HAVLÍN
k.ú. Zbraslav (Hořovická
pahorkatina / Praha)
Návrší na severozápadním okraji Zbraslavi (266 m n.m.),
někdy považované za nejsevernější výběžek Brd, fakticky však nejvyšší vrchol
Řevnické brázdy. Tvořený droby a břidlicemi ordovického letenského souvrství.
Na vrcholu kostel se hřbitovem, jižně od něj třešňový sad (Třešňovka). Na
jižních svazích zástavba rodinných domků. Východní svah směrem ke Zbraslavi
upraven jako lesopark. Na
severovýchodním úbočí v zahradě domu č.p. 1192 zajímavý altánek. Severní zalesněný svah příkře
spadá k bývalému toku Berounky. Zde řada nepřirozeně působících terénních
útvarů. silně připomínajících odvaly
po nějaké těžbě. Přes vrchol prochází červená turistická značka ze Zbraslavi do
Radotína.
kostel sv. Havla
(nemovitá kulturní památka)
Původně románský kostel,
patrně z 2. čtvrtiny 12. stol. (možná na místě staršího – písemná zmínka,
hlásící se k roku 1115, je však nespolehlivá), barokně přestavěný roku
1660. Část románského zdiva je odkryta v přízemí věže i v přilehlé části lodi
(zde patrné i zbytky obloučkového vlysu a zazděné románské okno). V interiéru
cenný renesanční arkádový oltář a zbytky gotických nástěnných maleb. V kostelní
zdi zazděno několik starších náhrobků, mimo jiné i náhrobní deska Antona
Richtera, který provozoval v objektech bývalého zbraslavského kláštera cukrovar
a mýdlárnu.
hřbitov
Rozkládá se na temeni
kopce kolem kostela sv. Havla. Řada zajímavých náhrobků. Za presbytářem kostela
osmiboká barokní kostnice z roku
1722.
urnový háj
Na západní straně
navazuje na hřbitov. Rozlehlá parková plocha s rozptylovou loučkou, některé partie upravené ve stylu Japonské
zahrady. Mimo jiné zde pomník památce
padlým v květnové revoluci, původně umístěný v Žabovřeskách, či pomník
manželů Svobodových, kteří se zasloužili o tento urnový háj. Dřevěný kříž na soklu, na němž dříve
umístěna plastika Františka Bílka Golgota - Hora lebek (údajně odcizena!).
Urnový háj založen v roce
1961 dle návrhu zbraslavského architekta Hynka Svobody. Jeho řešení, kdy bylo
upuštěno od tradičního pojetí kolumbária, nýbrž dostalo podobu parku, v němž je
popel ukládán „do lůna přírody“, bylo ve své době jedinečné a vzbudilo zájem i
v zahraničí.
Karlův stánek
(nemovitá kulturní památka)
Vyhlídkový pavilon (dnes
ovšem zcela bez výhledu) postavený při cestě od zámku ke kostelu v 70. letech 19.
stol. knížetem z Oettingen-Wallersteinu. Litinový kříž za pavilónem zde stál
ještě dříve - byl zde umístěn roku 1850 na paměť zemřelé dcery Zbraslavského lékaře J. Šurovského
Zajímavosti:
Ø
W.W.Tomek roku 1852 a po něm i další badatelé
považovali Havlín za „horu s hradem Osek“,
jež zmiňuje Kosmas ve své kronice v souvislosti s vymezením hranic mezi
přemyslovským a slavníkovským panstvím. Třebaže dnes odborná literatura existenci
tohoto hradiště vesměs popírá, jsou údajné „archeologické stopy“ prohlášeny
nemovitou kulturní památkou. Na druhou stranu strategická poloha místa i
přítomnost románského kostela by
hypotézu o existenci nějakého raně středověkého hradiště spíše podporovaly.
Ø
Na východním svahu byly chmelnice, dodávající chmel do Zbraslavského klášterního pivovaru.
Později na východních a jižních svazích uváděny vinice.
Ø
Ve 13. a 14. stol a znovu v 18. stol. byl
kostel sv. Havla farním kostelem pro
Zbraslav i další vsi v okolí.
Literatura:
- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, 5. díl (Praha 2002)
- Jan Čáka: Toulání po Brdech (Praha 1986)
- Václav Vokolek, Jiří Kuchař: Esoterické Čechy, Morava
a Slezsko 2 - Střední Čechy I (Praha 2004)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 4. -
T/Ž (Praha 1982)
- Jaromír Demek, Petr Mackovič a kol.: Hory a nížiny
– zeměpisný lexikon ČR (Brno 2006)
Web:
- Hrady.cz
Okolí: Krňák /
Zbraslav / Peluněk
únor 2009