TACHOV (Tachau)
k.ú. Tachov (Podčeskoleská
pahorkatina / Tachovsko)
Město při Mži(504 m n.m.)
v podhůři Českého lesa. Historické jádro nad levým břehem řeky, obehnáno dosud
velmi dobře zachovalým pásem hradeb. V jihozápadním rohu zámek (původní hrad),
na severní straně dominantní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Mimo ohrazené
jádro františkánský klášter, hřbitovní kostel sv. Václava a Husmannův mlýn.
Jinak bezprostřední okolí historického jádra silně postiženo demolicemi a novou
výstavbou ve 2. pol. 20. stol. (ze tří historických předměstí - Gänsbühl čili
Husí pahorek na severu, Špitálského předměstí na východě a Velkého předměstí na
jihu zůstalo zachováno více méně pouze Velké). Asi 1 km severně od centra
nádraží.
Tachov vznikl při brodu
důležité cesty z Nortimberka do Prahy přes Mži, který chránil zeměpanský hrad.
Prvně připomínán je k roku 1115 (v mladším falzu, jehož věrohodnost však není
zpochybňována). Roku 1131 existovala prokazatelně pod hradištěm i ves (stávala
při zemské stezce severně od dnešního náměstí - její jižní třetina se po
založení města stala jeho součástí, severní část existovala jako předměstí
Gänsbühl ještě v polovině 20. stol). Někdy před rokem 1285 založeno ve
východním sousedství hradu město (s plochou 5,7 ha patřil k nejmenším
královským městům).1427 dobyt a vypálen husity, 1620 vypleněn císařskými
vojsky. Následně pokleslo mezi poddanská města. V roce 1945 silně zasaženo
americkým bombardováním a dobýváním. Historické jádro od roku 1992 městskou
památkovou zónou.
znak města Tachov
Tachov od jihu kolem roku 1850 (ad Města a městečka
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) a dnes
městské opevnění
(nemovitá kulturní památka)
Opevnění tvořené 24
štíhlými hranolovými věžemi, propojenými až 8 m vysokými hradebními zdmi bez
ochozů, obepínalo v oválu celé historcké jádro s výjimkou areálu hradu (zámku).
Každá věž byla samostatně přístupná a spojení mezi nimi zajišťovala příhradební
ulička. Před hradou byl hradební příkop a val. Opevnění bylo původně proraženo
třemi branami - Horní (Horskou) na severu, Dolní (Špitálskou, Nízkou) na
jihovýchodě a Zámeckou (Říšskou) na jihozápadě, roku roku 1822 byla proražena
čtvrtá - Nová brána - na západní straně, 1858 pak z iniciativy místního faráře
proražena za farou směrem ke kostelu sv. Václava (na severovýchodě města) tzv.
Psí brána. Všechny tři původní brány byly zdvojené. Na Velkém předměstí před
zámeckou branou existovalo ještě předsunuté opevnění Hohe Wacht (ještě v 19.
stol. zde část valu a zbytek věžové brány). Na jižní straně zesiloval opevnění
též tzv. Mlýnský příkop. Dochována velká část hradební zdi s věžemi (nesouvisle
fakticky kolem celého města), údajně fragment zdiva vnější Zámecké brány a
klenutý můstek přes Mlýnský příkop při č.p. 134. Na oblých baštách barbákánu
Dolní brány vyrostly domy č.p. 476 a 477.
Dnešní kamenné opevnění
vzniklo v 1. pol. 14. stol. (pravděpodobně za panování krále Václava II.), kdy
nahradilo starší provizorní opevnění, odhalené archeologickým výzkumem. Brány byly
zbořeny v průběhu 2. pol. 19. stol. Dochované části opevnění byly v poslední
čtvrtině 20. stol. puristicky upraveny (věže byly původně bez cimbuří, jen se
stříškou).
úsek hradby mezi zámkem a ulicí
Prokopa Velikého
úsek hradeb severně od ulice Prokopa
Velikého
tentýž úsek hradeb při pohledu
z města, se zachovalou částí kryté příhradební uličky
zazděný portálek
v severozápadním úseku hradeb
věž při Husitské ulici na
severozápadě města
bašta u kostela Nanebevzetí
Panny Marie
pietní místo při hradbách pod
baštou u kostela (Krvavá ulička)
co se tu stalo netuším...
severovýchodní úsek hradeb, u
kostela sv. Václava
bašta na severovýchodní straně
města
úsek hradeb na východní straně
města
tady stávala Dolní brána (příčná
zeď s brankou vypadá, jako by byla hradbou spojující vnitřní a vnější část
brány – i branka do hradebního příkopu je v ní zmiňována -, ale vzhledem k tomu,
že nikde není dochování této části brány uváděno, nevím zda nejde o novotvar)
jižní úsek hradby při ulici
Vodní s věží upravenou k obytným účelům
Plánek tachovského opevnění (z propagačního
letáku města): 1. zámek; 2. západní hradby; 3. hradební ulička při západních
hradbách; 4. místo, kde stávala Horní brána; 5. hradební ulička při severních
hradbách; 6. východní hradby; 7. místo, kde stávala Dolní brána; 8. zbytky
opevnění Dolní brány; 9. místo, kde stávala Zámecká brána; 10. zbytky zdiva
vnější Zámecké brány. Na plánku je též naznačen průběh bývalého Mlýnského
příkopu podél jižní strany města.
Náměstí Republiky
Nepravidelně
kosodélníkový prostor v centru historického jádra, jehož západní strana má
obloukovitý průběh, přizpůsobující se původnímu opevnění hradu, a severozápadní
cíp je nápadně protažen podél původní zemské stezky. Na jižním konci západní
strany náměstí stával karmelitský klášter (založen 1351, v 16. stol. zpustl a později
beze stopy zanikl). Jihozápadní část silně narušena výstavbou nákupního
střediska na místě původního knížecího pivovaru. Barokní Mariánský sloup stával
před domem č.p. 59 - roku 1973 byl stržen a přemístěn do muzea.
jižní strana náměstí - novoempírové
„kino″ č.p. 115 z 20. stol., č.p. 116 s hrázděným štítem, č.p. 117 a 118
s renesančními volutovými štíty, č.p. 119 s novorománským průčelím z 2. pol.
19. stol. (s výjimkou č.p. 115 nemovité kulturní památky)
bývalý knížecí pivovar
v jihozápadním rohu náměstí – zbořen po požáru roku 1959, dnes na jeho
místě nevzhledné nákupní středisko (ad Města a městečka v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku)
Severovýchodní část náměstí dnes
a před rokem 1918 (ad Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku) –
dům v levé části historického snímku je totožný s růžovým domem na
novém snímku vpravo (č.p. 70 – nemovitá kulturní památka), vedlejší dům
s krásnými renesančními štíty jak vidno již neexistuje. Nemovitou kulturní
památkou je též dům č.p. 59 na novém snímku vlevo – dříve Česká hospoda.
pozdně empírová kašna z 19.
stol. (nemovitá kulturní památka)
kostel
Nanebevzetí Panny Marie (nemovitá kulturní památka)
Dominanta města,
nacházející se na severním okraji historického jádra. Vrcholně gotická
trojlodní bazilika. Na západní straně věž s průjezdem. Původně snad raně
gotická kaple (od roku 1329 v držení křížovníků s červenou hvězdou). Nynější
kostel postaven v 60. - 70. letech 14. stol. (slohově blízký kostelu Panny
Marie v Sulzbachu). Po požáru v pol. 16. stol. zvýšena věž o zvonové patro.
Barokní stavební úpravy z 17. a 18. stol. odstraněny při regotizaci 1904-08,
při ní též zvýšena věž do dnešní podoby.
kostel od severovýchodu,
respektive od severu
profilovaný gotický portál na
severní straně lodi
průjezd v západní věži
předsíň na jižní straně lodi
s profilovaným gotickým portálem z doby kol. roku 1360
pomník Jana Amose Komenského
severně od kostela (proti škole)
zámek (nemovitá
kulturní památka)
Areál okrouhlého tvaru na
jihozápadním okraji města, svým půdorysem dodnes zachovávající tvar původního
hradiště. Zámecká stavba. v níž ukryty fragmenty původního hradu, v dnešní
podobě dvoukřídlá, klasicistní.
Původně zeměpanský hrad
nad brodem přes Mži, prvně připomínán 1126, kdy již však zjevně delší dobu
existoval, protože bylo opravováno jeho opevnění. Šlo o hrad s výraznými prvky
hradiště (hrad přechodného typu), které si zachoval i po vybudování nového
královského hradu v 1. pol. 13. stol. Ve 13. stol. v držení předků pánů ze
Švamberka, poté opět královská komora, často však zastavován. Od 17. stol. v
soukromých rukách. Hrad, podzěji zámek mnohokrát přestavován, nejradikálněji na
počátku 19. stol. kdy byla zbořena větší část původních hradních konstrukcí.
1936 předán československému státu, dnes sídlem městského úřadu. Areál volně
přístupný.
severní křídlo zámku a vstupní
brána do areálu
kostel sv.
Václava (nemovitá kulturní památka)
Drobný jednolodní
kostelík, v dnešní podobě goticko-renesanční, na bývalém hřbitově na severovýchodním
okraji historického jádra města, bezprostředně za hradbami. Traduje se, že
právě v těchto místech měl stát původní tachovský kostel (před vznikem města),
pro toto tvrzení však dosud neexistují žádné archeologické důkazy. Současný
kostel postaven v roce 1460. Počátkem 18. stol. postavena severně od kostela
kostnice a kaple, obojí zbořeno 1789. 1821 novogoticky opraven, poté sloužil
jako rodinná hrobka Windischgrätzů. Hřbitov kolem kostela sloužil do roku 1876,
1896 upraven na park.
kostel od severovýchodu
západní průčelí s vnější
kaplí
nad západním sedlovým portálem
je osazena empírová deska s verši
v otevřené kapli při
jihozápadním nároží kostela mramorový náhrobek Jana Horttela z roku 1615,
erbovní náhrobník z roku 1634, nad nimi trojúhelníkové reliéfy znázorňující
korunování Panny Marie a Nejsvětější Trojice, asi ze 16. stol.
dalších 33 renesančních a ranně
barokních náhrobníků tachovských měšťanů je osazeno podél vnější zdi kostela
v jižní zdi lodi osazena
též pamětní deska z roku 1615
parčík u kostela – bývalý
hřbitov
Husmannův mlýn
č.p. 308 (nemovitá kulturní památka)
Též (Horní) Zámecký mlýn,
Priormühle. Pozdně renesanční budova s atikovým štítem z roku 1645 na místě
staršího, doloženého již 1372. Mlýn nechal přestavět tehdejší majitel panství
Jan Filip Husmann z Namedy, odtud jméno. Na jižní straně kolo na spodní vodu,
poháněné tzv. Mlýnskou strouhou, odbočující před městem z Mže. Mlýn leží v
ulici Prokopa Velkého severozápadně od zámku.
mlýn s renesančním štítem
od východu
erb Jana Filipa Husmanna
z Namedy na průčelí mlýnu
vodní kolo, obnovené
v letech 2006-2007, je pouhou atrapou
mlýnský kámen před mlýnem
klášter františkánů
(nemovitá kulturní památka)
Konvent františkánů s
kostelem sv. Máří Magdaleny a sv. Anny stojí na Špitálském předměstí
jihovýchodně od historického jádra. Od města odříznut velkou kruhovou
křižovatkou.
Již před rokem 1329 byl v
těchto místech založen špitál křížovníků s červenou hvězdou, vypleněn 1421 při
obléhání města husity. 1466 se ve zpustlém objektu usadili františkáni. Klášter
byl přestavěn raně barokně v 17. stol., dnešní podoba je pozdně barokní z pol.
18. stol. (přestavba vynucená rozsáhlým požárem 1748). Vážně poškozen při
náletu na konci 2. světové války, opraven 1949, ale již následujícího roku
zrušen. Dnes zde sídlí Muzeum Českého lesa.
klášter s kostelem sv. Máří
Magdaleny a sv. Anny
park u nádraží
Park v severní části
města nedaleko nádraží, při křižovatce ulic T.G.Masaryka a Nádražní. Roku 1876
zde byl zřízen hřbitov (nahradil původní hřbitov u kostela sv. Václava), za 1.
republiky z důvodu rozrůstající se zástavby tímto směrem zrušen a upraven na
park. V jihozápadním rohu skoro metr vysoký smírčí kříž a pěkná kamenná boží
muka s reliéfy ze 17. stol.
smírčí kříž
boží muka ze 17. stol.
Literatura:
- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a
ve Slezsku - 7. díl (Praha 2008)
- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 4 - T/Ž
(Praha 1982)
- kol: Kamenné kříže Čech a Moravy (Praha 1997)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých
hradů (Praha1999)
- Pavel Vlček, Petr Sommer, Dušan Foltýn a kol.:
Encyklopedie českých klášterů (Praha 1997)
- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Š-Ž (Praha 2004)
- Vladimír Čtverák, Michal Lutovský, Miloslav
Slabina, Lubor Smejtek: Encyklopedie hradišť v Čechách (Praha 2003)
Web:
- oficiální stránky města - http://www.tachov-mesto.cz
- Wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Tachov
- hrady.cz, zámek - http://www.hrady.cz/index.php?OID=2182
- hrady.cz, městské opevnění - http://www.hrady.cz/index.php?OID=3215
- hrady.cz, kostel Nanebevzetí Panny Marie - http://www.hrady.cz/index.php?OID=3513
- virtuální průvodce - http://www.virtualtravel.cz/tachov.html
- cesty krajem (video), hradby - http://www.cestykrajem.cz/index.php?ds=4&id_objekt=1481
- smírčí kříže - http://www.smircikrize.cz/krize/tachov.htm
Okolí: Velký Rapotín
/ Třídvoří / Dlouhý Újezd
říjen 2010