RÝZMBERK

k.ú. Podzámčí, dříve Kout (Švihovská vrchovina / Kdyňsko)

Zříceniny hradu, upravené na rozhlednu, na zalesněném vrchu (665 m n. m.), který je nejzápadnějším bodem tzv. Korábského hřbetu Chudenické vrchoviny. Z kdysi rozlehlého hradu zůstaly pouze sporé zbytky, navíc postižené romantickými úpravami. Hrad se skládal z celkem tří nádvoří. První nádvoří zabíralo jihovýchodní část areálu a dnes ho připomínají pouze zbytky hradby, původně se čtyřmi hranolovými flankovacími věžemi, na jeho jižní straně. Přes příkop a dnes obnovenou branou se vstupovalo do druhého nádvoří, tvořící jihozápadní část hradu. Při jihozápadní straně stála hospodářská stavení, v západním nároží válcová věž. Ani z něj se však nedochovalo mnoho. Třetí nádvoří neboli horní hrad se nachází na nejvyšším místě pahorku, v severní části areálu. Jeho východní část tvoří pozůstatky paláce s několika dochovanými místnostmi suterénu a přízemí, k němuž na jihu přiléhal okrouhlý bergfrit. Na protilehlé straně nádvoří stojí 19 m vysoká novodobá vyhlídková věž, částečně (do výše 13 m) ve svém zdivu obsahující pozůstatky druhého paláce. V ploše nádvoří se nalézá drobný objekt bufetu, zvaného „hradní hospůdka″ (v místech původní hradní studny), a dřevěný altán. Druhé a třetí nádvoří je společně obehnané mladším opevněním, tvořeným hradbou se třemi různými podkovovitými dělovými baštami, příkopem a valem, doplněným na severovýchodní straně nad přístupovou cestou mohutnou zemní dělostřeleckou baštou. Při přístupové cestě k hradu ze sedla nad Podzámčím nevýrazné prohlubně, které jsou někdy interpretovány jako pozůstatky hospodářských budov, jindy jako opevnění obléhatelů hradu. V okolí hradu zachované zajímavé porosty suťového lesa. Severozápadně pod hradem amfiteátr letního divadla. Z věže (ale částečně i z horního hradu) je vidět Kdyňská kotlina, západní část Šumavy, Všerubský průsmyk, bavorský hřeben Hoher Bogen, východní část Českého lesa, Domažlicko, Chudenická vrchovina… (výhledové panorama ke stažení).

Poloha hradu je velmi strategická – ovládá přístup ke Všerubskému průsmyku, kudy v minulosti vedla zemská stezka z Čech do Bavor (Regensburg). Na vrchu existovalo výšinné sídliště, s největší pravděpodobností opevněné, již v době bronzové. Hrad zde založil pravděpodobně Děpolt z rodu Drslaviců, který se po Rýzmberku píše prvně roku 1279. Jeho potomci byli známi jako ŠvihovštíRýzmberka. Soudí se, že původní hrad byl dvoudílný (dnešní 2. a 3. nádvoří), s okrouhlým bergfritem v čele a jedním palácem. Názory se rozcházejí v tom, který ze dvou paláců horního hradu je starší, já bych se z hlediska logiky obrany přikláněl (v rozporu s kresebnými rekonstrukcemi níže) k variantě, že starší byl palác v místech dnešní rozhledny. Druhý palác byl postaven podle některých badatelů již  v 1. pol. 14. stol., podle jiných až během rozsáhlé přestavby v polovině 15. stol. V letech 1407 – 1497 byl hrad v držení pánů z Janovic (Janovští z Rýzmberka či Rýzmberští z Janovic). Roku 1448, za Racka II. Janovského z Rýzmberka, hrad dvakrát krátce po sobě vyhořel, v rámci následné přestavby (1451-52) bylo mimo jiné vybudováno 1. nádvoří, jehož opevnění se soustavou hranolových bašt je jedním z nejstarších dokladů flankovacího opevnění u nás a zásadním způsobem zlepšilo obranyschopnost hradu. Roku 1497 se stal majitelem rýzmberského panství spolek měst a nižší šlechty Plzeňského a Prácheňského kraje; ve středověkých podmínkách zcela neobvyklé společenství, nazývané také někdy rýzmberský landfrýd, však bylo obviněno ze spiknutí proti králi, a tak nemělo dlouhé trvání. V letech 1498-1508 byl Rýzmberk v držení Jindřicha PrušenkaŠtetenberka a jeho syna Oldřicha s Hardeka; v té době bylo přinejmenším započato s novým opevňováním hradu, neboť při prodeji je výslovně zmiňována jedna dělostřelecká bašta, byť vybudování pozdně gotického opevnění je obvykle připisováno až následujícímu majiteli. Roku 1508 se hrad vrátil do rukou ŠvihovskýchRýzmberka (předpokládá se, že na stavbě zdejšího opevnění se podílel architekt Benedikt Rejt, jehož účast je prokázána na opevňování dalších hradech v držení tohoto rodu – Švihova a Rábí), roku 1535 byl však opětovně prodán pánům z Janovic a roku 1543 ho kupují páni z Gutštejna. Gutštejnové k panství připojují nedaleký Kout, kde si staví novou tvrz, přesto nadále obývají i hrad a přestavují ho v renesančním stylu. Roku 1622 jim je však panství v důsledku jejich účasti na stavovském povstání konfiskováno. Ještě předtím (1620) byl však hrad dobyt císařskými vojsky pod velením generála Dona Baltazara de Marradas. Další majitelé již na hradě nesídlí, hrad obývají pouze úředníci, vojenská posádka či čeleď. Znovu byl hrad dobyt roku 1641 Švédy pod vedením generálmajora Pfula. Ti hrad před odchodem velmi poškodili, byl však pravděpodobně znovu opraven, neboť roku 1643 je opětovně oporou císařských vojsk. Roku 1676 je však již uváděn jako zcela pustý, byť „hlavní zdi jsou většinou dobré″. I Bohuslav Balbín zhruba v téže době zaznamenává, že hrad mění se stále více v trosky, ačkoli kdyby bylo třeba, dal by se snadno upravit k obývání; z čehož mimo jiné plyne, že nařízením Ferdinanda III. z roku 1655 o zboření hradu coby potenciální opory vzbouřenců nebylo naplněno. Roku 1697 získávají koutsko-trhanovské panství se zříceninami hradu Stadionové, kteří vlastní hrad až do vymření roku 1908. Ve 30. letech 19. stol. nechal Jan Filip Stadion zříceninu a její okolí parkově upravit, provést konzervaci zříceniny (při čemž však bylo zároveň mnoho starých zdí zbořeno), postavit zde hostinec, krytý taneční parket, kuželník a později (1848) i pseudogotickou vyhlídkovou věž (která měla podle některých zpráv snad svého dřevěného předchůdce). Počátkem 20. století je postavena dnešní „hospůdka″. Po vymření Stadionů získává hradní zříceninu, v té době již oblíbené výletní místo, kdyňský odbor Klubu českých turistů. Z jeho iniciativy byl v letech 1935-36 vybudován pod hradem amfiteátr, původně dřevěný, roku 1958 modernizovaný v rámci „akce Z″, po letech pustnutí obnovený 1983. Po krátké epizodě, kdy byl hrad spravován Národním výborem ve Kdyni, se roku 1973 vrací do rukou turistů, kteří ho vlastní dosud. Nemovitá kulturní památka.

Vstup do areálu hradu volný, na věž zpoplatněn. Jedno ze zastavení naučné stezky Za poznáním místních zajímavostí Kdyňska.

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image084.jpg

pohled na zalesněný vrch od jihovýchodu

plán zříceniny hradu (dle Procházky): 1 – místo první brány, 2 – druhá brána, 3 – dělové bašty, 4 - parkán, 5 – bašta se vstupem do příkopu, 6 – hospodářské objekty, 7 – hradba s flankovacími věžičkami, 8 – zemní dělová bašta, 9 – místo západního paláce, 10 - rozhledna, 11 – východní palác, 12 – místo předpokládaného bergfritu, 13 – vstup do sklepů, 14 – „hospůdka“, 15 – příkopy a valy; černě zdivo hradního jádra, hustě tečkovaně zdivo z doby kolem poloviny 15. stol., řídce tečkovaně zdivo z počátku 16. stol.

předpokládaná podoba hradu v jeho nejstarší fázi, ovšem v méně pravděpodobné verzi, že nejstarší palác stál na východní straně hradu, a bez 2. nádvoří, které bylo součástí hradu pravděpodobně od počátku (dle Procházky)

 

rekonstrukce podoby hradu po jeho přestavbě v 50. letech 15. stol. a po novém opevnění počátkem 16. stol. (dle Procházky)

 

podoba zříceniny v 1. pol. 19. stol., ještě před romantickými úpravami, dle F. A. Hebera (www.hrady-zriceniny.cz)

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image002.jpg

jižní hradba 1. nádvoří

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image080.jpg

severní bašta hradu

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image078.jpg C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image076.jpg

jihovýchodní bašta hradu

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image004.jpg C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image070.jpg

druhá brána hradu, znovu sesazená z nalezených částí roku 2004

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image042.jpg C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image010.jpg

2. nádvoří s torzem jihozápadní okrouhlé věže

bývalý zastřešený parket na 2. nádvoří, zvaný Dupárna, zbořený v 70. letech 20. stol. – historická pohlednice (www.hrady-zriceniny.cz)

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image066.jpg C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image008.jpg

altán a „hospůdka″ na 3. nádvoří

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image016.jpg  

částečně zastřešené pozůstatky východního paláce

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image014.jpg C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image052.jpg

třetí hradní nádvoří

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image064.jpg

rozhledna

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image024.jpg

vstupní dveře rozhledny

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image028.jpg C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image026.jpg

interiér rozhledny s malou expozicí o historii hradu

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image040.jpg

v\hlídkový ochoz rozhledny

výhled z rozhledny k jihu – vlevo v kotlině Kdyně, na ní na obzoru Šumava s dominantou dvouvrcholu Ostrého, zhruba uprostřed snímku Všerubský průsmyk a za ním hřeben Hoher Bogen

výhled k západu, na východní část Českého lesa s nejvyšším vrcholem Čerchovem

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image046.jpg C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image048.jpg C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image044.jpg

detaily jihozápadního obzoru – šumavský Ostrý, bývalý vojenský areál (dnes rozhledna) na hřebeni Hoher Bogen a Čerchov, taktéž s bývalou vojenskou věží

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image058.jpg

výhled k severozápadu – v popředí Nový Dvůr, vlevo Spáňov, v pozadí Domažlice a hřeben Českého lesa s dominantami Lysé a Velkého Zvonu

C:\Users\J.Moravec\Desktop\místopis Chodsko\Kdynsko foto_soubory\image054.jpg

výhled k jihovýchodu – v popředí zalesněný vrch Škarman, za ním vykukuje Koráb

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Pověst vypráví o Apoleně, namyšlené dceři hradního pána, která nechala uvrhnout do hladomorny mysliveckého mládence za to, že ji požádal o jedno jablko z hradní jabloně. Do roka Apolena zemřel a nyní se na hradě jednou za sto let zjevuje jako Bílá paní s jablkem v ruce, hledajíc mládence, který by si od jí jablko vzal a zbavil ji tak kletby. Jiná místní pověst mluví o ukrytých pokladech a ohnivém psu.

Ø        Ve zříceninách Rýzmberka se odehrává část děje románu Consuela od francouzské spisovatelky George Sand (prvně vydán 1843).

Ø        Již od 70. let 19. století se na Rýzmberku příležitostně hrálo divadlo; před vybudováním amfiteátru přímo v hradních zříceninách.

Ø        Rovinatý prostor jihozápadně pod hradem je nazýván Luteránský hřbitov. Údajně zde byli skutečně pochováváni Sasové, kteří pracovali v textilní manufaktuře ve Kdyni a pro své evangelické vyznání nemohli být pohřbení na katolickém hřbitově.

Ø        Amfiteátr je mimo jiné od roku 1986 dějištěm festivalu folkové, country a trampské hudby Rýzmberský hradní guláš.

Literatura:

-     Zdeněk Procházka: Hrad Rýzmberk – zapomenuté hrady, tvrze a místa 32 (Plzeň 2004)

-     Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů (Praha 1999)

-     Miloslav Bělohlávek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Západní Čechy (Praha 1985)

-     Zdeněk Procházka: Domažlicko a Kdyňsko – historicko-turistický průvodce č. 5 (Domažlice 1996)

-     Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)

-     Jan Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezska (Liberec 1999)

-     Jiří Dvořák a kol.: Navštivte… Rozhledny a rozhledová místa (Praha 2001)

Web:

-     wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Rýzmberk

-     zpravodaj hradu Rýzmberk - http://ryzmberk.jan-jansky.cz/?q=node/489 

-     památkový katalog - https://pamatkovykatalog.cz/zricenina-hradu-ryzmberk-18814606

-     rozhledny - http://rozhledny.kohl.cz/rozhledna-ryzmberk-u-kdyne

-     hrady-zříceniny - https://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_ryzmberk.htm

-     hrady.cz - https://www.hrady.cz/hrad-ryzmberk-kdyne 

další místa v okolí (mapa) / Český les / rejstříky

září 2020