PACOV
k.ú. Pacov (Křemešnická vrchovina / Pacovsko)
Město (
Pacov je
v predikátu pánů z Pacova uváděn od konce
13. stol. Jako „oppido″ připomínán Pacov koncem 14. stol., 1447 potvrzena Janem Malovcem řada „starodávných″ privilegií. 1597 na
žádost Michala Španovského z Lisova
povýšeno městečko na město. 1727 lehlo město popelem. Do roku 1765 měl Pacov hrdelní soud IV. třídy. Významná židovská komunita,
doložená od 2. pol. 16. stol.; poč.
19. stol. zde sídlil krajský rabín (židovské osídlení v Pacově nikdy netvořilo uzavřené ghetto, pouze několik
shluků domů, např. v ul. Autengruberově či
Hronově). Od roku 1990 je Pacov městskou památkovou
zónou.
znak
centrum města s oběma kostely při pohledu od jihu
barokní Šohajův dům č.p. 273 z doby po pol. 18. stol., sloužící dříve i jako městské muzeum,
v ul. Hronova; nemovitá kulturní památka
památkově chráněné předměstské domy č.p.
hasičská zbrojnice č.p. 556 v sousedství pivovaru
dům č.p. 84 v ulici Jana Autengrubera
se slunečními hodinami; nemovitá kulturní památka
rodný dům malíře Jana Autengrubera
č.p. 167 v ulici Jana Autengrubera
s pamětní deskou od R. Hameršmída
č.p. 420 jižně od historického centra
předměstský dům č.p. 121 v ul. Spálená
dům č.p. 406 v ul. Antonína Sovy s pamětní
deskou připomínající úmrtí básníka; nemovitá kulturní památka
dům č.p. 390 v ul. Nádražní se secesními motivy
dům č.p. 599-600-601 v ul. Nádražní s prvky
socialistického realismu
monument před areálem Pacovských strojíren
dům č.p. 418 u nádraží
náměstí Svobody
Více méně čtvercový
centrální prostor města, obestavěný měšťanskými domy v dnešní podobě
zejména z 19. stol. Na západní straně novější budovy radnice a školy,
severní stranu uzavírá areál zámku.
V severní části stojí volně kostel, kolem nějž býval hřbitov, zaujímající ještě v pol. 9.
stol. velkou část dnešního náměstí.
náměstí na mapě z roku 1829, ještě se hřbitovem kolem
kostela; nahoře areál zámku, vlevo od něj pivovar (archivnimapy.cuzk.cz)
náměstí se sochou sv. Václava; v pozadí jihozápadní
roh s radnicí
socha sv. Václava od Zdeňka Vondráčka z roku 1906, na
soklu reliéfy českých patronů; nemovitá kulturní památka
pomník padlým v 1. světové válce od Karla Gabriela
z roku 1923 (roku 1945 doplněný o jména obětí 2. sv. války)
v severovýchodní části náměstí; nemovitá kulturní památka
děkanství č.p. 2 se znakem karmelitánů nad vjezdem, pův. barokní z 18. stol., přestavěné v pol. 19. stol. v severovýchodní části náměstí, později
zemědělská škola; nemovitá kulturní památka
dům č.p. 77 – restaurace Na Panské – v severovýchodní
části náměstí s pamětní deskou, připomínající vítězství Eduarda Nikodéma
roku 1906; nemovitá kulturní památka
východní strana náměstí – památkově chráněné domy č.p. 78,
dům č.p. 79 z 2. pol. 19.
stol. s pamětní deskou zakladatele záložny Josefa Zitterwalda;
nemovitá kulturní památka
dům č.p. 80 – rodný dům spisovatele Václava Plačka
s pamětní deskou; nemovitá kulturní památka
jižní strana náměstí – dům č.p. 169 a památkově chráněný empírový dům č.p. 170
z 1. pol. 19. stol.; na domě č.p. 169 pamětní deska
Josefa Hamerníka od R. Hameršmída
radnice č.p. 320 z let 1921-23 dle návrhu arch.
Viktora Šulce na západní straně náměstí
kostel Archanděla Michaela (nemovitá
kulturní památka)
Gotická stavba
s dominantní věží stojí volně v severní části náměstí. Nepravidelné dvoulodí; jižní užší loď v šíři věže, která je
vestavěna do její západní části. Při severní straně barokní sakristie. Ve
vnější zdi jižní strany lodi a presbytáře zazděno 17 náhrobníků z let 1530-1764, na opěrácích
pak gotické reliéfy z 2. pol. 14. či z 15.
stol., představující snad řemeslníky při práci na stavbě kostela, erb Malovců a sv. Václava (jindy se mluví o řemeslech a
institucích, kterým kostel sloužil). Renesanční kruchta s malbami
z 2. pol. 16. stol. na poprsnici.
Kostel existoval zřejmě
již koncem 13. stol., fara doložena roku 1369. Současná stavba vybudována
zřejmě ve 2. pol. 14. stol., z původního kostela
snad zachována věž. Loď původně plochostropá, jak dokládají zbytky
interiérových omítek nad současnou klenbou; zaklenuta až dodatečně a až tehdy
vytvořeno současné dvoulodí. Asi těsně před rokem
1503 v podvěží zřízena kaple pro přijímání pod
obojí, zvaná Tábor. V pol. 16. stol. vestavěna
trojramenná kruchta. Drobné dostavby (severní sakristie, předsíň) probíhaly i
začátkem 18. stol. Roku
celkový pohled na kostel; zazdění horních částí oken lodi
je v důsledku dodatečného zaklenutí, na východní straně presbytáře
zrestaurovaná část původní exteriérové nástěnné malby
restaurované zbytky gotické exteriérové výmalby na severní
straně lodi
část náhrobníků, zazděných ve vnější zdi kostela
(fotografie všech 17 náhrobníků)
gotické kamenné plastiky, zazděné na opěrácích presbytáře
a jižní strany lodi
gotický vstupní portál z doby kol. r. 1380
presbytář s klenbou z 15. stol. a s hlavním
oltářem z pol. 18. stol.
detail gotické klenby severní lodi
renesanční kruchta s malbami z 2. pol.
16. stol. na poprsnici
klenba podkruchtí se znakem Malovců
románskogotický náhrobní kámen Hrona z Pacova
k konce 13. stol.
zbytky nástěnných maleb z 2. pol.
16. stol.
pohled jižní lodí
kříž při jižní straně kostela
zámek č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)
Monumentální, dnes
tříkřídlý (k východu otevřený) barokní areál s kostelem sv. Václava
připojeným k jihozápadnímu nároží na výšině severně od náměstí.
K severu z pravidelného půdorysu vybíhá ještě prodloužení západního a
bývalého východního křídla. V přízemí západního křídla údajně zachována
část válcové věže původního hradu, z hradu snad pocházejí i sklepy pod
severním křídlem. Kostel sv. Václava na elipsovitém půdorysu, se štíhlou věží
při východní straně presbytáře. Západně od zámku zámecký park.
Již koncem 13. stol. zde
stál hrad, jehož počátky jsou nejasné (někdy jsou předpokládány již ve 12.
stol.). Za Malovců, ještě před husitskými válkami,
byl přestavěn. Hradní palác stál v místech dnešního severního křídla zámku.
V 16. stol., za Rombhápů ze Suché, přestavěn
hrad na zámek. Na základě závěti Jana Zikmunda Myslíka
z Hyršova († 1666) získali zámek bosí
karmelitáni, kteří ho po roce 1669 přestavěli na klášter. V té době bylo
zbořeno vnější opevnění hradu i jeho jižní část; severní část byla pouze
přestavěna. Postupně proběhly ještě tři další přestavby a dostavby (po 1720,
1727-33, 1740-49), jejichž výsledkem byl čtyřkřídlý
komplex s klášterním kostelem; při té poslední byl zbořen i původní hradní
palác. Po zrušení kláštera (1787) kostel přeměněn na kolnu, klášter adaptován
zpět na zámek. V 60. letech 19. stol. sloužila část zámku jako škola;
právě zde se roku 1864 v učitelské rodině Jana Sovy narodil budoucí básním
Antonín. Roku 1884, za Adolfa Weisse (jehož potomci drželi panství až do roku
1945) zbořeno po požáru východní křídlo a z původního rajského dvora tak
vytvořen čestný dvůr. Od roku 1876 sloužil bývalý refektář jako divadelní sál
místnímu ochotnickému souboru. V letech 1947-92 byl zámek využíván jako
kasárna, kostel sloužil od roku 1947 Církvi československé husitské.
V současné době zrekonstruován, jižní a západní křídlo včetně bývalého
kostela slouží kulturním účelům (mimo jiné muzeum, turistické informační
středisko, v kostele výstavní síň), v severním křídle sídlo městského
úřadu.
plánek současného využití zámeckého areálu: 1 – regionální
kulturní a společenské centrum; 2 – městský úřad; 3- zámecká zahrada; 4 –
klubovny spolků
vnější a vnitřní strana jižního křídla zámku s kostele
sv. Václava
vnější vstup do jižního křídla zámku
východní část severního křídla zámku
zámecké nádvoří s kašnou; v pozadí prvního
snímku severní křídlo zámku, na druhém křídlo západní
chodba v jižním křídle zámku
klášterní kostel sv. Václava – původně z roku 1720,
znovu vybudován po požáru 1727; průčelí se sochami sv. Václava v nice, Panny
Marie na vrcholu, sv. Jáchyma a sv. Anny po stranách
znaky na průčelí kostela; na prvním snímku znak karmelitánů
pomník Antonína Sovy od J. V. Duška z roku 1928
v parčíku „Na Valech″ před zámkem; nemovitá kulturní památka
výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého v tarasu
parčíku „Na Valech″; nemovitá kulturní památka
zámecký park
Volně řešený park se
rozkládá západně od zámku, v mělkém údolíčku s několika rybníky (Starodvorský, Pivovarský, Židovský). Roste zde asi 40 druhů
dřevin, převážně listnatých. Nejpozoruhodnější je tzv. Pacovský habr, velmi
bizarní strom ve východní části parku, jehož věk je odhadován na 200 let.
v zámeckém parku
Pacovský habr; památný strom
Pivovarský rybník
toho času vypuštěný Židovský rybník
dřevěná plastika v parku
pivovar č.p. 353 (nemovitá kulturní památka)
Komplex budov jihozápadně
od zámku. Pivovar v Pacově zmiňován již roku
1528, není však jisté, zda tehdy stál na současném místě. Dnešní podoba
z 2. pol. 19. stol., kdy přestavěn
v historizujícím slohu. Pivovar patřil vždy k zámku, po 2. světové
válce bylo vlastníkem nějaký čas město,
načež byl začleněn do národního podniku Havlíčkobrodské pivovary. Výroba byla
ukončena roku 1969. V současné době probíhá rekonstrukce zchátralého
areálu.
celkový pohled na areál pivovaru od východu; k levému
křídlu přistavěna hasičská zbrojnice
jižní trakt pivovaru
západní křídlo pivovaru s hvozdem
severní trakt pivovaru - č.p. 1073
synagoga
Budova
s klasicistními a pseudorománskými prvky, dnes součást jakéhosi výrobního
závodu jihozápadně od náměstí. Vznikla snad koncem 18. nebo poč.
19. stol. Po 2. sv. válce využita jako sklad. Na synagogu navazoval domek
správce (č.p. 177), poč. 21. stol. zbořen.
bývalá synagoga; na průčelí dosud patrný „otisk″
domku správce
zazděný vstup do synagogy
štít s novorománskými prvky
kaple sv. Anny (nemovitá kulturní památka)
Drobná centrální barokní
kaple v ulici U Sv. Anny v jihovýchodní části města. Vystavěna
v letech 1701-03, upravována v pol. 18.
stol.
zevně osmiboká kaple sv. Anny
sluneční hodiny nad vchodem do kaple, dílo akademického
malíře Petra Hampla
rokokový oltář z pol. 18.
stol.
nástropní malba z poč. 18.
stol. – vpravo obrázek Pacova v té době, vlevo
částečně vidět Pražský Hrad
nádraží č.p. 366
Nádraží na trati tzv.
Českomoravské transverzální dráhy z roku 1888 leží na jihovýchodním okraji
města.
výpravní budova
nádražní vodárna
Sovova stezka
Naučná stezka, vybudovaná
na počest básníka Antonína Sovy, který se v Pacově
narodil i zemřel (1864-1928). Začíná na pacovském
náměstí a vede souběžně se zelenou turistickou značkou
plán naučné stezky (zeleně)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Údajně právě v Pacově
vznikla myšlenka založení mezinárodní motocyklové federace (FIM), která byla
založena roku 1904 v Paříži. V červenci 1906 se zde jely první
mezinárodní závody na Pacovském okruhu. Tyto události připomíná mimo jiné
expozice jednostopých motorových vozidel na nedalekém hradu Kámen.
Ø
V době první republiky proslulé zejména zdejší
truhlářství a nábytkářství.
Ø
Pacovskými rodáky jsou (kromě výše uvedených Jana Autengrubera, Václava Plačka a Antonína Sovy) filolog
František Šohaj (1816), básník Bohuslav Čermák (1846) a filolog Alois Rzach (1850).
Ø
Pacovem
prochází 15 poledník východní délky, který je „nultým″ poledníkem pásma
středoevropského času. Tento fakt byl inspirací pro vznik multižánrového
hudebního festivalu Pacovský poledník (od roku 2000 - www.polednik.cz).
Literatura:
- Karel Kuča: Města a
městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 4. díl (Praha 2000)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů (Praha 1999)
- Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.:
Encyklopedie českých klášterů (Praha 1997)
- Zdeněk Fiala a kol.: Hrady, zámky a tvrze
v Čechách, na Moravě a v Slezsku V - Jižní Čechy (Praha 1986)
- Emanuel Poche a kol.:
Umělecké památky Čech 3 - P/Š (Praha 1980)
- Petr Hrubý: Archeologický výzkum nádvoří zámku
v Pacově – Castellologica
Bohemica 7 (Praha 2000)
- Karel Hieke: České
zámecké parky a jejich dřeviny (Praha 1984)
Web:
- oficiální stránky města – http://www.mestopacov.cz
- oficiální stránky pacovského
zámku - http://www.zamekpacov.cz
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Pacov
- hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=3399
a další
- židovské památky - http://www.pamatky.kehilaprag.cz/hledani/pacov
- virtual travel - http://www.virtualtravel.cz/pacov.html
další
místa v okolí (mapa) / Vysočina / rejstříky
srpen 2014