Sibiu
/ Hermannstadt / Nagyszeben
Judet
Sibiu
Historické město při řece Cibin, v kotlině při
severním úpatí pohoří Fagaraš a Cinderel (431 m n.m.). „Hlavní město“ transylvánských Sasů. Písemně
doloženo od konce 12. stol. Velkého rozkvětu dosáhlo zejména v 15.
století, kdy získalo více méně dnešní podobu. Důležitá dopravní křižovatka
(mimo jiné i mezinárodní letiště).
Kompaktně dochované historické jádro zabírá plochu
80 ha! Dělí se na Horní a Dolní město.
Centrem Horního města (a potažmo celého
historického jádra) je Velké náměstí (Piata Mare), obklopené výstavnými a dnes
nově opravenými domy ze 16. a 17. stol. Nejhonosnější z nich je barokní
Brukenthalův palác (na západní straně), vystavěný na místě dvou středověkých
domů ve 2. pol. 18. stol. královský místodržitel v Transylvánii Samuelem von
Brukenthalem. Dnes je v něm umístěno muzeum, založené roku 1817 právě
Samuele Brukenthalem (jako vůbec první muzeum na území dnešního Rumunska),
shromažďující velmi cenné umělecké sbírky.
Severní stranu náměstí uzavírá nová radnice, římskokatolický kostel,
postaven jezuity v letech 1726-33 v duchu ranného vídeňského baroku,
a Radní věž (Turnul Sfatului – údajně přístupná veřejnosti, nezkoušel jsem),
skrz kterou je průchod na sousední Malé náměstí. V ploše náměstí stará
kašna, nová fontána (tryskající přímo z dlažby), socha Gheorghe Lazara –
spoluzakladatele zdejší rumunské střední školy - a několik průzorů na vykopávky
pod plochou náměstí.
Sousední Malé náměstí (Piata Mica) je rozděleno
ulicí, klesající do Dolního města a přemostěnou Mostem lhářů (Podul Minciunilor
– též Železný most, Podul de Fier) z roku 1860, nejstarším železným mostem
v Rumunsku.
Na nejvyšším místě města stojí monumentální gotická
evangelická katedrála (údajně na místě římské svatyně). Její současná podoba je
z roku 1520. V lodi se mimo jiné nachází unikátní sbírka náhrobních kamenů
(nejstarší z 15. stol.). Na věži několik krásných zvonů s německými
nápisy. Loď i věž jsou veřejnosti přístupné (každá samostatné vstupné) –
z věže nádherný výhled na celé město a hory v okolí. Před katedrálou
stojí socha biskupa Georga Daniela
Teutsche (1817-1893), severně od katedrály evangelická fara
s krásným kamenným portálem a erbovní deskou z roku 1502.
V celém Horním městě je řada výstavných domů,
jak středověkých a barokních, tak i s prvky secese. Jakousi hlavní tepnou
(pěší zóna se spoustou obchodů) je ulice Nicolae Balcescu vedoucí jihozápadně
od Velkého náměstí. Jihozápadně od evangelické katedrály stojí Altembergrův
palác s věžovým domem z roku 1470 - největší „civilní″
(nešlechtická a necírkevní) gotická stavba v Rumunsku. Roku 1549 byl
přestavěn na radnici a jako taková sloužil až do roku 1948, dnes zde sídlí
Historické muzeum. Jihozápadně od něj pravoslavná katedrála Svaté trojice
(Sfanta Treime) v novobyzantském slohu, údajně vystavěná dle vzoru Chrámu
Boží Moudrosti v Cařihradu. Na východním okraji Horního města bývalý klášter
uršulek (foto), založený v pol. 18. stol. na místě dominikánského
kláštera, postaveného zde již roku 1474. V budovách kláštera dnes
Pedagogická akademie. Jižně od něj
bývalý františkánský klášter s gotickým, barokně přestavěným kostelem.
Dolní město tvoří severní až severozápadní část
historického jádra a od Horního města je odděleno výraznou terénní hranou.
Skládá se z křivolakých uliček a nahloučených malých baráčků, čímž takřka připomíná
nějakou židovskou čtvrť.
Na pomezí Horního a Dolního města severně od
evangelické katedrály je ukryt ve dvorcích starý špitál s kostelíkem
(Biserica Azilului).
Opevnění Sibiu se během více jak čtyř set let
rozrostlo ve velice rozsáhlý a komplikovaný systém, který dokázal třikrát
odolat tureckým nájezdům Nejstarší opevnění z přelomu 12. a 13. stol.
chránilo pouze bezprostřední okolí evangelické katedrály – v podstatě
dnešní náměstí Piata Huet. Druhé opevnění, ze 2. čtvrtiny 13. století,
zahrnovalo Malé náměstí. Třetí opevnění (pol. 14. stol.) již ohrazovalo celé
Horní město a následně k němu bylo v pol. 15. stol. přihrazeno i
Dolní město. V 16. a 17. století pak bylo opevnění ještě doplňováno a
vylepšováno (vnější hradba na jižní a západní straně, bastiony…).
K plánované přestavbě na bastionovou pevnost však nikdy nedošlo.
Z opevnění evangelické katedrály je dodnes
dochována jeho západní strana nad terénní hranou, nad schodovou uličkou
podepřená cihlovými opěráky, a Schodišťová věž (Turnul Scarilor) – jediná
dochovaná z původních tří přístupových bran tohoto nejužšího opevnění ze
13. stol., v současné podobě z roku 1542.
Z opevnění Malého náměstí je dochovaná brána
v severovýchodním cípu náměstí (Turnul Scarii Aurarilor), jíž lze
sestoupit do křivolakých uliček v okolí Piata Aurarilor (foto), a také
Radní věž (viz výše).
Hradba mezi Horním a Dolním městem ze 14. stol. je
dochována v úseku podél ulice Centumvirilor. Součástí tohoto „třetího
opevnění″ ze 14. stol. je i Branská věž (Turnul Portii), přiléhající k Altembergrově paláci. Ke které
linii opevňování patří cihlové kobky v severním sousedství Schodišťové
věže, v nichž je dnes restaurace a vinárna, nedokáži určit.
Nejzachovalejší je opevnění na jihovýchodní straně
města. Z vnitřního pásu zde jsou dochovány tři věže - Tesařská (Turnul
Dulgherilor), Hrnčířská (Turnul Olarilor) a Čalounická (Turnul
Archebuzierilor). Zatímco Tesařská věž a Čalounická věž z pol. 14. stol.,
hranolová Hrnčířská věž je mladší (15. – 16. stol.). Mezi Tesařskou a
Hrnčířskou věží je dochován souvislý úsek hradby, zrekonstruovaný do podoby 2.
pol. 15. stol.
Téměř souvisle je zde dochován i vnější, mladší pás
hradem, ohraničený na severovýchodě mohutnou Hallerovou baštou (Bastionul
„Haller“) s dělovými střílnami, postavenou roku 1552 a pojmenovanou podle
tehdejšího primátora Petera Hallera, a na jihozápadě nevýraznou baštou
Bastionul Cisnadiei, která chránila jeden z hlavních vstupů do města.
Uprostřed této linie vystupuje více jak 25 metrů před hradbu Tlustá bašta
(Turnul Gros), postavená roku 1540. 1778 se v ní poprvé hrálo divadlo,
tomuto účelu slouží po rekonstrukci i dnes. Již koncem 18. století byl prostor
po obou stranách této hradby (včetně bývalého příkopu mezi starší a novější
hradbou) parkově upraven na tzv. Promenádu (též Parcul Cetatii). Do hradby bylo
prolomeno několik průchodů pro pěší a nový vjezd do města v ose ulice
Gheorghe Lazar. Roku 1828 byl k vnější straně hradby přistavěn pomník na
počest návštěvy císaře Františka I. v Sibiu. Parkově je upraven i val,
předsunutý před tuto hradbu, na druhé straně silnice Corneliu Coposu.
Další výrazný fragment hradby z 15. století se
nachází mezi Hellerovou baštou a klášterem uršulek. Tento úsek by měl u
kláštera dle map končit Lazebnickou věží (Turnul Barbierilor), kterou jsem však
nenalezl.
V linii hradeb na západní straně historického jádra
stojí evangelický kostel sv. Jana, jehož věž je s velkou pravděpodobností
též původně hradební věží, byť se to nikde neuvádí. Proti němu Park ASTRA
(Parcul Astra) s 8 bustami významných osobností stejnojmenné organizace,
založené roku 1861 pro šíření rumunské kultury v Transylvánii.
Další dochované prvky opevnění: na severu Dolního
města Prašná věž (Turnul Pulberariei) a Jirchářská věž (Turnul Pielarilor), na
západní straně historického jádra Žoldácká bašta (Bastionul „Soldisch“ či
Mercenarilor), postaven 1626 jako poslední součást Sibiňského opevnění.
V sousedství Hellerovy bašty Park mládeže
(Parcul Tineretului) – nedávno rekonstruovaný, s artézskou kašnou (údajně
největší ve městě), velkou venkovní šachovnicí, malými šachovými stolky,
dětským hřištěm (a vlastní policejní strážnicí). V jeho sousedství
pravoslavný kostel „Nasterea Domnului″, před ním krytý kříž. Severně od
něj na druhé straně ulice Constitutiei synagoga z roku 1898, obklopená
novou předměstskou zástavbou.
Web:
http://www.sibiu.ro (http://www.sibiu.ro/turism)
http://www.map2web.cc/map4/index.php?fpnr=252&lang=ro
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sibiu
http://www.welcometoromania.ro/Sibiu/Sibiu_Harta_Obiective_r.htm
(též anglicky)
http://www.hoinari.ro/obiective-turistice.php?l=Sibiu&j=Sibiu
http://mars.elte.hu/varak/nagyszeben/szeben.htm
(maďarsky)
http://www.siebenbuerger.de/ortschaften/hermannstadt/index.html
(německy)
http://www.biserici-fortificate.com/locations/sibiu/16/
http://www.ici.ro/romania/ro/orase/sibiu.html
Ke
stažení v jpg: plán města / jiný plán
města / schéma opevnění města / historická veduta města
Okolí:
Na jihozápadě
k městu přiléhá park Dumbrava se zoologickou
zahradou a rozsáhlým skanzenem. V okolí řada vsí s opevněnými kostely
(nejzajímavější ve vsích Cristian, Cisnadie, Cisnadioara, Slimnic).
Severozápadně od města Ocna Sibiu s bývalými solnými doly – dnes lázně.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku
červenec 2008