BZOVÍK / BOZÓK

Slovensko – Banskobystrický samosprávný kraj, okres Krupina

Město v Krupinské planině (339 m n. m.). Na jižním okraji pevnost se zříceninami premonstrátského kláštera.

Osada vznikla jako zázemí kláštera, postupně se vyvinula v poddanské městečko. V 17. stol. zde známé dobytčí trhy. Po roce 1848 sídlo okresních úřadů, které se posléze přestěhovaly do Krupiny.

znak obce (původně údajně ve znaku města sv. Štěpán, patron kláštera a posléze i městského kostela)

pohled na město od jihu

kostel sv. Štěpána z roku 1606

pevnost

Čtyřboká renesanční pevnost lichoběžníkového půdorysu s nárožními okrouhlými dělovými baštami na mírním návrší, přesto v poměrně dominantní poloze. Pevnost obehnána příkopem, přístup po dřevěném mostu. V ploše pevnosti zříceniny (částečně jen odkryté základy) čtyřkřídlého objektu obsahujícího konstrukce středověkého kláštera i mladšího zámku; jedinou stojící budovou zde je bývalá kaple.

Klášter byl založen – snad na místě staršího Velkomoravského opevnění, jak naznačují některé výzkumy - jako jeden z nejstarších tzv. rodových klášterů v Uhrách na přelomu 20. a 30. let 12. stol. županem Lampertem z rodu Hont-Poznanovců. Prvně je zmiňován roku 1135. Podle posledních bádání byl z počátku osazen pravděpodobně benediktiny (ve starší literatuře uváděno, že cisterciáky; ani jeden z těchto řádů zde však není výslovně doložen). Na přelomu let 1180 a 1181 převzali klášter premonstráti. Nejstarší doloženou stavbou kláštera byl nevelký románský jednolodní dvouvěžový kostel, stojící v jihozápadní části areálu. Názory na jeho dataci – zda vznikl ve 2. pol. 12. stol., tedy možná ještě před příchodem premonstrátů, a nebo byl postaven až v 1. třetině století 13. – se liší; každopádně nejstarší zástavba kláštera není známa. Známa není ani další zástavba současná s kostelem; další doložitelné stavby – některé části klausury, křížová chodba obklopující mírně lichoběžníkový rajský dvůr a také prodloužení kostela východním směrem – pocházejí až ze 40. let 15. stol., tedy z přestavby po vypálení kláštera husity (1433). Roku 1530 se kláštera zmocnil Zikmund Balassa, řeholníky vyhnal a Bzovík v následujících 15 letech přestavěl na protitureckou pevnost. Bylo vybudováno mohutné opevnění, k jehož vnitřní straně byly přistavěné dnes neexistující hospodářské budovy a obydlí pro vojáky. Vlastní klášter byl přestavěn na zámek, přičemž kostel byl z větší části stržen, zachována zůstala fakticky jen severní románská věž a gotická sakristie, upravená na zámeckou kapli. Roku 1620 pevnost vyhořela, koncem 17. stol. se opět vrátila církvi (nejprve ji drželi jezuité, poté ostřihomská kapitula; nesloužila však již jako klášter, nýbrž jen jako hospodářské centrum rozsáhlého panství). Ostřihomská kapitula držela Bzovík do roku 1908; zámek byl v té době již pustý, ale většina budov ještě stála. Areál byl vážně poškozen při bojích na konci 2. sv. války, definitivní zánik objektů však zapříčinila až následná devastace, kdy byla většina zdiva rozebrána na stavební materiál. Dochována zůstala pouze zámecká kaplanka a vnější opevnění. Zájem o Bzovík se zvýšil až ve 2. pol. 60. let, kdy zde začaly probíhat průzkumy a posléze i pokus o zabezpečení zříceniny (v klasickém stylu té doby, tedy s hojným použitím železobetonu), který však nebyl nikdy dokončen a provedené úpravy následně opět zpustly. Dnes zříceniny střídavě uzavřené a volně přístupné.

plán pevnosti (dle www.hrady-zamky.org, upraveno) – 1 – původní románský kostel; 2 – gotiská část klášterního kostela; 3 – původně zakristie, po zboření kostela zámecká kaple; 4 – původně rajský dvůr; 5 – nárožní dělostřelecké bašty; 6 – vstupní brána s mostem přes příkop; 7 – dnes beze stopy zaniklé hospodářské budovy a ubikace vojáků

celkový pohled

fotografie (www.hrady-zamky.org) a rekonstrukce (wikipedie) podoby pevnosti po barokních úpravách

vstup do pevnosti

pamětní deska nad vstupem, informující o opravě a přestavbě, realizované roku 1678 ostrihomským biskupem Jurajem Szelepcsényim

vedlejší, dnes zazděná branka

severozápadní nároží pevnosti

severozápadní bašta

dva z portálů severozápadní bašty

interiéry severozápadní bašty

schodiště v síle zdi severozápadní bašty

příkop a val na západní straně pevnosti

jihozápadní nároží opevnění

renesanční valeně klenutá místnost v jihozápadní baště

zbytky železobetonového schodiště na ochoz jižní hradby

jihovýchodní bašta

detail vstupní části jihovýchodní bašty

interiér jihovýchodní bašty, značně pozměněný přestavbami ve 2. pol. 20. stol.

okenní, respektive střílnové otvory jihovýchodní bašty

východní strana opevnění

severovýchodní bašta

portál v patře severovýchodní bašty s iniciálami S.B. (Sigmundus Balassa) a datací 1545

interiér severovýchodní bašty s točitým železobetonovým schodištěm

celkový pohled na vnitřní plochu pevnosti se zříceninami klášterních a zámeckých staveb

bývalá zámecká kaple

interiér zámecké kaple

architektonické detaily zámecké kaple

základy gotické části klášterního kostela

jihozápadní část zřícenin s pozůstatkem severní věže původního románského kostela

severozápadní část zřícenin

zazděná brána v severozápadním nároží zámeckého (klášterního) areálu

severovýchodní část zřícenin s dominantním opěrným pilířem, který zpevňoval jihovýchodní nároží severního křídla zámku

Zajímavosti, poznámky:

Ø V podstatě zřejmě nejde o opevněný klášter či klášterní pevnost, jak je Bzovik často prezentován, neboť, jak uvedeno výše, řeholníci byli z Bzoviku vyhnáni ještě před vznikem pevnosti (kteréžto všeobecně rozšířené tvrzení poněkud nabourává informace o údajných sporech mezi majiteli hradu Čabraď a bzovickým klášterem v 1. pol. 16. stol., které měly vyvrcholit smrtelným zraněním bzovického probošta správcem hradu Čabraď roku 1557 - www.hrady.sk/index.php?castle=20).

Ø Typologické zařazení objektu, vzniklého po přestavbě kláštera, je hodně nejednoznačné. Já se zde vzhledem k jeho charakteru, době vzniku i pravděpodobně funkčního oddělení od fortifikace přikláním k označení zámek, avšak ve slovenské literatuře lze častěji narazit na označení hrad.

Ø Dle pověsti se na hradbách pevnosti zjevuje duch dcery Zikmunda Balassy, údajně umučené mnichy jako pomsta za vyhnání z kláštera jejím otcem.

Web:

http://www.obecbzovik.sk

https://sk.wikipedia.org/wiki/Bzovík_(okres_Krupina)

http://www.hrady-zamky.org/bzovik/

http://www.muzeum.sk/?obj=hrad&ix=kpb

http://www.hrady.sk/bzovik.php

Literatura:

Bibiana Pomfyová: Ranostredoveké kláštory na Slovensku: torzálna architektúra – torzálne poznatky - torzálne hypotézy – Archaeologia historica 40 (2015) – viz též https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/134206/2_ArchaeologiaHistorica_40-2015-2_21.pdf

Eva Križanová, Blanka Puškárová: Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku (Bratislava 1990)

Ke stažení v jpg: stavebněhistorický plán pevnosti

další místa v okolí (mapa) / Slovensko / rejstříky / záznam v deníku

červen 2015