RAKOV ŠKOCJAN

k.ú. Rakou Škocjan (občina Cerknica)

Necelé 3 km dlouhé krasové údolí ponorné řeky Rak (kolem 500 mnm), součást tzv. Notranjského krasu.

Řeka sem přitéká od Cerknišského jezera systémem Zelških jam (4,7 km chodeb – 18. nejdelší jeskynní systém na Slovinsku), na nichž jsou na začátku údolí tří velké a několik menších propastí. Nad první z propastí (severní) se klene ve výši 42 m úzký zbytek stropu jeskyně, zvaný „Mali naravni most“. V prostřední (jižní) propasti stávala Zelšska žaga (pila), dodnes zde přes Rak pěkný kamenný mostek. Ve stěnách propastí několik dalších menších jeskyní. Do poslední z propastí (západní) lze pohodlně sestoupit a podél Raku proti jeho proudu jeskynními tunely (za nižšího stavu vody) projít na dno zbývajících dvou propastí až k portálu Zelških jam (do nich možný vstup pouze vodou!). Na hraně severní propasti upravená vyhlídka s úchvatným pohledem na Mali naravni most a dno propasti.

Rak následně vytéká z podzemí o několik set metrů dál ohromným skalním portálem v místě zvaném izvir (vývěr či pramen) Raka. Pod vyvěračkou stávala Rakovska žaga, o několik set metrů níže též na pravém břehu Modičeva žaga. Vodní pily zde pracovaly v 1. polovině 19. století, zničeny byly povodní v roce 1853. Z obou se dosud zachovaly pěkné a dobře patrné zříceniny.

Střední část údolí tvoří především louky s řadou zajímavých květin. Zejména na levém břehu však velmi vlhké, místy se blížící močálu. Při dolní hraně svahu při levém břehu velké množství silných krasových vyvěraček, zřejmě nejsilnější a nejznámější je izvir Kotel.

Údolí končí u Velkiho naravniho mostu – 37 m vysoké přírodní bráně ve skalní stěně, protékané řekou. Za mostem teče řeka ještě kousek po povrchu, načež definitivně zmizí v Tkalce jame (aby se posléze vynořila spojená s vodami řeky Pivky pod jménem Unica v Planinske jame). Přes most vede „silnička“ (spíše prašná cesta), na obou stranách jsou upraveny (nepříliš zajímavé) vyhlídky. Pod most lze sestoupit strmou pěšinou od vyhlídky na západní straně.

Poblíž Velkiho naravniho mostu zříceniny kaple sv. Kanciána (Škocjana), která dala celému údolí jméno. Kaple je prvně zmiňována roku 1526, obnovena byla na počátku 17. stol. Na místě bylo archeologicky doloženo osídlení již od ilirských dob.

V údolí několik krásných starých stromů – zejména 400 let starý dub nad levým břehem Raku nedaleko izviru Kotel a mohutná jedle při cestě nad Rakovskou žagou.

Na okraji údolí při odbočce silnice do stejnojmenné vsi hotel. Údolím prochází naučná stezka značená červenomodrými terčíky (kvalita značení průměrná). Úvodní panel nedaleko Maliho naravniho mostu, opatřena 16 stručnými informačními panely. V červnu 2006 neexistoval most přes Rak pod hotelem. Po obou stranách údolí vedou „silničky“, ze kterých však s výjimkou vyhlídek na Velkim naravnim mostu není z údolí téměř nic vidět. Na okraji louky v dolní části údolí na pravém břehu řada ohnišť – pravděpodobně tolerované tábořiště.

Roku 1949 byl Rakov Škocjan prohlášen jako jeden z prvních na Slovinsku krajinskim parkem („Rakova kotlina při Rakeku“), na informační tabuli je však dnes uváděn jako naravni spomenik (přírodní památka).

Web:

http://www.burger.si/Cerknica/RakovSkocjan/RakovSkocjan.htm

http://www.notranjski-park.si/rakov.html

http://www.showcaves.com/english/si/karst/RakovSkocjan.html

http://p201.ezboard.com/fljudskakolesarskatablafrm52.showMessage?topicID=10.topic

http://www.zrsvn.si/slo/lj/lj_rakov.asp

Okolí:

Rakov Škocjan je součástí Notranjského regionálního parku. Jádro parku – periodické Cerknišské jezero – se rozkládá severovýchodně od údolí. Jižně nad údolím se tyčí hřeben Javorniki (nejvyšší vrch Velki Javornik – 1268 m – cca 5 km daleko). Severozápadně se nalézá krasová plošina, jejímž srdcem je propast Unška koliševka. Východištěm k návštěvě údolí je ves Rakek 3 km severovýchodně. Kdesi v bezprostředním okolí údolí by měly být pozůstatky jedné z italských pevnosti z meziválečného období, součást tzv. Alpského valu.

úvodní stránka / rejstřík míst / záznam v deníku

červen 2006