ŽIDOVA STROUHA
k.ú. Hodonice u Bechyně, Nuzice,
Březnice u Bechyně, Smilovice u Týna nad Vltavou;
dříve Dobšice (Táborská pahorkatina / Bechyňsko,
Vltavotýnsko)
Cca
tůně v horní části údolí, nedaleko mlýna
potok v horní části údolí
trampský srub v Židově strouze
rulové skály ve střední části údolí
tzv. Hodonická lávka
skály mezi Hodonickou lávkou a
silničním mostem
skály pod novým silničním mostem
pozůstatky zaniklé lávky pod Hradcem
velký převis v Židově strouze
skály v okolí převisu, na pravém břehu Židovy strouhy
údolí pod převisem; vlevo bučiny na úbočí Hradce
na skalní hraně nad převisem
skály na levém břehu říčky před jejím ústím do Lužnice
lávka přes Židovu strouhu před jejím ústím do Lužnice
skalní věžička u lávky
ústí Židovy strouhy do Lužnice – na prvním snímku
v pozadí skála s visutou lávkou pod Obůrkou,
druhý snímek focen v protisměru, tedy z pravého břehu Lužnice
mlýn Na strouze (Smilovice
č.p. 49)
Též Na stroze, Židova
Strouha. Vodní mlýn při levém břehu říčky pod silnicí z Týna nad Vltavou do
Březnice. Mlýn postaven krátce po roce 1828 (na mapě indikační skici
z tohoto roku je dodatečně dokreslen), nahradil zřejmě starší Stružský mlýn, později zaniklý, který ležel jen o
celkový pohled na mlýn od jihu a od severovýchodu
průčelí mlýna se slunečními hodinami
dodatečný zákres mlýnu na indikační skice stabilního
katastru z roku
současná podoba mlýnu na leteckém snímku (www.mapy.cz)
křížek zahynulým vojákům nedaleko mlýna
původní Stružský mlýn na 1.
vojenském mapování z 2. pol. 18. stol. (oldmaps.geolab.cz) a na katastrální mapě z roku 1828 (archivnimapy.cuzk.cz); poté z map mizí
přemostění Židovy strouhy silnicí II/122
Silnice č. II/122 z Bechyně do Týna nad Vltavou překračuje dolní část údolí.
Najdeme zde dva mosty – starý kamenný most, dnes již pro silniční dopravu
nepoužívaný, a o několik set metrů níže most nový. Na starý most navazuje dosud
poměrně dobře zachované těleso původní silnice, byť v některých místech se
již řítí. Po starém mostě vede žlutá turistická značka.
Historie silnice není
zcela jasná. Nějakou komunikaci ze směru od Bechyně do Nuzic
přecházející Židovu strouhu v místech dnešního starého mostu lze na mapách
vysledovat minimálně od 2. pol. 18. stol. V těch
dobách šlo však spíše o podružnou cestu, hlavní trasa z Bechyně do Týna
vedla v 19. stol. oklikou přes Hodonice. Silnice
je v trase dnešní II/122 jednoznačně zakreslena až od doby po 1. sv. válce.
Starý most však odborníci na základě jeho typologie a způsobu výstavby datují
do 2. pol. 19. stol. V roce 1984 byla vybudována
přeložka silnice v přímé trase s novým mostem a původní serpentina
přestala být pro dopravu používána.
starý silniční most přes Židovu strouhu – rozpětí
polozborcený kamenný mostek přes pravostranný přítok Židovy strouhy
těleso staré silnice
nový silniční most přes Židovu strouhu
situace přechodu silnice II/122 přes Židovu strouhu
v pol. 20. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (nahlizenidokn.cuzk.cz)
vojenský prostor V Židovce
Bývalý 1. bojový rozptyl
vojenského letiště Bechyně leží na náhorní plošině východně od Židovy strouhy,
po níž získal jméno. V lese ukrytá enkláva se skládá z 12 zodolněných úkrytů letadel, jednoho zodolněného
stání pro pozemní techniku, minimálně dvou okopů pro pozemní techniku (jeden
dnes využíván jako silážní žlab), správní budovy, pohotovostního úkrytu štábu a
několika drobných pohotovostních úkrytů personálu. S vlastním letištěm byl
areál propojen komunikací, která zároveň sloužila jako pomocná startovací
dráha.
Areál byl vybudován na
konci 50. let 20. stol., čímž byla přerušena původní silnice, odbočující ze
silnice II/122 k východu. Původně však byl nezodolněný,
šlo o pouhá zpevněná stání v lesním porostu. Současnou podobu rozptyl
získal v roce 1973, kdy byla i východní část původní komunikace rozšířena
na pomocnou startovací dráhu. Armádou byl areál opuštěn roku 1993, dnes jsou
některé objekty využívány zemědělci a dalšími subjekty ke skladovým účelům.
Areál je volně přístupný.
zodolněný úkryt letadel; vnitřní půdorys je 13 x
posuvné zařízení vrat zodolněného
úkrytu letadel
kóje pro agregáty na boku úkrytu
zodolněné stání pro pozemní techniku
bývalá správní budova, zvaná objekt 1. letky,
s pozůstatky kamufláže
interiér bývalé správní budovy
vchodový portál rámového zodolněného
pohotovostního úkrytu štábu 1. letky
nouzový východ z pohotovostního úkrytu štábu
ventilátorovna a filtry FP 100 v pohotovostním úkrytu štábu
kabelová komora v pohotovostním úkrytu štábu
zbytky telefonní ústředny a dalších rozvodů
v pohotovostním úkrytu štábu
nádrž na pitnou vodu, boiler a rozvody vody
v pohotovostním úkrytu štábu
další pozůstatky vybavení pohotovostního úkrytu štábu
drobný zodolněný pohotovostní
úkryt v severovýchodní části areálu
jiný drobný zodolněný
pohotovostní úkryt v severovýchodní části areálu
pomocná startovací dráha, zvaná „startovka″
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Jak přišlo údolí, potažmo potok ke svému jménu není úplně jasné. Jméno Židova
strouha se poprvé objevuje v popisu lesů bechyňského panství roku 1691.
Tradičně bývá odvozováno od ukrývání Židů v těchto místech po vyhnání
z Týna či Bechyně, historikové však všechny
možné varianty tohoto příběhu považují za sporné až nereálné, jde tedy spíše o
romantickou pověst. Historik Josef Sakař uvádí jméno Čudova
strouha, zřejmě odvozené od nějakého místního sedláka (v nedalekých Smilovicích skutečně rod Čudů sídlil, doložen je zde již na
konci třicetileté války, v 1. pol. 19. stol. zde
byl dokonce jeden Čuda rychtářem), současné jméno
tedy mohlo vzniknout zkomolením; bohužel není známo, ke které době se
pojmenování Čudova strouha váže, zda před či až po
roce 1691. Další možnosti, jako odvození od žita (obiloviny) či od očekávání
(ve staročeštině „ždáti″) jsou ničím
nepodložené spekulace, stojící pouze na podobnosti slovního základu. Zcela do
říše bájí pak nutno odkázat verzi odvozující jméno od bájného kouzelníka Žito,
který zde byl prý pro své zálety zabit.
Ø
Ze vzácnějších druhů rostlin se v údolí
roztroušeně vyskytuje bledule jarní
a zcela ojediněle lilie zlatohlaví. Zřejmě nejvzácnější ze zdejších rostlin,
medvědice lékařská, roste paradoxně mimo území přírodní památky, na skalní
ostrožně ve střední části údolí. Též těžiště výskytu obojživelníků je mimo
vlastní chráněné území. V říčce žije poměrně hojně střevle potoční a
vranka obecná. Je zde početná populace slepýše křehkého. Z ptáků lze uvést
mimo jiné sedmihláska hajního, budníčka lesního či ledňáčka říčního. Zdejší
populace okáče bělopásého a střevlíka hrbolatého jsou
již s velkou pravděpodobností zaniklé.
Literatura:
- Jiří Koptík: Plán péče o přírodní památku Židova strouha
na období 2012 - 2021 (České Budějovice 2011) – viz též http://portal.gov.cz/portal/publikujici/kdib3rr/informace/10324_p1.pdf
- Jiří Cukr: Netradiční turistické cíle
Českobudějovicka (České Budějovice 2007) – viz též http://www.veduta-nakladatelstvi.cz/download/1223627545cs__1_netradicni_tur_cile.pdf
Web:
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Židova_strouha
- významné geologické lokality - http://lokality.geology.cz/2089
- neoficiální stránky města Bechyně - http://www.lazne-bechyne.cz/potok-kouzelnika.php
- stránky Týna nad Vltavou - http://www.tnv.cz/zidova-strouha/d-2080
- Chráněná území Táborska -
http://www.kct-tabor.cz/gymta/ChranenaUzemiCR/Taborsko/ZidovaStrouha/index.htm
- vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1682-becicky-mlyn
(jméno ve webové adrese chybné)
- fortifikace - http://www.fortifikace.net/pov_uz6_vs_bechyne_v_zidovce.html
další
místa v okolí (mapa) / jižní Čechy / rejstříky
listopad 2014