MILŠTEJN (Mühlstein)
k.ú.
Trávník u Cvikova (Lužické hory /
Cvikovsko)
Cca 120 m dlouhý skalní hřeben tvořený prokřemenělými pískovci (562 m n. m.) se stopami hradu
v sedle mezi Trávnickým a Suchým vrchem. Někdy
nazývána též počeštěným jménem Žernov. Nápadné skalní útvary vznikly při tzv.
lužickém zlomu. Ve skalním masivu, narušeném rozsáhlým lomem, skalní brána
a několik suťových a puklinových pseudokrasových
jeskyní. Celý skalní útvar se nachází ve svahu, takže zatímco od západu se je
skalní brána na úrovni terénu, na východní straně navazuje pouze na úzkou
terasu, pod níž pokračuje ještě jedna etáž skalních srázů. Předpokládá se, že
původně tvořily skalní masiv dvě více méně souběžné skalní zdi (jak jsou dosud
v menším zachované severně od hradu), přičemž horní část východnější
z těchto zdí byla téměř celá odtěžena.
Zdejší pískovec využíván
k výrobě kvalitních mlýnských kamenů a dělových koulí zřejmě již před
vznikem hradu, o čemž svědčí jeho jméno. Některé náznaky svědčí o tom, že lom
snad mohl fungovat i v době existence hradu (1442 nakupovali zhořelečtí od
milštejnského hejtmana kamenné koupe do pušek),
největšího rozmachu dosáhl po roce 1665 a zejména pak jejím zprůmyslněním po
roce 1873, kdy zde pracovalo téměř 100 dělníků a vyrábělo se až 600 žernovů
ročně (vyváženy především do Ruska, Německa a Skandinávie). Těžba pokračovala
až do roku 1910 a byla při ní odtěžena větší část hradní plochy. Skalní věž
v jižním sousedství brány bývala turisticky zpřístupněna pomocí žebříků
jako vyhlídkový bod s lavičkami a skromným závětřím – dnes nepřístupná.
plánek Milštejna
(ad Podzemí Šluknovska
a Lužických hor – upraveno): 1 – zbytek hradby hradu; 2 – místo bývalé hradní
brány;3 – velká skalní věž, nejvyšší místo celého skalního masivu; 4 – skalní brána;
5 – severní skalní věž; 6 – horní část Milštejnské
jeskyně; 7 – dolní část Mílštejnské jeskyně; 8 –
jeskyně Kovárna; 9 – lom v místech bývalého hradního nádvoří; 10 – srub;
11 – jeskyně Nová Kovárna; 12 – turistické rozcestí, odbočka na hrad
velká sklaní věž, kdysi
vyhlídková
menší (severní) skalní věž
skalní výklenek na severním
konci západní skalní zdi
severní konec bývalé východní
skalní zdi
bývalý lom
hrad
Nepatrné torzo hradu, z
větší části zničené lomem. Kamenná zeď na skalním hřebínku jižně od skalní
brány byla součástí západní hradby bývalého hradu. Proluka v této hradbě je
pozůstatkem brány, doložené rytinami ještě před polovinou 19. stol. Při
západním úpatí skalního masivu se pravděpodobně nacházelo jen lehce opevněné
předhradí, z kterého dnes nejsou patrné žádné stopy, za pozůstatky jeho
opevnění (rybníku?) snad lze považovat podmáčený terén v okolí. Vlastní
pravděpodobně trojúhelníkové či lichoběžníkové jádro se nacházelo na dnes
odtěženém prostranství zhruba v místech, kde dnes stojí dřevěný srub. Pro
hrad byla využita i skalní věž nad bránou, avšak stála zde pouze nějaké lehčí
konstrukce, archeologické průzkumy jednoznačně vyloučili existenci zděné stavby
zde. Naopak pravděpodobně nikdy neexistoval hypotetický severní příhrádek za skalní branou – zdejší plošina vznikla
pravděpodobně až po zániku hradu v souvislosti s těžbou.
Hrad vystavěn patrně na
přelomu 13. a 14. stol. (dle některých autorů již ve 2. pol.
13. stol., tomu však neodpovídají archeologické nálezy) na ochranu stezky
z Čech do Lužice. První písemná zmínka pochází z roku 1343. Hrad byl
fakticky po celou dobu své existence v držení Berků z Dubé (někteří z příslušníků rodu se psali „z Milštejna“), byť za jeho zakladatele jsou někdy bez
konkrétních důkazů považování Vartenberkové. 1454
připojeno milštejnské panství k Lipé (České Lípě), 1502 pak k Zásmukům. Opuštěn byl
v průběhu 16. stol., po roce 1600 je zde již uváděn pouze lom. Těžba po
roce 1665 zasáhla i vlastní zříceniny hradu (již před koncem 17. stol. byla
z bezpečnostních důvodů snesena větší část velké věže, roku 1726 se píše o
zřícení – snad jiné - hradní věže do lomu, poslední zbytky velké věže byly odstřeleny
roku 1793…), postupně byla větší část plochy bývalého hradu odtěžena.
severní část dochované hradby,
navazující na velkou skalní věž – tady byla brána
hradní brána před pol. 19. stol (dle A. Hebera) –
velká skalní věž vlevo
střední část dochované hradby
(jižně od brány)
nejjižnější část dochované
hradby, navazující na skalní suk
skalní brána
Poměrně mohutný otvor
prolomený v severní části skalní zdi, nad ní ještě drobné skalní okno. Pravděpodobně přírodního původu, byť existují i
spekulace o jejím vzniku v souvislosti s činností lomů. Každopádně nevykazuje žádné
stopy, které by svědčily o jejím využití pro stavbu hradu.
skalní brána od západu
skalní brána od východu
výklenek ve skalní bráně
Milštejnská jeskyně
Částečně suťová a
částečně puklinová jeskyně nacházející se bezprostředně za skalní bránou. Má
několik vchodů, na první pohled vypadajících jako více samostatných jeskyní,
neboť jejich propojení (pravděpodobně) není průlezné. Vstup do „horní jeskyně″
– poměrně velkého suťového prostoru, na nějž navazuje k jihu směřující
metr úzká (cca 3 m vysoká a údajně 14 m dlouhá) puklina – se nachází v suťovisku vpravo za skalní bránou, vstupy do „dolní jeskyně″
– převážně vrstevního charakteru, vzniklá zřejmě zasutím původních převisů
skalní sutí (snad v souvislosti s těžbou) - pak v pravé straně
dolní části žlabu, klesajícího za skalní bránou vlevo. Mezi nimi ještě několik
dalších malých otvorů do podzemí. Celková délka jeskyně se uvádí kolem 40 m.
vstup do „horní jeskyně″
úzká puklina v „horní jeskyni″
jeden ze „vstupů″ do
střední části jeskyně
větší ze vstupů do „dolní
jeskyně″
plazivkový vstup do „dolní jeskyně″- zasutý převis
rozvinutý řez Milštejnskou jeskyní (ad Podzemí Šluknovska a Lužických hor) – kóta 0
je na úrovni dna skalní brány
Kovárna
Rozlehlá, avšak nízká
puklinová jeskyně při severovýchodním úpatí skal. jeskyně je vysoká kolem dvou
metrů, dlouhá údajně 45 m.
Jeskyně vznikla zavalením
původního převisu odpadním materiálem zdejších lomů. Byla v minulosti
zjevně nějak využívána, o čemž svědčí zbytky jakési zděné příčky či portálu a
nálezy keramických střepů v sedimentech jeskyně. Roku 2003 uzavřen správou
CHKO Lužické hory vstup do jeskyně mříží, údajně kvůli nerušenému zimování
netopýrů (jeskyně však zůstává uzavřena i přes léto).
vstup do jeskyně Kovárna
interiér Kovárny
okolí
V rokli asi 200 m
severovýchodně od hradu Stříbrná studánka. Mezí ní a hradem menší zajímavý
skalní útvar - dvě souběžné skalní zdi oddělené od sebe spárou širokou cca 3 m (předpokládá
se, že podobná situace ve větším mohla původně být i na hradní skále – viz
výše).
Stříbrná studánka
západnější ze skalních zdí mezi
hradem a Stříbrnou studánkou
převis ve východní skalní
zdi
Zajímavosti:
Ø
Existuje německý opis údajného latinsky psaného
dopisu z roku 1596, jímž jakýsi Benedictus Chirocensis sděluje svému bratru Janovi, kde najde na Milštejně poklady. Píše se tam o studni pod hradem
(Stříbrná studánka??), kde mnoho drahých kamenů vyrýžoval a o nedalekém
rybníčku, kde je v měděném pivovarském kotli ukryt velký poklad drahokamů,
mincí a zlata. Taktéž se v něm píše o tajných značkách v jednom
kameni - snad přímo na hradě - (kříž a
trojúhelník s kruhem uprostřed), značícími místo, kde je zazděné okno a
v něm uložena kniha; pokud budeš knihu číst a při tom se do okna dívat,
zjeví se všechny poklady ukryté.
Ø
K Milštejnu se
vztahuje mnoho dalších pověstí o pokladech a tajných chodbách (z nichž
jedna měla vést až na Tolštejn), o zlých rytířích a
nešťastných dívkách, o čertově kuchyni...
Ø
Ve 30. letech 20. stol. se zdejší jeskyně staly
středem pozornosti, když byly popsány jako rozsáhlé podzemní prostora
s řadou sálů a v několika patrech nad sebou; následné odborné výzkumy
uvedly informace na pravou míru, s nejrůznějšími pověstmi o rozsáhlém milštejnském podzemí se však lze setkat dodnes.
Ø
Kromě dvou výše uvedených jeskyní je zde evidovaná
ještě jeskyně Nová Kovárna – měla by se nacházet v nejjižnější části
masivu jižně od srubu, v současné době je však území v důsledku řady
vývratů značně nepřehledné.
Ø
V jeskyních zimují mimo jiné netopýr ušatý, netopýr
velký, netopýr řasnatý či netopýr černý.
Literatura:
- Přemysl Brzák, Otakar Fabiánek,
Petr Havránek: Podzemí Šluknovska a Lužických hor
(Varnsdorf 2007)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů (Praha1999)
- Zdeněk Fišera: Skalní hrady zemí Koruny České
(Praha 2004)
- František Gabriel, Jaroslav Panáček: Hrady okresu
Česká Lípa (Praha 2000)
Web:
- Lužické hory - http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=zmmilsc
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=214
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Milštejn
Okolí: Suchý vrch / Rousínov / Milířská dolina
Nejsevernější Čechy / rejstříky
červenec 2011