozorovací kopule či astronomické muzeum V. Šafaříka. Na západním
okraji areálu skupina radioteleskopů a dalších zařízení, mezi nimi i několik –
dosud funkčních – trofejních radarů z arzenálu německé armády z doby
2. sv. války (další, dnes již nefunkční, při jižním vstupu do areálu).
Nejrušivěji zde působí budova ředitelství a kosmické laboratoře na
severozápadním okraji areálu, vzhledově odpovídající době svého vzniku, tedy
přelomu 70. a 80. let 20. stol. Areál volně přístupný, muzeum a historické
kopule přístupné veřejnosti. Též možné komentované prohlídky celého areálu.
Ondřejovskou hvězdárnu
založil pražský průmyslník a nadšený astronom Josef Frič (ve spolupráci s prof.
Františkem Nušlem - pozdějším prvním ředitelem hvězdárny - a dr. Maškem).
Pozemky zakoupil začátkem roku 1898. S výstavbou observatoře dle
projektů arch. Josefa Fanty se započalo roku 1905. Nejprve byla postavena
pracovna spolu s malým pozorovacím domkem s odklopnou střechou (první
pozorování zde Frič s Nušlem uskutečnili v roce 1906), v letech
1910-1912 následovala stavba dvou pozorovacích kopulí (dnešní centrální a
západní kopule). Zároveň bylo v okolí hvězdárny vytvořeno arboretum vzácných
dřevin. Roku 1928, u příležitosti 10. výročí vzniku republiky, daroval Frič
hvězdárnu Univerzitě Karlově. Začátkem 50. let byla hvězdárna přičleněna pod
nově ustavenou Československou akademii věd. Areál byl postupně rozšiřován o
další objekty, záhy byla vybudována i samostatná severní část v lokalitě
zvané Kubětiny. Od roku 1993 je ondřejovská hvězdárna, která patří
k nejvýznamnějším astronomickým pracovištím v Evropě, sídlem
Astronomického ústavu ČSAV.
plán jižní části areálu
astronomické observatoře (ke stažení plán
celého areálu)
schodiště od Ondřejova na hvězdárnu
kamenná plastika na schodišti, připomínající
darování hvězdárny českému státu v roce 1928
pomník zakladatele hvězdárny J.
J. Friče u severního vstupu
secesní budova Fričovy pracovny
– nejstarší objekt areálu, vyzdobený úryvky z Písní komických Jana Nerudy,
který byl kmotrem Josefova bratra Jana Friče (a údajně přivedl oba bratry
k astronomii)
západní kopule z roku 1911,
věnovaná památce Jana Friče
historický solární dalekohled
v západní kopuli
zařízení k otáčení kopule
expozice v přízemí západní
kopule - Nušlův prototyp přeného regulátoru z r. 1908, vyrobený z dětské
židličky, a jeho následné profesionální zhotovení
náhrobek s popelem zesnulé
manželky Josefa Friče, paní Marie Fričové, nedaleko západní kopule
centrální kopule z roku
1912
dalekohled v centrální
kopuli
budova slunečního oddělení -
„východní kopule″ - z roku 1955, v popředí požární nádrž
z expozice Atronomického
muzea prof. Šafaříka (pojmenovaného po významném astronomovi 19. stol. Vojtěchu
Šafaříkovi - + 1902 -, který byl jedním z iniciátorů vzniku ondřejovské
hvězdárny a který ji odkázal veškeré své astronomické materiály)
jeden ze dvou radiolokátorů
WÜRZBURG RIESE z výbavy německé armády v době druhé světové války (tzv.
trofejní radar), v areálu hvězdárny umístěných ve 2. pol. 50. let; tento
stojí na tzv. radarové louce a je dodnes funkční, byť po zprovoznění
desetimetrového rediolokátoru na Kubětinách využívaný spíše jen ke krátkodobým
experimentům
několik dalších menších
radioteleskopů, v pozadí tzv. meteorický radar, jehož páteří je německý
trofejní radar RZ III (Freya), upravený byl v plzeňské Škodovce; v areálu
hvězdárny umístěn roku 1957
družicový radar na „radarové
louce″
malá expozice výzkumu bolidů na
chodbě budovy kosmické laboratoře s ukázkami různých přístrojů pro snímání
nočního nebe
technickohospodářské objekty
v severní části areálu
plastiky v areálu hvězdárny
Zajímavosti:
Ø
Jméno Manda (dříve Mandina či Madina horka) údajně
připomíná paní Mandu z Vartenberka,
která tento kopec darovala kolem roku
1580 Ondřejovu; dle jiné verze pak vzniklo zkomolením, původně mělo být
odvozeno od italského města Mantovy, odkud sem ve středověku přišli horníci
dolovat stříbro.
Ø
Významnou úlohu při založení hvězdárny hrála
Eleonora Gayerová z Ehrenbergu, hostem jejíchž soukromých hudebních večerů
Josef Frič býval. Právě ona se přimluvila u obecních radních v Ondřejově, kteří
měli původně obavy, že sem chce Frič rozšířit svojí průmyslovou výrobu, aby Fričovi
pozemek na stavbu hvězdárny prodali (v kupní smlouvě si výslovně vymínili, že
pozemek bude sloužit výhradně vědeckým účelům) a své pozemky poskytla ke
zřízení provizorní observatoře „u zelené žáby“ před výstavbou areálu na vrcholu
kopce. Pozemky Eleonory Greyové byly po její smrti Fričem odkoupeny a připojeny
k areálu hvězdárny, vila sloužila jako její ředitelství (a dnes je
využívána k ubytovávání zahraničních hostů).
Ø
fotografie provizorní „observatoře u zelené žáby“
na zahradě vily Leonora z roku 1901 (www.aldeberan.cz)
Ø
Jméno Žalov dal návrší po jeho zakoupení Josef Frič
na památku svého nedlouho před tím zemřelého bratra Jana, s nímž projekt
hvězdárny společně plánoval.
Ø
Dr. Mašek zde v roce 1913 jako první v Čechách
(respektive v celém tehdejším Rakousku) přijímal na 75 m dlouhou anténu
časové radiové signály z Paříže.
Literatura:
- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O (Praha 2002)
- Václav Vokolek, Jiří Kuchař: Esoterické Čechy,
Morava a Slezsko 8 (Praha 2007)
Web:
- oficiální stránky Astronomického ústavu ČSAV - http://www.asu.cas.cz
- bulletin Aldeberan - http://www.aldebaran.cz/bulletin/2008_03_ond.php
- Astropis - http://www.astropis.cz/Rocniky/txt1997_4.html?dry_session=69c77337e16de5742dcbadc3169ce018
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=2444
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Ondřejov
- Atlas Česka - http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/hvezdarna-ondrejov/
- turistik.cz - http://www.turistik.cz/cz/kraje/stredocesky-kraj/okres-praha-vychod/ondrejov-okres-praha-vychod/hvezdarna-ondrejov/
- fotogalerie - http://www.pagiserver.cz/2003/20030729_ondrejov/page_01.htm
Okolí: Pecný
září 2012