LJUBLJANA (Lublaň)
k.ú.
Ljubljana (občina Ljubljana)
Hlavní a zároveň největší město Slovinska
v kotlině na soutoku Sávy s Ljubljanicí. Místo osídleno již
v době bronzové bažinným lidem, stavějícím si na zdejších močálech kulaté
chýše na kůlech. V době římské zde vojenský tábor, z nějž se později
vyvinula osada Emona (ležela na levém břehu Ljubljanice východně od
Ljubljanského hradu). První písemné zmínky o Lublani pocházejí z roku
1144. Dnes však ráz města určují především budovy z konce 19. a první
poloviny 20. stol. (secese a zejména dílo architekta Jože Plečnika).
Výjimkou je „Staré město“, leží na pravém břehu
Ljubljanice na úpatí hradního vrchu. Na Miestnim trgu stojí radnice z roku
1484, přestavěná 1718, východně od ní na Cyrilo-Metodovom trgu pak katedrála
sv. Mikuláše (Nikolaja) pův. z 12. stol., dnes převážně barokní (zajímavé
mimo jiné reliéfní vrata), s biskupským palácem v sousedství.
Prostor kolem řeky je silně ovlivněn úpravami J.
Plečnika (Trojmostí, krytá Tržnice na nábřeží připomínající lázeňskou
kolonádu…). Nábřeží je plné kaváren, cukráren a restaurací a je velmi příjemné.
Na levobřežním předmostí „Trojmostí“ je Prešernov trg se sochou básníka
Franceta Prešerna a barokním františkánským klášterem – jedno z hlavních
náměstí města.
Severně od historického jádra hlavní nádraží – nejdůležitější
železniční uzel v zemi. Zástavba okrajových čtvrtí z velké části
panelová, což vynikne zejména při pohledu z hradní věže (přesto však nijak
odpudivá). Našince možná překvapí existence Masarykovy či Komenského třídy.
Na vrchu nad historickým jádrem, v podstatě
uprostřed města, se vypíná nevysoké, avšak výrazné návrší s areálem
Lublaňského hradu (též Laibach). Hrad, který byl sídlem korutanských, později
kranjských vévodů, vznikl na místě staršího keltského opevnění ve již 12. stol.
Dnešní podobu získal po velkém zemětřesení roku 1511. Přestavován byl ještě
počátkem 17. stol. Hranolová věž Belveder, dnes tvořící dominantu hradu, je
poměrně mladá – vznikla až v roce 1848, nově byla upravena roku 1982. V 17. a 18. stol. sloužil hrad jako
kasárna a vězení, roku 1905 byl odkoupen městem a využit jako byty. Teprve od
roku 1964 probíhá jeho postupná rekonstrukce a zpřístupňování veřejnosti.
Dosud nedokončená „rekonstrukce“ byla pojata
vskutku razantně, takže nyní je zde možno vidět řadu novodobých přestaveb a dostaveb
(řekl bych trochu v plečnikově stylu) a celek působí poněkud nesourodě. I
přesto je zde možno nalézt řadu zajímavých architektonických detailů.
Nejzajímavějším prostorem zhruba pětiúhelníkového areálu s nárožními
baštami (věžemi) a centrálním nádvořím je zřejmě kaple sv. Jiří s bohatou
nástěnnou výmalbou (především erbovní). Z hranolové věže pěkný výhled na
celé město a za dobré viditelnosti i na Kamnišsko-Saminjské Alpy (kovové točité
schodiště je opatřeno stylizovaným městským znakem – drakem s věží). Pod
dnešní dlažbou nádvoří je výstavné prostor, další výstavní prostory
v některých zrekonstruovaných budovách (věž Pentagonal). Do areálu hradu i
většiny prostor (včetně kaple) je vstup zdarma – vstupné se platí pouze na věž,
to však zahrnuje i 20minutovou trojrozměrnou projekci „virtuální procházky
historií Lublaně“. Na předhradí drobná kamenná stavbička ukrývající ohromní
dřevěný rumpál nad artézskou studnou (možno nahlédnout prosklenou částí stěny).
Kdesi poblíž by měly být ještě šance, upravené Jože Plečnikem (jediný jeho
zásah v areálu hradu).
Ve městě je ještě řada dalších památek, zejména
jihozápadně až západně od starého města (několik klášterů, další plečnikovy
stavby, pozůstatky antické Emony – např. část jižní zdi při ulici Mirje či
vykopávky v Jakopičevově zahradě mezi ulicemi Mirje a Emonska cesta…) – ty
jsem však nestihl navštívit.
Web:
http://turizem.gis.ljubljana.si
http://www.burger.si/Ljubljana/Ljubljana.htm
http://sl.wikipedia.org/wiki/Ljubljana
http://www.ljubljanafestival.si/virtualnimuzej
Ljubljanský
hrad:
http://www.ljubljanafestival.si/sl/ljubljanski_grad/
http://www.slovenia.info/?grad=865
http://www.vlaki.net/grad/ljub.html
http://arsis.net/gradovi/ljubljana.html
http://www.slosi.info/01gradovi/02podrobnejse/gorenjska/l-2/ljubljana.php
http://sl.wikipedia.org/wiki/Ljubljanski_grad
Okolí:
Jihozápadně od historického jádra zalesněný hřeben
Golovec s astronomicko-geofizikální observatoří, na jeho západním úpatí
(zřejmě poměrně pěkná) botanická
zahrada. Západně od centra návrší Rožnik – Šišenskí hrib. Na západním svahu
Rožniku areál zoologické zahrady
(19,6 ha). Na východním úpatí Šišenského hribu park Tivoli. Na území města
několik dalších panských sídel (hrad Fužina na levém břehu Ljubljanice východně
od centra, dvorec Kodeljevo východně od hradního vrchu mezi Ljubljanicí a
kanálem, hrad Bokalce v západní části městana levém břehu Malého
Grabenu…). Z předměstských čtvrtí jsem navštívil Ježici
na severním okraji „Velké Ljubljany“.
úvodní stránka / rejstřík míst / záznam
v deníku 1, 2
červen 2006