NEUBAU
(Wien)
Předměstí
Vídně, dnes její 7. obvod (cca 200
m n. m.). Rozkládá se jihozápadně od Vnitřního Města
mezi bývalým vnitřním a vnějším opevněním Vídně, v okolí ulice Burggase. Na severu je ohraničeno ulicí Lerchenfelder
Strasse (v těch místech kdysi tekl potok Ottakringer), na západě Neubaugürtel,
na jihu Marianhilfer Strasse
a na východě Museumplatz (součástí čtvrti je i
muzejní komplex Museumsqurier, který je v širším
slova smyslu považován za součást Hofburgu). 7.
vídeňský obvod vznikl roku 1850 spojením historických částí Sankt
Ulrich (kolem stejnojmenného kostela v severovýchodní části dnešního
obvodu), Spittelberg (jihovýchodně od něj), Neubau (střední část čtvrti – jméno lze přeložit jako Nové
Domy) a Schottenfeld (zástavba v nejzápadnější části
čtvrti při bývalém vnějším opevnění Vídně, na polích patřících kdysi vídeňskému
Skotskému klášteru) + malých kousků částí Altlerchenfeld
(na severozápadě), Mariahilf (na jihu) a Laimgrube (na jihovýchodě). V severovýchodním rohu čtvrti
Trautsonský palác, mechitaristický
klášter a Volkstheatr (Lidové divadlo). Patří
k nejmenším a nejhustěji osídleným vídeňským čtvrtím. Severovýchodní část
čtvrti (zhruba části Sankt Ulrich, Spittelberg a Laimgrube) součástí
„historického centra Vídně″, zapsaného na seznamu světového kulturního
dědictví UNESCO.
znak, symbolizující jednotlivé části čtvrti - nahoře čtyři skřivánci (Altlerchenfeld – Staré Skřívánčí
Pole) a sv. Ulrich (Sankt Ulrich), dole benediktýnský
mnich putující na louce (Schottenfeld) a hora se
Svatým duchem (Spittelberg - Špitální Vrch),
uprostřed vlastní znak Neubau, symbolizující vítězství
křesťanů nad Turky
stanice metra Volkstheater (linky U2 a U3)
Sankt Ulrich
Kdysi ves před hradbami Vídně, dnes součást 7.
vídeňského obvodu Neubau. Centrem kostel sv. Ulricha
na Sankt-Ulrich-Platz. K této
čtvrti patří i Trautsonský palác a mechitaristický klášter.
Osada Zeismannsbrunn je
zde uváděna již počátkem 13. stol.; je nejstarší částí Neubau.
Roku 1211 v ní zámožný obchodník vybudoval kapli sv. Ulricha, po níž osada
posléze převzala jméno. 1473 došlo ke katastrofě, kdy se při bouři kaple zřítila
a zabila kněze a dalších 30 obyvatel. Znovupostavený kostel i s osada vážně
poničeny během 1. tureckého obléhání Vídně roku 1529. Na přelomu 16. a 17.
stol. byl kostel reformace. Nový barokní kostel postaven roku 1721.
barokní zástavba na Sankt-Ulrich-Platz
kostel sv. Ulricha (Ulrichskirche)
svatotrojiční sloup za kostelem
Palais Trautson
(Trautsonský palác)
Palác z let 1710-1712, postavený dle projektu Johanna Bernharda Fischera von Erlach pro Johanna Leopolda Donata hraběte Trautsona, se nachází v severovýchodním cípu čtvrti. Je
jedním z nejvýznamnějších barokních paláců Vídně. Roku 1760 ho koupila
Marie Terezie pro Uherskou gardu. Po jejím rozpuštění roku 1848 se stal palác
sídlem dolnorakouského armádního velitelství, po roce 1866 byl opět využíván
Uherskou gardou a v majetku Maďarské republiky zůstal i po pádu monarchie,
až do začtku 60. let. Od té doby v něm ministerstvo
spravedlnosti; v té souvislosti došlo ke kontroverzním úpravám některých
částí paláce.
Trautsonský palác
pomník spisovatele Ferdinanda Raimunda od Franze Vogla z roku 1898 v parku před Trautsonským palácem
Mechitaristenkollegium (mechitaristický klášter)
Areál kláštera mechitaristů
- benediktýnských mnichů
arménské církve –
se nachází v nejseverovýchodnější části čtvrti, mezi ulicí Mechitaristengasse a Trautsonským
palácem. Klášter založen 1810 v původních objektech kapucínů z počátku
17. stol. Po požáru roku 1835 došlo k radikální
přestavbě, při níž získal areál dnešní podobu. Klášterní kostel, zasvěcený
Panně Marii Pomocné, postaven v letech1871 - 1874 architektem
Josefem Kornhäuselem.
průčelí a portál kostela Mechitaristenkirche v ulici
Neustiftgasse
Spittelberg
Čtvrť vznikla na polích, které patřily městskému
špitálu (původně proto Spitalberg, Špitální vrch). Od poloviny
17. stol. byly zdejší pozemky pronajímány pro výstavbu domků chudiny, zejména přistěhovalců.
Tím byl determinován i ráz postupně se vyvinuvší osady, která měla pověst chudé
čtvrti drobných domků a úzkých uliček, putyk a
prostituce, ale i potulných umělců a bohémů. Po 2. světové válce se uvažovalo o
kompletní demolici zchátralé čtvrti a jejím nahrazením moderním bytovým komplexem,
v důsledku protestů veřejnosti však bylo od tohoto záměru upuštěno,
většina domů byla obnovena a dnes jde velmi dobře zachovaný urbanistický celek,
vesměs ve stylu biedermeieru s řadou restaurací a galerií. Její těžiště je
kolem ulic Guttenberggase a Soittelberggase.
dům na rohu ulic Burggase a Gutenberggasse
Web:
http://de.wikipedia.org/wiki/Neubau_(Wien)
http://www.wien.gv.at/bezirke/neubau/
http://www.wien-konkret.at/bezirke/7/
http://www.spittelberg.at
(též česká verze)
http://www.tourmycountry.com/austria/mechitaristenkirche.htm
(anglicky)
http://www.tourmycountry.com/austria/st-ulrich-church.htm
(anglicky)
http://www.viennatouristguide.at/Ring/Denkmal_Bild/z_raimund.htm
Okolí: Vnitřní Město / Hofburg
/ Schönbrun
úvodní stránka Rakouska / rejstřík
míst / záznam v deníku
prosinec 2012