ČABRAĎ / CSÁBRÁG VÁRA

Slovensko – Banskobystrický samosprávný kraj, okres Krupina

Rozsáhlá hradní zřícenina v Krupinské planině, na konci úzkého skalnatého ostrohu Táborisko (320 m n. m.), ze tří stran spadajícím do údolí Litavy.

Vstup do hradu od jihu přes ve skále vytesaný šíjový příkop do první brány. Následuje obnovená věžovitá druhá brána, kterou se vstupuje na dolní nádvoří. Tomu dominuje objekt sýpky z 19. stol. Původní přístup do horního hradu po západní straně hradního jádra přes třetí bránu, kde se vstup lomil, dnes nepoužívaný; brána v současné době postupně vykopávána ze sutin. Současný přístup do hradního jádra po východní straně kolem sýpky. Na nejvyšším místě v jihovýchodní části horního hradu stojí torzo hranolové věže nejstarší fáze hradu, k níž na jihovýchodní straně přiléhá mladší polygonální bašta, na severní rozlehlé zříceniny hradních paláců z několika různých stavebních fází. Východní strana horního hradu je zesílena dvěma pozdně středověkými hranolovými baštami (v té severnější údajně byla pekárna, jižní se později stala součástí západního paláce). Dolní hrad je opevněn dalšími sedmi baštami, pocházejícími z 2. pol. 16. stol.

Hrad, nazývaný původně Litava, byl založen zřejmě počátkem 14. stol., kdy nahradil nedaleký starší hrádek téhož jména, nazývaný dnes Pustý hrad. První výslovná zmínka o dvou hradech je roku 1342, kdy byl králem Karlem Robertem zkonfiskován. Většinou je považován za jeden z hradů, které střežily přístupové cesty ke středoslovenským báňským městům, existuje však i názor, že od hlavních cest ležel příliš bokem a byl tedy od počátku vybudován především jako správní centrum panství. Na přelomu 14. a 15. stol. se objevují informace, že hrad je pustý, což mohl být důsledek častého střídání majitelů v předešlých desetiletích, ale může se též vztahovat ke „staré“ Litavě. V pol. 15. stol. byl hrad obsazen ozbrojenci Jana Jiskry, kteří si asi 500 m jižně od hradu vybudovali samostatný opevněný tábor. Následně obnoven pod jménem Čabraď (Chabrad; jméno prvně doloženo 1462). V té době byla k původně nevelkému obdélnému hrádku s dominantní hranolovou obytnou věží přistavěna na jihovýchodní straně mohutná polygonální bašta, na severní straně bylo opevněno předhradí a i starší hrad získal novou hranolovou baštu na jihozápadní straně. Další přestavby proběhly okolo roku 1520, kdy hrad držel ostřihomský arcibiskup Tamás Bakócz. Roku 1547 obsadil nakrátko hrad loupeživý rytíř Melichar Balaša. Ve 2. pol. 16. stol. vzniklo pod vedení italských architektů vnější opevnění s dělostřeleckými baštami, které odolalo útokům osmanských vojsk v letech 1585 a 1602. Od roku 1622 drželi hrad Koháryové (s drobnými přestávkami, kdy byl hrad obsazen povstaleckými vojsky). Během 17. stol. upravili vnitřní hrad v pohodlné panské sídlo. V pol. 18. stol. přenesli sídlo panství na nově vybudovaný zámek ve Svatém Antonu, hrad sloužil již jen jako letní sídlo a roku 1812 nechal nepotřebný hrad sám jeho vlastník František Koháry podpálit. Od 80. let 20. stol. probíhají pokusy o postupnou konzervaci hradu, nejprve lidmi soustředěnými kolem Sloveského zväzu ochráncov prirody a krajiny a trampské osady Hadí údolí, poté v režii obce Čabradský Vrbovok a od roku 2000 tomuto účelu založeným občanskám sdružením Rondel (www.rondel.sk).

plán hradu (dle Encyklopedie slovenských hradů, upraveno) – 1 – I. brána; 2 – II. brána; 3 – jižní hrotitý bastion; 4 – jihozápadní bašta dolního hradu; 5 – dolní nádvoří; 6 – sýpka; 7 – západní bašta dolního hradu; 8 – severozápadní bašta dolního hradu; 9 – severovýchodní bašta dolního hradu; 10 – východní bašta dolního hradu; 11 – jihovýchodní bašta dolního hradu; 12 – III. brána; 13 – horní nádvoří (předhradí); 14 – severní hranolová bašta horního hradu; 15 – IV. brána; 16 – vnitřní nádvoří horního hradu (nejstarší hradní jádro); 17 – východní palác s jižní hranolovou baštou horního hradu; 18 – hranolový donjon; 19 – polygonální bastion horního hradu; černě nejstarší fáze hradu, šrafovaně mladší gotické zdivo; tečkovaně renesanční a barokní zdivo

celkový pohled na hrad od jihu

celkový pohled na hrad od jihovýchodu

rekonstrukce podoby hradu z přelomu 18. a 19. stol. (www.hrady-zamky.sk)

první brána

hrotitý bastion, chránící vstup do hradu

bašta chránící prostor mezi I. a II. bránou

II. brána, zastřešená roku 2002

dolní nádvoří

zříceniny sýpky na dolním nádvoří (dle některých zpráv postavena až po vypálení hradu, funkční až do počátku 20. stol.)

sklep pod nejsevernější částí sýpky

západní hradba dolního hradu

západní bašta dolního hradu

jihovýchodní nároží dolního hradu

původní přístup ke III. bráně

III. brána při pohledu z horního nádvoří; vlastní brána gotická, branská budova renesanční

interiér III. brány, zastřešené roku 2012, s výstavkou o průběhu rekonstrukce hradu

horní nádvoří (předhradí) při pohledu od jihu

vnější stěna severní zdi horního předhradí – toho času hlavní vstup do horního hradu

severní bašta horního hradu

IV. brána, oddělující horní nádvoří od nejstaršího hradního jádra

hradní jádro při pohledu od severu a od jihu

západní palác s pozůstatky jižní bašty horního hradu

torzo hlavní obytné věže, původně o rozměrech 11 x 11 m, v níž bývala mimo jiné i hradní kaple

polygonální bašta hradního jádra z 2. pol. 15. stol.

architektonické detaily horního hradu

hřeben před hradem s uměle upravenou plošinou, výchozem tufů (?) a stepními porosty

přístupová cesta na hrad z údolí, z dnes již zaniklé vsi pod hradem

Zajímavosti, poznámky:

Ø Místní nazývají hrad Čabrad, tedy bez měkčení na konci.

Ø Podle některých zdrojů se na hradě narodil hrdina protitureckých bojů Miklós Pálffy. Prokazatelně se zde roku 1649 narodil (a roku 1731 i zemřel) jiný vojevůdce, básník a politik Štefan Koháry.

Ø Říká se (nevím, zda jde o pověst či doložitelnou historii), že v době, kdy byl hrad v rukou Rákocziho povstalců, se ho podařilo získat císařskému vojsku po dlouhých bojích lstí, kdy se část císařských převléklo do mundůrů povstalců, vzali si část spolubojovníků jako „zajatce″ a takto byly vpuštěni do hradu.

Ø Roku 1967 bylo vyhlášeno zejména za účelem zdejších bohatých populací plazů chráněné naleziště Čabradský hradný vrch, 1984 rozšířené na současnou rozlohu přírodní rezervace Čabraď, zahrnující velkou část údolí pod hradem. Součást evropsky významné loklaity „Rieka Litava″.

Ø V knize Jiřího Haleše Moji přátelé hadi (1980) je hrad Čabraď a jeho okolí označováno jako „tajná lokalita Q″.

Web:

http://www.hrady-zamky.org/cabrad/

http://www.dady.nfo.sk/tramping/hrad.htm

https://sk.wikipedia.org/wiki/Čabraď_(hrad)

http://www.hrady.sk/index.php?castle=20

http://www.pamiatkynaslovensku.sk/hrad-cabrad

http://www.hrady.cz/?OID=11327 (česky)

http://www.treking.cz/regiony/cabrad.htm (česky)

http://www.zriceniny.eu/index.php?pg=detail&article=11327 (česky)

http://www.euhrady.cz/index.php/slovenske-hrady/banskobystricky-kraj/302-abra (česky)

Literatura:

Miroslav Plaček, Martin Bóra: Encyklopedie slovenských hradů (Praha 2007)

Ke stažení v jpg: plánek hradu z informační tabule / vývojové schéma hradu dle Encyklopedie slovenských hradů

další místa v okolí (mapa) / Slovensko / rejstříky / záznam v deníku

červen 2015