NOVÝ HRAD U KUNRATIC

k.ú. Kunratice (Pražská plošina / Praha)

Pozůstatky nevelkého královského hradu na skalnaté ostrožně v jižní části Kunratického lesa, nad výrazným meandrem Kunratického potoka (293 m n. m.). Na předpolí hradu unikátně dochované pozůstatky husitského obléhacího tábora. Areálem obléhacího tábora a hradu vede naučná stezka.

Pozůstatky hradu a obléhacího tábora jsou součástí přírodní památky Údolí Kunratického potoka. Volně přístupné.

ostroh Nového hradu od západu (únor 2018)

plánek celkové situace hradu (1) a obléhacího tábora (2-3) – z infotabule

poněkud svérázná pamětní deska k 595. výročí úmrtí Václava IV. na hradě (únor 2018)

hrad (nemovitá kulturní památka)

Pozůstatky hradu se nacházejí na západním konci ostrožny, od východnější části hřebene jsou odděleny výrazným do skály tesaným šíjovým příkopem. Dochované zbytky jsou převážně zakonzervované archeologické vykopávky na úrovni základového zdiva a suterénu. Hrad byl půdorysu nepravidelného pětiúhelníku; odkryté jsou zejména stavby v jeho severní části. Nejvýraznějším pozůstatkem je sklepení rozměrného (23 x 8,5 m) obdélného královského paláce – ústřední stavby celého hradu. Dle fotografií z průběhu archeologického výzkumu zde byly zřetelné pozůstatky valené klenby, které pozdějšími úpravami jaksi zanikly. Na palác na západě navazují pozůstatky pravděpodobně věžové druhé brány, kterou se vjíždělo z prostoru jižního parkánu do vnitřních prostor hradu (první bránu – snad kulisovou – lze předpokládat na hraně příkopu u vyústění mostu, z ní se však nic nedochovalo). Třetí odkrytá stavba, která je však patrná pouze na úrovni terénu, měla lichoběžníkový půdorys a přiléhala ke královskému paláci na východní straně. Tato nepodsklepená stavba je interpretována různě. Vzhledem k tomu, že vůči příkopu vybíhá výraznou hranou (břitem?), je jí často přisuzován obranný charakter, avšak zrovna tak mohlo jít pouze o využití mezi štítovou hradbou a palácem. O charakteru zástavby v jižní části hradu není mnoho známo – jednak zde nikdy neproběhl archeologický průzkum, jednak je zde terén částečně zničen lomem na břidlici a pozdější výstavbou panské hájovny (zbytky zdiva na jihozápadním okraji hradní plošiny jsou spíše pozůstatky hájovny, než hradu). Je pravděpodobné, že obvodová zástavba původně obklopovala celé nádvoří. Vnější zemní opevnění hradu, navazující na šíjový příkop, je dnes zejména na severní straně dochováno ve svahu pod hradem v podobě terénního stupně až valu. Původně pravděpodobně obklopovalo celý hrad, avšak na západě bylo později zničeno vybudováním poutní přístupové cesty ke kapli a na jihu lomem.

Stavbu hradu nařídil král Václav IV. v roce 1411. Traduje se, že původně měl být nazván Wenzelstein, avšak v dokumentech z období stavby se objevuje jako „Novum Castrum prope Cunratitz‟, případně „Castro Novo prope Cunraticz‟, následně pak „Newenhus bei Prag‟. Již v roce 1412 na hradě král pobýval. Stavba byla hradem tzv. dvorského typu, kde byl kladen velký důraz na pohodlí; na rozdíl od starších hradů Václava IV. však Nový hrad představoval vzhledem ke zhoršující se politické situaci i návrat k výraznějším obranným funkcím hradu. Hrad se v následujících letech stal de facto Václavovým sídelním hradem, 16. srpna 1419 zde král i zemřel. Poté zde ještě krátce pobývala královna Žofie. Koncem roku 1420 byl hrad obležen Pražany. 25. ledna 1421 se posádka hradu pod velením Herborta z Fulštejna vzdala, hrad byl vypleněn a následně ze strategických důvodů zničen. Existoval tedy ani ne deset let. Díky tomu je považován za „kalibrační hrad‟, veškeré nálezy z něj lze velmi přesně datovat.

Roku 1736 byla na pokyn majitele kunratického panství Jana Arnošta z Golče vystavěna ve zříceninách kaple sv. Jana Nepomuckého a hájovna se zahradou. Kaple, která se záhy stala cílem svatojánských poutí, byla roku 1787 zrušena a zanikla; socha sv. Jana Nepomuckého byla dlouhé roky umístěna v sousedství hostince Zelené domky, v současné době stojí na Kostelním náměstí v Kunraticích. Panská hájovna byla stržena roku 1819. Roku 1881 byly na příkaz správy kunratického panství v té době ještě až 5 m vysoké hradní zdi rozebrány na úroveň sklepů; údajně z důvodu statického narušení, ale traduje se, že hlavním důvodem bylo, aby zřícenina nepřitahovala pozornost turistů, kteří zde rušili zvěř. V letech 1928-29 proběhly archeologické výzkumy pod vedením dr. Libuše Jansové (jeden z prvních archeologických výzkumů středověkého hradu u nás), z důvodů hospodářské krize a kompetenčních sporů však nikdy nedokončené. Odkryté zdivo bylo jen provizorně zajištěno a v následujících desetiletích značně utrpělo. V roce 2013 proběhla kompletní sanace hradních zřícenin včetně konzervace dochovaného zdiva a postavení dřevěného mostu přes šíjový příkop.

plán hradu z reklamního letáku (asi 30. léta 20. stol.) a z informační tabule (1 – šíjový příkop, 2 – nedochovaný severní parkán, 3 – druhá brána, 4 – palác, 5 – východní lichoběžníková stavba, 6 – sporé pozůstatky další zástavby hradu)

předpokládaná podoba hradu (z infotabule), byť zejména podoba / existence průčelní věže je velmi sporná

zříceniny Nového hradu na rytině E. Herolda z 2. pol. 19. stol., ještě před demolicí nadzemního zdiva (www.hrady-zriceniny.cz)

druhá brána, opatřená původně padacím mostem kolébkové konstrukce – odkryta tzv. vlčí jáma pod průjezdem branou i vyzděný příkop před bránou (únor 2018, srpen 2015)

fotografie tzv. vlčí jámy pod druhou bránou v době archeologického výzkumu; přepážka mezi vlčí jámou a příkopem dnes není patrná (Archaeologia historica 40)

suterénní místnost královského paláce; čtvercové otvory ve stěnách jsou pozůstatkem lešení (srpen 2015, únor 2018)

foto suterénu paláce s doby archeologického výzkumu, s patrnými dnes již zaniklými zbytky valené klenby (Archaeologia historica 40)

dva výklenky v severovýchodním rohu paláce jsou novotvary z doby „konzervace‟ zdiva na přelomu 20. a 30. let 20. stol. (únor 2018)

schodišťová šíje – vstup do suterénních prostor paláce (únor 2018)

stavba s břitem v západním sousedství paláce (únor 2018)

pozůstatky hradu před sanací 2013 (listopad 2005, srpen 2010)

šíjový příkop

Šíjový příkop, oddělující vlastní hrad od východnější části hřebene, je cca 20 m široký a přes 6 m hluboký. V příkopu je odkrytý jedinečný profil nejspodnějšími vrstvami ordoviku – třenickým a klabavským souvrstvím. Tento profil je považován za jeden z nejlepších profilů spodním ordovikem na území pražské pánve a vůbec nejlepší na území Prahy. Bohužel v současné době je poněkud narušen výstavbou opěrného pilíře pro dřevěný most přes příkop.

pohled z předpolí hradu přes šíjový příkop na hradní ostroh před stavbou mostu a dnes (listopad 2005, únor 2018)

dřevěný most přes šíjový příkop (únor 2018)

západní strana šíjového příkopu (listopad 2005, únor 2018)

profil spodním ordovikem na východní straně příkopu před postavením mostu (listopad 2005)

profil dle Chlupáče: 1 – bazální pískovce až slepence třenického souvrství s útržky proterozoických hornin, 2 světle zelené prachovce třenického souvrství, 3 – drobové pískovce třenického souvrství s útržky proterozoických hornin, 4 – klabavské souvrství; níže pževážně prachovce, výše střídání prachovců, drob a pískovců s vulkanickou příměsí

profil spodním ordovikem na východní straně příkopu dnes (únor 2018)

obléhací tábor (nemovitá kulturní památka)

Unikátně dochované pozůstatky polního husitského opevnění z přelomu let 1420/21 na východním předpolí hradu. Zabírají celou šíři ostrohu, směrem k východu se postupně rozšiřujícího, takže plocha tábora tvoří lichoběžník (cca 3,5 ha). Západní poměrně krátký, avšak mohutný val s příkopem je vzdálen cca 140 m od čela hradu. Východní dvojice valů, chránící tábor pro případ, že by hradu přitáhla na pomoc Zikmundova vojska, je opatřena čtyřmi pravoúhlými baštami. Prostor mezi valy je vyplněn velkým množstvím terénních nerovností, pravděpodobně pozůstatků zemnic - obydlí obléhatelů a provozních objektů. Od západního valu vybíhá směrem ke hradu po jižním okraji ostrožny ještě přibližovací zákop, tzv. sapa.

Až do poloviny 20. stol., byl tábor mylně považován za předhradí. Funkci obléhacího tábora doložil jediný zde proběhnuvší archeologický výzkum v letech 1952-53 pod vedením dr. Zoroslavy Drobné (při něm zde objeveny i stopy staršího, pravěkého osídlení). I dnes však tábor vzhledem ke svému rozsahu, důkladnosti a krátké době dobývání uprostřed tuhé zimy vyvolává spekulace, zda nemohl využít nějakého staršího existujícího opevnění, např. polního ležení vojska uprchnuvšího po kapitulaci Vyšehradu.

vrstevnicový plán reliktů obléhacího tábora (Archaeologia historica 40; zaměření J. Hlavatý)

východní opevnění obléhacího tábora (listopad 2005, srpen 2010)

vnitřní plocha obléhacího tábora s pozůstatky zemnic (listopad 2005, srpen 2010)

spíše symbolická ochrana plochy obléhacího tábora před cyklokrosaři (únor 2018)

západní opevnění obléhacího tábora (listopad 2005, srpen 2010)

sapa (listopad 2005, srpen 2010)

naučná stezka

Stezka je složená z 5 graficky pěkně vyvedených informačních panelů, rozložených podél modré turistické značky a v areálu hradu. Vybudovala ji v roce 2013 Českým svazem ochránců přírody Natura Quo vadis.

plánek naučné stezky

jedno ze zastavení naučné stezky (srpen 2015)

Zajímavosti, poznámky:

Ø Místními je zřícenina zvaná Hrádek.

Ø V jižních svazích hradního ostrohu bývala tzv. Brousková skála, lom proslavený po celé Evropě výrobou velmi jemných brousků, využívaných zlatníky a brusiči drahých kamenů. Kámen popisuje již v 17. stol. Balbín, podrobněji se o jeho věhlasu zmiňuje roku 1790 kunratická gruntovní kniha. Těžilo se zde až do poč. 20. stol. Lom mimo jiné výrazně narušil jihovýchodní část hradu. Dnes není v terénu patrný, neboť v letech 1928-29 byl zavezen materiálem z archeologických výkopů.

Ø Od roku 1934 se přes Hrádek běhá přespolní běžecký závod Velká kunratická.

Literatura:

- Jaroslav Podliska, Matouš Semerád: Nový hrad u Kunratic v Praze – výzkum a obnova zanikající hradní stavby – Archaeologia historica 40 (2015/2) – on-line https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134189/2_ArchaeologiaHistorica_40-2015-2_4.pdf

- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů (Praha 1999)

- František Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII - Praha a okolí (Praha 1988)

- red: Husitský obléhací tábor u Nového hradu - Kunratický zpravodaj 2016/3 - on-line https://www.praha-kunratice.cz/sites/default/files/zpravodaj/kz_16_03_web.pdf

- Jiří Kříž: Geologické památky Prahy (Praha 1999)

- Ivo Chlupáč: Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí (Praha 1999)

- Jiří Bartoň a kol: Otvírání studánek (Praha-Kunratice 1999)

Web:

- oficiální stránky městské části Praha-Kunratice - https://www.praha-kunratice.cz/historie-soucasnost/1463-novy-hrad

- wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Nový_hrad_u_Kunratic

- Husitství - http://husitstvi.cz/rejstriky/rejstrik-mist/novy-hrad-u-kunratic/

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=227

- hrady – zříceniny - http://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_novy_hrad_kunratice.htm

- odbor archeologie NPÚ Praha - http://archeopraha.cz/kunratice-novy-hrad-zricenina-hradku

- hrady - http://hrady.dejiny.cz/kunratice/

- hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - http://www.castles.cz/novy-hrad-u-kunratic/

- památkový katalog, hrad – http://pamatkovykatalog.cz?element=18882841&action=element&presenter=ElementsResults

- památkový katalog, obléhací tábor - http://pamatkovykatalog.cz?element=18364069&action=element&presenter=ElementsResults

další místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky

aktualizace únor 2018