KÁMEN
k.ú.
Kámen u Pacova (Křemešnická
vrchovina / Pacovsko)
Městečko s hradem (
Nejstarší zmínka o Kameni
je z roku 1316 v predikátu jakéhosi Nimíra,
vztahuje se tedy k hradu. Městečko, které mělo vždy charakter podhradí, je
výlovně zmiňováno prvně až roku 1437; osada zde však zjevně vznikla dříve,
nejpozději po pol. 14. stol. v souvislosti
s těžbou zlata.V 17. stol. přestavby podřízené barokní komponované krajině
(nový kostel v ose náměstí, aleje, dnes zaniklý letohrádek). Největší
stavební rozvoj na přelomu
znak obce – do horní části převzaty znaky dvou
nejvýznamnějších držitelů hradu, Tluksů z Vojkova (zkřížené meče) a Malovců
z Malovic (polovina koně), zlaté břevno
symbolizuje těžbu zlata a dolní část představuje heraldicky stylizovanou
obytnou věž hradu
městečko s hradem při pohledu od jihu
západní část městečka s kostelem při pohledu
z hradu
domkářská zástavba severně až severozápadně od hradu
socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1703 v parčíku
na náměstí
sýpka dvora severovýchodně od hradu
hrad č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)
Středověký, barokně a
romanticky upravený areál na úzkém protáhlém amfibolitovém
(?) skalním bradle v severní části městečka. Dispozice bývala dvojdílná –
jádro hradu na skále obklopovalo na východní a jižní straně předhradí.
Z toho dochována především věžová brána a k ní přiléhající zbytky
pivovaru, na jehož „stropě″ dnes pokladna a stánek s občerstvením.
Vstup do jádra kolem dvou malých nádvoříček (tzv. Předního a Zadního dvora) je
branskou věží od východu. Nejvýraznější budovou jádra je starý lichoběžníkový
věžový palác, vysunutý z jinak poměrně kompaktního bloku budov
k západu, s navazující baštou. K jihovýchodnímu nároží věžového
paláce přiléhá další bašta, později upravená na hradní kapli. Třetí věžová
stavba, interpretovaná většinou jako hradní kuchyně, vystupuje z půdorysu
hradu mírně k jihu; dnes zde tzv. rytířský sál. Hlavní hradní palác,
původně tříprostorový, dnes čtyřprostorový,
se nalézá v severozápadní části komplexu. Zejména jižně a východně,
v menší míře též severně od hradu přírodně krajinářský park, využívající
členitého terénu skalního hřebene.
Hrad postaven někdy před
rokem 1316 (hradní palác bývá datován do doby kolem roku 1300, někdy dokonce do
poloviny 13. stol.). V letech 1318 – 1437 s krátkou přestávkou
v držení Tluksů z Vokova;
od roku 1327 jako královské léno. Ještě v průběhu 14. stol. získal hrad
podobu čtyřkřídlého areálu. 1504 zrušen manský závazek.
Od roku 1523 až do poč. 18. stol. v držení Malovců z Malovic, za nichž
(1640-77) přestavěn na raně barokní zámek, jehož podoba i přes pozdější zásahy
v podstatě dochována dodnes. V letech 1860-70 za Václava Enise z Atteru upraven ve
stylu anglické romantické gotiky. Poslední úpravy po roce 1916 za Antonína Fleisigga, který držel Kámen až do jeho znárodnění
v roce 1948. V letech 1968 – 74 byl v té době značně zchátralý
zámek zrekonstruován do gotickorenesanční podoby;
mimo jiné byly tehdy odstraněny pseudogotická cimbuří. Od té doby na hradě
expozice jednostopých motorových vozidel (vzhledem k nedalekému Pacovu, kde se roku 1904 zrodila
myšlenka založit Mezinárodní motocyklovou federaci a kde se v letech
plán přízemí hradu (dle Menclové, www.hrady.cz)
model hradu (z expozice muzea)
pohled na hrad od jihu
pohled na hrad od severu
pohled na hrad od západu – v popředí nejstarší část
hradu, obytná věž, vlevo hradní palác
vstup do předhradí novogotickou bránou a původní branskou
věží (spodní dvě patra středověká, horní patro z 19. stol.)
portál branské věže
branská věž a dnes již neexistující přilehlá budova
předhradí na rytině z roku 1848 (dle F. A. Hebra)
bývalý pivovar v jihovýchodním rohu předhradí a
historická fotografie jeho původní podoby (z expozice hradu)
kámen s křížem na ohradní zdi v prostoru
bývalého pivovaru
hradní jádro od severovýchodu
vstupní věž středověkého původu v pseudogotické
úpravě (www.hradkamen.cz) a
v dnešní podobě, navrátivší se do 17. stol.
pozdně renesanční portál a erbovní desky Jana Kryštofa Malovce a jeho dvou manželek, Marie Veroniky Švihovské z Rýzmberka a Anny
Barbory z Kokořova, datované do roku 1673, na
vstupní věži
sgrafitový erb Šternberků na vstupní věži
Přední dvorek s průchodem do Zadního dvorku
raně gotická obytná věž ze 13. stol
interiér obytné věže, v přézemí
s výchozy skalního podloží
otvory obytné věže – vstupní portál, protilehlý portál na
baštu a úzké okénko
portálek ze Zadního dvorku do jedné z přízemních
místností hradního paláce
interiér poschodí hradního paláce, dnes s expozicí
motocyklů
další části expozice jednostopých motorových
vozidel; mimo jiné v jedné
z přízemních místností hradního paláce
chodba ze 17. stol. v patře zámku
sousoší Kalvárie z doby kolem roku 1670
v zámecké kapli; přesunuto z kostela P. Marie Bolestné ve městě
rytířský sál ve věži „hradní kuchyně″
zámecké místnosti s expozicí šlechtického bydlení
v 19. a poč. 20. stol. – lovecký salón, ložnice,
knihovna a hudební salón; pod stropem pásy pozdně renesančních nástěnných maleb
z pol. 17. stol.
alpinum na sklaním masivu
nejvýchodnější část zámeckého parku s jezírkem
cypřišek nutkajský, tzv. Kamenský cypřišek, v jižní části parku; jeden
z nejstarších stromů v parku (stáří cca 200 let), dvoukmenný
jedinec o obvodu
plán zámeckého parku (ke
stažení ve větším rozlišení)
kostel Panny Marie Bolestné (nemovitá
kulturní památka)
Raně barokní kostel na
západním okraji městečka. Postaven v letech 1667-71 Janem Kristiánem Malovcem z Malovic, mimo
jiné jako rodová hrobka.
kostel
průčelí kostela s reliéfem Panny Marie a erbovními
deskami Jana Kryštofa Malovce a jeho dvou manželek,
Marie Veroniky Švihovské z Rýzmberka
a Anny Barbory z Kokořova, datovanými do roku
1667
kříž před kostelem, postavený Marií Růžičkovou na památku
syna Václava Růžičky a dalších spolubojovníků, padlých v 1. světové válce
„Jihočeské muzeum″
Volně pod čirým nebem
umístěná sbírka starých zemědělských strojů na severozápadním okraji obce.
exponáty „muzea″
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Ke Kameni se váží dvě pověsti. Jedna vypráví o třech sestrách, dcerách hradního pána,
z nichž té nemladší dvě starší zavraždili ze zloby a mocichtivosti
novorozeného chlapečka (zakopán byl prý tam, kde později postaven kostel) a ji
samu na hradě zazdili (za úplňku se údajně dodnes ozývá její nářek); ony samy
pak zmizely neznámo kam, snad je za jejich zlý skutek odnesl čert. Druhá mluví
naopak o zázračném zachránění chlapce, spadlého do „bezedné″ hradní
studny, prý přičiněním Panny Marie.
Ø
Kolem roku 1366 (od roku 1366 ?) v okolí
dobýváno zlato. Doly údajně založeny
Jindřichem ze Ziglheimu.
Ø
Předpokládá se, že v minulosti bylo městečko
ke hradu přihrazeno. Po opevnění
městečka však nedochovány žádné stopy.
Ø
Jihozápadně od vsi, mezi Kamenem a sousední Věžnou, se nachází bývalé
záložní vojenské letiště 1.
stíhacího leteckého pluku (oficiálně označováno jako Pacov-Kámen - LKPV).
Literatura:
- Karel Kuča: Města a
městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 2. díl (Praha 1997)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná
encyklopedie českých hradů (Praha 1999)
- Emanuel Poche a kol.:
Umělecké památky Čech 2 - K/O (Praha 1978)
- Zdeněk Fiala a kol.: Hrady, zámky a tvrze
v Čechách, na Moravě a v Slezsku V - Jižní Čechy (Praha 1986)
Web:
- oficiální stránky obce - http://www.obeckamen.cz
- oficiální stránky hradu – http://www.hradkamen.cz
- wikipedie – http://cs.wikipedia.org/wiki/Kámen_(okres_Pelhřimov)
- hrady.cz – http://www.hrady.cz/index.php?OID=172
- virtualtravel - http://www.virtualtravel.cz/kamen.html
- fortifikace, letiště - http://databaze.fortifikace.net/index.php?q=objekt&id=94
další
místa v okolí (mapa) / Vysočina / rejstříky
srpen 2014