CTĚNICE
k.ú. Vinoř, dříve Přezletice (Středolabská
tabule / Praha)
Malá osada (240 m n. m.) při pramenech
Ctěnického potoka na severovýchodním okraji Prahy. Vedle zámku se dvorem ji tvoří
ještě dvě další obytné budovy a novodobý zemědělský areál při silnici západně
od zámku.
O
nejstarších zmínkách o Ctěnicích se mezi historiky
pro neustálenost jména (viz poznámka) vedou spory. „Nejstarší‟ zmínka
z roku 1235, kdy je uváděn jakýsi Sulislava ze Ctimic,
je častěji ztotožňována s Čimicemi. Jednoznačně není přijímána ani
pravděpodobnější zmínka z roku 1273, kdy je mezi majetkem Strahovského
kláštera uváděna obec Stenick. O sto let později je
zde již nesporně uváděna tvrz v držení pražských měšťanů. Roku 1950 byly Ctěnice připojeny k Vinoři.
U zámku
končí naučná stezka Vinoř – zámek Ctěnice.
zámek
se dvorem (nemovitá kulturní památka)
Rozlehlý
lichoběžníkový dvůr, v jehož severním rohu se nachází středověká tvrz,
přestavěná na barokní zámeček (č.p. 259). Severně a
východně od zámku se rozkládá zámecký park. Součástí areálu bývala i obora,
dnes Ctěnický háj.
Zámeček na
půdorysu nepravidelného pětiúhelníku s vysunutou vstupní věží v sobě ukrývá
mnoho ze středověké tvrze. Z poloviny je obehnaný ve skále tesaným příkopem, ze
severu byl chráněn močály kolem Ctěnického potoka. Vstup z prostoru dvora po
zděném mostu přes příkop. Budovy obklopují miniaturní nádvoříčko, do nějž jsou
otočeny zazděnými arkádami. Ve 2. nadzemním podlaží odhaleny koncem 90. let
pozdně gotické, renesanční a barokní (klasicistní) nástěnné malby. Dnes slouží
zámek muzejním účelům (otvírací hodiny, vstupné). Pod jihovýchodním křídlem ve
skále tesané, pod ostatními křídly zděné sklepy (nepřístupné).
Dvůr v
dnešní podobě barokní; se zámkem tvoří pozoruhodný urbanistický celek. Budovy
mají různé využití (restaurace, hotel, výstavní prostor, společenská místnost,
jízdárna; areál volně přístupný.
Tvrz je prvně zmiňována roku 1372 jako
majetek pražských měšťanů. Byť je její vznik některými badateli hledán již ve
13. století, pravděpodobnější je, že vznikla nedlouho před tímto rokem.
Každopádně, z nejstarší fáze tvrze nejsou známy žádné pozůstatky. Tvrz
dochovaná z větší části v dnešním objektu zámku (obvodová hradba,
vstupní věž, severní palác, jakási zástavba v jihovýchodní části tvrze a
pravděpodobně o něco mladší severozápadní palác) pochází až z období
pozdní gotiky, pravděpodobně z 2. pol. 15. stol. Roku 1502 jsou na
ctěnické tvrzi prvně uváděni Hrzánové z Harrasova.
Jim bývá obvykle připisována renesanční přestavba, poslední průzkumy však
naznačují, že k ní mohlo dojít až na konci 16. stol. (Hrzánové Ctěnice prodávají před rokem 1572) a že do hmoty tvrze
nejspíš nezasáhla tolik, jak se doposud soudilo, soustředila se spíše na vnější
podobu sídla. V letech 1626 až 1652 byly v držení Valdštejnů a poté rodu Losy,
od nichž je roku 1781 zdědili Windisgrätzové (do roku
1803). Někdy po polovině 18. stol byl zámek přestavěn barokně (snad dle
projektu pražského architekta Václava Špačka) – hlavním vstupem této přestavby
do podoby zámku byl vznik nádvorních arkád, v té době pravděpodobně též
došlo k zaklenutí místností. Roku 1820 koupili Ctěnice
Desfoursové a od roku 1849 až do 2. sv. válka je
drželi Schöllerové. Kolem poloviny 19. stol. (spíše
ještě za Desfoursů) došlo k pozdně klasicistním
úpravám - byly zazděny nádvorní arkády a osazena nové špaletová okna; od té
doby zde již neproběhly žádné výraznější stavební úpravy. Od poloviny 20. stol.
celý areál užíval státní statek, zámeček adaptoval na byty zaměstnanců, avšak
objekty neudržoval a tak se dostaly (navzdory tomu, že roku 1973 byl celý areál
prohlášek kulturní památkou) na pokraj zániku. V tomto stavu ho koupilo roku
1993 město Prahy a zahájilo velkorysou rekonstrukci, která byla dokončena roku
2008. Nejprve svěřil Ctěnice do správy Pražské
informační služby, která záhy otevřela v Kočárovně
expozici historických kočárů a posléze (2006?) v zámku výstavu „Za císaře pána‟
a malou expozici o historii Ctěnic a Vinoře. Roku 2012 přešel areál do správy Muzea hl. m.
Prahy; byla zrušena expozice kočárů, na zámku byla umístěna expozice historii
profesních sdružení řemeslníků – pořádků neboli cechů (historie Ctěnic a Vinoře v mírně upravené podobě zůstala) a v bývalém
ovčíně byl na jaře 2017 zpřístupněn model zaniklého těšnovského nádraží
(expozice „Nádraží Praha-Těšnov ‒ provoz
obnoven‟).
stavebně historický průzkum přízemí a
suterénu zámku: 1+2 – starší a mladší fáze (pozdně) gotického zdiva, 3 –
renesanční zdivo, 4 – barokní zdivo, 5 – klasicistní zdivo, 6 – mladší zdivo
(dle Chotěbora – Castellologica
Bohemica)
předpokládaná pozdně gotická podoba tvrze a
dvora Ctěnice; z expozice o historii Ctěnic (červenec 2011, květen 2017)
celkový pohled na Ctěnice
od severozápadu (červenec 2011)
zámek od jihu (říjen 2005)
středověká vstupní věž v podobě
z 18. stol.; klenák vlevo pod oknem připomíná zazděnou branku pro pěší
(říjen 2005, květen 2017)
zámek od severozápadu, respektive západu –
„suterén‟ z tohoto pohledu vystupuje nad terén coby kamenná terasa
(červenec 2011, květen 2017)
zámek od severovýchodu; vpravo nejstarší
středověké křídlo (květen 2017)
nádvoří se zazděnými arkádami (červenec 2011,
květen 2017)
hlavní schodiště zámku – podoba pravděpodobně
z 2. pol. 18. stol. (květen 2017)
chodba v poschodí s původní
expozicí „Za císaře pána‟ (červenec 2011)
fragmenty pozdně gotických nástěnných maleb,
patrně z 15. stol. (květen 2017)
renesanční výmalba, vzniklá zřejmě za
Valdštejnů v 1. pol. 17. stol. (květen 2017)
tentýž prostor s expozicí „Za císaře
pána“ a s expozicí cechů (červenec 2011, květen 2017)
klasicistní nástěnné malby z 19. stol.
(květen 2017)
fragment kamenného znaku v patře zámku
(červenec 2011)
pár obrázků z dnes již neexistující
expozice „Za císaře pána‟ (červenec 2011)
expozice cechovních památek (květen 2017)
expozice historie Ctěnic
v přízemí zámku (květen 2017)
fragmenty malovaného trámového stropu
v expozici historie Ctěnic (květen 2017)
stará a nová instalace historie Vinoře
v přízemí zámku (červenec 2011, květen 2017)
několik dalších fotografií z expozice
historie Vinoře (květen 2017)
v pískovcové skále tesaný a částečně obezděný
příkop (květen 2017)
zděný most přes příkop, pravděpodobně
z 18. stol. (rozšířený v pol. 19. stol.), na místě někdejšího mostu
padacího (květen 2017)
ve skále tesaná studna, později využívaná
jako odpadní jáma, v hradním příkopu pod východní částí tvrze (červenec
2011, květen 2017)
vjezd do dvora (říjen 2005, červenec 2011)
prostor dvora s dnes již neexistující
informační tabulí (červenec 2011, únor 2008)
kočárovna – do roku 2011 expozice historických kočárů, dnes
prostor využívaný pro kulturní a společenské akce (říjen 2005)
barokní zámecká sýpka v západní části dvora
je považována za nejcennější z hospodářských budov; dnes přestavěna na hotel;
v jižním průčelí odkryta barokní ostění (červenec 2011)
bývalý ovčín (?) s expozicí modelu
zaniklého Těšnovského nádraží v měřítku 1:87 (červenec 2011, květen 2017)
stáje ve východní části dvora, od roku 1998
využívané Jezdeckou společností Ctěnice (říjen 2005)
drábovna č.p. 258 - drobný objekt
barokního půdorysu při silniční křižovatce vně dvora (červenec 2011, říjen
2005)
kříž před drábovnou
(červenec 2011)
park
(nemovitá kulturní památka)
Zhruba
tříhektarový park (oficiálně 2,33 ha, dle mapy 3,2 ha) je rozdělen Ctěnickým
potokem na dvě zcela odlišné části. Na pravém břehu potoka, na výchozech
pískovcových skalek, se rozkládá přírodně krajinářský park tvořený převážně
starými listnatými dřevinami domácího původu. Prostor na levém břehu je upraven
jako formální „renesanční“ zahrada s pravidelnými výsadbami jabloní a novodobým
altánem. Park je obehnán historickou ohradní zdí. Z vnější strany přiléhá k
ohradní zdi historický domek zahradníka (č.p. 260).
Zahrada
vznikla pravděpodobně v pol. 16. stol. v souvislosti s renesanční přestavbou
tvrze; pravděpodobně již tehdy celý park obehnán zdí. Na mapě 1. vojenského
mapování z 2. pol. 18. stol. je však větší část plochy parku mimo skalnatý
terén vyplněna rybníkem. Koncem 18. stol. byl rybník zavezen, na jeho místě
vznikla štěpnice a hospodářsky nevyužitelná část nad pravým břehem potoka byla
přeměněna v park. Park zcela zpustl v průběhu 2. pol. 20. stol. Současná podoba
vznikla na základě projektu architektů Tomáše Jelínka a Davida Prudíka v letech 2003 - 2006. Rehabilitace parku získala v
roce 2007 Grand prix Obce architektů.
Park je v
otvíracích hodinách volně přístupný.
plán
parku (z nástěnky – ve větším rozlišení s
legendou)
Ctěnický
potok v parku (říjen 2005)
mostky
přes Ctěnický potok (říjen 2005, květen 2017)
stará
vrba u Ctěnického potoka (říjen 2005, květen 2017)
pohled
přes jezírko, vzniklé při obnově parku, do formální části zahrady (květen 2017)
formální
část parku (červenec 2011, květen 2017)
osová jabloňová alej ve formální části parku
je pozůstatkem původní štěpnice, výsadby z roku 1935 (květen 2017)
sad
starých odrůd jabloní ve východní části formální zahrady; v pozadí
historický domek zahradníka (říjen 2005)
novodobý altán, evokující tvarosloví
někdejších besídek (květen 2017)
v přírodně
krajinářské části parku (říjen 2005, květen 2017)
pseudogotická
grotta v hradním příkopu, někdy označovaná též jako poustevna či lednice;
jeden čas sloužící jako voliéra pro pávy (říjen 2005, červenec 2011)
interiér
ve skále tesané grotty (říjen 2005, květen 2017)
umělá
jeskyně neznámého původu v přírodně krajinářské části parku (červenec
2011, říjen 2005)
Ctěnická studánka v přírodně krajinářské
části parku v proměnách času (2000, říjen 2005, červenec 2011)
ohradní zeď parku – dnes nefunkční branka na
jižní straně (říjen 2005)
zámecké
zahradnictví
Zahradnictví
s ukázkovými záhony (0,3 ha) přiléhá k zámeckému parku ze severní strany a se
zámeckým parkem je propojeno.
Zahradnictví
se sice odvolává na nepřetržitou tradici od 16. stol., na současném místě však
zahradnictví vzniklo až za Schöllerů. Dodnes plně
funkční zámecký skleník pochází z roku 1924 a je dnes jediným dochovaným prvkem
původní dispozice. Jako „prostor pro zahradnickou alternativu‟
zahradnictví obnoveno roku 1997, následně též upravováno v rámci projektu
revitalizace zámeckého parku (tehdy mimo jiné vybudováno zázemí zahradnictví –
dům zvaný Zmije). V otvíracích hodinách volně přístupné.
Aktivitou
Zámeckého zahradnictví je též projekt Louka, experimentální prostor za zdí
zahradnictví, kde jsou na mezích podél cesty zkoušeny kombinace zahradnických
výsevů rostlin s přirozenou vegetací.
plán zahradnictví (červenec 2011 – ke stažení v lepším rozlišení)
zahradnický dům Zmije - lehká dřevostavba dle
projektu arch. Davida Prudíka – a historický skleník
(červenec 2011)
centrální část zahrady se „Zmijí‟
(květen 2017)
severní část zahrady (červenec 2011)
ukázkové
záhony (červenec 2011, červen 2012)
experimentální plocha „Louka‟ vně
zahradnictví (květen 2017)
Ctěnický
rybník
Rybník na
Ctěnickém potoce ve východním sousedství zámeckého parku (dle mapy 0,7 ha,
oficiálně je však uváděno jen 0,45 ha), na okraji Ctěnického
háje. Na hrázi mohutný jasan.
rybník (říjen 2005)
hráz rybníka (říjen 2005)
prameniště
Ctěnického potoka
Zhruba
desetihektarová plocha západně od ctěnického zámku, s postupně se obnovujícími
lučními a mokřadními porosty a s několika tůňkami. Severní okraj kvůli zamezení
splachů z okolních polí zalesněn.
Dle starých
map zde v minulosti vlhké louky a též lesík. Někdy v polovině 20. stol. došlo k
odvodnění (na leteckém snímku z roku 1953 je již plocha zoraná a není patrný
ani potok, tedy v té době byl zjevně zatrubněn). V
pozdějších letech byl hlavní tok Ctěnického potoka opět otevřen, avšak v podobě
zpevněného zahloubeného kanálu. Roku 2006 pozemky vykoupilo město Praha a v
roce 2009 provedlo dle projektu Fakulty životního prostředí České zemědělské
univerzity revitalizaci prameniště. V území nebyly, nejsou a nebudou prováděny
žádné dosevy cílových rostlin, probíhá zde sledování přirozené obnovy
mokřadního společenstva na opuštěné zemědělské půdě. Plocha je udržována
kosením či spásáním koňmi.
plocha revitalizovaného prameniště (červenec
2011)
zastavení naučné stezky
Vinoř – zámek Ctěnice, věnované obnově prameniště
(květen 2017)
Zajímavosti, poznámky:
Ø Jméno v minulosti
používáno v mnoha obměnách. V nejstarších dobách nejčastěji Stěnice
(ještě v berní rule roku 1654), ale též Scinice, na
Müllerově mapě Čech jsou psané jako Stienetitz, v 19.
stol. se někdy objevují jako Čtěnice. Jméno Ctěnice se objevuje od 16. stol.
Literatura:
-
Jan
Anderle, Martin Ebeš, Petr Chotěbor:
Ctěnice – Castellologica bohemica 8 (2002)
-
kol.:
Encyklopedie českých tvrzí I - A-J (Praha 1997)
-
František
Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII -
Praha a okolí (Praha 1988)
-
Božena
Pacáková-Hošťálková a kol.: Pražské zahrady a parky
(Praha 2000)
-
Tomáš
Jiránek, David Prudík: Rehabilitace zámeckého parku ve Ctěnicích -
Zahrada-park-krajina 3-4/2008
Web:
-
wikipedie
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Ctěnice
-
oficiální
stránky Muzea hl. m. Prahy - http://www.muzeumprahy.cz/zamecky-areal-ctenice/
-
památkový
katalog - http://pamatkovykatalog.cz?element=14821309&action=element&presenter=ElementsResults
-
hrady.cz
- http://www.hrady.cz/?OID=2073
-
pražské
studánky - http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/priroda_krajina_a_zelen/prazske_studanky/prazske_studanky_ctenicka_studanka_1.xhtml
-
registr
studánek a pramenů - http://www.estudanky.eu/2252-ctenicka-studanka
-
archiweb - zámecký park - http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=2181
-
Nové
ve starém (NPÚ) http://previous.npu.cz/novostavby/zive-mesto/vypis/detail/73-praha-9-ctenice-altan/
-
Grand
prix architektů 2007 - http://www.earch.cz/cs/grand-prix-architektu-2007-narodni-cena-za-architekturu
-
David
Prudík - http://www.prudik.cz/parky-verejny-prostor/rehabilitace-zahradnictvi-zameckeho-parku-ve-ctenicich-u-prahy
-
Zámecké
zahradnictví - http://www.zameckezahradnictvi.cz
-
Naučná
stezka Vinoř – zámek Ctěnice - http://www.ginkgo-praha.org/natura/cinnost/ns-vinor-zamek-ctenice.html
další
místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky
květen 2017